2 roky a 7 měsíců. Vývojová porucha?
Dobrý den, ani nevím , kde začít. Syna miluji , ale ta domluva s ním na něčem, uřvanost a neposlouchání je vysilující. Upřímně se těším na září , pokud ho vemou do školky a já nastoupím do práce. Do Roka byl neskutečně hodný miminko, pak , jak když luskne začaly hrozny vzteky , ječení, pištění, to se teď zmírnilo.Vzteká se každý den, jakmile není po jeho nebo když po něm něco chci, ale ustoupilo to . Chodit začal v 16 m, hůře slyšel na jméno , neukazoval -to se vše srovnalo okolo 2 let. Ukazuje, na jméno slyší pokud vyloženě není zakoukaný do pohádky nebo do hry , to ho musím víckrát oslovovat.Přijde mi u něj horší porozumění ( jednoduché povely umí, když se zeptám , kde co je taky ukáže, někdy i odpoví na otázku co sleduješ , co chceš papat, ale převážně ty dvoufázové neudělá, nebo běží , že dá auto na stůl , ale nedokončí.Takže převážně nereaguje :( Od 2 let se zlepšuje slovní zásoba ( cca i s citoslovci 160 slovíček) ale některé děsně komolí a rozumíme mu je jen my . Dotoho nám začaly ne každým dnem, ale každý týden noční hysterické záchvaty. Nejhorší na tom je, že je málo kontaktní. Pusu chce dát jen za něco, malá nám udělá jen když chce, chovat se moc nechce a za ruku chodit vůbec ne. V noci, když má záchvat je těžko utišitelný, když se ho dotknu řve ještě víc, vadí mu i když na něj mluvím. Tak čekám, kdy přestane brečet a hrozně mě mrzí, že ho nedokážu ukonejšit. I přes den, když se do dotknu, tak často říká au, nebo mě odhání, když dám pusu, tak fuj. Babička ho chtějí přivítat, tak mu taky vadí dotyk a chce se ode mě chovat a ignoruje ji. Dotoho od srpna začal být závislák na tatínkovi. Všechno Musí tatínek, když brečí jde první za ním, obejmout, lehnout, v noci vyžaduje jeho a mě to vážně mrzí, jak mě odmítá. Přijdu si, jak neschopná matka. Manžel vstává do práce a kolikrát je unavený, ale ke mně prostě nechce, řve a odhání mě. Ještě jsem zapomněla dodat. Třeba dceřinné kamarádky ( 6,8 let) má rád a je napodobuje a chce být s něma, ale když jdeme na dědině na hřiště, kde děti zná od vidění, tak stojí, jak tvrdé y a kouká a nechce jít za něma. Když k němu běží chlapeček v jeho věku a natahuje se k němu, tak běží zamnou a drží mě za nohy 😔.Na písku spíše děti sleduje, nebo si sám hraje, občas někomu něco veme, ale když mu řeknu, umí to po chvíli i vrátit a málo se připojí k někomu to jen zřídka. No a teď začal dělat schválnosti, hned pochopil čůráni v létě do pisoáru a teď naschvál čůra na zem na sedačku atd. Někdy jde na záchod ,ale směje se a sleduje nás a u toho čůrá na zem.Děkuji, kdo to dočetl až sem.Nějaké tipy ?Nevím , jak nám pomoct.
Vidim tady z tve strany reseni neceho co je normalni. Muj syn je uplne stejny - ted mame obdobi "" vsechno je spatne a chce delat vse naopak - jist ne ted ne , jde se ven , ne ted chce jist, do auta ne , oblikat ne ...
@dyechampion mně právě jedna paní řekla na toto chování, že to mám řešit a vypadá to na autismus🙄to zlobení, vzteky ještě chápu, ale mám strach z toho, že nevím, jak moc mi rozumí 🤷♀️
@klarak12 to byla nejaka lekarka? Nebo jen chytrolinka co jeji dite zdravi na povel a sedi a soupe nohama ?🙂
@klarak12 úplně normální dvouleté dítě.
