Ahoj holky, mám 18. Měsíční dceru a samostatně v prostoru ještě nechodí. Jen za ruce a okolo nábytku, ale tak že se ho drží oběma rukama a cupka do stran natočená ale rovně před sebe. V 10.měsicich byla zjištěna hypotonie bříška a špatné vertikalizacni mechanismy. K neuroložce jezdíme stále, mentálně vše ok, je hrubá motorika opožděná. Jezdíme i na fyzioterapie do nemocnice, kde cvičíme. Dále jezdíme jaro až podzim na koně na hipoterapii. Bohužel ta teď přes zimu není. Celkově je dcera šikovná, ale pohodlná a líná dle dr. Máte tipy, jak tu naši cacorku motivovat k chůzi v prostoru? A je tu někdo s podobným problémem? Rozchodili jste se nakonec? Díky zoufalá máma
@veru181 neuroložka řekla, že je mentálně zcela v pořádku až napřed, a fyzio řekla, že zdárně pokračujeme stále vpřed a že to chce trpělivost, protože dcera je pohodlná, líná a najde si vždy nejlehčí řešení pro daný úkol. Já vím, také mě tou větou každý chlacholí, že se každý rozchodi, ale jako matku mě ubíjí ty obavy, zda a kdy už to bude...malá je jinak hrozně šikovná, ale fyzio řekla, že je prostě líná a i strach, a ta hypotonie ji prostě brzdí před motivaci se rozchodit. Takže myslíte radši nevodit za ruce a nechat ji, až si na tu chůzí přijde sama?
Syn neměl žádný fyziologický problém a rozchodil se až skoro v 17 měsících. Neměl potřebu. Kolem nábytku obcházel už dlouho předtím, do prostoru bylo vidět, že by chtěl, váhal, přemýšlel... Někdy udělal jeden dva kroky a šel na kolena a dolezl si, kam potřeboval. Přitom postavit se v prostoru zvládl 🤷♀️ Ale on je motoricky celkově pomalejší, na všechno má spoustu času 🙈 Jsou mu čerstvě dva a teprve teď začíná sám chodit do schodů (drží se zdi), jinak buď za ruku nebo po čtyřech.
Nám hodně pomohlo, že chtěl běhat s kamarádem, který je o pár měsíců starší. Se mnou vždy udělal pár kroků, sedl a zkoumal, co je v nejbližším okolí. Kamarád chvilku neposedí, ten náš bobek ho má rád, tak začal běhat za ním 😄
Moje dcera začala chodit mezi 19. a 20. měsícem. Do té doby ani moc neobchazela nábytek. Někam dolezla a tam se postavila (že se o něco oprela). A jednoho dne se rozešla do prostoru, sama od sebe, bez pádů. Ona si i pozdě sedla. Prostě si dávala svůj čas a má to doposud se vším.... A je to zdravá slečna 🙂
Jestli je dle lékařů všechno v pořádku a dcera nemá žádný zjevný problém, kvůli kterému by měla být překážka chodit, netlačte na pilu a prostě počkejte🙂 ona se rozchodí, musí se jí zpevnit břišní stěna, to chvilku trvá a ovlivňuje to hodně věcí. Syn cvičil vojtovku každý den 4-5x. Intenzivní terapie, rozchodil se pár týdnů po roce a půl stylem, že okolo stála celá rodina, aby si někde nerozkřápnul hlavu...a teď? Nejlepší sportovec ze třídy, všechny předběhne i předroste🙂
Člověk je občas otrokem okolí, kde se mu do hlavy vrývají situace, že tady Adélka už chodí od 10 měsíců a tamhle Vojtíšek už umí 6 básniček v roce a čtvrt. Nakonec vás přeběhne skoro celá třída a vy máte pocit, že je něco hrozně špatně..Jenže ony ty maminky se nepochválí tím, co dětem nejde...třeba jsou zase opoždění jinde, ale tím už se nikdo nechválí..a hlavně to ve výsledku vůbec nic neznamená, akorát se tím trápíte. Pokud máte podchyceno fyzioterapií, vůbec bych se nezneklidňovala. Nic jí neuteče a jistě se rozejde. To bříško je důležité a pokud je oslabené, tak to prostě všechno vezme daleko víc času.
@mercythe a máte i nějaké cviky na doma? jako třeba Bobatha, vojtovka se na tohle příliš nehodí, ale je to věc a indikace dle lékaře.
já bych ji nechala její tempo kolem nábytku, nesnažila bych se pobízet ji k chůzi vpřed, pokud bych to neměla schválený od lékaře.
až bude mít posílený svalstvo tak jak má, taky se nebude tolik bát a pustí se nábytku vstříc dobrodružství 🙂
Dceři je už skoro 13, je to moc šikovná holka, výborně se učí. Začala chodit v 18 měsících, taky se jí nechtělo. Ona hodně mluvila a zajímaly (a zajímají) jí jiné věci než pohyb. Radši maluje a čte. Vydrž, holčička se určitě rozchodí a ještě budeš vzpomínat 😊
Hypotonie a problémy s mechanizmem vzprimeni... a vy se divite, že se bojí chodit? Buďte ráda, že má odhad, co zvládne a nerozbiji si hlavu jak kamikadze 😉. Určitě je na místě péče fyzioterapeuta, ale s tím pracujete, obchází nabytek... nebojte, ještě budete s láskou vzpominat na nechodici dítě 😉 .
