Ahoj holky🙂
Mam 14 mesicni holcicku
od narozeni byla u me, to neni az tak velky problem, jde spise o to ze si neumi hrat sama, nebo kdyz uz s ni sedim v pokojicku tak si taky nehraje, chtela sem se zeptat zda ji to jde nejak naucit, nebo aspon aby si pohrala chvilicku sama nez uklidim, posledni dobou mi je porad za zadkem, nejaka separacka?? snad ne na dlouho, dekuji za nazory...
Na hraní sama je malicka, taky jsem do zapojeni do běžného života, zameta se mnou, vaří, micha, dava prádlo do pračky, věší ho, nádobí z myčky, steleme, prosté vše spolu, je hodné velký mamanek. Ovšem, je to náročné, protože vše trvá 10x déle, ale tak to je.
Lépe než Madulinka bych to asi nenapsala.
Je ještě docela malá na to, aby si hrála sama
Své skoro 6-ti leté dceři taky musím stát pořád za zadkem a hrát si s ní. Ano, vyhraje si se svou mladší sestrou, ale pořád mě volá, abych jí u hry asistovala, zapojovala se nebo občas stačí, když jsem jen v té samé místnosti. Mladší dcera je větší samotářka - dokáže si hrát sama - nikoho k tomu nepotřebuje. Takže i každé dítě je jiné. Můj synovec má skoro 11let a pořád si nedokáže hrát sám 😝 Snad mě to taky nečeká 🙂
ahoj, malá je ještě opravdu malá na to, aby se zabavila hrát si sama na delší dobu - než uklidíš (takže na uklízení ji třeba dej nějaký čistý hadřík do ruky, a ona bude radostně pomáhat, neboj...nejsem žádný odborník, ale to, co funguje u nás je kopírování - tzn.to co vidí u mě, pak dělá taky... Takže byla chvilka, abych si s ní hrála - ukázala jsem jí, jak si má hrát - třeba panenky - otřít suchou žínkou, nakrmit "mlíčkem" z flašky, povozit v kočárku, zabalit je do deky, dát do postýlky... nebo měla takový gumový stříkací zvířátka do vody, to jsem ji rozložila nějaké knížky - jako dráhu pro zvířátka - podél knížek postavila nějaké jiné hračky nebo kostky a zvířátka pak tapala na té dráze - jedno za druhým... a když uvidí, jak si s tím hraješ ty, taky si pak tak začne hrát.. ze začátku to bylo tak, že jsem jí to ukázala...pár dní na to jsem se jí zeptala s čím si bude hrát, když nevěděla, něco jsem ji navrhla, připravila věci, který k tomu potřebuje, pak si u ní sedla v pokojíčku a pozorovala ji, když ji něco nešlo, pomohla jsem.. Teď si naše malá dokáže hrát sama skoro celé dopoledne (vydržela by určitě i dýl, ale tak dlouho to není potřeba).. Teď už to určitě s přibývajícími měsíci bude lepší a lepší, neboj.. P.S.: ona přílišná péče je taky někdy na škodu, tím, že se prostě děti samy nezabaví, když mají maminku pořád u sebe - takže zlatá střední cesta 🙂