Dobrý den dámy. Máme holčičku 16 dní po porodu. Jsme nad porodní váhou 500g, takže jsme nabírali hezky, ale malá mi přestala 3 dny zpátky reagovat na mléko. Saje od začátku úžasně, až teď je taková vzteklá, plaká i křičí.... nedokáže si vzít mléko ani po 3 hodinách. V porodnici nám střídali doktory asi 4x za den tak každý říkal jiné věci. Měli jsme v tom guláš.
Dokonce jsem i odstrikavala i nahrivala, ale měla jsem z toho divný pocit že tam nic nemám, přitom když jsem ji držela u prsou střídavě hodinu a půl až 2 což je na hlavu ( ale všude doporučuji aspoň vícekrát přikládat, aby se tvořilo mléko) sama si začala zas Vltavě brát, co potřebovala. Kolikrát ji kojím 7-20 minut a má v sobě 80-90ml. Jindy kojím 45 minut a nemá ani 30 a sápe se hltá nejde ji to. V porodnici ji dokrmovali Nutrilonem, poslali nás domu s tím, že si ho máme koupit kdyby si vzala málo. Naučili nas ji vážit před i po kojení až nám z toho doma hrabe....jsme ve stresu. Bojím se, že když nedoplnime Nutrilonem, nedostane kolik má .... i pokud kojím samovolně z prsou a myslím se, že má málo.... nebo ji nechám 5 hodin spát v noci, protože ji i budím, tak že nám začne ubývat na váze. Jsem prvorodicka .... dle mého názoru je dokrmováním hloupost a mléko je vždy, ale ne tak rychle se dokáže vytvořit. Máte prosím nějaká z vás zkušenosti s podobnými obtížemi?? Malá křičí i když ji prilozim, i saje, ale jako kdyby to mléko nebylo....jsme zoufalí. Nechci furt mít v záloze lahvičku s umělou výživou. Děkuji
Jo, ty nemocniční návyky. To je hrozně na palici. Řešila jsem také jako vyblázněná prvorodička jestli vážit / nevážit, přikrmovat / nepřikrmovat, délka kojení ... no, není to lehké rozhodování. Ale dá se to zvládnout. Spokojená matka = spokojené dítě. Já doteď netuší, kolik mi dítě z prsu vypije. Měla jsem skvělou oporu v manželovi a pro rady si chodila k jeho sestře (dvojnásobná matka). Malou jsem kojila na požádání, třeba i každou hodinu či dvě. Někdy byla hotová během 10 minut, jindy pila 3/4 hodiny. Na jídlo jsem jí vzbudila jedinkrát a to byla pěkná chyba. Takový řev jsem pak už nechtěla slyšet. Vážila jsem prvních 14 dní jednou denně ve stejný čas. Jen pro kontrolu. Kojené děti přibirají skokově, ne pravidelně a tabulkově. Hlídat počet pokakaných a počůraných plen. Pocit prázdných prsou je naprosto běžný. Mléko se tvoří na požádání. Dítě je nejlepší odsavačka. No a to nejdůležitější - dobře jíst a dostatečně pít.
Nebo .... kontaktovat laktační poradkyni, která pomůže a podpoří 🙂
hele tohle je hrozně dyck yna dlouho...doporučuju kontaktovat laktační poradkyni...
rozhodně doporučuju se NEřídit radama v porodnici. bohužel tam melou furt ty samý "rady" jako ze socialismu, kdy se v podstatě chtělo, aby se nikdo moc nekojil, a když už, tak jen šestinedělí.
jasně, že je potřeba koukat na to, jestli prcek přibírá, nebo ne, a kolik. ale zase nedělat si z toho modlu a stresovat se kvůli každýmu kojení.
já bych zkusila zapátrat, co dítěti vadí, proč se nechce napít. bejvá to pár nejčastějších důvodů. a pak si řekneš, jééžiš taková kravina, a najednou to třeba jde.
tudíž...
