2,5letá - moc nerozumí. Máte podobnou zkušenost a jaký byl vývoj?
Dobrý den, moc bych prosila o radu. Jsem maminka, 2,5leté dcerky. Dcerka je od narození takový živel, neposeda, vztekací. S dětmi si hraje, neni uzavřená. V knížkách ukazuje, ale stačí jí jen pár minut. Moc nemluví. Slovní zásoba slov je cca 50. (Ale nové slovíčka se učí, i když pomalu). Dvě slova spojuje jen jako - máma hačí, kde jsi?, nejde to...ale spíš využívá hlavně jednoho slova k dorozumívání. Chápu každé dítě má své tempo. Ale co mě trápí hlavně je, že si všímám, že hůř rozumí. Uvedu příklad - to, že jí řeknu, přines tam to, vyhoď to, budeme se oblékat, ukaž kde jsou klíče, kde máme lžíce...co máš v ručičce?, první se spapá tohle a pak se bude jíst to, tak to mu bych řekla, že rozumí dobře. Ale například se jí zeptám - Co papáš? A i když jí právě to, co normálně pojmenuje, neřekne mi to, a začne brebentit nesmysli. Nebo se zeptám, kde je babička a ona mi řekne tady, i když s námi není. Kreslí si, já se zeptám, co děláš? Ona zase neodpoví, nebo začne brebentit ...Myslím si, že opravdu neví jak odpovědět. Nevím, zda je to tím, že ta slovní zásoba je horší, a až se víc naučí používat slova začne se to zlepšovat. Mohla bych poprosit, zda je a byl někdo na to podobně, a jak se to dál vyvíjí? Děkuji za odpověď.
Ahoj mě syn pořádně nemluvil zhruba do tří let. Až ve školce se rozpovídal. Ale tu doktorku jak píše výše bych zkusila. Třeba vám doporuč nějaké vyšetření.
A to si syn ještě vymyslel svoje slova.
Doporučuji zkusit nejdřív doktorku. Jsou děti které se hůře vyjadřují. My máme dvě děti a rozumí a dorozumí se oba dva dobře.Když byly dcerce 2 roky a 2 měsíce tak jsme se seznámili s jednou maminkou co měla o měsíc mladšího syna a přesně to co říkáte, taky uměl pár slov, nebylo mu rozumět, oproti naší dcerce, ta mluví jako kulomet odmalička.Pak oba dva nastoupili do školky(necelé 3 roky) a do 3 měsíců se rodiče nestačili divit co z něj padalo nových slovíček a jaká moudra...mladší syn je to samé co starší dcerka, jen ještě mluví víc, protože přejímá slovíčka od ní ze školky(teď mu budou 2 roky) a my(rodiče) něco řekneme a on opakuje jako papoušek.Co zkusit místo otázek chodit po bytě a ukazovat a říkat co to je, to samé na procházce(tady je pejsek, pán, děti, paní,školka,škola, strom, kočička),pejsek štěká,děti si hrají-běhají,pán nakupuje,na stromě je ptáček,kočička mňouká.A co třeba místo ukaž kde jsou klíče zkusit zvolit-dones klíče.místo otázky co papáš-dáš si jablko nebo hrušku(ukázat co je jablko,co je hruška).Používá svoje slova,to je to brebentění,ale zatím mu nikdo nerozumí.Musíte teď myslet jako dítě ne jako dospělí
Ahoj,uvedom si,ze je potreba zhruba 200 opakovani jednoho slova,aby dite porozumelo. Podle me ji spis zahlcujes, musis jednu cinnost pojmenovavat porad stejne, ani muj bystry a nadany nyni uz 4lety syn by ti nerozumel.
Ja mam doma 2,5leteho taky, v podstate nemluvi,krom sve hatlamatilky, nebo kdyz fakt delam,ze nevim,co chce. Ale treba kdyz ho jdu obouvat,tak reknu, T,boty,boty! Nebo haci, haji, plenka a on uz vi. Logopedka nam radila pouzivat co nejmene slov, deti casto vnimaji jen prvni z vety. Zkus to zjednodusit a uvidis....
Produkce řeči mi přijde v normě, ale navštívila bych logopeda kvůli porozumění řeči. Potíže s porozuměním mohou s produkcí řeči souviset.
Náš mladší syn se začal rozmlouvat až po třetím roce (a to jako že opravdu první slova a rovnou jednoduché vety), ale rozuměl výborně. A to jsem na něj mluvila úplně normálně, žádné zjednodušování. Ale každé dítě je jiné, nemusí to vůbec nic znamenat. Jen pro ten klid bych se asi taky poradila s doktorkou, jestli a jak řešit. (Já to nemluvení mladšího taky konzultovala s pediatričkou, i pak s logopedkou, ke které chodím se starším.)
Já si myslím, že rozumí na svůj věk dobře. To, že když se jí zeptáš co jí a ona ti odpoví brebentenim,neznamena, že nerozumí otázce, ale chce ti k tomu říct další slova, která nezná a svým způsobem si je vymysli to samé si myslím, že je u kreslení. A to, že ti řekne, že je babi u vas a při tom není. Tak mi to přijde normální. Některé děti si svým způsobem vymysli. Nedávno můj skoro 4 lety syn, který se shodou okolností rozmluvil až na 3,5 letech tvrdil, že je deda u nás pod postelí při tom u nás vůbec nebyl 😂. Prostě některý děti si u toho mluvení a to co po nich chceš dělají blbosti a dělají si to po svým nebo něco placnou, aby od nas měli "klid".
Naše dcera má 2 roky a 3 měsíce a je na tom úplně stejně a vůbec by mě nenapadlo, že nerozumí. Spíš si vymýšlí. Zeptám se, kdo tu udělal nepořádek, odpoví táta (není vůbec doma), mimi (4 měsíce), nebo to klidně hodí i na mě, se šibalský úsměvem. S mluvení je na tom podobně jako vaše. Pokud udělá to, co je jí řečeno, tak rozumět musí, pokud odpovídá z cesty, je to buď nedostatek slov, vymýšlení, lhaní či vyslovení přání...
Ve dvou a půl by dítě mělo v knížce (nebo kolem sebe) ukázat prakticky všechny předměty - lžíci, talíž, panenku, zvířátka, boty, bundu, židli........ Pokud na pokyn "kde máš postýlku", "kde je pejsek", "Kde je okno?" apod. neukáže, tak bych vyhledala klinického logopeda. Pokud tohle zvládá, tak je to relativně dobré, ale pokud by se dítě nerozumluvilo do tří, tak už není na co čekat.
Myslím, že tě to zaráží správně. Zkontrolovala bych sluch, pak bych se zaměřila na to porozumění řeči. Vysvětlila bych problém dětské doktorce a poprosila ji o doporučení na vyšetření. Pokud by to řešit nechtěla, nenechala bych se asi odbýt, děti obvykle velmi dobře rozumí, mohou mít opožděný vývoj řeči, ale pokud dobře nerozumí, neodpovídá to běžnému vývoji.