Maminky mám takový menší problém a dotaz. Máme 17 měsíční holčičku a nedávno jsem s ní začala chodit do cvičení maminek s dětmi. Jenže problém je v tom, že malou moc nezajímá nějaké cvičení a říkanky atd. Pořád jenom létá všude možně kolem (kuličky, sklouzavka,hračky).když jí vezmu k sobě ať sedí a poslouchá a dělá co ukazuje paní předcvičovatelka tak se akorát začne vztekat a utíká zase pryč. Ostatní děti aspoň chvíli dokáží sedět a trošku se zapojovat. Nevím co s tím když nechce spolupracovat ☹
Taky si myslím že je na to ještě malá zkusila bych ještě párkrát a když ne tak bych odložila na druhý rok. Moje dcery to bavilo párkrát a pak už tam jen zlobily
Nechodit tam? Když nechce, tak co? Nutit jí k tomu v 17 měsících je zbytečné, proč si přidělávat starosti? 🙂 Dělá jen to, co je pro ni v tom věku přirozené, běhat, hrát si, ale nechat se organizovat - proč by🙂
Dekuju za příspěvky. Ano nutit ji by bylo fakt asi zbytecne. Jenom me zarazi ze ostatní i menší deti dokážou v klidu sedět ale ta naše cacorka musí všude létat
Užívala bych si s ní to, co ji baví. Ostatním dětem se možná ty říkanky líbí, jí ne. Zkusila bych taky herničku.
To samé u nás. Představovala jsem si, jak s dcerou budeme chodit na cvičení, nelze. Nevydrží u toho. Porad někde lítá, nezastaví se, nevydrží, nikdy nebyla takové to miminko, co sedí a půl dne kouká 🙂Zkusíme později, nemá cenu nutit do něčeho organizovaného. Kam jste chodily? Vidím, že jste také ze Zlína.
Napadá mě - nemůže to být tím, že ty kuličky, skluzavku a další prostě nikde jinde nemá, je to pro ni nové a zajímavé a mnohem zajímavější než nějaké cvičení v kroužku, co jsi možná zkoušela i doma?
Představuji si sebe v podobné situaci - někdo mi dá k volnému hraní 3d tiskárnu, 3d scanner a k tomu navíc bude číst nějakou knížku. A budu tam sice kvůli té knížce, ale tu tiskárnu a scanner tam budu mít kvůli tomu, kdyby mě to čtení nebavilo - a nikde jinde to mít nebudu. Samy si doplňte podle svých zálib a rozmyslete si, co byste tak dělaly? Jinak ségra chodila s malou na podobné hrátky to snad ještě nechodila (mladší než rok) a všechno v pohodě.
Ale taky mě trošku zaráží "ať dělá, co ukazuje paní předcvičovatelka" - není to naopak pro mnohem mladší děti? Protože co jsem tak různě viděla, co se děti v podobných kursech "naučily" tak to bylo různé tancování, skákání a tak. A když jsem sama dělala (učitelka v miniMŠ od 2 let) s malými dětmi, tak jsme měli nějakou aktivitu, neměli jsme podněty pro jiné aktivity (hračky byly uklizené), ale koho to nebavilo, ten si třeba lítal kolem a nikdo to neřešil (jako jasně - hlídal, aby se dítěti nic nestalo, ale nenutil do aktivity, která nebaví). Většinou takto lítaly buď děti hyperaktivní nebo naopak nové, než si zvykly.
Nicméně zkusit, co doporučují ostatní, je určitě dobrý nápad - nějakou hernu, kde je skluzavka, kuličky, prostě kde se vyblbne podobně jako tady. A pak to zase zkusit - když už pro ni ty kuličky nebudou něco úplně nového a zábavného, ale to tancování by zajímavé být mohlo, to znát nebude.
@verushe20 Začala jsem chodit s dcerou přesně na takové cvičení když jí bylo 18 měsíců, všechny děti poslušně seděly, přišly na zavolání a byly v klidu, jen ta moje kočka, tam lítala, chtěla dělat co napadlo jí a ozhodně nepřicházelo v uvahu abych si jí k sobě vzala to byl šílený řev. Zkusily jsme to 2x a cvičení jsem musela ukončit, jelikož za mnou chodila i učitelka, co jí je ? No nebylo ji pochopitelně nic. Další problém byl v tom, že dcera tam byla poprvé a ostatní děti ze skupiny chodily již od pul roku . Určitě bych í di ničeho nenutila, jelikož ta by z toho neměla nic ona, ani vy.
