Nemám sílu na boj s kojením

Ahoj, jako bych cetla to, co jsem prozivala pred 3 lety. Syn se narodil predcasne a kojeni bylo pro me nocni murou. Vubec nam to neslo, brecela jsem, vycitala jsi, ze jsem neschopna atd. 3 mesice jsem odsavala a davala z flasky. Byl to neustaly kolotoc. Byla jsem psychicky na dne. Pritel uz to nedaval a ve 3 mesicich koupil um. Byla to neskutecna uleva. Takze za me, pokud uz to nezvladas, tak si nic nevycitej a prejdi na um. Ulevi se ti a mimco to vyciti taky. Vycitky ostatnich (co ja si vyslechla no des) hod za hlavu. Tohle je tvoje rozhodnuti. 🙂 jinak malymu jsou 3 roky a nikdy nebyl nemocny.

@hma Jsi ještě čerstvě po porodu a hormony fachčí na plný obrátky. Situace, nad kterýma za rok mávneš rukou tě těď dokážou totálně vykolejit. Pokud vám oběma kojení nejde a nepřináší kýžený výsledek (zasycení dítěte), hned se na to vykašli, kup umělé a začni krmit z flašky. Na kojící ligu, která je vidět všude v médiích se neohlížej. UM není jed a pokud malé přinese plnej žaludek a tobě klid, aspoň trochu spánku a spokojenost při pohledu na spokojené dítě, splnilo svůj účel. Jediná nevýhoda je cena, ale za možnost spaní a klidu to rozhodně stojí. Z vlastní zkušenosti doporučuju Nutrilon (dražší) nebo Sunar complex.

Mám dvě děti - mladší syn kojený do cca 11 měsíců, nyní mu dávám v noci UM, dcera kojená jen do konce šestinedělí... Obě jsou moje a obě je miluju 🙂
Malá se neuměla přisát, byla spavá, já z toho samozřejmě na nervy, v porodnici nepomohli, jen mi dali klobučky... byl to boj, přesně, jak píšeš - kojení, odsávání, dokrmování, na vážení jsme chodily k doktorce, a hlavně nervy na pochodu... malá hubnula, nepřibírala... když mi doktorka řekla, že máme přejít na UM, ulevilo se mi. Obrečela jsem to a vyčítala jsem si to, ale najednou byl ten svět tak nějak veselejší - protože ať je to jak chce, tak hlavní funkcí kojení je zasytit dítě - mazlit se s ním a dávat mu pocit bezpečí můžeme kdykoliv a jakkoliv 🙂
P.S. Syn se narodil akutním císařem, byla jsem tak nějak přesvědčená, že taky kojit nebudu, na přisátí mi ho přinesli téměř 24 hod po porodu - a on se přisál a do půl roka se prostě nepustil 🙂 🙂
Takže hlavu vzhůru, když to nejde, máme to štěstí, že můžeme dát mimču UM a být v pohodě.

@hma kašli na to, důležité je spokojená matka a spokojené dítě. Přeci kojení z tebe neudělá "matku roku"! S manželem jsme oba z UM a? Máme oba vysokou školu, nemoci taky nic drastického, takže to, že bude dítě mít vyšší inteligenci a bude méně nemocné, když je kojené je za nás blbost 😉

Chce to klid. Když dáš um, ulevi se ti aspoň v necem. Nejdůležitější je spokojena matka! Pak je spokojene i dite. Drzim palce.

Zkus vše pro kojení, ale když to nejde, tak je tu UM 😉
Je taky důležitý si stanovit priority, jestli si chceš i miminko od začátku užít nebo se tvrdě zaměřit na to, abys za každou cenu kojila, odsávala a žila jen pro to. V dnešní době se to všechno až moc hrotí 🙄
U dcery jsem na tom byla podobně a zpětně si vybavuju první měsíce jako v mlze, kdy jsem byla hrozně nešťastná a miminko si pořádně neužila. Pak se to vyřešilo, byl klid a vše bylo jasnější 🙂

