Dobry den, jdu si k Vam pro radu,protoze jsem uz fakt zoufala.Jestli s tim ma nekdo zkusenost,tak prosim,poradte.Mam 21 mesicniho syna,ktereho vubec ale vubec nezajimaji hracky.Sam si zabraje tak na 2 minuty a kdyz si chci hrat s nim(stavet kostky,ukazovat v knizce,jezdit autickama),vse ho bavi jen chvili.Kdyz chce jit do vedlejsiho pokoje,zacne tam ukazovat a knourat a proste tam sam nebude...Jednoduse reseno,jakmile neni po jeho,tak zacne rvat a knourat.(kdyz mu nepodame to chce,kdyz mu neukazeme,to co chce...)A ted uz nevime,co s tim delat,nevhat ho rvat nebo mu davat na zadek?😔Je na nas taky hodne zavisly,protozemame problemy s hlidanim.Takze kdyz jsme nekde v rodinnem centru nebo na navsteve,musime mu byt porad na blizku.Uz me to rvani fakt psychicky vysiluje.A to jeste vubec nemluvi(rekne tata,mama,ne a ham).Mate to nekdo podobne?Jak to resite??
Nezoufej 🙂 Máme to podobně, dceři je dnes 21 měsíců. U všeho vydrží chvilinku, navíc já ještě kojím, takže když si k ní sednu na zem, nebo na gauč, že si budeme hrát, číst v knížkách, stavět, skládat, zajímá ji jenom mléko. Mluví tedy dobře, na všem se domluvíme, ale když se jí něco nelíbí, lehne si na zem, kňourá, vzteká se, začíná házet věcmi. Toto chování je v tomto věku přirozené, děti objevují svoji osobnost a neumí své emoce kontrolovat jako dospělí. Americe se tomu období říká "teribble two". Chce jíst, nechce jíst, chce pohádku, nechce pohádku, chce dinosaura, nechce dinosaura... Ona sama neví co chce a neumí to vyjádřit jinak než kňouráním. Rozhodně syna nebijte, buďte mu nablízku, potřebuje Vás. Držte se!
P.S. Teď tady chodí v pytli na spaní, nechce se svléknout, ani převléknout, ani si sednout na nočníček, nechce nic 🙂
@lilulilu Ted nechci aby to vyznelo zle,ale jsem rada,ze v tom nejsem sama 🙈Jen kde mam na to vse brat nervy?Mam jenom jedny😁Ja vim,ze to chce vydrzet,ze to snad jednou prejde,ale nejhorsi je,ze si vse moc beru,kdyz v nasem okoli takoveho uknouraneho a urvaneho chlapecka nebo holcicku nenajdeme,tak si furt rikam,co delame spatne😔
Neustupovat. Já synovy ustupovala a jak toho lituji. Syn bude mít 3 roky. Jinak také moc nemluví zkusit najít kompromis, říct mu že ho chápeš, ale že tohle teď nemůžu a zkusit mu nabídnout něco jiného. Je normální že dlouho nevydrží u nějaké činnosti. My máme hračky roztříděné v krabicích a syn si může vždy jednu vybrat. Když už nechce musí ji uklidit a pak si může vzít další. Na uklízení jsme trvali od malá a jak ji teď chválí ve školce 🙂. Jako nejmladsi prý jde a opravdu uklizi. Vzteká i a křičení je tu na denním pořádku. Řeknu pokus potřebuješ tak se vyvztekej, ale nepomůže ti to. A když už jednou řekneš ne. Neustupovat a ikdyby se na hlavu postavil. Také zabírá že se na uvztekanyho nechci koukat a až se uklidí ať ta mnou přijde. Pak mu vysvětlím proč jsem mu to nedovolila. Když vytusim co potřebuje chytnu hi a obejmu a počkám bez vztek přejde, ale většinou to už nezabírá. Potřebuje prostor dat sve city najevo a vypořádat se s nimi sam