Nektere deti jsou jen akcnejsi. Vezmi ji do MC, at si tam volne beha a hraje, to mate obe lepsi, nez chodit na nejake rizene aktivity, ktere ji notabene nebavi. Jeji chovani je zcela v poradku 😉
Tak mě taky nebaví létat na větroni. Až jí bude 13 let, bude chodit třeba na hip hop.Nelámejte to přes koleno. Měly byste mít z vašich aktivit radost. Říká se tomu zájmové kroužky. Zájmy dětí- nejen miminek- se v průběhu života mění. Také jsem byla zoufalá, protože dcera na 1.hodině řekla:Stačí, housku pudeme. Dnes cvičí doma každý den-dobrovolně. Já se jí směju a říkám, aby to nepřeháněla. Naše ambice nám velí něco jiného, ale důležité je si děti hlavně užít. I to, že teď neposlouchá. Vidět v tom výhody-bude zřejmě jednou sama sebou-to je nesporné plus. 😉
@verushe20 Tohle je hodně o povaze dítěte. My jsme chodili se synem do takového klubu od jednoho roku do nástupu do školky (3,5 roku). Nesedl si ke společnému programu ani jednou. Část programu byla organizovaná, část volná. On ty organizované prostě bojkotoval, při tom tam chodit chtěl. On je hodně aktivní a i kreativní ve vymýšlení činností, tak ho nějak ty organizované věci nebavily. Měla jsem strach, co ve školce, tam to jinak nejde, ale musím zaťukat, je to dobrý. Prostě tam zlom a už to jde🙂
Mě byl i řečen názor, že nemám dělat tu chybu, jako dnes dělá spousta rodičů a nemam malou tahat do takovýchto organizovaných aktivit, ze to pro hodně dětí fakt není a musí k tomu dospět. Že jí mám nechat zatím volně si hrát, na řízené aktivity že má času dost. Dcera je dost živé dítě, prý ji bude bavit spíš tanec, prostě něco, kde vybije svoji energii, kroužek šachů asi nebude nic pro ni🙂 tak možná fakt i záleží na povaze dítěte. Nedávno jsem se u kafe sešla se známou, co má stejně starou holčičku, holky si hrály poblíž v koutku, divila se, že naši Lucku nevedu k disciplíně a nechodím s ni do kroužku cvičení. Moc nechápala, když jsem jí řekla, že jsme to zkoušely, ale pro Lucku to není. Jenže její dcera celou dobu v tom hracím koutku ukaznene seděla, byla tichá, s ostatníma dětma v koutku si nehrála, nebyla na to asi zvyklá, prostě byla úplně jiný typ než Lucka, ta tam lítala a komunikovala i se staršími dětmi. Tak jsem pak už i chápala, proč její holčička tyhle aktivity vydrží..
@jancip Ono hrozně záleží na tom, zda je to ve smyslu: "Tak a teď MUSÍŠ dělat tuhle aktivitu, jinak budeme žalovat mamince." anebo to je "Pojďte se děti podívat, co hezkého jsem si pro vás dneska nachystala. Tebe to nebaví, ok, nikdo tě nenutí." Málokdy se stane, že to budou bojkotovat všechny děti (to by se člověk musel fakt fest seknout) a většinou se i ti, kteří zpočátku, že ne a ne a ne, začnou přidávat, protože děti jsou prostě neuvěřitelně zvědavé. Ale občas fakt nechtějí tu primární aktivitu nicméně si ji upraví po svém (nechtějí lepit sněhuláka, ale zrovna je napadlo, že vyrobí vesmírnou raketu; nechtějí hledat kartičky, ale pomůžou učitelce je rozmísťovat; nechtějí povídat o proběhlém víkendu, ale chtějí říct, kam půjdou odpoledne ze školky...). Pokud jsou učitelky ve školce soudné, tak ho nechají si "blbnout" po svém, jen to mírně korigují - a rázem zjistí, že ty organizované aktivity dělá nadšeně a rád, když ho to nenudí a nikdo ho k tomu nenutí.