Můj syn je podobnej povahově. Plus teda další věci. Neuro říkala, že je hypersenzitivni (ale on se třeba doslova klepe vzteky, ubližuje si, mlátí hlavou o zem, stůl, vezme mi ruku a začne se bouchat do hlavy, byly doby kdy tak moc ječel, že mu tekla krev z nosu).. mně to teda taky přijde jako normální batole, “jen” se ty emoce ukazuji u kazdyho jinak. Možná je víc citlivej, podobně jako ten můj. Jinak pusinky jsem skoro nedostávala, doteď je spíš snáší, já dostanu tak jednu za měsíc.) hlazení rád nemá, chování jen když chce, i když si ublíží a pláče, strašně dlouho jsem ho nemohla pomazlit,dotknout se ho, prostě to pak bylo jen horší. Pokud máte obavy, prostě běžte na vyšetření - my byli na popud doktorky a nakonec k tomu vylezlo ještě opozdeni kvůli oční vadě.)
@veronicka89 ta druhá možnost 😎😂
Hele, mám doma "hraničního autistu" - dítě, ketré určitě má poruchu komunikace (rozumění slovům, ale obecně i vnímání zvuků), určitě má abnormální smysly (má teda i brýle, ale hlavěn problém v doteku: nesnáší mokré věci (včetně pusy), nesnáší doteky typu hlazení, naopak vyžaduje "dotek" typu zalehnutí, hození na postel a pod) a pod. Momentálně má autismus napsaný, ale je to hodně o tom, kterého z psychologů si vyberu (mám 2 x dvě protiřečící si zprávy od odborníků se stejnou kompetencí). ... Synovi je teď osum a je v první třídě běžné ZŠ. Je na něj psaný asistent, takže vědí, že ho mají trochu víc hlídat, trochu míň nutit mluvit před třídou a pod. Víc spolu s učiteli mluvíme... ale pohled asistentky (která má prý dospělou autistickou dceru) je dost "dyť je úplně normální, já valstěn nevím, proč jsme napsaná zrovna k němu. podobné potíže má třetina třídy." a docela odpovídá i pohledu učitelky.
Kde vidím "autistické rysy" v tom, co píšeš o svém synovi: 1) ta citlivost na dotek ... e... a tím to vlastně končí.
Kde vidím další "možná by nemělo být úplně přehlíženo", které zmiňuješ: 1) dosahování vývojových milníků na "zadní hraně normy" (chození, ukazování) 2) dost roztříštěná pozornost (splnění první půlky dvoufázového pokynu) 3) ty noční děsy/záchvaty (u syna to teda byla nespavost... ale byl to vždy příznak skokového vývoje a vlastně akutního přetížení mozku, které nebylo z pohledu rodiče úplně odhadnutelné, kdy nastane).
Co si naopak myslím, že je ok: 1) testování hranic (to čůrání a pod) 2) pozorování neznámých dětí/vyhýbání se kontaktu s nimi 3) závislost na tatínkovi. 4) vlastně i ta komunikace (zvládnutí jen jednofázového pokynu, nějakých 160 slov aktivně vydávaných... Pokud to teď vlastně rychle přibývá a zlepšuje se, ) 5) vztekání.
Sečteno... jako matka "hraničního, vysokofunkčního autisty" to úplně na atismus nevidím, ale jsou tam momenty, které stojí za to řešit. Co bych konkrétně dělala:
1) chcete, aby od září šel do školky? Kontaktujete tu školu už teď, zjistěte, jaký mají postoj k asistentům pedagoga a pokud školky asistenty považuje za výhodu (já je za ně rozhodně považuju), proberte se školkou doporučení do vhodného SPC a s tím SPC, co budou potřebovat k vyšetření (obvykle chtějí zprávy od lékařů... ale některá centra mají i lékařské pracovníky, tudíž si je umí zařídit sami ... ale hlavně dostat se na úvodní vyšetření k psychologovi e práce na půl roku.). Protože pokud byste chtěli, aby syn nastoupil už v září s asistentem, pak je ideální čas to řešit teď. To vyřízení fakt trvá.
2) V rámci ergoterapie existuje terapie zvaná "smyslová integrace". Za mě společně s neurovývojovou terapii nejpřínostnější terapie u mého syna. Mohlo by to pomoct i vašemu právě v tom zvládání doteků. (Navíc dobře vedená ergoterapie je hra a ty děti baví. ... jen ne vždy s epodaří sehnat na pojišťovnu, takže může být drahá.)
