16měsíční syn se nechce zbavit dudlíku

U prvního syna jsem dudlík nastřihnula a on ho pak odmítl, prostě byl"rozbitý", sám ho vyhodil. jediné co se po odebrání dudlíku stalo,že nám na čas přestal po obědě spát, jinak žádné scény, pláč, buzení, problémy s usínáním..prostě to vzal nějak moc dobře. bylo mu tehdy cca 2a půl r.. U druhé jsem to musela udělat radikálně, prostě jsem ho jednou ze vzteku vyhodila do popelnice, byl ve stejném věku ale víc si uvědomoval co má..začal ho vyžadovat přes celý den nejen na spaní...asi týden dva byly scény, ptal se po něm, plakal ale usínání bylo dobré a i spánek po obědě bez větších obtíží. Za mně čím dřív tím líp..ideálně okolo 2 roku, pak si to děcka uvědomují víc.

@petralauf chapu kdyz chce nekdo dudlika nechat dele. je to kazdeho vec to je jasne... ale nejak podobne odnaucila sousedka dudlat sveho syna... dali dudlik pejskovi 🙂 asi pouzijem neco podobneho, ale to budu taky muset pockat az trochu povyroste a bude rozumnejsi 🙂

My jsme ho donesli pani doktorce, aby ho mohla dat zase dalsim miminkum, ze uz ma zoubky a dudlicky jsou jen pro miminka co zoubky nemaji a ze je dudlicku hrozne malo. A pak mela hroznou radost, ze videla v cekarne u doktorky za nejaky cas maly miminko v kocarku se stejnym dudlickem 🙂

@sakalpredator Možná to ode mě vyznělo jako přemlouvání, ať to ještě neděláte, ale vůbec to tak nebylo míněno - každému vyhovuje něco jiného a hlavně žádné vnucování, sama přece znáte své dítě nejlíp, tak nemám právo nijak hodnotit 🙂 Přeju hodně štěstí. U nás když to nepůjde samo, tak to časem vidím na odevzdání nějaké blonďaté krasavici, třeba v kadeřnictví nebo některé z tet 🙂

u syna sme se ptaly pravidelne jestli nevyhodime dudlik, ale porad nechtel az jednou rekl ze jo tak si ho dal do sacku vynesl do kontejneru a z okna sme sledovali jak ho popelari odvazi, jeste pul roku po tom kdykoliv sme potkali popelare tak volal ze mu odvezli dudlik 😀 😀 ... tu noc vecer trochu skuhral ale do pul hodiny usnul, dalsi den uz jenom asi 5 minut a pak uz to bylo dobry jen se mu pripomelo ze ho odvezli popelari. U dcery jakmile se ji jednou podarilo usnout bez dudliku jsme ji ho vzali a tvrdili ze ji ho odnesli ptackove miminku, uz je to rok a porad o tom mluvi ze dudlik odnesli ptackove a kdykoliv neco nemuze najit tak tvrdi ze to odnesli ptackove 😀 😀

Apolenka měla dudlík do 2let, pak postupně ztrácela /no nehledala jsem, starší nenápadně vyhodila/ až zbyl 1 poslední, nějak blbla a hodila ho za skříňku..řekli jsme, že nejde vytáhnout..ještě nějakou dobu chodila ukazovat, že dudu tam, ale nefňukala, neplakala /on by vyndat šel, kdyby../.. kamarádky dcera je zas dali čertovi, na Mikuláše..E neměla vůbec a dudlá si palec na usnutí i ve 4letech..

Řeším teď to samé u dvouletého syna. Myslela jsem, že až se narodí ten mladší, dáme ho jakože miminku. To ale nepřipadá v úvahu, nechce ani slyšet o tom, že ho dáme bráškovi :( Zubařka nám řekla, že už by se ho měl zbavit. Máme to ale udělat opatrně a postupně aby nepřešel na palec.... to je pak mnohem větší problém. Zatím si nevím moc rady, nic nezabírá. Navíc dřív ho mėl jen na spaní, poslední dobou si ho ale vymrčí i přes den :(

@annapans ahoj. Tak to mame stejny problem.mam jeste skoro trimesicniho syna. Takze kdyz ma dudlik mladsi, tak mu ho ten starsi bere... Joooo bude to orisek. Stale cekam na nejakou vhodnou prilezitost 😉

Ja jsem mela velkeho zavislacka, takze jsem postupne omezovala situace, ve kterych ho mel k dispozici. Na spani jsme se ho dlouho nemohli zbavit. Nekolikrat jsem to zkusila, ale vzdy to skoncilo hodinovym revem a ja nakonec vymekla a zase ho vydala. Az ve dvou letech sel jednou spat a ja koukam, ze je dudel prokousnuty. Synovi jsem ukazala, ze je rozbity a musime ho vyhodit. Sam ho vzal a hodil do kose. Pak se ho v posteli stejne dozadoval, trosku poplakal, ale usnul i bez nej. Par dalsich veceru se na nej jste ptal, a pak na nej zapomnel 🙂
A mladsimu dudlik nikdy nevzal. I kdyz jsem mu nedala ten jeho, tak se vztekal, ale ze by ho mohl vzit brachovi, to ho nikdy nenapadlo 🙂 Mladsi teda ve 14 mesicich dudlik porad ma, ale uz jsem se poucila, takze ho ma opravdu jen na spani a doufam, ze se ho tentokrat zbavime driv nez ve dvou letech.

Mám dva kluky - téměř 2leté. Usínají s dudlíkem, někdy ho vyplivnou a spí bez něj. Prořezávají se jim zuby trojky, dost je to bolí. Až budou venku, plánuju zanést dudlíky známému miminku, kterému dávají i hračky. Snad to takhle půjde. Myslím, že tomu porozumí.

Nas prokousal dudliku uz asi 10. Nedokazu si predstavit, ze bych nemela v zaloze dalsi:( No budu se muset hecnout a pristoupit k tomu trosku prisneji. Mladsimu nastesti dudel nebere. A kdyz mu nahodou vypadne, rychle se postara o to aby ho mel zpatky v puse 🙂

Pro nás byly klidné noci tak svaté, že jsme s odebráním otáleli a nechali to až na 2. narozeniny. Ale zase už víc vnímala, tak jsme vysvětlili, že už je velká holčička a svůj dudlík musela dát malému miminku, které ho potřebuje. Kupodivu to přijala v pohodě, po dudlíku nevolala, jen vyžadovala víc mojí přítomnosti. Musela jsem být v pokoji do jejího usnutí, v noci mě několikrát volala. Po týdnu ok.

My jsme se zbavili dudlíku, když byli synovi 2roky a 4měsíce, ale v té době už ho měl jen při spaní. Každý den, vždy když si dával dudlík do pusy, jsme mu s manželem říkali, že si brzy pro dudlíčky přijde dudlíkový skřítek, aby je odnesl miminkům co je potřebují a že mu za ně dá nějaký dárek. Ze začátku nechtěl za žádnou cenu dudlíky dát, ale jak jsme mu to často připomínaly, tak se o tom začal s námi bavit až sám přišel, že tedy dudlíky skřítkovy dá a že chce za ně motorku. Tak jsme si s ním domluvili, který den to uděláme, dali jsme dudlíky do krabičky, na kterou syn nakreslil vzkaz a daly za okno. Po chvilce se ozval zvonek a za dveřmi byla připravená vytoužená motorka a krabička zatím za oknem "záhadně" zmizela. Syn byl šťastný z dárku a na dudlíky si už nevzpomněl 🙂 Celý tenhle dudlíkový proces trval dva měsíce, než je syn sám dobrovolně dal pryč.

Ve 2,5 letech kdyz uz byl prevazne na noc, nam ho pry nasi vzali a pred nama ho hodili z balkonu. No, chvili byl rev a pak uz jsme si na nej nevzpomneli. Slibili nam za to hory doly na ktere jsme druhy den zapomneli.. No, jsem zvedava zda to u nasi klapne stejne, nebo okamzite skoci za dudlikem :D

Náš syn měl odmalička dudlík v podstatě jen na spaní, nebo když byl unavený, něco ho rozhodilo apod...kolikrát vídám přes den děti v kočárku vzhůru, nebo i batolící se venku a v puse dudlík....to u nás nebylo.....ale zase měl dudlík na usínání do 4 let....je hodně citlivý, úzkostný a evidentně to potřeboval....navíc odmalička špatně spal, míval hodně noční děsy, takže cokoli, co pomáhalo lepšímu spánku, jsme vítali.....v průběhu času jsem se mu ho několikrát pokoušela nějak vzít - dát ho nikomu nechtěl, miminko v okolí žádné nebylo a ani ho nechtěl vyměnit za něco jiného....na argument, že už je velký, nám řekl, že není, že chce být miminko 🙂 ....přesně to odpovídá jeho celkovému přístupu, který má snad odjakživa - pro všechno musí být dostatečně pádný důvod, jinak není proč to měnit 🙂 ....první zoubek měl až ve 13 měsících a rostly hodně pomalu, takže dudlík nevadil, ani později problém nebyl, zubařka to věděla, ale nijak na nás netlačila, zoubky měl v pohodě....nakonec nám k oddudlíkování pomohla svým způsobem nešťastná náhoda - jednou doma běžel, zakopl a upadl pusou na hranu postele a rozseknul si ret...na šití to naštěstí nebylo, ale krve teklo dost a....večer zjistil, že mu s tím nejde dudlat, že ho to bolí....a kupodivu hned ten první večer usnul v pohodě bez dudlíku....další dny se jen občas zeptal, jestli myslíme, že už to půjde, tak jsme vždycky řekli, ať ještě počká, až se to zahojí.....po pár dnech se ptát přestal, ret se zahojil a k dudlíku už se nikdy nevrátil....

@jaja01k - náš těch dudlíků prokousal spoustu, ale finta, že je rozbitý a nepoužitelný, mi neprošla - buď si ho klidně vzal i prokousnutý, vůbec mu to nevadilo a nebo mi při nejbližší příležitosti hned v obchodě ukazoval, kde ty dudlíky mají, že musíme koupit nový 😀 ....ale tak já jsem to nijak nehrotila, znám ho a vím, že ke všemu potřebuje hoooodně času a hlavně pádný důvod...plenky měl taky do 3 let a pak bylo během jednoho dne všechno vyřešené, úplně v klidu, bez převlékání, praní, čištění, bez vysazování, připomínání....prostě pohoda pro obě strany....do školky už neměl plenky ani dudlík (respektive ten na spaní ještě měl, ale on ve školce nespal, takže to stejně nikdo nevěděl 😉 )

@krystalka Ja jsem to taky nehrotila, proste jsem to zkusila, kdyz byla vhodna prilezitost, a ono to k memu prekvapeni slo 🙂 A s plinami to bylo podobne. Az asi ve 2 letech 2 mesicich se nechal posadit na zachod a hned vedel, co ma delat. Do te doby nechtel, tak jsem ho nenutila 🙂

@jaja01k - přesně, taky jsem průběžně zkoušela nočník, ale dlouho nechtěl, do těch necelých 3 let prostě odmítal sednout na nočník, prkýnko, čůrat vestoje taky ne....prostě bych ho tam musela držet násilím, jinak řval jako pominutý....až jednou k tomu prostě nějak dozrál a bylo to 🙂