A občas mám pocit, že přítomnost rodiče v tomto spíše škodí, protože má dítě sklony příliš "navádět" do těch organizovaných a nenechá ho "volně poletovat, až doletí k té organizované aktivitě". Vůbec děti se fakt chovají výrazně jinak s rodiči a výrazně jinak bez rodičů + když je poblíž rodič, tak i ti učitelé se nechovají úplně volně ve stylu "musíš si poradit a nějak to dopadne" ale zase se třeba obrátí na ty rodiče, že jako neví, co s ním. Já když jsem se měla starat o děti, tak mě tam ti rodiče vyloženě rušili (když se třeba přišli podívat, jak to tam vypadá a tak). Jako nerušili, když si pak chodili pro děti a třeba chvíli zůstali, protože byli první a dítě si "potřebovalo" něco dodělat, to v pohodě - ale to byl volnější program. Možná i to bylo ono - prostě dítě nemělo maminku, mělo někoho úplně jiného, tak funguje "ve stádu" a přijde mu normální, že když "stádo" dělá něco, tak to s nimi zkusí (co kdyby mu něco uteklo? 🙂 ).
@merope Ne, opravdu, syn se do organizovaného zpěvu a tancování za těch 2,5 roku nezapojil ani jednou. A bylo to jak píšeš. Nikdo nikoho nenutil. Ti, co chtěli, si sedli do kroužku, ti ostatní se hráli kolem. Já jsem netlačila. Ve školce je spíše mezi staršími dětmi a mám pocit, že mu to hodně prospívá. Nevím, jak to řeší učitelky, ale říkají, že se normálně zapojuje do všeho. Myslím si, že ho ty starší děti dost táhnou, protože on sám je i venku hodně vyhledává.
Pokud to nevadí lektorce, tak bych ji nechala volně běhat, až bude jednou chtít, zapojí se. A pokud to lektorce vadí, zkuste něco jiného. Malá je stejného ražení a třeba i v plavání spoustu věcí cvičím jinak, než ostatní. Párkrát jsem tam pustila muže a šel na sílu a jel jen podle toho, co dělala lektorka a Terezka už tam nechtěla ani chodit, odmítala všechny pomůcky, 2 měsíce mi trvalo, než se to dalo do normálu a má z plavání zase radost. Takže fakt to nech na malé a raději se přizpůsob ty jí, než aby se ona přizpůsobovala všem ostatním 😉
@merope tady se spíš řeší chození do kroužku cvičení s malými dětmi, ty rodič nemůže nechat ještě tolik bez dozoru... Jinak to,zejména se děti chovají jinak s rodiči a jinak bez nich,to věřím...například vzdor při oblékání, to zažívám denně teď, jakmile mi Lucku obléká kamarádka, je v klidu. To samé já s jejím synem. Takže už si na návštěvách prohazujeme děti při oblékání a máme aspoň chvíli klid🙂 jo já vím, musím to dělat hrou, to oblékání, ale ne vždy to prostě jde, MHD na nás čekat nebude 🙂
@jancip Nevím, co se tam dělalo, možná to pro něj fakt byla "zábava pro mimina" a potřeboval jiné a zajímavější podněty. Plus teda "tančící kluk" - no, ne každému klukovi sednou jen klasické tanečky. BTW máš na něj nějaké vyšetření na téma inteligence? To, co popisuješ, mívají často nadanější děti a je fajn s nimi pracovat už od mala "speciálně" a rozvíjet je právě tak, aby se nenudily (tím pádem i nezlobily) a byly spokojené. Občas to je docela makačka, ale určitě se to vyplatí. Dobré je v tomto Centrum nadání, organizuje i různé pobyty už od předškoláků a vydává knížky i jak tyto děti zabavit + může pomoci a poradit i s výběrem vhodné ZŠ.
@verushe20 Tak ja to mela takhle se synkem, ted jsou mu skoro ctyri a pul a mozna by konecne zacal spolupracovat... vyzkouseli jsme cviceni, Yamahu, tvorinka... nema to cenu lamat pres koleno, najdi neco, co vas bude bavit obe, treba plavani, a vyprdni se na veci, co malou nebavi, akorat z toho budes mit nervy. Je to normalni, ze kazde dite bavi neco jineho, nic si z toho nedelej a hledej dal.
@verushe20 Prijde mi uplne normalni, ze ji to v tomto veku nezajima. Proc by melo? Cviceni s takto malymi detmi mne osobne prijde uplne nesmyslne, dobre snad pro to, aby se maminky rozptylily. Diteti neuskodi, ale v tomto veku celkem k nicemu 🙂 Kdyz ji bavi litat a tebe bavi tam chodit, tak bych to nechala tak, jak to je. At si lita, pokud ji to bavi.
