2letá dcera se změnila. Vzteká se, hází věcma, řve

@samasa uklidňující myšlenka :D Já doufám že se pořádně rozpovídá a bude "klidnější" :D

patří to k vývoji, v různé míře to mají všechny děti.
nejvíce se zabaví pobytem venku (hřiště), koupaliště.

já tedy v tomhle věku říkanky děti cíleně neučila. prostě čteme, prohlížíme, to co děti sami chtějí.
asi bych dceru nenutila do toho, co ji nebaví, pak to bude pro Vás obě otrava.

období vzdoru? Batolecí puberta. Jo taky to prožíváme-opravdu všichni. Ale spíš že nechce jít třeba domů, šílený vzpouzení, řev jako když nanože berou a doma ještě dohra, musím zamykat dveře a vytáhnout klíč, aby nezdrhla🙂 Neřeším, nechávám vyřvat doma, akorát musím tři patra vynést.

@andreikakrausova ono to s tým rozprávanám zase tak nesúvisí...majú to viac menej všetky deti... moj malý mal formulku, ktorú používal na všetko - NEJDEM, NECHCEM 😀 a občas dodal nebudem... 😀

@andreikakrausova Já vlastně napíšu opak toho co Samasa, ale jestli dcera nemá příliš velkou slovní zásobu, je možné, že se vzteká i kvůli nemožnosti vyjádřit se. Samozřejmě že období vzdoru má téměř každé dítě, ale u těch nemluvících to bývá silnější, protože si tu neschopnost víc a víc uvědomují a jsou frustrovaní. Pak to může přejít i v úzkost nebo agresi, ale to až spíše u dětí s dlouhodobými komunikačními problémy.

Mám podobný problém. Mám skoro dvouletého chlapečka a poslední dobou je nesnesitelný. Pořád řve ale většinou bez důvodu, prostě se vzteká a nepřestává. Chce mě ale nesmím se přiblížit. Co chce neřekne jen děsně řve. Když odpoví ano a já to udělám tak je další problém. Je to několikrát za den. Dnes mě například chce pořád kousat i když mu opakovaně a v klidu říkám že ne že mě to bolí. Nevím co mám dělat. Netuším co mám dělat :(

Malý má 2 roky, 4 měsíce....jak není po jeho, tak to je veliký problém....kňourá, kňourá....chodí za mnou, nenechá mně ani na počítači, taky chce dívat pohádky, ale pořád tam sedět nemůže. Včera večer chtěl za mnou do postele, tak 1 hod a půl řval jak na lesy.....a já nesmím povolit...Připadá mně, že zkouší co dovolím...chce si to vyřvat za každou cenu..to samé i s jídlem: jogurtama-mlsama. Je to jen období vzdoru a zkoušení jestli povolím???? Přejde to doufám 😖

holky, ja takhle s prckem bojuju uz asi od jeho prvnich narozenin a ted ma skoro 26mesicu..jak se naucil chodit, tak si jde kam chce a vubec neposloucha a ja jen kricim a beham za nim..bylo to dost vycerpavajici..sem clovicek ktery ma rad kdyz je po jeho, furt jsem se ho snazila vychovavat a neco ucit..takze kdyz jsem neco rekla, tak jsem chtela aby to platilo a malej zasej chtel aby bylo po jeho..takze jsme dost bojovali..posledni dobou na to prdim..nechce to delat, tak to nedela..nechce jist, tak ho nenutim..jeho problem a jsme klidnejsi oba dva..nerikam, ze ho necham delat vsechno podle neho, ale uz se prizpusobuju a delam i to co chce zrovna on 🙂 i kdyz je to boj, nebo on u niceho dlouho nevydrzi a clovek furt musi vymyslet novou a novou zabavu..ale pomaha to, jsme vetsi kamaradi, dokonce venku prijde za mnou a da mi rucicku a jdeme za ruku..to driv nehrozilo..
ale jsem rada, ze takoveho vzteklouna nemam jen ja..takze pevne nervy a at z toho deticky brzy vyrostou 😀

Nemám radu, jenom přispěju, že je to stejný ... nejí (resp. mnohem míň než třeba ještě před měsícem), začala totiž bojkotovat vysokou židli, chce být na dospelácký, tak jí nechám, ale po 3 soustech zdrhá, že už stačí a už nechce víc jíst... nebude se oblékat, nebude si mýt ručičky, nebude se koupat, nebude nic... "nepobujem" (= nepotrebujem) nic! a ne a ne a ne! tak snad to někdy přejde....

