2,5letý syn ve školce. Jak dlouho potrvá, než si zvykne?
Zdravím maminky, tak syn začal chodit do školky, zatím jen na zvykání do 10h. od září nastupuje do oběda každý den, plakal jen první den, jinak si hraje, moc se prý nezapojuje do zpívání a malování, hraje si a tohle ho nezajímá, svačinku mu chystám doma, a tu většinou taky nesní. Vím že je ještě brzy plašit, ale bojím se třeba vycházek, syn utíká, nechce chodit za ruku, a taky se mu dlouho chodit nechce, většinou jsem sebou brávala kočárek, nebo ho šupla za krk, aby jsme došli kam je potřeba, taky se dnes ve školce poprvé počůral (to neudělal už půl roku) stál prý u záchodků (bohužel mají velkou záchodovou desku) s počůranýma tepláčkama... říkala jsem mu, aby řekl paní učitelce, že mu pomůže,ale asi nějak zatím nevnímá paní učitelku jako záchytný bod, kde si může o tu pomoc říci..., a můj dotaz...já ani nevím, zkrátka jsem z toho rozhozená a pořád si říkám jestli se to ustálí, nebo jestli není ještě brzy, jestli jsem to se školkou neuspěchala...jinak se celkem domluví, je pravda, že někdy je ta výslovnost taková všelijaká, nají se sám, ale s oblékáním a vysvlékáním máme problém zkusí to, jako že aby se neřeklo, řekne nejde to mami...a hotovo...nehnu s nim....spíš by mě asi zajímalo, jak dlouho dětem trvalo, než se srovnaly s režimem ve školce....děkuji
Syn nastoupil přesně ve 3 letech. Byl v pohodě, protože měl již ve školce ségru(v sousední třídě). Režim zvládal v pohodě. Jen se pár měsíců občas počůral při nebo spíš po spaní, protože hodně pije a tvrdě spí a nestíhal to. Také je spáč a vstávání do školky bylo náročné. Nic moc mi neřekne, i když se už během prvního roku ve školce hodně rozmluvil, ale ten první rok si podle mne vystačil sám , pozoroval...že by měl nějaké kamarády si začínám všímat až teď , kdy mu bude za chvíli pět - po dvou letech ve školce. Dcerka šla "až" ve 3 3/4 a to bylo fajn, šíleně se těšila. Podle mne školka dětem dá hodně, ale musí to být dobře načasované - fakt spíš po tom 3. roce. Když to jinak nejde, nedá se nic dělat.
Pokud by tam mel syn trpět, nebo mi vic plakal, tak zůstane doma, mám sice domluvený kurz, který jsem chtěla do konce mateřské stihnout, abych pak mohla rozjet práci na sebe, protože na mně po MD nikdo s otevřenou náručí nečeká, ale tohle může jít stranou, zatím opravdu celkem školku vnímá pozitivně, spíš mám strach aby se mu tam skrz tu jeho rozlítanost něco nestalo, hlavně teda mně děsí ty procházky...a zajímá mně, kdy přestane být jako Alenka v říši divů....děkuju za odpovědi 🙂
@krysot - syn šel do školky taky ve 2,5 letech. Moc se nechtěl zapojovat do žádných činností, jen se pořád na něco vyptával paní učitelky. Jazykově byl nadprůměrný, uměl krásně mluvit v souvětích a všemu rozuměl, což byla trochu výhoda. Ale právě proto neměl rád děti, které sotva mluvily, nerozuměly mu, co po nich chce a těch tam byla většina. Několikrát se tam i počůral. Nakonec jsem ho tam ten první rok dávala jen na tři dny - úterý až čtvrtek, chodil po obědě domů. Jen aby si zvykl, ale zároveň věděl, že to tak prostě má být, že je čas chodit do školky, když tam jednou nastoupil, ale že je ještě malý a nemusí tam být celý týden. A další září již nastoupil na celý týden a to už bylo v pohodě. Prostě celkově se moc neadaptoval, myslím, že nebyl v těch 2,5 letech ještě připravený. No a loni mě prosil, abych ho vyzvedávala co nejdéle, prý i kdyby měl chodit poslední, tak mu to vůbec nevadí...