@merope Já myslím, že je to opravdu povahou. My jsme s manželem stejní (jsme hodně sví, nekonvenční, nemáme rádi, když nás někdo organizuje, myslím, že jsme dost kreativní). Syn je k tomu hodně živý a aktivní. Okolí to hodnotilo jako hyperaktivitu, ale kolega psycholog to tak nevidí a tvrdí, že je to spíše známka velké zvídavosti a možná vyššího intelektu, ale testy na to nemáme. Já jsem spíše v takovém hodnocení zdrženlivější, protože v něčem je syn hodně šikovný a někde má zase naopak mezery. Zatím ho stimulujeme ve všech oblastech, nechci ho zatím nijak profilovat. A časem uvidíme.
syna to taky nikdy nebralo - a ma to doted, chodi do skolky a do techto akci se nezapojoval - na skolni besidce byl jediny, kdo nezpival,, netancil a jen nafucene hledel 🙂))) my z toho meli srandu - proste ho to nezajima, az ted zacal sam zpivat...takze to prijde!!!
@sedmiteckas No, od 18 měsíců už může dítě chodit do miniškolek a jsou děti, které to fakt potřebují (být tam, s jinými dětmi spíše než sedět doma). Synovec nějak ve dvou letech byl ráno sbalený u dveří, kyblíček v ruce a když mu máma vysvětlovala, že dneska školka nebude, tak že teda aspoň zazvoní na souseda a půjde si hrát s ním (chodil tam tuším 2x týdně na pár hodin). Každé dítě je jiné.
@dokument Bacha na jedno - taky jsem zpočátku v té miniškolce říkala, že s dvouleťáky či mladšími nevím, co dělat, že mi to přijde zbytečné s nimi dělat nějaké podobné aktivity jako dělám se staršími a tak. Jenže oni nasávají jak houba. Sice ještě zpravidla nemluví, ale do toho jejich malého mozečku to všechno leze a leze (tak mi to bylo vysvětleno a tak jsem s nimi tedy zacházela jako že sice neodpovídají, nemluví, ale nasávají). A pak najednou udělají šílený vývojový skok vedený i právě tím, že měli dost zajímavých a různých podnětů z různých stran (a to bylo opravdu vidět). Jasně, nesmí se to přehánět, mámu potřebují především, ale být s nimi pořád jen doma či na jednom hřišti, to rozhodně není to nejlepší, co se pro ně dá dělat. Takže jednou týdně zajít na nějaké podobné cvičení či vůbec do nějaké podobné skupiny (herna, matka si jde zacvičit a dítě hlídá nějaká pořád stejná paní vedle tělocvičny a podobně) je pro děti naopak smysluplné (pokud mají jinak doma pevné zázemí, není to "odložení" dítěte, to ty děti hrozně vycítí - i já poznala na tom dítěti, kdy k nám někdo dítě spíše "odložil", skoro hned od prvního dne, i když rodiče jsem poznala třeba až po týdnu - a vždy to sedělo). A pokud je na to dítě zralé, tak klidně v 18 měsících zkusit nějakou miniškoličku (na pár hodin týdně, samozřejmě že ne denně od 9 do 17 či déle). Jsou děti, které poté, co se rozkoukají, už mají v té školce plno zájmů a zálib a matka pro ně rázem neexistuje - a vzpomenou si za těch pár hodin, kdy ale už zase máma přijde.
@jancip Velká zvídavost se právě pro některé občas jeví jako hyperaktivita. Věřila bych tomu psychologovi. A co se týče toho stimulování ve všech oblastech - tak to je taky správně - ony děti do nějakého věku nemají vůbec rozděleného něco jako "intelekt" a "motorika" - vše se rozvíjí dohromady a je správně to rozvíjet dohromady. A rozhodně to, že by byl nadprůměrně nadaný naopak neznamená ho začít rozvíjet jednostranně, na to je času dost. Spíše jde o to mu dávat k tomu dalšímu rozvoji dost podnětů (nikoli počítačové hry, minimum televize, ale prostě stavebnice, běhat, zkoumat). Psycholog, co nás učil, říkal, že dětem do 6 let věku třeba počítač vůbec do rukou nepatří 🙂.