@monare Je maličký, v batolecím věku tu blízkost maminky potřebuje, určitě bych ho netrápila a do postele vzala.
@kituska Mám to stejně - pochopila jsem, že se neumí vypořádat s tím, že jeho přání má šanci jen tehdy, když je v souladu s tím mým. Takže se snažím vyhnout jeho frustraci a pokud to jde, vyhovím mu. Mám pocit, že teď daleko víc respektuje, když něco opravdu nejde. Nevím tedy, co bude do budoucna, jestli ze mě bude otrok jak se všude píše, ale zatím spolu máme hezký vztah a většinu činností zvládáme relativně v poklidu 😉

@ivular jj presne..ja nerikam..ne vzdy je po jeho a nebo ze bych ho prestala vychovavat..ale kdyz nejde o zivot jde o ... takze kdyz proste vidim ze zacina chytat hysterii a nebo proste moc chce aby bylo po jeho, nebo delame neco co ho nebavi, tak mu proste vyhovim a posledni dobou slysim jen mamo, mama..zacina byt mamanek, coz neni uplne dobre,ale z druhe strany mam konecne detatko co vyzaduje maminku a vztah mezi nama je v klidu a v miru .. aspon po vetsinu dne a ne jako driv 🙂
ja si driv pripadala jak hystericka matka co po nem jen rvala a davala prikazy a kamoska s malou v klidu, protoze bylo po tom co si mala umanula, takze to taky zacinam zavadet..tak snad to neni chybka..ale jak rikam..zacinam si to s prckem uzivat 🙂

Náš syn má teď 16 měsíců a výše popisované stavy už bohužel má několik měsíců (zhruba od 9 měsíců?). Ne každý den, často je s ním celkem dobré pořízení, ale jsou dny, kdy je to opravdu o nervy. Jídelní židle je nepřítel, přes den skoro nic nejí, pak to dohání Nutrilonem v noci po 3 hodinách. Nechce se přebalovat, nechce se převlékat. Když ho něco rozčílí (výjimečně něco nesmí nebo musí a nejede přes to vlak), hází věcmi o zem. Několikrát hodil o zem i sebou a občas se začne tahat za vlasy nebo bouchat hlavou o podlahu. To jsou spíš výjimky, ale i tak mě to docela děsí. Hlavně si říkám, co se bude dít, až přijde to skutečně období vzdoru mezi 2. a 3. rokem.

Já mám obdobný problém, dcera 21 měsíců teď má období, že si nedokáže hrát s dětmi. Všechno je její a nemůžu jí vysvětlit, že děti si to půjčí a vrátí. Vesměs se jedná o jeden velký vzteklý řev "mojemoje". Jak to řešíte, aby se děti pěkně spolu hrály?
Slovíčko NE už ani nekomentuju, to je konstanta našeho slovníčku 🙂

Já taky přispěju a snad mě někdo uklidní, že tohle období přejde. Starší syn chodí druhým rokem do školky a teda začíná chytat móresy od starších spolužáků, ale u něj jsem nezažila, co u mladšího.....Mladší má 2 roky a 5 měsíců, jak není po jeho, tak je zle. Nejvíc se začne vztekat, když jsme venku. Prostě se zarazí, nastaví ten svůj kukuč a už vím, že je zle. Jede na odrážedle, zastaví se a řekne, že už nechce jet, ale motorku mi nedá a sedí na ní.Nebo za ním nesmím jít a musím stát (jdu, když mě nevidí), nebo nechce, aby ho bráška předjel atd.atd. hodí s odrážedlem, zastaví se a nechce jít ani tam ani tam. Někdy jdu dál a nechávám ho být (ale zas nemůžu na ulici kvůli autům), když jdeme po polňačce, tak se mu schovám, protože když mě vidí, tak nejde, když mě nevidí, tak běží. Někdy přijdu k němu, dám mu na zadek a táhnu ho domů. Jinak to není tím, že by se nemohl vyjádřit, mluví už krásně ve větách.....dneska jsme přišli s řevem domů, tak dostal ještě jednou vařečkou, ale za 5 minut byl jak mílius. Vždycky jsem zastávala tvrdší výchovu, ale někdy už to vzdávám a fakt nevím, co s ním dělat.