@zuzadymka Nevím, co všechno jste zkoušeli, ale jestli chápe, co mu říkáte a udělá to, mohlo by zabrat vysvětlování a současně třeba odvedení pozornosti. Třeba když chce jít do vedlejšího pokoje a nebýt tam sám, tak zkusit říct něco ve smyslu: "Hele, já bych tam s tebou šla ráda, ale teď nemůžu, protože musím vařit/uklízet/žehlit. Co kdybys mi šel pomoct a až to doděláme, tak tam spolu půjdem." A opravdu bych ho zaúkolovala. Když třeba vaříte, tak si ho vzít k sobě a třeba mu dát do ruky malý příborový nůž a poprosit ho, aby nakrájel banán, nebo aby vám podával prádlo do pračky, nebo mu dát hadřík aby s vámi utíral prach. U nás tohle dost zabíralo. Je to teda taky trošku náročnější, mít dítko pořád za zadkem, ale zas lepší, než když kňourá a brečí. Dcera taky u ničeho nevydržela a bavilo ji dělat všechno, co jsem dělala i já. Teď je to lepší - k druhým narozeninám a k vánocům dostala Duplo a s tím si vydrží hrát sama třeba hodinu 🙂 Ale taky k tomu musela dorůst. V říjnu, kdy má narozeniny, ji ještě moc nebralo, ale teď po Vánocích už je to top hračka 🙂
Jinak nevím. Třeba ještě někdo něco poradí. Každopádně přeju pevné nervy a ať se to brzy zlepší! A nemyslím, že děláte něco špatně, každé dítě je jiné, každé má jiné potřeby.
Myslím, že malý hodně cítí, že jsi z toho jeho křiku na konci sil a nervózní. Zkus se hodit do klidu a uvidíš že se to zlepší 🙂 já měla uvztekana dítko než jsem.otehotnela(mělo 17 měsíců) a paradoxně jsem se od té doby hodně zklidnila. Teď ve 23 měsících je dcera zlatíčko. Dá se s ní domluvit téměř na všem( samozřejmě že má chvíle kdy se vzteká a ani já ani ona nevíme proč. Prostě si k ní sednu a mluvím na ni, ptám se co se děje a až se maličko uklidní navrhnu jinou činnost, kterou má ráda, když ani to nepomůže tak přestanu mluvit, sedím u ní než jí to přejde. Děti neumí ovládat emoce a občas je prostě potřebuji vypustit ven) jinak zaměstnání je taky super nápad 🙂 dcera se mnou vaří, předává prádlo z pracky do sušičky, dává granule psům... Prostě vše co zvládne a pak je vidět jak je na sebe pyšná a šťastná 🙂 jinak já jsem proti "dávání na zádek", myslím že to je u tak malého dítěte zbytečně...
Nechci strasit,ale bude hur.nase dokud neumela nejake to slovo 3mesice pistela cca od 15-18mes...vztekaci obdobi mela od 18-do nastupu do skolky.ve 2letech a 3mesich,jeste vztek trval,ale tam byla hodna a davala mi to sezrat po skolce.od leta se vztekne tak jednou za mesic hodne...jinak pohoda a hned ji to prejde a utika se pomazlit.je to hruza,ja mam zasadu,kdyz se vzteka niceho nedosahne,...jinak by nas priste semlela o to vic.ja si sedla na zem (treba u toho neco delala)nebo jen cekala(nechtela treba za mnou dojit,chtela donest)..dokud nedojde sama.pak pomazlit...ale musela dojit...pokud nekam chce a chce tam odnest,zase si sednout do te mistnosti a cekat.vztekala se nejdyl snad hodinu.na zadek dostala jen kdyz nas bouchla,hned to mela,nebo pres ruku kterou bouchla vztekle.pokud hazela vecmi zabiralo,ze je dam za okno a deti si je vezmou,kdyz je ona nechce....kdyz nic nechtela a vztekala se,delala jsem si svoje a nevsimala si ji.zadna domluva nepomuze,za vztek nikdy nedostala.ted ma 3 a 4mesice a uz sni je domluva,porad plati,ze vztekem niceho nedocili.za mesic rodim,tak bude repete...jen my bydlime v domku,tak si muzu dovolit nechat ji vyrvat,chapu,ze v byte je to kvuli sousedum tezke,ale casem uz chapala,ze niceho nedocili kdyz se vztekne nebo k tomu dozrala....zkousela jsem i jecet jako ona=zrcadleni,ale z toho byla maximalne vydesena a nepomohlo...tak jsem toho nechala.drzte se,svatozar je jista