Měla jsem to podobné jako ty, rodila jsem akutním císařem, v porodnici nenakojila ani Ťuk, podle sester jsem měla špatné bradavky, tak mi strčili kloboučky a taky mě to strašně bolelo. Kubík byl hrozně spavý a hlady se nebudil. Do toho do mě z jedné strany hučela máma, že prostě musím kojit, že je to nejlepší co je ( neříkám, že není ) a z druhé strany zase tchýně, že její děti byli na UM a jsou v pohodě a mám se na to vykašlat ( to jsem si zase říkala, že to just nevzdám🙂).Byla jsem z toho na nervy, pořád jsem brečela a stresovala se... Moje teta, která je dětská zdravotní sestra mi dala spoustu tipů a rad, ale hlavně nakonec řekla: " No a kdyžtak mu dáš flašku, když to nepůjde, ten svět se taky nezboří."No nakonec jsem kojila jen částečně a dokrmovala, ale byla jsem ráda za to.

Přečti si mojí poslední kz 😉

Nebuď smutná, dej úplně v pohodě UM a život jde dál 🙂. Nebudu se tu sáhodlouze rozepisovat s vlastními zkušenostmi, ale zažila jsem něco podobného u první dcery, trvalo to 2 měsíce, po kterých přisla obrovská úleva v podobě Nutrilonu 🙂. U druhé dcery jsem to vydržela týden, po kterém jsem si řekla, že takhle ne a je od té doby spokojené dítě na Sunaru 🙂. Kdybych někdy měla třetí, už do porodnice si vezu UM 🙂. Jen tehdy, je-li spokojená matka, je spokojené i dítě a na dnešní měřítko ohledně kojení se vyprdni 🙂! Hlavu vzhůru, bude líííííííp 🙂!!!!!

Já se přidávám.. Dle toho, co píšeš jsi vyzkoušela možné i nemožné..a někdy to prostě nejde..ani zlomit přes koleno!! Já chtěla kojit za každou cenu až jsem z toho dostala takový zánět, že si dva dny nepamatuju..u druhého jsem opět byla zásadně pro kojení a zašlo to tak daleko, že mi hrozila otrava krve. V obou případech došlo na UM a dodnes je mi líto, že jsem to nechala tak dlouho..PA, LP, manžel i moje maminka mě vyloženě prosili, ať už tu krabici v lékárně koupíme!! Všechny chceme dát našim dětem jen to nejlepší..ale v některých případech je nejlepší lahvička naplněná UM a spokojená maminka..když se ty uklidníš i miminko bude v pohodě, doma klid.. Teď z toho máš jistě obavy, ale s odstupem času uvidíš, že jít do lékárny pro mléko byl nejlepší nápad, aby jsi se dostala z toho šíleného stavu, ve kterém se nacházíš.. Moc držím palce!!

@hma jako bys psala o mně. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsme přijely z porodnice. Kojení byl boj, malá řvala, já nervy v kýblu, hrůza. Bohužel šla pořád s váhu dolů, takže po týdnu jsem to vzdala, ať si každý myslí co chce a přešly jsme na UM. A nijak na ní nepozoruju, že by byla v něčem zaostalejší, než její "plně kojení" vrstevníci 😎
Nic si nevyčítej, udělalas pro to dost a když to nejde, nemá smysl se stresovat. Hodně zdaru 😉

Jestli se u toho obě trápíte, nemá to cenu a dokrmuj UM. Taky jsem s kojením bojovala. Zkoušela jsem všechno možné, pozvala jsem si domů laktační poradkyni... Ale stejně byl syn stále uplakaný, já uplakaná, kojení jsem nenáviděla. Po dvou měsících už jsem byla tak vyřízená, že jsem to vzdala a začala dokrmovat. Strašně se mi tím ulevilo a oba jsme byli najednou v pohodě 🙂

já jsem jela po sekci z porodnice téměř bez mléka s UM a malou jsem kojila a dokrmovala asi 2,5 měsíce, pak mi mléko úplně přestalo, tak skončila plně na UM a taky jsem to tak původně něchtěla, ale po přechodu na UM to byla úleva, malá se rychle najedla a byla spokojená, no ona je žroutík do teď, vypadá tak o půl roku větší než kolik ji je, takže to mé mléko ji opravdu nestačilo bylo ho málo...určitě není tvá povinnost být jen zalezlá v posteli a nefungovat jinak než se snažit x měsíců rozkojit, spokojená matka se rovná spokojené dítě, no a taky mě to žralo a teď si ani nevzpomenu, jsem v poho a malá taky 🙂