@zuny s tim nasim klukem se taky neda nikam jit..na odrazedl emi ujizdi a nebo posledni dobou ho nosim v ruce a kdyz jde pesky, tak nechce jit a nebo zdrha..to zdrhani me dost vytaci..ale nedavno ho pichla vosa, tak mu rikam at tam nechodi, ze ho tam neco pichne 😀 nema rad odsavani sopliku, tak vyhrozuju vysavacem, aby prisel a oblikl se..no proste des..vim, ze vyhrozovat a bit se nema..ale je to fakt o nervy..hele kdyz mi nechce jit, tak mame hru, ze ho zacnu honit a ze ho chytnu za prditko, to on se vzdycky na chvilku rozbehne 😉
a slovo NECHCU, tak to rika uz ze setrvacnosti..to rekne v kazde vete co vypusti z pusy 🙄 nechcu a mamo..uz je to dost na palicu 😀
kdyz se ptam moji mamky, co delala kdyz jsme to delaly, tak mi tvrdi, ze my takove nebyly..tak bud si to nepamatuje a nebo nevim kam ta dnesni mladez speje 😀

@kituska a to pak nechápu, jak někteří rodiče nedají dětem na zadek 😉 žádný vysvětlování u nás nepomůže....Od bratrance manželka takhle krásně vysvětlovala své prvorozené dcerce, ale druhý se narodil kluk a to už u něj vysvětlování neprošlo 🙂

@zuny u nas nepomuze ani na zadek ani domlouvani, ve ctvrtek uz me dohnal k slzam..jako jsou fakt dny kdy uz nevim co s nim :( dneska jsme nastoupili do spitalu a co on delal na prijmu, fakt ostuda, vsechny deti sedely a my furt trap za nasim deckem, pres dve hodiny jsem tam za nim litala, on si proste neumi na 5minut v klidu sednout ☹ z druhe strany si rikam, ze asi muzu byt rada, ze mam zdrave, zvidave dite co furt neco objevuje 😀

Já si taky nevím rady. Děti se mi vztekaly kolem 2-3 roku, ale ta poslední má záchvaty od 11m. Jak není po jejím, podupává a řve. Jak jí něco nejde, hned s tím hází a doslova dělá oblouky a hází sebou o zem. Nešel jí otevřít PC na stole a já jí vysvětlila, že nesmí, tak shodila počítač na zem 😖 😖 😖 😖
Přetrhla bych to vejpůl, ale chce to klid a tak se často dává vyvztekat do postýlky, bude ze mě blázen než s tímhle zkončí 🙄

@kkristal vydrž u nás taky bylo období vzdoru dříve, u staršího v 18 měsících, u mladší ještě dřív.... a trvalo u obou do skoro 4 let (u mladší to teď začíná odeznívat, občas čučím, nejsem zvyklá, že by se mi ani jedno dítě nevztekalo jak jsem to měla přesně na sebe navazující 😅 )

jinak nevím ale oba mluvili velmi dobře.... takže názor, že čím méně dítě mluví, tím více se může vztekat naprosto nemůžu podpořit 😀

za sebe doporučuju Bachovy květové esence, minimálně pro maminku, je to super na to, aby se člověk z nich nezbláznil...

jinak na tohle nepomáhá fakt skoro nic, zhruba do 2 a 3/4 až 3 let nepomohlo nic kromě svaté trpělivosti.... oni v tom amoku ani nevnímají !! 🤐

Dámy prožíváme si to každá já už po třetí a ty starší začínají pubertu......Chtělo by to čalouněnou,zvukotěsnou místnost!!!! Né pro děti,ale pro maminku,aby se měla kde uklidnit a vyječet..... 😠

@andreikakrausova nečtu ostatní příspěvky, předpokládám, že vás ženy seznámí s obdobím vzdoru 😉 Zkuste knížku "nejšťastnější batole v okolí", já ji všem doporučuju až s tím všem lezu na nervy 😀

