19 měsíční dítě se chce venku nosit. Co s tím?
Ahoj holky, už jsem totálně hotová z našeho raubíře. Je mu 19 měsíců a v poslední době odmítá kočár. Řekla jsem si dobrý, budeme chodit bez něj, jenže on ujde kousek a chce nosit. Všimla jsem si, že to dělá většinou, když jdu s někým. Když jdeme spolu, jako dneska ráno třeba na nákup, tak v pohodě šlape celou cestu. V sobotu byl na procházce s manželem a to samý - šlapal. Ovšem včera jsme šli všichni a děsnej řev, prostě nepůjde, chce na ruku, když ho chci dát na zem, tak se drží jako klíště, řve no děs. Nemáte s tím některá zkušenost? Mám pocit, že to na mě jenom zkouší, co já na to. Přiznám se, že když stojí na ulici, řve jak tur a sápe se po mě jako klíště, tak většinou podlehnu, což je samozřejmě ta chyba, ale co mám dělat? Do kočáru ho narvu málokdy.
taky se přidávám, malej už kočár moc nechce, když není připnutej tak si hned stoupá, když je tak sebou škube s vzteká se, takže taky nejlíp do ruky jídlo a nebo hračku a podnikat co nejkratší cesty, na chození taky musí mít náladu, někdy jde OK, někdy pořád na ruky, jinak také podléhám 😉 tak jen aby jsi věděla že v tom nejste sami 😉
korbelinda: ahoj, u nás je to tak že, vemu golfky vždy sebou, už jsem se poučila když jsem malého tahala na rukách ...
má 13 kg celou cestu na nákup a s plnou taškou z nákupu 😀 plus bydlíme v druhém patře a výtah nemáme, tak to je dost dobrá posilovna když nesu dvě plné tašky a k tomu ještě tahám jeho ...
řekla jsem si že tudy cesta nevede a dělám to tak že, pokuď chce ať si běhá ... a moc rád taky vede golfky to je paráda s ním jít, horší to je pak když jakože jde vedle mne, tak to zásadne jde na druhou stranu opačným směrem,
ale pokud jsme na prochajde tak to tak nevadí, když potřebuju někam dojít, tak zásadne ho posadím do golfáčů i když se mu to zrovna nezamlouvá, když neposlechne po dobrém, vždy ho plácnu na zadek a pak mně poslechne vždy 😉
ve finále já jsem ta která určuje pravidla a vždy se domluvíme! a že u toho řve, nebo se vzteká je jeho problém né můj, to mu ještě naplácám za to vztekání a panečku pak poslouchá jako nic celou dobu !!!
a na ruce ho neberu, může se i na hlavu stavět, prostě mu řeknu "ne, nebudu tě nosit" a on po pár pokusech to vzdá a krásně mně drží za ruku a jdeme 😵 😵 😵 podle mně to chce mít pevnou vůli a nepovolit a neupustit z pravidel a mantinelů kam až dítě může zajít ...
Tak to já raději scénu, než mít ruce jak opice 🙄 😀 . Malá to zkoušela taky, ale nepovolila bych. Když v létě jezdila na té plastové motorce a přestalo jí to bavit, tak chtěla ať táhnu jí i motorku 😠 . To bych nezvládla ani kdybych chtěla.
Prostě jsem dávala na výběr - buď kočár nebo ťapat a vysvětlovala, že maminku moc bolí ručičky 😉 .
nenosit, knacpat do kočáru, dát třeba koláček do ruky a jede se. Hele oni malýho můžou bolet nožičky, né nadarmo říkají ortopedi, aby matky zbytečně nepřetěžovaly kostru batolat. V tomhle věku je ještě lepší více kočárkovat nebo motorkovat 😀
já v tomto opravdu nebyla akční matka a malej se venku stále vozí a běhá jen na "cílové ploše" 😀 hřiště, les, louka, zahrada, apod. Kočárek má rád a tím, že jsem ho nikdy akčně nevyndavala mu je vození stále milé 😉
U nás je to holky taky tak.Lucka v kočáru nevydrží,jen nejnutnější dobu a když má něco v ruce a cpe se.Když jde sama vydrží chviličku a chce nosit.když ji nevezmu začne řvát a vztekat se.Taky bych ji to strašně ráda odnaučila ale nejsem důsledná a vždy ji vezmu ☹
Měla jsem to stejné, kočár ne,venku 3 kroky a nosit....dost ji to naučila moje mamka,ta ji dost nosí doteď ale jak si to udělala.............já jsem se pak kousla a prostě nevzala, když dělala scénu tak jsem počkala dokud se nezvedne a nepůjde dál nebo jsem řekla že jdu teda bez ní,což většinou zabralo. Sice řvala,ale šla. Nebo do kočáru.....když jsem potřebovala někam dojít,tak kočár,jinak prostě trpělivost. Taky se mi vyplatilo brát ven míček a házet jí ho nebo jezdící tašku s plyšákem........to zabralo nejvíc, tlačí to a venku dokonce běží. Řvací obdobi netrvalo ani týden když jsem se fakt kousla a prostě nevzala. Teď venku chodí a moc ráda,když je unavená,jde na kočár.
Mně se to zdá úplně normální - 19 měsíců, to je ještě mimino (pardon 😉 ), vždyť některé děti v 18 měsících teprve začínají chodit. Souhlasím s tím, že ho úplně klidně mohou bolet nohy, ale taky si myslím, že prostě jen chce být u Tebe, a to mi taky nepřijde jako cokoli divného. Vzít dítko, které chce do náručí, vidím jako výhru a ne prohru 🙂 Nicméně nosit starší dítě v náručí je o to strhnout si záda, takže bych zvážila i možnost využít blížících se Vánoc a požádat rodinu o příspěvek na nosítko - Ergo nebo Manduca, a toho svého juniora nosila na zádech, než se mu to definitivně přejí (a taky definitivně vyroste z váhové kategorie, pro kterou jsou nosítka určena).