Dceru jsem s obtizemi kojila pouze v porodnici, po te byla na UM. Udelala jsem z pocatku hodne chyb a pak uz se mi mlicko proste nerozjelo. Syn v porodnici byl krasne, po dvouch mesicich jsem prisla o mleko, vlivem rodinnych problemu. Dlouho jsem to nechtela vzad, trapili jsme se oba, az jsem s malym skoncila v nemocnici, protoze sel s vahou dolu. Kdyz jsem videla jak krasne spi, tak se to ve me zlomilo a i kdyz jsem si moc prala kojit, rekla jsem si, ze za kazdou cenu to nema smysl. Uklidnila me i doktorka, kdyz mi rekla, ze rozhodne nejsem prvni ani posledni maminka co nekoji. Od te doby byl syn uzasne a spkojene miminko. Obe deti jsou narozene sekci a obe vyrosly na UM a jsou zdravi. Pokud jeste posbirate trochu sil zkuste naposledy zabojovat, ale uz se s tim vic netrapte. Hlavni je psych. Pohoda a uvidite, ze se to odrazi i na miminku. Ja jsem behem teto doby, kdy jsme bojovali zhubla 20kg a byla jsem v takovem stavu, ze jsem se bala sednout s detmi do auta. Proste totalni vycerpani. Kojeni jsem sice oplakala, s flaskou jsou to sice starosti navic, oproti prsu, ale porad lepsi nez totalne vycerpana mama a vecne uplakane mimco. Hlavu vzhuru, i kdyz pojit nebudete, nejste spatna matka, sve dite milujete a chcete pro nej to nejlepsi. A to je v tomto pripade hlavne pohoda🙂

obdivuju vas, ze jste to vydrzela uz 3,5tydne! Ja jsem takovej nerv, ze bych po tydennim boji presla rovnou na UM. Takze klobouk dolu! Nic si nevycitejte a klidne sahnete po UM, myslim, ze pro kojeni delate mozne i bemozne, ale nekdy to proste nejde. A Vy za to nemuzete, hlavne nectete nejaky militantni laktacni diskuze, akorat vas to znejisti a rozhodi. Nekdy tam jsou strasny blaboly 🙄 vas ukol je ted nasytit dite a drzet se v klidu, ne nekomu neco dokazovat. jste statecna, ale nemusite si "rvat zily" 😀

@hma My jsme taky bojovali. Byl by to příběh na dlouho, asi nemá cenu ho psát. Ale jen kdyby náhodou mně pomohly homeopatika na kojení, tak kdybys je náhodou nezkoušela, tak doporučuju. Název už nevím, ale dr. google poradí 🙂 Hlavně si ale myslím, že je to v hlavě. Takže myslím, že když se dáš psychicky do pořádku a třeba se smíříš i s nutriolonem, tak se pak třeba kojení rozjede.

no, určitě nemá cenu se nijak zvlášť trápit, ale jen bych chtěla podotknout, že kojení 15-20min po 2-3hod je takovej učebnicovej ideál, kterej podle mě neexistuje. Já jsem malého měla první měsíc na prsu pořád. Kojila jsem třeba 40min a za hodinu to samé zas. Trvalo to tak dva měsíce než byl schopnej se nasytit na třeba na ty tři hodiny jen po 20min kojení... dělejte, co uznáte za vhodné, nicméně byste měla vědět, že většina žen, která si myslí, že je normální kojit jen 20min co 2-3hod takhle malé miminko přejde na UM, protože v realitě to prostě takhle nefunguje... je to ze začátku otrava, ale věřte že se to pak vyplatí... nebudete muset v noci nic vyvařovat, řešit zda máte dost UM, když jdete ven, ušetříte plno peněz a až bude mít Vaše miminko nějaké trápení, tak ho nic neutěší tak, jako kojení...flaštička mu určitě nedá zapomenout na bolest od zoubků. Já bych to být Vámi ještě zkusila. Já jsem to taky hodně řešila, brala to jako otravu, protože jsem si říkala, že je něco špatně, když cucá skoro 3/4hod a za chvíli má zas hlad, ale jakmile jsem se s tím prostě smířila, začala to brát, že tak to prostě je, že prostě teď strávím pár měsíců jen kojením, tak mi to najednou přestalo vadit....a ještě poznámka k odsávání - já taky neodsaju nic, pokud mi z druhého prsa zároveň malej nesaje...kolik odsajete vůbec nic nevypovídá o množství mléka

