Odstavení dcery v 18 m. a smutek. Udělala jsem chybu?

25. pro 2022

Krásný den ženy, prosím vás, nikdy jsem si nemyslela, že tohle napíšu (a budu cítit), ale stalo se, tak prosím žádné urážky...to radši nekomentujte. Před 2 týdny jsem odstavila 18m dceru a vlastně se s tím stále nemůžu srovnat. Nevím, jak to vysvětlit, ale je mi to hrozně líto. Je to moje druhé dítě a říkám si, že už to nikdy nezažiju...a že jsem měla ještě vydržet. Kojení je pro mě moc citlivá věc, starší jsem kojila 16m (odstavila se postupně sama a vlasútně si ani nevšimla, že už prso není), druhá je větší závislák už od narození, kojila jsem ve dne v noci dle potřeby. Do odstavení i co 30minut v noci, byla jsem z toho už na nervy, unavená, vzteklá. Přes den mi kolikrát přišlo, že odmítá jídlo, aby se mohla nakojit, cpala se mi do výstřihu všude a nenechala si vysvětlit , že takto ne. Nejdřív jsem utnula noční kojení a dala si cíl, že dám před spaním a pak až ráno, zvládly jsem to bez větších problémů, ale stále se budila a vztekala se, takže jsme kolikrát od 2 do rána nespaly, budila se s šíleným hysterákem, bouchala mě..Přišlo mi, že v tom má zmatek, že nechápe že přes den může a v noci ne, takže po několika otřesných nocích jsem ráno vstala s tím, že už nedostane. Dnes je to 2 týdny, co nekojím, prso nevyhledává, jen je zvyklá mi dávat ručičku pod tričko (takto i usíná ) a říká "mňam mňam ", ale nevyvádí, nevyslíká, nežadoní. Mě jen asi mrzí, že jsme skončily takto, v afektu, ve vzteku ....chtěla jsem se s tím nějak rozloučit, bože, to zní šíleně, co? A to nejsem žádná lesana, ale bylo to krásné propojení a o tom, jak nám to vždy pomohlo v době nemoci ani nemluvím. Prosím, je to normální, jsou to hormony? Udělala jsem chybu? Nechce se mi začínat znovu, když jsme to dotáhly až sem, nechci ji motat hlavu a procházet tímto za pulroku znovu...V noci spí o 80% lépe a když se vzbudí, jen ji pohladím a spinká dál. Nevím, cítím se hrozně a nedokážu vysvětlit proč. Budu ráda za vaše zkušenosti a pochopení. Nemám o tom s kým mluvit, děkuju.

andelka
25. pro 2022

Jsou to hormony. To se srovná. Přijde další etapa.
Já jsem kojila 3 roky posledního ( cítila jsem to tak,ale ke konci mě to taky už štvalo a jen jsem čekala na přetečení poháru a rozhodnutí,a pomohla nabídka odjet na den a noc pryč, tak jsem toho využila a po návratu už nedala a bylo). Skončili jsme v únoru a doteď mi večer a v noci leze rukou pod pyžamo. Ale krátce poté začala další etapa, našla jsem si práci,pak byly prázdniny,pak školka..už jsme někde jinde. Takhle dlouho jsem kojila jen třetího, první dva 13 a 15 měsíců, a též stačilo. Je to změna, člověku chvíli trvá,než si na novou situaci zvykne. To je normální.