Některé děti se adaptují hned, některým to trvá i půl roku. Záleží na povaze dítěte i věku dítěte. To, že se 2,5 dítě počůrá je zcela normální, počůrají se i předškoláci..to bych neřešila. Někdy to děti dělají z trucu nebo jen se ostýchají si říci o pomoc. Důležité je komunikovat s p. učitelkou a sdělit jí, že se syn stydí říct o pomoc. Záleží na školce, ale děti by měly mít pobyt venku denně a "skoro" za každého počasí 😉 Malé děti se na procházku berou až po delším čase...lépe řečeno, až p. učitelka pozná jednotlivé povahy dětí. Znovu se budu opakovat, ale vše..co vás tíží p. učitelce sdělte, vaše obavy nejsou nic neobvyklého. Pokud řeknete, že vaše dítě při procházce utíká atd. tím více si jej p. uč. pohlídá. Vaše informace bych já (jako p. učitelka) velmi ráda věděla. Dejte dítěti čas na adaptaci, se školkou komunikujte a spolupracujte. Ještě k tomu jídlu...některé děti nejí i celý den...je to forma vzdoru. Z vlastní zkušenosti vím, že to trvá pár dní...někomu i měsíce..je to zcela normální věc, která se děje v MŠ.
ná to čeká, malý nastupuje taky do mš teď ve 2,5letech
Ahoj, nás to taky čeká v pondělí-zatím jde na 4 hodiny. Pořád říká, že se těší, už to tam zná - má tam staršího bráchy, který nastupuje do předškoláků-ten problém neměl žádný, ale začal chodit v 3,5 letech. Jinak dcera je oproti staršímu bráchovi komunikativní, není nijak extrémně stydlivá, schopnosti co se týče oblékání apod. má bych řekla přiměřené svému věku, ale občas se začne trošku vztekat, ale to asi taky patří k jejímu věku. Ale i tak jsem nervózní, vím že budu sedět doma jako na trní.
@krysot Já myslím, že hlavní roli v jeho zvykání hraje paní učitelka a ostatní děti. U takhle malých dětí zkušená a chápavá paní učitelka počítá - oblékání, WC, jídlo i procházky. Spíš doporučuji to moc neřešit a nechat dítě, ono si zvykne a to že se nezapojuje hned, tak to chce čas. Možná se vám to bude zdát příkré, ale manželova maminka je ve školce přes 40 let, a poslední roky má jen ty maličké, začínající a věřte, že problémy, které se vám zdají zásadní, bere zkušená paní učitelka, jako drobnost, která se překoná. Sama vím, jak si umí dětičky omotat kolem prstu, rychle vymyslet ně jakou "blbinu" dětí za ní jsou jak za "kvočnou". Mnohokrát jsem toho byla i svědkem.
Holky dekuju, zatim ve skolce jakztakz dobry, jen se teda uz 2x pocural .... :( jinak dneska lezel na zemi a nechtel...tuze nechtel...me to rvalo srdce,ale bylo mi jasny, ze kdyz uz si ho vzala do parady ucitelka, ja jsem tam navic a jen bych to tim, ze bych nad nimi stala zhorsovala, takze jsem se sebrala a i s knedlikem v krku jela domu....pani ucitelka je moc hodna, sama mi rikala, ze je to takovy telatko jeste maly, ale snad se casem posunem a bude vsechno ok, moc dekuju za odpovedi, pomohly mi...hezky den A.
Moji Eme je 26 mesicu a chodi do jeslicek. První dva dny dobry, pak tri dny hysteraky, pak zase dobry...ale az do dneska, kdy byla najednou ve skolce jina pani ucitelka, tak to bylo zase s placem....ale myslim, ze si casem kazde detatko zvykne - pokud to maminka nevzda, i kdyz je to asi nekdy hodne tezke:(
Kazde dieta zvladne nastup do skolky bez problemov v inom veku - podla mna. Moja starsia dcerka isla do skolky v 2 rokoch, zvykla si velmi rychlo. Najprv vsak chodila na dve doobedia do tyzdna, postupne sme pridavali. Tazsie ranne rozlucky sme mali asi prve dva tyzdne, ale potom cez den uz vraj bola v pohode, obcas, najma okolo obeda, sa trochu rozlutostila. Potom som vsak uz pre nu aj tak prisla. Niektore deti nezvladaju skolku ani v troch rokoch. Myslim, ze aj tvojmu syncekovi treba dat cas, netlacit na neho, to, ze mal nehodu, je normalne, zvyka si na nove prostredie. Urcite by som ho nenechavala opat doma. Ked sa cez den hra a neplace, je to podla mna v norme a vsetko sa casom upravi.
