21 m. holčička je taková svá. Máte někdo podobné dítě? Je v pořádku?

Vnučka je v tom věku. Jedna zásadní rada - nesrovnávej s ostatními dětmi. To mi věř. Cesta do pekla a tvoje zbytečná starost. Malá rozumí, ukazuje, nějaké slůvko zná, použije. Pokud se dítě v tom věku naučí novou dovednost, ty ostatní, už dříve nabyté, se mohou upozadit. Z toho, co píšeš, je úplně v pohodě a jen přidám maličkost - pokud ty budeš ve stresu a budeš ji sledovat, snažit se ji posunout - může to být naopak kontraproduktivní. Od 18m je třeba v období vzdoru, i když se to neprojevuje dramaticky. nějakým vztekáním a válením se po zemi🙂). Prostě si jde svým tempem, ty to, prosím, přijmi a nech ji jejímu tempu. Přemíra hraček a podnětů může klidně způsobit to, že je nesoustředěná, roztěkaná. Méně je někdy více. Jak tvé pozornosti a starosti, tak i aktivit.
Na dost věcí, které popisuješ (nápodoba, stavění) má čas. Já fakt nevidím nic, co by bylo jinak, než má být.

Mám osmiletého syna "s diagnozou" (někde na hranici mezi autismem a vývojovou disfazií receptivní (porucha rozumnění řeči)) a nějak marně hledám něco, co by mi přišlo jako varovný rys v tom, co píšeš... Mě přijde, že prakticky na všechno, co popisuješ, má čas. I na reakci na otázku "kde je" (mimochodem syn ji začal zvládat v nějakých 4,5 roce... ale to už je projev jeho 'poruchy' ).
Mimochodem to, že dítě, které se realtivně nedáno naučilo chodit, ztratí zájem o klasické hračky a začne experimentovat především s hrubou motorikou (běhat, lézt, nosit a pod), je úplně klasický vývoj - ona si tím hraje a rozvíjí aktuálně citlivou a velmi důležitou dovednost.
Nechat zkouknout neurologem je asi fajn, ale fakt myslím, že prostě jen má své tempo.

@cilkat přesně, a i rozvoj motoriky může souviset s rozvojem jinejch dalších dovedností. takže bych spíš momentálně chodila do terénu objevovat, než se trápila tím, že nechce číst zvířátka🙂

@normalnimatka no hele na deti reaguje velmi hezky. Kdyz ji nejake neco dava, podiva se na nej a vezme si. Obcas nekomu chce neco sebrat. Kdyz jde nekam chumel deti, zacleni a sla by s nimi i kdyz nevi kam 😄 Ocni kontakt ma taky dobry. Kouka na me kdyz neco delame, pozoruje me. Ale jakmile ji chci neco ukazat, treba hele vezmeme pradlo tady a sup hodime ho do pracky. Tak ve vterine uz nemam jeji pozornost. No chran buh aby to udelala se mnou. No prave mi prijde ze hodne ignoruje a ze to v jejim veku uz je zvlastni. Zlepsuj3 se to posledni tydny ale porad ma lepsi a horsi dny. Prijde mi, ze kdyz tomu rozumi, casteji zareaguje a ze ten jeji ignor je z toho, ze netusi co po ni chceme. Ouska ma ale vysetrena a slysi dobre. Po novem roce jdeme pro jistotu jeste na ocni. Ale nemyslim si ze by to bylo tim

Tak třeba něco fakt bude jen povahovej rys, a ze zbytku vyroste🙂 Dej tomu čas, zvlášť, když se to teď zlepšuje.