@merope na v tomhle musim dat za pravdu
@dokument a vytahnu tady svoji kartu matky tri deti. Kazde dite je jine, kazde dite se chova jinak, ale naprosta vetsina ma jedno spolecne...ve veku 17. mesicu a rekla bych, ze dobre do dvou let je celkem lehke je prestimulovat a takoveto aktivity jsou vice pro rozptyleni matek, nez deti, Tedy za predpkladu, ze se doma s ditetem nesedi jen na zadku, ale zije se beznym spolecenskym zivotem. Jak jsem psala, jsem pro vzit dite do MC a nechat ho objevovat a socializovat se v ramci ostatnich deti, ale organizovana zabava muze a nemusi zajmout,ale hlavne ve vysledku neda diteti nad ramec vic, nez to, kdyz se samo pohybuje v ramci spolecnosti osatnich deti. Naopak, dle meho se dite uci daleko vic, kdyz je mu dovoleno byti samostatne a ne mu organizovat zabavu.
@merope jenze je otazka, co si predstavujes pod podnety. Pro me organizovana zabava nejou podnety. Napriklad s ditetem varit a nechat ho varit se mnou, nebo zahradnicit, nebo ho nechat objevovat a hlavne...odpovidat a reagovat na jeho otazky, to beru za podnety. Cestovat s detmi, vypravet jim, kdyz jsou na prochazce...v ramci beznych aktivit.
Zavalit dite podnety je stejne spatne, jako ho nechat cele dny bez povsimnuti.
Vykasly se na cviceni 🙂 ji to nezajima a Ty se citis spatne, ze nesplnujete ocekavani (Tvoje nebo cizi). Kazde dite je jine 😉 moje dcera byla opacny extrem - hriste ji moc nezajimala, radeji trhala kveriny, pozorovala broucky, sbirala kaminky (boze - spoustu kaminku! 😀 ). Kolektiv deti na hristi ignorovala, a tak nejak nevedela, co tam ma delat. To az nekdy kolem peti-sesti se na hristi zacala chovat... inu... jako dite. Litala, klouzala se, tocila se, atd.... ale i tak na ni obcas vidim, ze je takova dospela a jakoby uveznena v detskem tele... ale zda se mi, ze se s tim tak nejak vyrovnala a prijala, ze ted je dite a muze si jako dite i hrat 🙂
Nez abysme navstevovaly cviceni, sla jsem s ni radeji do prirody nebo jsme jely na vylet a od ctyr let ji zapojuju v kuchyni, hodne si u toho povídáme tak nejak prirozene. Chvili mi trvalo, nez jsem se s tim srovnala, protoze ja detska hriste miluju. Nevazim 60 kilo, takze muzu na vetsinu prolezacek a jsem vetsinou prvni nahore 😀
Dej dceri cas, treba neni jeste zrala na to, udrzet pozornost, zahod ocekavani, ona je urcite uzasna. Treba nebude znat vetsinu detskych rikanek, ale naopak muze mit prirozene vlohy ke sportum 🙂 a to v dnesni digi-dobe taky neni vubec spatne 😉
@verushe20 nejspíš je v jiné vývojové etapě, než ostatní děti. Chce běhat, zlepšovat koordinaci, zkoušet pohybové limity. Taky jí může bránit její temperament. Jestli je to aktivita pro ní, nechtěj, aby spolupracovala a radši jí vezmi někam na hřiště za neorganizovanou zábavou. V podstatě teď spíš ty moc nespolupracuješ s ní. 😉
Já takhle pozorovala u dětí etapu počtů, písmen a jazyka, pohybovou...a většinou jsou v tomto období nerady odváděny od jejich zájmu. Respektovala bych to.
Nemyslím si, že by děti potřebovaly absolvovat podobné "zábavy", spíš je to společenská událost pro matku, která se setká lidmi, s kterými může sdílet současný život. Tak bych to brala.
Mám děti, které ignorovali učení básniček, písniček, kreslit hlavonožce (kreslila se auta, domy, zvířata, postavy kreslit nechtěly). Dnes vím, že inteligenčně vynikají, básničky si vymýšlejí vlastní a jedno kreslí ve svých osmi letech jako dospělák (to které nejvíc odmítalo kreslit lidi).
Nech to plavat a pozoruj dceru, kam tě povede. Je malinká a největší přínos bude, když se budeš sama chovat tak, jak jednou očekáváš od ní. Děti jsou houby, nastanou dobré i špatné, pokud to mají na očích.
Evidentne ju to nezaujíma, asi to pre nu ešte nie je, tak by som ju nenútila. 🙂