Ahoj holky, jsem už úplně zoufalá :( malému byly v červenci 3 roky. Teď začal chodit do školky, první 3 dny v pohodě, z toho dva dny brečel odpoledne, když jsem pro něj přišla. Byl tam normálně na celý den, dokonce prý i chvíli spinkal (doma odpo nespává). Ve čtvrtek už ho musela uč. odtáhnout do třídy a v poledne mi volali, že ho nemůžou uklidnit, že si mám pro něj přijít a v pátek to byl horor uplně, řval řval řval ☹ ☹ tak jsme se s uč. domluvily, že bude zatím chodit jen do oběda. No a dnes, ráno doma celkem v pohodě, cesta do školky taky a v šatně to zas začalo, řev, že on tam ale nebude, že tam nechce být, že bude doma, že chce být doma se mnou.... jen se otevřely dveře do třídy, začal dělat scénu, že tam nejde.. :/ nakonec si ho učitelka vzala na svačinku a já jsem prostě musela zdrhnout, jinak bych ho snad odvedla dom.. ale to nechci, chci aby tam chodil, on by si rychle zvykl, že nemusí :/ on ví, že jsem doma, že nejdu do práce, jsem těhotná, takže práci už ani hledat nebudu. ale chci dělat něco doma, ale takhle to vůbec nejde, stejně doma celé dopoledne myslím na to, jak to tam zvládají a kdy mi asi zavolají :( Přitom Tomík tam má sestřenici a kamarády, se kterýma se zná z hřiště, už jsme tam za poslední 2 roky párkrát na jednu, dvě hoďky byli a všechno v pohodě, tak jsem si mysleli, jak to bude fajn, až tam bude s dětma celý den a on nechce :( leda kdybych tam s ním zůstala. Rve mi srdce, jak vždycky "histerčí" (většinou mi to teda přijde jako hrané, ale ne vždycky). a přitom, když se ho někdo jiný než já zeptá, jak bylo ve školce, řekne, že dobře.
Omlouvám se za román, ale jsem z toho už zoufalá, na prášky, nemám to s kým pořešit :( a zajímalo by mě, jestli máte nějaký fígl nebo něco, jak ho přesvědčit, aby tam šel uplně v pohodě. Jinak je vcelku samostatnej, doma si dokáže na dvoře hrát i 2 hod. úplně sám.. vůbec nikoho tam nepotřebuje a teď nemůžu zajít ani za roh, do kuchyně, aby mě hned nehledal :( Myslíte, že mám tu školku ještě odložit, nebo vydržet a trápit jeho i sebe, že to fakt jen zkouší a brzo si zvykne? Je to malej Rak, tak nevím, může to být i tím, že špatně nese "odloučení od rodiny"? víkend u babičky v pohodě zvládl (už dřív).. ale tady po 4 dnech už to bylo moc :/
Mojemu týden. Ale bylo mu tři a čtvrt. Mladší má skoro 2,5 a školku by teda těžce nedával, skoro nemluví, při spaní má ještě plenku (i když spíš jako pojistku), obléct se rozhodně neumí (to neuměl ani starší než šel do školky)..u nás se chodí ven na zahradu, za rok byli vyloženě na procházce asi 2x. S jídlem byl zpočátku taky problém, ale zvykl si asi za 2měsíce a jedl už všechno. Zpočátku se taky moc nezapojoval, nejvíc si hrál sám, nebo lítal po třídě, během roku se to změnilo a v květnu na besídce byl moc šikovný.
Je to ještě batole, nechtěj toho po něm moc. Srovná se to časem.