merope
25. pro 2022

Mě kojení už hrozitánsky unavovalo (syn 15,5 měsíce), věděla jsem, že mě to vysává, ale přesně kvůli tomu, co popisuješ, jsem si nedokázala představit, že toho svého závisláčka odstavím. A najednou jsme v létě (16 měsíců a kousek) byli na akci, kupa vjemů a prso matky bylo někde absolutně mimo zájem. Takže než jsme se vrátili domů (což bylo šílený, nebrala jsem si ani odsávačku, prsa naditý a mladý pán hysterák, že by se měl napít) mlíko nebylo. A vlastně mi to taky bylo strašně líto, tou souznění. Ale asi jak se srovnaly hormony, tak pak pohoda. Jo, koukám pořád na maminky, co kojí mrňata, přijde mi to milý, fakt to byl takový ten vztah "sounáležitosti", ale život jde dál a na jednu stranu hrozně líto - a na druhou jsem přestala být brutálně unavená. Syn ještě chvíli pak v noci chtěl flašku, než jsem v noci začla dávat k postýlce vodu, kde se obsloužil sám - a rázem spánek celou noc oba a klid. (Teď už jsou mu 4, už je to pár let - budou zase další období... já vlastně nejvíc "obrečela", kdy jsem uklízela kolíbku 🙂 )

Držím palce, občas je holt potřeba dělat racionální rozhodnutí, i když se nám to nelíbí a hormony přikazují jinak. Ale vyřízená "vyšťavená" matka nepomůže ničemu.

korin
25. pro 2022

Myslím, že tvoje pocity jsou úplně normální. Člověk má radost, že nemusí být neustále k dispozici, může jít večer třeba pryč... a pak mu je líto, že se uzavřelo jedno období. To přejde a zas si užiješ ta pozitiva 🙂 Hlavu vzhůru!

1pomnenka
25. pro 2022

Stále dokola si opakuj: je to už velká holka a já měla to štěstí, že jsem mohla kojit tak dlouho.

konidana
25. pro 2022

Ja uplne stejne odstavila v 15.m. Od roka na noc ale to neklaplo, zacla vstavat uz ve 4 misto "az" v 6. Taky jsem to obrecela, k odstavu mne defakto premluvil manzel, on videl jak to se mnou mava, ja chtela kojit co nejdele. Ale jsem asi vic splachovaci, srovnala jsem se s tim behem par dni. Dcerka zacla byt vic samistatna, najednou strasne "vyrostla" a "dospela". Uz to nebylo to chodici mimino, ale uz proste velka holka. Rozhodne si to nevycitej, bylo to krasny, ale bylo toho dost😉

ajja87
25. pro 2022

Neboj přejde to, to jsou hormony, u první jsem to obrecela, že se mi v deseti měsících odstavila sama, u druhé jsem to utnula ve třinácti měsících, protože už jsem byla fyzicky úplně vystavena, když se v noci budila co deset minut... Určitě ještě po měsíci jsem se s tím nemohla smířit a furt přemýšlela jestli bycj se ještě rozkojila, kdybych ji to prso nabidla, ze mi prostě chybí ten společný kontakt. A s tou rucickou to máme doted, má 22 měsíců a jinak nez rukou ve vystrihu se neuklidni nebo neusne.

nazka
25. pro 2022

Já tě chápu. Mladší dcera se budila i 20x za noc, hrozný závislák a já hrozně nevyspala. Sekla jsem se a odjela na víkend pryč od ní, abychom přestaly kojit. První dva dny prsa bolela, musela jsem odstrikavat. Přijela jsem domů s prázdnými prsy a první, co jsem udělala bylo, že jsem ji to prso hned strčila. Najednou mi chybělo to propojení, bylo mi líto, že to končíme z důvodu mého pohodlí. Chlap si tukal na hlavu, když to celé viděl. No a o půl roku později, kdy ji byly přesně dva roky mi povida :"mami, chci prsíčka". A to byl pro mě opravdový impuls, že je fakt velká a že to už ne. Tak jsem přestala a vím, že to bylo správně rozhodnutí a už mě to netrapilo. Všechno má svůj čas. Měla jsi asi ještě chvilku vydržet, ale teď po tolika dnech už to zpátky neber. Kojila jsi ji rok a půl, to je paráda. Jsi dobra máma.