Dobrý večer holky...tak mě uklidňuje, že v tom nejsem sama...někdy mám pocit, že už to déle nevydržím...malý má 2 roky a 3 měsíce a od podzima to "jede"...jak není po jeho, tak řev ukrutnej, hází se vším co mu příjde pod ruku...občas ho plácnu ,ale nepříjde mi to jako řešení, protože v amoku je mu to opravdu jedno...víc nebudu psát, všechny víme 😉 jak to mají...píšu vlastně spíš ohledně toho jídla, někdo to tady už zmiňoval...syn nikdy nebyl žádný jedlík, ale teď je to masakr...nechce nic, maximálně rohlík s máslem, vývar jakýkoliv a vrchol jsou brambory s masem...nic jinýho vyzkoušet nechce, tak nenutím...večer je to nejhorší, to nesní vůbec nic, jen vypije mléko ( dělám krupičnou kaši v takové konzistenci aby šla do lahve - říkáme tomu nové mlíčko )...a teď to začíná...vypije nové mlíčko, usne, zásadaně se mnou, taky od toho podzimu, jinak usínal v pohodě sám...vydrží tak do jedné, to se vzbudí a mami, mlíčko...jak nedostane tak řve jako blázen, asi jsem moc měkká, ale nevydržím dělat, že neslyším a to mlíko udělám...další kolo je tak kolem čtvrté a pak klidně v šest a to už nespí a vstává, když vydrží od jedné do pěti, tak už neusne a chce vstávat v těch pět.....to nedělal ani jako mimino...máte někdo podobnou zkušenost? Poslední dobou jsem úplně vyšťavená, nevyspalá, nevím co dělat...

Ahoj holky, naše malá taky poslední dobou začala vyvádět. Narodil se nám na začátku roku syn, tak to bylo ještě v pohodě. Ale jak je větší, tak Laura asi žárlí nebo co, přitom se jí snažíme dávat pozornost. Hlavně když jsme doma, tak jí to občas chytne a začne se hrozně vztekat, když jsme třeba u ségry co má taky dvě děti, tak se chová úplně ukázkově. Před ostatníma dětma je to zlatíčko. Pak přijdeme domu, musim se postarat o malého, přebalit ho a nakrmit, tak to někdy začně vyvádět. Nejdřív mi nosí hračky, ale při tom člověk nemá čas si s ní hrát, pak chce taky jíst, tak jí něco dám. Ona to někdy sní, ale občas se s tím snad schválně celá zakydá a má úplně záchvaty vzteku. Nevím, co s tím, věnuji se jí jen co to jde, nedělám mezi dětmi rozdíly, ale přesto se nám tohle děje. ☹

Ahoj holky,jsem hrozně ráda,že jsem našla tuhle diskuzi 😉 Naše malá byla už od narození zvučná.Okolo roku se občas prohnula,vyválela na zemi.Ale co padl druhý rok,tak je to někdy na odvoz do blázince 🙂 Klasika: házení věcí,plácnutí,kousání ale to už se rychle odnaučuje,ale nejvíc co nesnáším,když jsme v obchodě a ona sebou mrskne o zem 😖 a nebo když není po jejím,tak hrozně hlasitě začne křičet máma či táta a tak dlouho než buď už na ní zakřiknu,ať nekřičí,že všechno si nejde vyřvat a v nejhorším případě,když už fakt nevydržím ač nerada jí jednu plácnu.Jste na tom taky někdo podobně?

Milé maminky,vzdoruje asi každé dítě.Já mám největší problém že ať malé 2,3 roku dám cokoliv k jídlu nechce, obědy sní na klíně u pohádky,ale venku nic.. ovoce,jogurt, sušenku,kapsičku nic... jenže pak je total protivná, vzteká se a řve a řve... dám jí něco do ruky a řve že to nechce...a pak ji opět krmim u pohádky večeří...a je klid...ale už nemůžu... kolikrát vs jídlem boj i doma...ale venku nesni vůbec nic a ten řev je vážně na hlavu..a kolikrát fakt už vyletim, násilím..serezu a sní trochu....ale jinak na ní neplatí nic...nevím co s ní..Dr na to nic, že některé děti hold nemají hlad a neřeší to....co s tím?