No a nebo, jestli ho fakt nechceš nebo nemůžeš nosit, brát kočárek na cesty s sebou, jak píšou holky přede mnou, a dát mu na výběr - pěšky nebo vozem, jiná možnost neexistuje. Když si nevybere, nebo vybere pěšky a půjde na opačnou stranu nebo bude zdržovat, zatímco spěcháte, vybrat za něj a do kočárku ho holt nacpat, brzy si na daná pravidla zvykne.
Já malou nosím dodnes,nevadí mi to.Jak píše ladunka,prostě se chce pomamánkovat,nebo už nemůže jít.když jdeme dál,beru raději golfáč.
Souhlas,pokud boli ruce,hodim dite na ramena nebo do satku... u nas byl problem ze spis byla lina tapat,vyresily to tahaci hracky na provazku,kocarek pro panenku,kolecko do ktereho cestou sbira kaminky a klacky nebo odstrkovadlo - to ji bavi a beha jak camrda,jakmile jdem bez pomucek,chce na ruku,tak zkus nejakou hracku vzit na cesty a treba to pomuze maleho k chuzi motivovat.
náš malej kočár začal odmítat kolem 15m...od té doby šlape po svých...když chce na ruku, tak ho vemu...nedělá to schválně, jen když ho už bolí nožičky nebo chce něco vidět...
korbelinka u vás mi to přijde, že se spíš chce bavit s vámi na stejné úrovni...když jdete sami, tak šlape..ale když jde někdo ještě jiný s tebou, tak musí být taky v centru komunikace...a jak jsem říkala na stejné úrovni 😉
Holky, díky za odpověď. U nás je to na 100% to mamánkování, ne lenost nebo bolavý nožky z přetěžování. A hlavně, taky jakou má "pán" náladu. Dneska například jsme šli ráno na nákup, v kočárkárně prohlásil, že kočár nee, tak jsme šli bez něj a ani jednou nechtěl na ruku. Odpoledne to samý a je fakt , že celej dnešní den měl skvělou náladu, oproti tomu, co předváděl včera, to byl děs. Dokonce se cestou nechal naložit 2x na chvíli do kočáru.
Jsem ráda, že v tom hlavně nejsem sama, už jsem si dělala starosti, kde jsem udělala chybu. Je to děs, nést batoh s nákupem na zádech a k tomu 13 kg na ruce, navíc s botama od bláta /dneska jsem pořídila pro všechny případy návleky na boty/, to jsem pořád jako čuně.
Já přiznám že mi vadí nosit 15 kg dítě 😅 Zvlášt když mm vždy ještě tašku nebo nákup,to se fakt nedá. Když chce mamánkovat,tak zastavim a pomazlim,ale dál jede nebo jde. ergo mám,chce jen na břicho,záda ne a to už se taky v téhle váhové kategorii nedá.
taky odmítám nosit, říkám, že nosí jen tatínek 🙂 ale beru s sebou vždycky golfky, které má ráda, protože když chce nosit, nemáme kočár a já odmítnu, tak s sebou praští na zem klidně do kaluže a prostě nejde, ani kdybych odešla. pomalu se to zlepšuje, ujde čím dál víc a dost zabírají tahací hračky nebo takoví ti jezdíci. ale bez kočáru po pár zkušenostech nevyrazím ještě dlouho, ve vlastním zájmu 😉
Nasemu malymu se taky tapat moc nechtelo, nastesti vydrzi v kocaru. Vsimla sem si, ze to zalezi i hodne na pocasi, jak je posmourno tak proste prohlasi HAČÍ. Rozhodne nenosim, pak nemuzu na zada. Kdyz jdeme nekam dal, bez kocaru nevyjdu ani ranu 😉
Ahoj holky, taky mám doma mamánka-mazlínka, jednou v kočáru chce být a 2x ne, takže nikdy nevím co a jak. Koupila jsem si na takové poponášení sedátko hipseat a vychvaluju až do nebes 🙂 mám to pořád pod kočárem a když nechce být ani v kočáru ani chodit tak si hoví na sedátku a mám klid! 🙂
ja ze sve zkušenosti mylsim ž e ma třeba jen takove obdobi
nase dcerka třeba nechtela byt v kočarku kolem jejího roku, tak jsme nosili v ergonomickem nostiku. Slychavali sjme rady tetiček babiček 😝 to neděljte zvykne si na nošení atd atd, a najednou po tech dvou mesicich nošeni zas chtela byt vkočarku. pak zas mela obdiobi chvili tapat a chvili kočarek. ted jsou ji dva roky a zase kočárkujem, sedí jak hříbeček🙂
tAk náš malý chodit chce, ale vždy jinam než my 😀 😅
korbelinda: Máme to samé sama ujde pár metrů obtočí se kolem nohy a je konec 😖
Kočár odmítala tak jsem jí tam přivázala dudlík, a jak zahořela láskou po něm 😀 😀 😀
Vím, že to není ideální ale tahat se s ní na rukách taky ne 😉
Ahoj,myměli podobný problém,ale kočárek jí až tak nevadí,takže když jdem dál tak jí prostě šoupnu do kočáru,jinak taky chce furt na ruku,dnska sem koupila cestou křupky a ona jak furt ujídala tak statečně ťapala a ruky se nedožadovala 😵
jinak sem taky co se tohohle týče dost slaboch a než bych jí nechala udělat scénu tak jí na ruku ždycky vezmu 🙄