@hma Ahoj, mam podobnou zkusenost. Rodila jsem sice normalne, ale velmi rychle a mleko se dlouho nemohlo spustit. Hrozne jsem se snazila a podarilo se mi se rozkojit. Nicmene asi po 2 mesicich zacalo breceni i po kojeni a hlad. Ja byla vynervovana, syn taky. Presla jsem na Nutrilon (skoro ze dne na den) a zaclo vsechno krasne slapat. Ondrasek byl najedeny, spokojeny a ja taky a jeste jsem mela konecne klid a silu. Kojeni me vycerpavalo. Ondrasek asi po mesici zacal spat celou noc. Zatim nebyl ani jednou nemocny, je vesely a spokojeny! O kojeni to neni. A nerid se tou nesmyslnou hysterii okolo toho. Komu to jde at si koji, ale UM je taky fajn! Cili ja vrele doporucuji!

Zazila jsem to uz 2x, 2xcs, 2×odjezd z porodnice s um, 2x pokus se rozkojit (mm, um, odsavacka), nicmene jsem se pres 60 ml nedostala, takze jsem prvni dceru krmila do 8 mesicu a kazde kojeni dokrmila (nechtela jsem se kojeni vzdat) a ted uz to aplikujeme 7 mesicu s druhou a uvidim jak dlouho bude chtit ona 🙂prvni dcera bude mit tri a zatim poznala jen kasel a rymu, tak doufam ze ji to vydrzi. Nehrot to spokojena mama, spokojene dite a je jedno jestli u flasky nebo u prsa

moc vám všem děkuju za příspěvky a za podporu. ani nevíte, jak moc povzbudí si vaše názory a zkušenosti přečíst. já už prostě tu sílu nemám, jak jsem psala - nervy v kýblu, já rozhozená (fakt tady brečím jako želva, že nevím, co si počít, že nic nezvládám, že ji neumím ani uklidnit ani nakrmit - ono zvládněte jednou rukou kojit, připravit UM a dokrmit a do toho ještě zvážit, uklidnit, když v druhé ruce držíte miminko, protože se ho bojíte po nakojení položit, aby se nepozvracelo - když konečně něco vypila), manžel na nervy ze mě, miminko taky, ten věčný kolotoč a stres je šílenej. nevím, jestli dřív krmit, dokrmovat, odsávat, vážit, chovat, uspávat nebo se jít najíst (to je taky kapitola sama pro sebe - jídlo při kojení) nebo trochu vyspat (když už malá spinká, já se stihnu sotva tak najíst a dát si sprchu, někdy ani to ne)... nejšťastnější jsem, když spinká a pak mám zase šílený nervy z toho, že spinká nějak moc dlouho a že je tedy asi tak vysílená, že hlady spí jak dřevo... no prostě hrůza... podle mě je psychická pohoda maminky opravdu strašně moc důležitá a odrazí se to i na miminku. já místo toho, abych si miminko aspoň trošku užívala, tak se tady hroutím, všeho se děsím a jen trnu, když má přijít na kojení, vážení a dokrmování. nemluvě o tom, když se po celém tom martiriu pozvrací (což je fakt často). malá saje hezky, ale asi jí to moje mlíko prostě nestačí? teď jsem zkusila jen nakojit (2x 15 minut), 15 minut byl klid a pak pláč, pláč, pláč, přitom se podle váhy zdá, že si vzala docela dost... nevydržela jsem a dokrmila UM. takže trvalo 2,5 hodiny než se uklidnila a usnula v zavinovačce. takže vlastně za půl hodiny bych jí měla vzbudit a znovu kojit, když všude čtu a slyším, že aspoň po třech hodinách kojit, spíš dřív...