Mám doma dceru aktuálně 5,5 roku a to, co popisuješ, jsem zažívala téměř do puntíku stejně. Až tedy na ten motorický vývoj, dcera chodila v 10m. Nicméně ten pocit nerozumění, nechápání, téměř žádná řeč … ve 4,5 letech jí byla diagnostikována vývojová dysfazie. Čímž nechci říct, že u vás to jide to samé, ale já bych tedy nečekala, protože čím dřív začne s terapiemi, tím rychleji si začnete rozumět a budete spokojenější obě. Vyžádala bych si u pediatra žádanku na foniatrii (pokud nemáte za sebou), klinickou logopedii, klinickou psychologii a uvidíš. Já jsem třeba za zjištění diagnózy byla strašně ráda, protože jsem mohla začít s dcerkou pracovat podle terapií, nasadit doplňky stravy, … po roce “léčby” už je úplně někde jinde a já jako rodič mnohem klidnější.

Hmm, je fakt, že zas po objednání, než se někam dostaneš, a než tohle oběháš, tak je rok v trapu..

Ahoj, chápu tvoje obavy. Mám dcerku v úplně stejném věku a ač se říká neporovnávat, také bych to dělala, kdybych měla pocit, že je ve vývoji pomalejší. Myslím že i záleží na tvé povaze a co tě uklidní. Já mám radši, když se věci řeší, takže mě by uklidnilo mít od více specialistů potvrzené, že je v pořádku (neurologie, ušní, oční, logopedie, ergo atd.) Ale mám kolem sebe více kamarádek, které “uklidňuje”, že se to nehrotí a neřeší. Tak bych nedala na okolí a jednala podle svého pocitu. Kdy jdete na tu neurologii?

Hele, takhle... Píšu z pohledu někoho, kdo je v celkem opačné situaci, v několika věcech. Ty psychické věci mi přijde, že umí můj syn už na 8 měsících včetně toho "kde je" (sleduje po otázce ten předmět nebo člověka očima ať se hne kamkoli). A už to tak dělá nějakou dobu, párkrát přestal reagovat a po pár dnech třeba zase začal. A teď ho to vyloženě zajímá a baví, možná, že mě s nějakým "kde je" bude mít už za půl roku na salámu, protože to nebude dost zajímavé. A přestane to dělat. Prostě je každé dítě jiné, já mám prostě zvědavé dítě, ale daň za to je, že se nedokáže najíst nikde, kde na to nemá absolutní klid, nebo už nevřeští hlady. A v motorickém vývoji je lehce pozadu mimo jiné i proto, že není majetnický (zatím? Dcera taky nebyla a někam se to ztratilo 😅) a když není jedna hračka, může být jiná.
Tím chci říct, že hodně záleží i na povaze toho dítěte, může to mít i tenhle důvod. Nebo nemusí. My třeba docházíme s malým na rehabilitace (byli jsme jednou zatím), protože mám podezření na slabé bříško, i když to mohlo být jen tou povahou. No, teď se mi to asi potvrzuje, začíná se nám stavět na kolinka, ale je pořád na loktech a bříško zvedá jen vždycky na chviličku. Takže navštívit odborníka včas se ukazuje jako hodně dobrý krok.
Ale hlavně není potřeba plašit, a to ani v případě diagnózy. Ony ty diagnózy jsou spíš berlička pro nás rodiče jak s dítětem pracovat, než že by to něco hodně znamenalo (pokud to nejsou těžké případy a to se pozná mnohem dřív a úplně jinak). Dcera má diagnostikovane podezření na ADHD a je tam pár věcí co je výchovně potřeba dodržet, ale chovat se ke zdravému dítěti jako k dítěti s ADHD tomu zdravému taky může jedině prospět - pokud ovšem ten rodič nemá nervy z toho, že má asi divné dítě a cokoli za obavy mu to může spouštět. Což pak přenese na dítě.
A ta moje dcera taky byla hodně vnímavé a šikovné miminko se sociálními dovednostmi dost napřed, zatímco teď je sociálně tak nějak o rok až dva pozadu (a teď snad 🙏 začíná zase dorovnavat 🙂). Což možná za to může covidovy lockdown v blbou dobu, možná její ADHD, možná moje svatba a těhotenství a narození brášky, možná její povaha... No a to na čem asi jedině záleží je, aby ji to nepoznamenalo nějak do dospělosti, třeba na sebevědomí, nebo na postoji k lidem. Jinak ať je pozadu klidně o kolik chce, jestli to jednou v dospělosti dožene (a třeba i leckoho předežene, jak to někdy u komplikovaných dětí bývá). Jako jo, řeším to a stres mi to způsobuje, ale nemá to moc smysl řešit, spíš pozorovat a reagovat, podávat pomocnou ruku, včas zjistit diagnózu pokud to pomůže komukoli s ní vhodně pracovat, a hlavně zůstávat v klidu, protože čím víc je ta moje holka specifická v porovnání s vrstevníky, tím víc potřebuje klidnou mámu, která v ni věří. Snažím se o to, i když to není vždycky lehké. Zvlášť, když mi sama na sebe nastavila dost vysokou laťku, když na roce a půl začínala mluvit ve větách a s každým se hned skamaradila a hezky spolupracovala, umělá vyjádřit i emoce... No prostě div že nečetla Shakespeara v originále tou dobou 🤣🤭 no a teď... Co bych za to dala 😁 Ale dost tam hraje roli ten stres, bylo teď těch životních změn tolik, že jsem jednak na ni já měla méně času, jednak to byl stres i pro ni. No a teď stále ještě stěhujeme. Tedy už bydlíme, ale pořád vyklizime starý byt a zaclenujeme tyhle věci v tom novém nebo rozhodujeme o jejich dalším jiném osudu. Jsem zvědavá co to s dcerou udělá, až konečně bude klid 🙂