Do skolky chodila 2x tydne dopol,pak chtela i spinkat...ted bude az chodit 4x..chodi do soukrome kde je max 12deti....od zari pujde do velke skolky a tesi se...jsem rada,ze je ve skolce hodna nebo u babicky a pripadne se vztekne doma...babi na to jde formou hlavne at neplace...uplatky,je tam jednou tydne,tak neresim jak tam funguji...zaviram vsechny oci.a jsem rada,ze jde od ni spokojena.treba bude braska nejhodnejsi..na horsi jsme zvykli
@zuzadymka mam doma taky malou vzteklinku 1,5roku, jak neni po jejim tak se vzteka..kde jsou ty doby kdy sem si rikala ze ja dite ktery se vali po zemi a rve rozhodne mit nebudu 😀😀😀...a do toho mam ted mimi takze nekdy opravdu zajimave situace...ale k veci jak to resim? Kdyz jsme doma snazim se na ni mluvit a vysvetlit ona vsechno moc dobre chape, pokud to nepomuze neresim a necham ji vztekat s tim az se uklidni at prijde, ale je fakt ze kdyz je to uz pres caru a v zachvatu me treba drape atd.tak proste na tu prdel nebo pres ruku symbolicky dostane musi to mit nejakou hranici
Za co mu chcete dávat na prdel? Za to, že je malý a nedosáhne kam potřebuje nebo že potřebuje pomoct, blízkost rodičů?
hmm to je takový těžký tohlecto.... hledala jsi odpověď nebo pomocníka v nějakejch respektujících přístupech? web aha rodičovství, nevýchova, kniha zkoušeli jsme všechno, vychováváme děti a rosteme s nimi (je i audiokniha ke stažení na uložto)... jako vztekání a kňourání jako takový a to, že si neumí hrát, to je povaha, s tím se budete muset smířit a mělo by se to v určitejch ohledech lepšit. a že je závislej je taky normální. tím že byste ho dávali na hlídání kupř. a nechali ho, ať si "zvyká", tak tím ničeho dobrýho nedosáhnete.
spíš by asi bylo na místě poppřemejšlet o komunikaci s ním a o přístupu celkově. moc si nedokážu představit, co teda celej den děláte. přece on jenom neřve a nekňourá a vy mu jen nepodáváte věci a neodmítáte podávat a následně neposlouháte řvaní..nebo snad jo?
jo a když mu nějakou tu věc dáte, tak si s ní teda hraje nějakou dobu? co jako tak vyžaduje na hraní?
obyč. věci taky naše dítě vždycky lákaly víc.
zkoušeli jste obyčejnej malej balónek? různý víčka různejch velikostí a barev a prohazovat jeněkam, přednávat do krabičky? krájecí zelenina? vyřazená peněženka s nefunkčníma kartičkama všeho druhu? album s fotkama vaší rodiny a jeho? dát do pekáče vodu a různý věci na přelejvání atd? (to by u nás teda nešlo, takhle si prcek smí hrát jen ve vaně:D). elektrický piánko...
nejvíc jsou stejně sociální hry... máte doma nějakej hudební nástroj? ať si třeba brnká na kytaru, nebo foukací harmonika je sranda, bouchání do hrnců všech různejch velikostí..., blbnutí na posteli - ideálně, pokud mátenějakou pérovací:D... se sociálníma hrama sme obecně na štíru, přitom jsou super a důležitý, ale nějak jako člověk neví kde brát. máme tady vařila myšička a tím to končí skoro no..:D ještě lechtání a schovka, jinak nic moc...:/ ale určitě se dá něco dogůglit, nebo nějaká kniha bude.
pokud je nasranej fakt imrvére a nic ho nezajímá, tak bych si v koutku duše myslela, že má možná nějakou poruchu, ale nechci malovat čerta...
Jinak je ale strasne chytry.To co mu rekneme,udela,pochopi.Jen to vztekani kdyz neni po jeho trva uz moc dlouho 😔