@hma Ja na tom byla podobne, akorat maly nehubnul ale pribibiral strasne malo.... Trikrat u me byla behem dvou tydnu laktacni, ja zkousela kojit co hodinu, na pozadani, budila jsem v noci po trech hdinach, brala jsem homeo, pila 5l vody, odstrikavala (tedy ono se neda mluvit o odstrikavani, jen to ze me kapalo) no a ve trech tydnech byl maly na UM. Ja to obrecela, ale maly byl konecne spokojeny.
Byt tebou jeste bych zkusila jednou laktacni... A zkus vydrzet co nejdyl... Ono jakmile prestanes kojit a treba jenom odstrikavat, mlika bude cim dal tim min (aspon u me bylo)...

UM je fakt posledni moznost, a budme radi za to ze je... Ja UM obrecela nekolikrat, ale proste neda se svitit. Kdyz mliko neni tak neni.... Jak rekla laktacni, mi by nepomohlo ani woo doo natoz homeo 🙂

Dneska se s tím kojením hrozně nadělá. Ano, chápu jak je to pro dítě prospěšné, chápu proč většina žen chce za každou cenu kojit a i moje dcera se nejlépe uklidní u prsa, když jí něco trápí. ALE spousta dětí vyrostla na UM a taky žijou a rozhodně né hůř než plně kojené děti. Já podstupovat to co ty, vykašlu se na kojení a pro klid svůj i miminka koupim UM a nebudu se tím stresovat. Já se naopak nemůžu dočkat až ten kojící maraton přestane a budu mít zase trochu "svobody" a budu moct občas od malé vypadnout víc než na dvě hodiny ( neodsaju nic i když mléka mám dost).

@hma Zkus se hodit do klidu (vim, ze to neni lehke), vykasli se na uklid, na vazeni, sledovani casu. Malou nos v satku ve vertikalni poloze. Mozna ji jde jenom o blizkost, ne o jidlo. Ja jsem druheho syna mela na prse furt. Mel me misto dudliku (ten nikdy neprijal). Ver, ze vse zle pomine po sestinedeli. Odkud jsi, treba jina LP by vedela lip?

@hma Chuděro, úplně přesně si vybavuju, že u nás to bylo jak přes kopírák. Vydrž. Už jen tři týdny. Po šestinedělí se to zlomí a bude líp!

@hma já jsem "kojila" týden. V porodnici mi obě dcery nonstop dokrmovaly, doma jsem kojila co 1,5 hod a to cca 40min vkuse - pořád jsem holky musela "budit" protože usínaly. Nepřibíraly, pořád plakaly 😖 Já vynervovaná, pořád vážila, kontrolovala ...

Pak mi dětská Dr. doporučila sunar, že takhle to nejde. a od té doby byl klid - holky přibývaly na váze - já nebyla vystrasovaná a holky byly spokojené. Nevím, proč se zbytečně trápit. Navíc se trápíš nejen ty, ale i miminko, protože má hlad.

@hma mam, u prvni totez, meli jsme to jeste okorene tim, ze umele odmitala a kdyz nepribirala, tak nam dr hrozil krmenim sondou do zaludku a tim, ze mala nemela pri narozeni skoro zadny podkozni tuk, takze se spatne vychytaval teplotni komfort, bud ztracela energii kvuli zime, nebo se potila a v zadecku mela vyrustek, takze ji furt bolelo brisko jak se nemohla snadno vykadit a vyprdet. No a navic je dost nespavec dodnes, coz mi teda taky nepridalo, kdyz to bylo v podstate 24/7 prvnich par tydnu. Co pomohlo? Klidna matka aneb nechat mimino treba na 2 hodky tatinkovi nebo babickam a jit si ven provetrat hlavu, dale koupaci kyblik, ten malou vzdy zklidnil a hlavne ji pomahal na ty jeji krece v brisku a satek aneb s uvolnenyma rukama sem doma byla schopna aspon neco udelat. Jak jsme nemohli malou nechat rvat a honili jsme kazdy gram, tak se ji porad musel nekdo venovat. Jinak mam obe deti cisarem a obe sem kojila, cisar na to moc vliv nema, spis ta psychika, ja si deti vzdy necham co nejdriv k sobe dat, u druhe to slo az po 24 hodinach a musim rict, ze to uz se mnou hormony lomcovali teda festovne aneb dejte mi moje dite...Vazit nema smysl pred a po kazdem kojeni, jednou denne staci nejlepe ve stejnou dobu treba vecer pred koupanim a rustove tabulky nechat analyzovat doktorem, prvni dcera se do nich dlouho nevesla, pritom je zdrave dite, jen byla dlouho hubena aneb do delky rostla podle tabulek, ale vahou tomu neodpovidala snad do roku a pul. A neves hlavu, vyroste z toho 🙂. S malou bylo prvnich pul roku peklo, ale zvladli jsme to a pak byla naopak naprosta pohoda az na to, ze ji restalo chutnat mliko kdyz sem byla tehu a zadne jine nechtela, tak sem zas musela hlidat jidelnicek 😀. Kdyz se mi pak narodila druha dcera, tak sem ani nevedela, ze to druhe dite mam, vyzrala sem si to u toho prvniho ,tak uvidime, jak to bude do tretice 🙂