Kamaradky syn tak jak píšeš reagoval ještě kolem třetích narozenin. Byl prostřední dítě, tak si žil dost ve vlastním světě a víš co? Ono to vypadá, že mu to v něčem možná trochu prospělo, že nebylo tolik času tlačit ho do nějakého zas až moc velikého rozvoje a nějak až moc přehnaně se tím trápit. Diagnózu pak získal, porucha autistickeho spektra. A chodila k nim jednou týdně paní z nějaké organizace pomáhat s ním pracovat a rozvíjet ho. I to pomohlo. Ale jak se ještě teprve řešilo co s ním je a jak to řešit, vzali ho i k jejich známé, která je léčitelka a ta jim řekla, že je v naprostém pořádku, jen není tak moc ve hmotě jako jiné děti, spíš si jede víc ve své hlavě a v nějakých svých světech. A to kamarádku hodně uklidnilo a to uklidnění mámy malému pomohlo podle mě nejvíc z toho všeho. (mám toho tedy dost z vyprávění, žijí celkem daleko). No a když jsem tam pak přijela když mu bylo... Kolik... Šest? Možná ani ne, možná víc... Tak mi říkal že je indián a ukazoval mi luk a šípy a normálně se se mnou bavil, pár slov, i když bylo vidět, že je spíš introvert. Ale prostě z mého pohledu normální kluk s obrovskou fantazií. Takže myslím, že ta léčitelka měla asi velkou pravdu a on v těch 2-3 letech měl tak bohatý vnitřní svět, že nepotřeboval moc reagovat ven.

Píšu toho hodně, ale hlavní co chci napsat a je to ve všem tom co píšu je, že Tvé dítě je a bude v pořádku, všechno je v pořádku a nejvíc se tomu dítěti prospěje tím, že máma bude v klidu. A u toho klidu je fajn neotupět, vnímat ta specifika svého dítěte, sem tam třeba navštívit odborníka, ale hlavně to brát všecko úplně v pohodě a to mateřství si užít. (což se hezky řekne, ale já právě teď třeba nespím i proto, že mi dcera řekla, že chce do školky, po 3 letech bojů že tam nejde a nechce... No a já místo abych byla prostě jenom šťastná řeším jestli to nepřeje a jestli jsem to třeba já nebo někdo jiný něčím podpořila, a prostě nejsem já blbá? 🤣🤭 Ale hlavě neporučíš 🤷‍♀️🙈😄)

Jestli to vše píšu až moc ukecaně, tak se omlouvám, píšu to ve 3 hodiny v noci 🙈😁 snad jsou tam ty nosné myšlenky patrné.