petrasipkova1
25. pro 2022

Dcera se mi sama odstavila v 18 měsících a měla jsem úplně stejně pocity, bylo mi to strasne líto, zkomplikovalo mi to její následnou nemocnost, byla to ukončena jedna kapitola. Už jsem najednou neměla doma miminko 😇🙈 u syna jsem si to vynahradila, kojila jsem ho lehce přes 4 roky a pak se po domluvě kojit přestal. Ale nutno říct, ze mi to nikdy v noci nevadilo, spali se mnou pod peřinou a kolikrát se kojí jsme nevěděla. Bude to dobre, je to jen nezvyk a hormony určitě pracují. Pokud to mala snáší takhle dobre, tak bych si to proste v hlavě nastavila ze to je fajn a správný krok pro vás obě. ❤️❤️

lotosek
25. pro 2022

Ano, jsou to hormony, může chybět oxytocin , co se vyplavoval při kojení. Srovná se to. Je to dost běžná věc, jenom se o tom nemluví.

pettypet
25. pro 2022

Ja bych dodnes dala bůhví co kdybych se mohla na den vrátit do doby, kdy byl jeden z kluků takhle malej. Občas jsem i brečela jak se mi po ty dobe stejskalo. Prostě se to nedá zadržet, život jde dál. Asi je lepší nepropadat nostalgii a soustředit se na pozitiva.

srnii
25. pro 2022

Teď řeším také odstavení a vůbec se mi do toho nechce, taky je mi to hrozně líto, nejsi v tom sama.

westie
25. pro 2022

Na tvych pocitech neni nic spatneho. Zvlast, kdyz jste to neukoncily v klidu. Určité je ale potreba si to v sobe vyresit a jit dal.
Co treba jednoduse dceri nabidnout jiny zpusob blizkeho kontaktu? Jasne, ze malemu diteti to clovek nemuze zbytecne pripominat, ale kdyby byla prilezitost, ze to dcera sama zmini nebo vyzaduje, tak rict jedoduse, ze prso uz neni, ale jsem tu pro ni a najdete jiny zpusob, jak byt sobe na blizku?
Starsi syn si ani nevsiml, ze jsem ho odstavila, ale mladsi dcera byla a je obrovsky mazel. A kojeni pro ni byl ten kontakt, ktery potrebovala. A kdyz jsme prestaly, naucila se, ze se prituli a strci mi tukavem ruku na rameno/do podpazi a hladi me. Rada tak usina, odpociva, obcas si u toho pusinkou “zadudla” a je spokojena.

izz76
26. pro 2022

Pocity chápu,taky bych se tak cítila,kdybych takhle ukončila kojení. Já si počkala na přirozenější konec a bylo to úplně v pohodě na obou stranách.

autor
26. pro 2022

Holky, vy jste úžasné, moc děkuju. Nemám moc teď prostor napsat každé zvlášť, ale chci něco doplnit - nevím, proč jsem napsala, že jsem kojení ukončila před 2 týdny, přestala jsem přesně před týdnem. Po jednom brzkoranním kojení, kdy se nechtěla odtrhnout, mě to naštvalo natolik, že jsem řekla, že už nedám a byla jen zvědavá, jaký bude uspávání po obědě a večer. Kupodivu to bylo v klidu a vlastně až po tom, co jsem ji to kojení vzala kompletně, začala hezky spávat. Noční zrušení kojení nám nepomohlo, myslím, že moc nechápala , že ve dne může (cca 2-3x) a v noci ne. Ale nedokázala bych to utnout v nějakých jejích hysterácích a jak píšu, zvládla to v pohodě. Teď ráno vstává s tím, že chce kakao a je spokojená. Já jen nechápu, že tady týden po odstavení mám pocit depky...nevím, jak to popsat..Furt se mi v hlavě mele, proč jsem to udělala, že jsem mohla vydržet...ale jak dlouho bych to reálně ještě zvládla? Půlroku? Dýl asi ne, i když proti tomu nic nemám. A jak je možné, že najednou spí celou noc, když všude čtu, že se dítě nebudí kvůli kojení? Mazlíme se stále dost, v noci spí nonstop přitulená u mě a třeba tohle miluju. Takže kontaktu je spousta, ona nijak netrpí, ale já mám ten problém. Najednou mám pocit, že jsem nepotřebná...že zmizelo něco, co bylo jen naše. Já ji ten rok a půl kojila třeba 30x denně, prostě kdykoliv chtěla, ale už mi to začalo vadit, furt prsa venku, sápání se.

