Po rozchodu jsem zjistila, že jsem těhotná
Dobrý den, asi ani nepotřebuji poradit..jen se vyzpovídat. Jsem těhotná, sama a duševně úplně na dně.
Pomáhala jsem kamarádovi překlenout období kolem rozvodu, ale bohužel jsem to neustála jen na kamarádské úrovni a zamilovala se. Dělat převozníka ve 33 letech a naivně uvěřit druhé straně že je taky bláznivě zamilovaný je v mém věku opravdu školácká chyba, vím to sama moc dobře, ale i tak jsem s ním začala vztah a věřila mu.
Bohužel jsem si tou dobou procházela úrazem krční páteře a z léků co jsem polykala se dostavil i zánět žaludku, dostala jsem antibiotika, hodně jsem zvracela. Do toho mi náhle umřela maminka. Stalo se to pár dní před začátkem vánočních svátků, bylo to a ještě pořád je moc těžké období.
Opustil mě pár dní po maminčině pohřbu. Ráno jsem se probudila a on mi ještě v posteli řekl..že neví co cítí a musí odjet. Odpoledne telefonem potvrdil konec. Zkusila jsem mu to rozmluvit, bohužel jsem se setkala jen s chladem a ignorací. