Holky mám problém. Moje dcerka (15 m), je to asi měsíc, je na mě hrozně surova. Přijde ke mě a praští mě do obličeje, nebo dneska si vyndala palicku na maso a flakla me s ni do nohy, nebo mě stipla do bradavky az mi tekla krev, neustále mě surově kouše a ma z toho hroznou srandu. Nevím, kde to viděla, u nas určitě ne, a uz nevím, jak to řešit. Domluva ani náhodou nepomáhá jak ji řeknu nedělá se je to au, ma z toho legraci a udělá to hned znovu, moje máma mi radila jemně je to vratit , ale to absolutně nepomáhá, buď dostane hysterický zachvat vzteku, a nebo mi ji v tu ránu lupne zpátky.....nemyslim si, ze by to dělala proto, že by ji chybela pozornost té ma az az....Prostě si normálně hrajeme a najednou lup a uz ji mám, nebo na mě sedí hrajeme si a najednou mi odhrne tričko a sup a stipne me do prsa nebo jen tak na mě koukne a lupne mi ji do obličeje nebo tuhle mi dala pěstí do nosu.....máte zkušenost a nejakou radu.....ja jsem uz v koncích. Zkousela jsem i otipovat, kdy to nejcasteji dělá, ale je to různě. Kdyz se vzteka ze ji neco zakazu, tak to čekám a snazim se ji vysvetlit, ze tohle se nedělá a ruku ji vzdy chytnu, ale pak jsou situace, kdy bych opravdu nečekala, ze, kdyz to reknu blbě, na mě "zaútočí". Prosím o jakoukoli radu, jak se s tim vypořádat. Dekuji
@syrinxka mám podobný pristup jako ty, akorát ze když dělám, že brečim ma z toho legraci. Spíš, a to jsem zapomněla napsat, mě teď o vikendu vysokovalo, ze manžel ji neco zakázal a ona šla a lupla mi ji jen tak.....manžel byl z toho v šoku taky. Je mi jasné, že zkouší co a jak, jen mi prijde, ze se to stupňuje nez aby to odeznivalo ☹
Podle mě v tomhle věku zkouší a příjde jí zajímavá tvá reakce - zakřičíš, vyskočíš apod. Mladší nás někdy v tomto věku začala kousak, přišla a hryzla, většinou z ničeho nic. POdle mě oplácení nemá smysl, ani to plácání. Co tím vlastně sděluješ dítěti, že ono nesmí a ty můžeš??? byla jsem neustále v pozoru, abych ji mohla zastavit, říkala jsem, že mě může pohladit, dát pusu a ukazovala jí, že tím si získá víc pozornosti. Pokud to dělala ve vzteku, tak jsem říkala, že když má vztek, může si zadupat, bouchnout do polštáře, ale nesmí ubližovat druhým. Je to běh na dlouhou trať, ale přejde to, jako většina problémů s dětmi. 🙂
@betelgeuzz dekuji, to jsem si právě taky rikala, s tim vracenim aby to spíš tu agresi nepodporovalo, jak píses a můžu a ona ne....asi fakt budu muset vydržet. Spíš me zajimalo, jak na to reagovaly ostatni mamky 🙂
Už bys měla důrazně zasáhnout. Zkouší kam až může a už mohla zajít dost daleko. Moje dcera to mě nedělala, ale jednou babičce. Dostala ode mě přes ruku s tím, že to se nedělá, asi dost jsem jí třepla, protože podruhé se to už neopakovalo. Neumím si představit, že by mě jednu lípla a já neudělala nic. Stále vysvětlovat, to se nesmí, to se nedělá, ale pokud ani tak žádná změna, nevydržela bych to a vrátila jí to.
@babanci ja jsem zkoušela právě i ji to vratit ale jak jsem psala podnecovalo ji to k ještě větší agresi a bylo to mnohem horší. Zajímavé je, ze k manzelovi si to nedovolí, jak jsem psala o vikendu ji manzel rekl ne na to aby sahala psovi do jidla a ona sla ke mě a jednu mi placla. Je to fakt posledni měsíc do te doby respektovala jasně vymezené hranice a najednou tohle.
@monikagurthova u nás to teda takový extrém není jako u vás, ale od začátku si snažím u malé budovat autoritu, v tomhle je můj vzor moje maminka, ta nás měla vycepovaný tak, že stačil jen pohled a už jsme věděli že je zle :D a to mě prosím v životě neuhodila. U mojí dcerky se snažím od začátku budovat, že když řeknu NE, tak tím myslím opravdu ne a neustoupím. Někdy jí zase na oplátku dám v něčem vybrat a ona má z toho viditelnou radost. Možná že to plácnutí u vás bere jen jako hru. Zkuste popřemýšlet jestli se u toho třeba nesmějete, místo toho abyste se tvářila že vás to bolí. Jestli jí plácnete opravdu efektivně a ne jen tak naoko apd. Z nějakého důvodu nemáte u ní dostatečný respekt a bere vás asi spíš jako kamaráda než maminku.
Ahoj,já jsem podobný problém řešila s dcerou (nyní 2 roky) před pár měsíci,měla dost vzteklý období a každou chvíli mě plácla,buď jen tak nebo ve vzteku.. byla jsem z toho fakt špatná,a i když si myslím,že v týhle situaci je špatně dítě plácnout taky,tak jsem to přesto párkrát udělala,není lehký to s nervama ustát když už je to třeba po osmý během dopoledne.. Nicméně většinou jsem reagovala tak,že jsem jí tu ručičku pevněji chytla a důrazně jsem řekla,že bouchání se mi nelíbí.. a když to bylo třeba při hraní,tak jsem jí řekla,že si s ní nechci hrát,když mě bouchá a šla jsem do jiný místnosti čekat až se přijde omluvit.. Něco z toho zřejmě zabralo, jelikož to docela brzy přešlo a dneska už jí to ani nenapadne udělat🙂 Podle mě je hlavně třeba na to nějak,jakkoli, reagovat, mám kolem sebe maminky,do kterých dítě kopne a ony dělají jakoby nic,aby to nemusely řešit,a to už je zas podle mě lepší to v nějaký mírný formě vrátit než dělat,že se nic nestalo..
@syrinxka dekuji za postřeh. Snazim se byt hodně důrazna ale co říkáte je pravda, ma ze mě dobry den. Respekt ma z manzela jak ho moc nevidi (pracovně hodne mimo nebo se vraci az pozdě večer).
@mandarinkka Přemýšlím nad tím a neumím si představit, že by jako dítě přišlo a nakoplo mě. A já bych nereagovala. Minimálně tu nohu chytit a důrazně napomenout. Přeci mamka - to by měl být trochu kult, ne? Jakože nikomu se neubližuje a mamince tuplem ne!
@monikagurthova děti si vždycky dovolí více k lidem, které vidí často, než k těm, které vidí míň. Občas mají babičky pocit, že je dítě poslouchá a k matce si dovolí víc a je to výsledek jejich dobré výchovy. ale jde jen o to, že dítě se víc otevře u toho, u koho si je víc jisté láskou, u něho víc projeví své emoce. Tatínka vidí jen večer a tak si ho nechce "rozházet",o tobě ví, že tam jsi pro ni pořád.
@mandarinkka ahoj, dekuji za reakci, vidíš odejit to jsem ještě nezkusila. Jako určitě nejsem z těch, co by na to nereagovala. Eli byla vzdy vzteklejsi ale pri zachvatu vzteku stacilo ruku chytnout rict ne a dobry, takhle hrozný je to posledni měsíc. Vzdy dodržovala jasně stanovene meze ale najednou mi prijde ze si ze mě nic nedělá, psala jsem v komentu výše.
@betelgeuzz absolutni souhlas, přesto me to o to vic bolí kdyz se takhle ke mě chová ☹
@monikagurthova přichází do období vzdoru, ví, že může projevit svou vůli. už to není jenom miminko, ale začíná se vytvářet osobnost. asi v půlce tohoto článku je pěkná část o období vzdoru https://www.modrykonik.cz/blog/reruna/article/co-kdy-a-jak-ve-vychove-deti/
@betelgeuzz dekuji
@mandarinkka Tak s tou maminkou co jste videla,mi to prijde jako volna vychova.
@monikagurthova Taky by me zajimalo jak nejlepe se z tohoto obdobi prenest.zatim resit nemusim maly ma 11 mesicu(tajne doufam,ze nas tohle obdobi mine) mozna bych zkusila dat do postylky,kdyz se zacne vstekat,ale nevim zda je to dobre reseni.jak jsem psala zatim nemam zkusenost.