autor
26. pro 2022

@srnii Fakt? Odstavuješ?

autor
26. pro 2022

@izz76 Já to taky chtěla přirozenější..myslela jsem si, že časem bude toho kojení ubývat jako se starší, ale nestalo se..naopak začala víc chtít prso než jídlo, v noci se budila co 30min nonstop a nejradši spala s prsem v puse, už jsem to nedávala. A co znám ze zkušeností kolem, tak kdyby to bylo na dětech, tak se kojí ještě v 5letech. Já nějak nevěřím tomu, že se dítě samo vzdá něčeho, co je mu tak příjemné. Mrzí mě ten závěr, i když se vlastně nic nestalo, jen jsem myslela, že bude stačit ukončení nočního kojení, ale u nás je to evidentně o tom buď a nebo.

autor
26. pro 2022

@westie Ona právě vůbec prso nehledá, jen když mě vidí nebo se mazlí, tak mě pod tričkem drží prso a řekne "mňam, mňam ", ale neleze mi pod něj, nedožaduje se. To já tu mám momentálně problém s tím, že to vlastně bylo naposledy a nestihla jsem se rozloučit. Ale nemůžu kojit do 20ti...

autor
26. pro 2022

@pettypet Přesně, nepropadat nostalgii...nevím, čím to je , s první jsem to neprožívala, ale teď u druhé mi asi už dochází, že to bylo naposled 🥲. A já se s tím nějak nemůžu srovnat, je mi do breku..

autor
26. pro 2022

@lotosek Děkuju, přesně něco takového jsem myslela, protože se cítím jako totální blázen.. Odstavila jsem s radostí, že to jde v klidu a čím je delší čas od toho, tím jsem nějaká přešlejší...snad to brzo přejde.

autor
26. pro 2022

A druhá věc je i to, že mám strach, co se týče nemocí, jak to zvládneme...starší furt nosí něco ze školky a přestože mladší chytla snad všechno od ní, tak nám to vždy pomohlo to zvládnout, uklidnila se, když měla velký kašel, pomohlo ji to usnout...Ale stejně nemůžu přece kojit donekonečna, takže není řešení začít znovu...Bože já jsem fakt jak magor..

korin
26. pro 2022

Mně bylo po ukončení taky líto, že už mě nepotřebuje, že teď už jí matku může dělat kdokoli (tím se nechci dotknout žen, které z nějakého důvodu nekojí), že jsem totálně nahraditelná, prostě to v té hlavě bylo. S nemocností nevím, naše nejmladší (nejdéle kojené) dítě je určitě míň nemocné než nejstarší (kojené nejkratší dobu), ale když je srovnám s dětmi známých, tak mám pocit, že nejlepší imunitu mají děti, které byly kojené jen v porodnici 😀

autor
26. pro 2022

@korin Takže myslíš, že prostě musím vydržet, až se ty hormony srovnají? Mimochodem to s tou nemocností vnímám stejně, starší jsem kojila 16m a co nastoupila do školky, tak je furt na hromadě. Její kámoš, co byl na Sunaru, je na tom o hodně líp...ale samozřejmě je to o více faktorech.

izz76
26. pro 2022

V 18mesicich se dítě samo fakt neodstavi, naopak to je období největší závislosti.. Moje dcery se kojily méně až po druhém roce,jedná se odstavila před 3rokem,druhe bylo 3r a 4mesice. Na konci se kojily v intenzitě třeba jednou za 2-3dny. Co se nemoci týká,tak obě jsou velmi odolné. První rýma přišla až ve školce,nemocné ve skolkovem věku byly nejvíc nemocne 3x za rok,postupně méně a hlavně u všeho mají hodně slabý a krátký průběh.