Poprvé jsem rodila taky akutním císařem a kojení mi v porodnici vůbec nešlo,dětské sestry mě navíc pěkně deptaly. Pořád jsem jen brečela. Uklidnil měl až náš pediatr,který mi velmi laskavě řekl,že když budu kojit,tak to bude fajn,ale když budeme dávat UM,tak to bude taky fajn. Spadl ze mě tenkrát velký kámen. Já se uklidnila a pak už to šlo. Obdivuji všechny maminky, které zvládnou kojit,dokrmovat,odstříkávat...Já bych to nedala vůbec,musí to být strašně náročné. Dokázala jste kojit 3,5 týdne,i přes všechny překážky,jste skvělá! Já bych to nedala. Mně i připadá,že se u nás z kojení dělá zbytečně nafouklá bublina. Jestli je dítě kojené nezaručuje,že bude i určitě zdravější. Znám děti plně kojené,co byly i tak pořád nemocné, a dost těch,co byly na lahvičce a jsou zdravé jako řípy. Ze všeho nejdůležitější je,abyste byly obě v pohodě. Jestli s lahvičku nebo bez ní je úplně jedno.

Ahoj,
můj syn se narodil sekcí s celkovou anestezií, potom si ho manžel chvilku pochoval a šel hned na NJIP kvůli nízké porodní hmotnosti. Takže jsem ho viděla až 3. den po porodu, kdy jsem byla schopná za ním dojít. A tak jsem za ním docházela asi týden co 3 hodiny s odsátým mlíkem, to celkem šlo, kojení vůbec, měl trochu žloutenku, tak u toho pořád spal, navíc jak byl maličkej (2200 g), tak neměl sílu sát, takže první 3 týdny doma jsem ho krmila co 3 hodiny přes stříkačku. Do toho hodně blinkal, do toho co dva dny k doktorovi na převážení, protože špatně přibíral. Takže taky kolotoč odsávání, snahy o kojení, sterilizování všeho náčiní. Pak jsme asi 14 dní kojili a dokrmila jsem ho z flašky odstříkaným (mimochodem, flaška nám pomohla k tomu, aby nabral sílu na sání). Pak dalších 14 dní už se nám dařilo jen, kojit, takže super, ale pořád jsem si říkala, že malej je takovej ufňukanej, plačtivej, věčně nasratej a nespokojenej. A pak jsem dostala nějakou virózu a horečky a bylo skoro po mlíku, takže jsem začla dávat Nutrilon a největší spokojenost. Malej je teď věčně vysmátý šťastný dítě, plače opravdu jen když ho trápí počůraná plína, když by něco snědl nebo občas když nemůže usnout, ale jinak kamkoliv přijedeme, tak se všichni diví, jak je strašně hodný dítě. V noci mi spí 9 hodin v kuse. Jsme v pohodě já i on. Takže se netrap za každou cenu, pokud nejsi psychicky v pohodě ty, tak nebude ani dítě. Zbytečně to nehroť. Já bych sice teď za dotazy, jestli kojím nejradši kopla dotyčné do zadele, ale co, tak nekojím, tak ať se z toho třeba po... 😀 Kdybys měla chuť si popovídat, tak napiš do zprávy 🙂

@aakashaa Moooc pěkně napsaný 🙂!!!