nepotřebuje si krknout? nepotřebuje se vykakat? (tím, jak děti tahaj, se jim ty střeva nějak rozpohybujou a často potřebujou na velkou...pomůže kojení přerušit, dítě dát vykakat bez plenky navolno do nočníku apod. a pak zas pokračovat.) zkus si všímat, jak se chová u toho kojení vzhledem ke straně, z kterýho prsa se kojí. není v tom rozdíl? pokud jí u jednoho prsa celkem v klidu a u druhýho vyvádí, může to bejt zaseklá krční páteř. nebo taky dítěti může vadit, že mlíko teče pomalu, pořádně ho neroztahá...no, na to nevim, jesi se dá něco poradit...zkusit prostě dítě uklidnit dotykem, hlasem, aby se kojilo v klidu, nebo třeba kojit v polospánku, zkusit jiný polohy (pro problémy s kojením se doporučuje tzv. savčí poloha, kdy se údajně probouzej v dítěti instinkty). a bříško nebolí? z toho se děti taky kroutěj a jsou v nepohodě samosebou...
a obecný rady, na tvorbu mlíka pít karo, kojící čaje, vůbec jíst a pít, hodně se mazlit s dítětem kůže na kůži, brát probiotika (půjdou do mlíka, na pohodový bříško). neřešit intervaly, kojit prostě dle chuti dítěte,což bejvá zpravidla častějc, než se obecně tvrdí. noční krmení je jiná kapitola a tam posuzovat individuálně...jestli budit/nebudit. snažit se vysadit dokrm a co nejvíc kojit. a taky bych vysadila rozhodně dudlík, minimálně než bude kojení úplně ustálený. a nejdůležitější rada, bejt v pohodě. což je samozřejmě hrozně těžký. ale věřim tomu, že to brzo vybojujete a příště už budeš mnohem klidnější a půjde to samo🙂
držim palce!
jo a gůgli stránky mamily, nebo laktační ligy🙂
Jo,my šli z porodnice domů i s prikrmem. Malý mi nechtěl brát pravé prso,až poslední večer tam byla jiná sestra a ta mi ukázala jinou polohu,jenže až po 4dnech od narození,takže mi malý hodně zhubnul. Na dětském jsem nakrmila z jednoho,váha,pak z druhého a ukázalo se,že dám z obou max 90 a i když jsem přikládala co to šlo,laktace spíš klesala,až jsem v jeho 3,5měsících přestala úplně. Malý se na prsu vztekal,snažil se tahat a ono nic a když něco,tak mi to vyblinkal. Docela jsem to obrecela,ale tchýně řekla,že aspoň něco jsem mu dala a to je hlavní. Proto nechápu třeba jednu slečnu,co si nechala laktaci zastavit už v porodnici a pak měli problém sehnat UM,po kterém by jim dítě netrpělo. Já chtěla kojit do dvou let,ale bohužel ...
Jeste k tem duvodum, co jsou vise, proc se dite muze u kojeni vztekat, tak bych pridala, ze nektere aromaticke potraviny, co se dostanou do mleka (uz si nepamtuji, co to bylo u nas, mozna mentol), pripadne nova kosmetika. Ale to by asi netrvalo tri dny, ze? Nicmene nam se v takovych situacich, kdy pit nechtel (jednou kvuli vuni, pak kvuli dvoum hodinam na úřadě s dudlikem, pak kvuli boleni briska, pak kvuli zmene toku mleka...) velmi osvedcilo kojit, kdyz je dite v polospanku (neni to budit na kojeni, naopak: pockat az zacne trochu drimat...) ale samozrejme pak musi dat clovek o trochu vetsi pozor, aby se mimi nazadusilo.
Ja jsem si pozvala domu laktacni poradkyni. Nasla jsem ji na netu. Prisla 2x a pomohla mi moc! U druheho uz jsrm kojila jako ostrileny svihak.
Ty začátky jsou prostě těžké... nám se osvědčilo zahodit váhu a vykašlat se na nějaké pravidelné intervaly. Někdy syn pil po hodině, někdy po čtyřech, v noci jsem nebudila. Někdy vypil hodně, jindy si jen parkrát cucnul. Jakž takž režim a pravidelnost začaly až tak ve čtyřech měsících. V porodnici nám každý doktor řekl něco jiného, byla jsem taky zoufalá a vynervovaná. Dobré je zkusit při kojení různé polohy a předtím teplou sprchu, mléko pak víc teče, případně to podpořit kojícím čajem a vývary, hodně pít. Buďte s dcerou hodně v kontaktu, tulte si ji na kůži, to všechno pomáhá. Případně se zkuste obrátit na laktačni poradkyni