korin
26. pro 2022

@izz76 Ono se některé dítě odstaví samo už třeba v roce, viz příspěvky na zde koni 😉

autor
26. pro 2022

@izz76 Věřím vám, ale to je asi individuální už, no...Každopádně tě upřímně obdivuju za tak dlouhé kojení, prošla sis taky stádii, kdy tě to štvalo, obtěžovalo, kdy jsi měsíce prakticky nespala skrz časté buzení? Protože kdyby se mi dítě budilo 2,3x za noc, tak kojím taky dlouho a ráda.

levandule_k
26. pro 2022

Já jsem asi zase víc alternativní než je průměr. Nechodím v batikovaném a nejím jenom bio potraviny, ale mám ráda různé ezo věci a líbí se mi různé přechodové rituály. Koupila jsem si i knížku o ženských rituálech. Mně se líbí ta myšlenka, že rituál je vědomé zastavení se, vymezení určitého času a prostoru, aby mohla jedna událost skončit a jiná začít.

Jasně, teď jsou to hormony, ale pokud cítíš, že se s kojením potřebuješ více vědomě rozloučit, tak to udělej. Nemusíš mít na hlavě věneček a tančit u studánky při měsíčku, teda pokud to není tvůj sen :D, ale bohatě stačí, když si sedneš v klidu na gauč, uvaříš si třeba kafe, nebo dáš dvojku vína a poděkuješ svým prsům, že poskytovaly výživu dítěti a žen nyní dozrál čas, aby dcera jedla jiné potraviny než mateřské mléko, zavzpomínáš na prožité chvíle, poděkuješ jim a uvědomíš si, že začíná jiná životní etapa. Jako dárek na znamení, že kojení je definitivní minulostí si můžeš koupit krásnou novou podprsenku. Vůbec nevadí, že jsi s kojením sekla před 14 dny, tohle se dá udělat kdykoliv.

autor
26. pro 2022

@korin Já asi vím, jak to paní myslela, ale nechci to rozebírat. Když je dítě kojené dle potřeby (kdykoliv bez intervalů atd.), tak nemá důvod se odstavit. Starší dcera byla kojená do 16m, od roku je ve dne, pochvalovala jsem, jak krásně spí a dělala si srandu z toho, že kdybych ji prso nedala, tak si toho ani nevšimne...ale taky od narození jsem hlídala dobu, po kterou ji můžu nakojit atd. (poslouchala jsem víc rady okolí než vlastní intuici). Druhou starší jsem kojila absolutně podle ní, ve dne, v noci a je to o něčem jiném. Ale tohle je jen má zkušenost.

autor
26. pro 2022

@levandule_k Moc hezky napsáno a to, o čem píšeš, je mi vcelku blízké. Jen teď nevím, do jaké míry jsou to hormony a do jaké fakt lituji, že jsem skončila tak "brzy". Píšu jak blázen, ach jo..já se vůbec nepoznávám. Mám šílený pocity, je mi do breku, nedokážu mít radost, nechápu to.

korin
26. pro 2022

Myslím, že by bylo fajn se soustředit na ty pozitivní věci, které s ukončením kojení přicházejí a které u vás přišly, třeba klidný noční spánek. Souhlasím s návrhem @levandule_k takhle se můžeš s touto fází života pěkně rozloučit. Nejsi teď o nic horší máma, když už nekojíš. Moje děti byly nemocné i během kojení, nejmladší měla atb už v půl roce...
Děti jsme kojila 20 a 28 měsíců a 4 roky a ani u té nejmladší ratolesti nedošlo k samoodstavu. Spala pak se mnou v posteli ještě rok.

autor
26. pro 2022

@korin Děkuju ❤. Taky spím se svýma holkama, miluju to, nenechala bych si to vzít. Já jsem si prostě jen myslela, že když skončím, tak budu mít radost a je to spíš pravý opak.