3) pokud je ve vašem okolí dostupná Ranná péče, poptejte tu. Je to sociální služba, jezdí přímo domů, hodně radí různé vývojové hry a hračky. Nejspíš vám nedají diagnozu, ale mohou vést v procesu odstraňování těch běžných problémů, jako třeba to nesnášení doteku.
4) zvažte logoepdii. Obyvykle berou až kolem tří let, ale to "máte za pár" a objednání trvá několik měsíců ... a je to jeden z těch odborníků, který pak třeba píše zprávu do těch speciálně-pedagogických center (SPC)
A nelekněte se. Vaše dítě pravděpodobně "ze všeho vyroste". Když tomu necháte volný průběh, velmi pravděpodobně nikdo nikdy žádnou diagnozu dítěti vnucovat nebude, ale za cenu, že budou padat věty typu "jseš divnej". ... Když to teď začnete řešit s odborníky, pravděpodobně dítě dříve či později nějakou diagnozu dostane, ale zase mu to může usnadnit naučení se "zacházení sám se sebou" a především průchod vzdělávacím systémem. .. A ostatně i to přijetí toho "jseš divnej" - protože "Každý jsme nějaký: já mám některé věci jinak, než ty, tak ti to přijde divné. Mě zase přijde divné to, jak to máš ty. I když tak to má asi většina lidí. To neznamená, že jsem špatný. Jsem jen jiný - originální. A originalita se cení, ne?"
@klarak12 já bych tipovala vývojovou dysfazii. Mám dceru 5 let a má právě VD. Většinu problémů, co popisuješ, měla i moje dcera v tom věku - hlavně to nerozumění, nereagování na jméno, hypersenzitivita, že nedokončuje operace. Řešila bych s pediatrou - vyšetření na foniatrii (aby se vyloučila nedoslýchavost), klinický logoped, klinický psycholog.
Ps: ano "protinázor" u mého syna hovoří o vývojové dysfazii bez autismu. ... na Facebooku k ní existuje vlastně velmi dobrá skupina "Rodiče dětí s vývojovou dysfazií", tak pokud jste na FB, koukněte po ní a do ní.
@cilkat dobrý den , děkuji za čas a rozepsání. S tím dotekem to je u nás , jak kdy někdy mu to nevadí a u pohádky se mazlí a někdy fakt se ho dotknu hlazením a hned au, fuj😔mokré věci teda vadí i dceři i jemu a musí se převléct, dotyky při hře mu nevadí.Předtím mu nevadilo stříhání nehtů a vlasů a teď má najednou problém a je to boj. Jinak ohledně školky ( bydlíme na vesnici) , máme tam nemocného chlapečka , který má asistentku, tak si myslím, že by nebyl problém. Jinak rannou péči máme od dubna, kdy jsem měla strach skrz to neukazování. Slečna ho chválí, že vidí pokroky v mluvě a myslí si , že autismus nemá. Někdy tu hodinu hezky spolupracuje a hraje si a někdy nezájem ( neustále potřebuje vytahovat všechny hračky , moc dlouho nevydrží a často přeskakuje od jedné k druhé).Ve 2 letech skoro nic neřekl a pletl máma , táta.Teď mluvil cíleně a spojuje 2-3 slova . Na logopedii budu muset znova zavolat , byli jsme jednou , ale slečna neuměla komunikovat a pracovat s malými dětmi , tak chci zkusit jinou ( paní logopedka tam má víc pracovníků) . Chtěla jsem volat do jiné ordinace , ale prej máme nárok na změnu nejdříve za půl roku. Jinak u naší doktorky bylo těžké získat žádanku ( myslí si , že má čas a chce to řešit až na 3 leté prohlídce) . Jinak foniatrie proběhla ve 2 letech , měla jsme z toho strach , ale sám zvládl spolupracovat a doktor řekl, že slyší.