@marketanovakova14 uz jsme byli 😒 Byli jsme tento tyden a jeste tedka se z toho snazim vzpamatovat. Pan doktor nas poslal na klinickou logopedii, ze pry je nesmysl pracovat s ditetem az na trech letech kdyz evidentne reaguje na rec jako kocka. A vyslovil podezreni na vyvojovou dysfazii... rekl at se nestresuju do 2let, coz je za dva mesice a pak mame za pul roku kontrolu jak ten vyvoj vypada. Pak pry uz bude jasnejsi jestli se jedna o autismus, vyvojovou dysfazii nebo jen o opozdeni

No…nevím, jestli pan doktor volil úplně vhodné formulace, moc mi to z toho nezní, asi by se to dalo říct i jinak…? Ale je dobré, že už vás vzali a zase nasměrovali dál. Termín na logopedii už nějak máte? Čeká se u vás dlouho? Asi bych se i poptala co a jak a klidně si někam zajela, myslím že je důležité, aby uměli pracovat s takto malými dětmi.
Ještě mě napadá…jak na dcerku hodně doma mluvíte? Jste “ukecaná” rodina nebo spíš méně mluvná? Myslím že i to by mohlo trošku odrážet potřebu řeči. Každá rodina má tohle trošku jinak. Někde se pusa nezastaví a jinde je to takové poklidnější.

@berenika39 to se vam rekne nesrovnavej...matku mrzi ze stejne stare dite krasne mluvi a je chytre a v 6 ve skole a to vase pujde asi az skoro k 8 a blbe mluvi. Coz by v 6 melo uz ovladat pekne...nejde nesrovnavat.
Tato rada mi prijde pekne blbá. A nejvic to vzdy rikaji ti kteri maj decka v pohode. Od matky ktera.ma nejake podezdreni tohle neuslysite

@hanka_12345 Dobře, nemusíme na to mít stejný názor🙂.

@berenika39 no jestli s tim nemate zkusenost tak jste jen jedna z mnoha co se stim nesetkala a jen rika nesrovnavej...do toho proste nemuzete videt...
asi tak 😉

@hanka_12345 Dobře.

Mne to přijde spiš jako vývojová dysfazie než jako autismus.Co na to pediatr ?Asi bych kromě neurologie rozběhla i další kolečko - foniatrie,logoped a šasi na jeho doporučení nejaky speciální pedagog .

@hanka_12345 to mate ale svatou pravdu... ja nikdy neslysela mamu co resi potize ve vyvoji ditete dat mi takovou radu. Ale maminky co jejich decka vyvojove milniky prochazi s predstihem ty jsou casto chytry jako radio 🤷‍♂️... nemysli to asi zle. Obsah ma asi rikat nestresuj se bude to dobry. Ale funguje to asi stejne jako kdyz nekdo rekne sem smutny a druhy rekne nebud 😂

a budeš teď čekat toho půl roku, nebo mezitím zkusíš ty další stanoviště, jak tu holky jmenovaly?

@zmrzlinka i ten neurolog rikal ze to vypada vic na dysfazii

jo ale vlastně on vás taky poslal na logo..