S tou metodou odejít a nechat vyvztekat jsem u nás nepochodila. Malá by byla schopná tam brečet snad půl dne :( snad má úspěch jinde 🙂
Já jsem to měla s dcerami takto. Já jsme máma a ty jsi moje dítě, dokud nemáš rozumu dost, nastavuji pravidla já a až budeš schopna argumentovat, pak budeme všechno řešit spolu, diskutovat. Když ty jsi fajn, já taky budu, když budeš zlá, taky to umím. A povedlo se to. 🙂
@monikagurthova neco podobneho resim u dcery (17m), ale ne az v takove forme. Take zacala kolem 15m se vztekat, bouchat mne a nebo stipat. Mela z toho velkou legraci. Zkousela jsem kde-co, fyzicke "tresty" nepomahali, jeste si sama placala po zadku, ze jaka je to sranda. Chytnout ruku a pod. vubec nechapala, resp. to na ni bylo "malo". U mne nejvice zafungovalo ji poslat do kouta, aby se vybrecela, vyvztekala a pak, ze se muze vratit a muzeme se hrat dale. A nechala jsem ji vyvztekat. Trvalo to vzdy jen par minut. Pokud se to stupnovalo a nebo odmitla, rekla jsem, ze konec hrani, odchazim, a ze takto ne. Chce to pevne nervy a neustoupit, deti v tomto veku zacinaji zkouset, co muzou. Bez reakce bych to ale nepresla. U moji dceri prave je nejhorsi trest, kdyz reknu razne, ze je konecna a odchazim. Sice rve a vzteka se (ted rve porad, protoze se snazi vse revem vynutit), ale prechazim to a nepovolim.
Ke mne si take dovoli vzdycky vic. Babicky ji vychvaluji, jaka je mila, klidna, hrava, hodnoucka a posloucha na slovo. Kdyz mi to vykladaji, mam casto pocit, ze nemluvi o me dceri🙂
Snaz se vydrzet.
Trvalo to asi dva mesice, musim rict, ze posledni tydny se to rozhodne zlepsuje.
Přesně to říká moje dcera. Vždycky, když si beru vnučku na hlídání, stěžuje si, jak je okníkaná a protivná a já jsem s ní zbytek odpoledne a je usměvavá a fajn. 🙂 Je jí 14 měsíců, tak to lepší teprve přijde. jestli mě ale bude chtít mlátit, tak to ne. Miluji jí, ale to se nedám.
@monikagurthova ja se obavam, ze jediny co se da delat ,je vydrzet. A davat porad dokola jasne najevo, ze takhle ne, ale to ty delas. Proste to delat tak dlouho dokud ji to nedocvakne. Stisknout pevne rucicku,odstrcit, aby ji ta tvoje reakce a dusledek byl neprijemnej, ne aby byl jenom "zajimavej"...kdyz to treba udela u hry, ukoncit hru. Rozhodne neoplacet.(takovy to "kdyz ty tak ja taky). Soude podle vlastni zkusenosti, situaci to jenom zhorsuje. Pevny nervy preju
@denisa060491
@syrinxka
Abych to upresnila, mam zkusenost s tim, ze kdyz se začne vztekat dam ji do ohradky a odejdu a ona se uklidni, kde neni publikum neni herce, ale nezkusila jsem metodu, tak ty mě pri hře jen tak bouchnes tak ja odejdu a přijď se omluvit. Spíš ji vzdy reknu NE nedělá se a hrajeme si dál. To je mozna i ta chyba
Všem moc děkuji za rady s napady určitě jsem si od každé neco vzala s vyzkouším 🙂
@monikagurthova u nas to zaclo v 15m. Ji vylozene bavila ta reakce, kdyz jsem zarvala "auuuu", tak delala "aaaa" a desne se tomu smala. Pokud jsem neudelala nic (coz nekdy byl mazec), tak ji to rychle prestalo bavit. Ted ma 19,5m a dela to minimalne. A oplacet tez nedoporucuju, u nas to vedlo presne jak pises, ze mi to se smichem flakla zpatky nebo zacla rvat a za minutu me flakla zas. Syn to nikdy nedelal, je mu 10 skoro a v zivote sebe ani nikoho nebouch.
@monikagurthova to asi jo,protoze reknes ne,ale hrajes se s ni dal,takze nevidi zadny nasledek sveho neg. chovani. S tim au je to taky pravda.Moje holka mne treba stipne a uz krici au (nez to vubec muj mozek zpracuje). Takze vi,ze to boli,ale ma srandu z reakce.Ja ji stipnu zpatky,ale stejne to vidi jako hru. Drzim palce
Dcerka to má teď taky tak. Já reaguju tak, že když je to od ní vyloženě úmyslné, např. že jí něco zakážu a ona mě praští, tak důrazně řeknu že NE, že maminka se nebije a plácnu jí po rukách. A hotovo, většinou se taky vztekne ale to už ji nechám se chvilku vyvztekat. Protože je to pro mě už opravdu přes čáru. No a jinak podle situace, někdy dělám že brečím, že mě to bolí. Pořád opakuju že to bolí, auau a snažím se to vysvětlovat, oddělávám ji ručky apd. Musí mi pak udělat "malá" :D Myslím, že zkouší co a jak. Asi jsem moc neporadila, ale myslím, že to k dětem patří že zkouší jak daleko až můžou zajít 🙂