Moje zacala chodit sama az skoro ve 21 mesicich. Chodili jsme taky na fyzio a delali jsme to co nam tam doporucovali… hodne mi kladli na srdce, abych se ji nesnazila nutit do dalsi faze a neco urychlovat, at ji necham postupovat svym tempem, aby se ten pohyb naucila spravne. Pamatuju si ze to bylo hrozne dlouhe, uz ji to samotnou stvalo, ze by si chtela nekam dojit a neumela to, a me to prislo uplne nekonecne cekani… ale naucila se to a se zapojenim spravnych svalu, coz je v kontextu celeho zivota mnohem dulezitejsi nez kdy to bylo 😉 vydrz, stoji to za to!
Není kam spěchat, lezení po čtyřech je zdravé a chůze bokem taky, zpevňují se tím svaly trupu. Za ruce bych nevodila, jednak při tom má dítko jinak těžiště a chodit se tím nenaučí, jednak by mi to i přišla škoda, když místo toho by jinak lezlo nebo obcházelo nábytek. V péči fyzio jste, o tom, kde je problém, víte, není třeba se znepokojovat 🙂 A dítě, které si vždy najde nejlehčí řešení, bych nenazývala líné, ale chytré ;)
Syn zacal chodit kratce po 18. mesici, on i pozdeji zacal lezt (13m), pozdeji si sedl (15m), doktorka to neresila, ze ma svuj cas, takze jsme nikde nebyli, i kdyz myslim, ze nejaka hypotonie tam byla. Snazila jsem se ho ruznymi znamymi zpusoby rozlezt, vse uspesne sabotoval, zacal proste lezt, az na to mel, to same se sedem. Sedl si pak ale hned spravne, zadne sedani do W atd. K chuzi jsem ho taky chtela motivovat (nevodila jsem za ruce, to nepomaha, naopak). Chytla jsem ho v pase, pomalu pustila a chtela, aby ke mne udelal krok. Abych to zkratila, ani to nepomohlo, opet zacal az ve chvili, kdy se na to citil. Drzel se gauce a jednoho dne se z niceho nic pustil a sel, takovou radost z toho mel 😁. A my samozrejme taky, uz jsem mela taky pocit, ze snad doleze po ctyrech i do skolky 😅. Za me to chce proste pockat, ono to prijde samo, kor kdyz jste sledovani na fyzio.
@mercythe a jak cvičíte doma? A co cvicite a odkdy? Nevedte ji za ruce, tim právě oddalujete ten čas, kdy začne chodit sama. Leze??? Motivujte ji k lezeni, krásně si tim zpevni svaly, lezeni je nad všechno cvičení. Mate tedy od fyzio nejakou "diagnózu"? Jestli chodíte na hipoterapii, tak musíte mít doporučení od fyzio nebo neuro, ne?
Měli jsme to se synem úplně stejné. První dcera začala chodit v 18 měsících. A já, vyplašená matka jsem to řešila. Chodili jsme s ní na rehabilitace. Nepřišlo mi, že by to nějak pomohlo, prostě běžné cvičení, co jsme dělali i doma jen jako hru. Každé dítě má svůj čas. Syn byl také pomalejší (ještě víc než dcerka a k tomu slabá hypotonie), nikde jsme nechodili, v 19. měsíci sám přešel že dne na den celý byt. A od té doby chodil. 😄 Teď jsou mu už skoro 4 roky a je moc šikovný, bystrý a venku už ho mám problém dohnat Nebojte, dejte dceři čas, sama začne chodit, až bude chtít.
@squezy cvičíme na gymbalu rovnováhu, kterou musí vyvažovat středem těla, pak vztyk a sed, pak ji lakam, aby se ve stoje otáčela za předměty opět na posílení trupu, plus masáž chodidel a chození naboso samozřejmě a cvičila sem s ní od 10.mesice života. Jinak leze od 14.mesice jak motorová myš, a k tomu nám začala chodit po kolinkach.hipoterapii jsem si sehnala sama, přes kamarádku, nemusím mít žádné doporučení. A neuro říkala, že koně ji skvělé posílí protože, při koňské chůzí musí dcera přizpůsobit chůzí koně a ještě do toho cvičit na hřbetu. Po třech jízdách se mi dcera rozlezla, ale teď přes zimu koně nemáme, protože tam nemají vnitřní výběhy. Takže čekáme na jaro a teplé počasí.
Dámy děkuji za uklidnění, ale to víte, mám strach, tlak okolí už dokážu přecházet, ale tlak doktorů je teda mazec. Teď nám každý z lékařů radí něco jiného🫣takže čemu pak věřit🫣 dám sem samozřejmě vědět, až se ta moje cacorka rozejde❤️ děkuju holky
Každý se jednou rozchodí 🙂 18 měsíců je tabulkově norma, tak pokud měla nějaké problémy, nepřijde mi zvláštní, že ještě nechodí. Naopak si nejsem jistá, jestli chůze za ruce není na škodu. Co si o současném stavu myslí doktorka a fyzioterapeutka?