@normalnimatka hele zkusim oboji. Ouska mela vysetrena uz dvakrat. Jednou v porodnici a jednou v 10m, zadny zanet nemela takze ta by mela byt ok. Hlavne kdyby ji testovali tedka museli by ji prispat, takze s foniatrii pockam toho pul roku. Na ocni jsem malou uz objednala a tedka resim logopeda. Je tezky sehnat nekoho kdo umi delat s nespolupracujicimi batolaty. Takze googlim a obvolavam uz tyden. 😓 Pediatricka by cekala do 3let te to prijde zbytecny a to zase nechci aby se neco nezanedbalo. Ale po narkozach malou zatim tahat taky nechci. Jestli ma neco s ouskama tak max nedoslychavost protoze na hlas i zvuky reaguje dobre. Jen nerozumi. Za poslednich 14dni ale udelala nejaky skok. Za prve zacala cilene upoutavat moji pozornost. Skace v mym zornym poli, mava rukama a nebo přede me skoci, diva se na me jak na svatej obrazek a culi se. Zaroven zacala reagovat na nektere vety. Posledni dva tydny kdyz reknu JDEME HAJI nebo PUJDEME SE KOUPAT JO, tak zpozorni, prestane si hrat, vezme me za ruku a odvede me do koupelny nebo k posteli. Porad si teda hraje jen mechanicky vse otaci a pobiha, ale zacala delat i prvni znak co ji ucime uz pul roku a ona to porad nechtela napodobovat. Tak se citim trochu lip, ze ta neverbalni komunikace ji zacina jit a zda se neco malo zacina rozumet. Dneska ma 22m

Tak třeba to opravdu nic moc nebude🙂 hele ušní je podle mě zbytečný. jestli slyší, poznáš... jestli se otočí za zvukem, a třeba správným směrem atd... a oči taky nevim, jak by s tím souvisely? ale tu logo zkuste, při nejhorším ti řekne to samý, že je brzo.
a je super, že dělá pokroky.
a u logopedie se neboj, tam zase jsou zvyklý na malý děti, takže to snad půjde🙂 jen na vyšetření na klinickou logopedii potřebuješ žádanku od pediatry.

Pokud jsi na Facebooku, doporučím skupinu "Rodiče dětí s Vývojovou disfazií". Minimálně potkáte doporučení na různé výživové doplňky, terapie a odborníky, které vám ten doktor obvykle neřekne, nebo jen zmíní mezi řečí, ale cíleně vás nepošle (protože komerční věci a tudíž to vlastně ani propagovat "nesmí").
Každopádně pokrok super. Ale právě tyhle intenzivní vývojové skoky jsou u disfazie častý příznak, no. (Na druhou stranu ukazují, že dítě "má na to" zvládnout běžné životní požadavky, že. Takže jsou prostě super. Aspoň si rodiče ten pokrok uvědomí a užijí 🙂 ).

Ahojky nečetla jsem vše,ale pokud máš nějaké podezření určitě už res objednací lhůty jsou dlouhé...možná má to špatně porozumění dcera měla též má vývojovou dysfazii u nás podle dr.bylo pořád vše v pořádku a já hysterická matka...u dcery toho bylo ale víc než u vás a já věděla,že něco prostě je jinak než má být i když byla dcera moje první dítě vše jsem řešila na vlastní pěst bez dr.jake bylo pak zjištění,že dcera opravdu ok není že.a ty cekacky jsou opravdu dlouhé objednej vás na logopedii,psychologovi a uvidíš třeba o nic nepůjde a má jen svoje tempo...držím palce

@luciksima a dohnala to Vase holcicka? Nekdy me prepada takovy zmar a rikam si, jestli to nekdy ta moje kocka dozene. Podle toho MChat dotazniku by si mela hrat na neco jako. Treba krmit panenky a tak. A ta jeji hra to je bida... ani auticky si nejezdi. Rikam si, jestli ji to naskoci s tim porozuměním a zda vubec

Dohnala mluvit začala po nástupu do školky ve 3,5 letech ono školka jí pomohla hodně ve školce s ní žádný velký problém neměli nikdy si tedy nestěžovali,ale byla a je svá pořád a to už ji je 10 let,ale chodí do normální ZŠ s asistentkou DG.ma stále,ale je šikovná jen jí vše trvalo déle...ona byla i pohybove nemotorná ,bála se všeho až teď v 10 letech se naučila až jezdit na kole,ale naučila 😊držím vám moc palce🍀