Úplně normální dítě. Ty nikdy nemáš blbou náladu? Ty máš vždycky náladu na tělesné doteky? Ty vždycky stopro děláš, co po tobě někdo chce? Ne, že? Je to dítě, batole, ne robot. Tak nehledej diagnózy, kde nejsou. Nebo v čem přesně by měla tkvět ta porucha? 🤷♀️
@prejeta_zaba tak jasný , že mám blbou náladu , ale on ji má převážně 1,5 rok denně a několikrát za den uřvaný dítě a věčně nespokojený je taky mazec🤷♀️ale čert to vem , nejvíc mě trápí to jeho porozumění a domluva mezi nama. Když mi každý říká, že pokyny dítě zvládne v 15 m a my to sotva ve 2,5 letech zvládnem. Něco hledá, řeknu , kde to je a stejně tam nejde 🤷♀️někdy rozumí a někdy ne i když to řeknu několikrát
@klarak12 ještě mě napadá prakticky - ty záchvaty v noci můžou být noční desy, kdy naopak uklidnivani dítěte spíš"ublizuje" (kdyztak zagoogli) a je úplně normální, že řve ještě víc... a opravdu nejsi špatná, když tě odmítá. Já třeba na objimani a fyzicky kontakt nejsem ani jako dospělá, není mi to příjemné...
@klarak12 To vypadá, že máte docela slušně rozjeté terapie. Bohužel ti logopedi jsou opravdu většinou naučení až na zacházení s víceméně "školkovým" dítětem.
Zkuste ještě zkouknout ty možnosti ergoterapie.
Případně koukněte na poslechové programy (Jias, Benaudira), ale nejspíš je na ně ještě brzy.
Případně fakt hledejte v té skupině k vývojové disfazii (ta mi přijde pravděpodobnější diagnoza, než autismus. I když z toho, co píšete, mluví celkem slušně. ... ale v tomhle mám mizerný odhad, mám v péči logopedů obě děti).
@klarak12 má VD smíšenou, vyšetření proběhla před rokem, tedy v jejích 4,5 letech. Před tím rokem nebyla schopná říct větu, spojovala max 2-3 slova a ještě jim vůbec nebylo rozumět. Plus ty situace, co popisuješ. Začala docházet ke klinické logopedce, nasadili jsme doplňky stravy, terapii Benaudira. Po tom roce je to obrovský rozdíl. Vlastně hned po tom, co jsme začali dávat doplňky stravy se její stav výrazně zlepšil - najednou začala mluvit, ve větách, říká říkanky, zpívá písničky. Ještě to není logopedicky správně, slova ještě patlá, ale ten rozdíl je obrovský. Během jara se najednou naučila jezdit na kole, plavat. Co dřív nešlo a byl obrovský problém, tak najednou jde. A nemyslím si, že by k tomu dospěla sama vývojem, bez pomoci. Mrkni na tu fc skupinku rodiče dětí s vývojovou dysfazii, je tam hodně velmi dobrých rad, zkušeností rodičů s doplňky stravy, terapiemi.
@bbn děkuji moc , mohu se zeptat jaké doplňky všechny máte? Já dřív zkusila láhev Equazem a nic se nějak nedělo a pak od mollers rybí tuk , chvíli to zvládl , ale pak to nedal do pusy( láhev a půl) a tak jsme teď půl roku nic neměli a stejně začal mluvit ( tím způsobem , jak popisují )ale nevím co dát, aby to zvládl pozřít
@klarak12 mrkněte na tu skupinku pro rodiče na fc, je tam vysvětlení a doporučení x doplňků (vit skupiny B, rybí tuk, minerály), které mohou tvému synovi pomoci, tady to nechci vypisovat, ještě bych byla nařknuta z toho, že dceři ubližuji atd. Ve zkratce, těmto dětem s VD chybí vit B12, betain a cholin. Rybí tuk- já osobně dávám dceři equazen v kapslích, protože ten má ráda a jí ho s chutí, nechci experimentovat s jinými tuky, protože je velká pravděpodobnost, že by to do pusy nechtěla. Tohle nám, společně s těmi ostatními doplňky skvěle funguje, tak proč to řešit. Zkoušela jsi mu dát třeba rybí tuk jako “bonbóny” od Moellers rybičky? Ty mají třeba děti taky rády.
@klarak12 ja nevim jestli vas to potesi nebo ne, ale za me je to normalni dvouletak s obdobim vzdoru 🙂
No a to odrazovani, mozna z vas citi stress proto chce spis tatu, prestante resit a hrotit vsechny detaily a bude lip 🙂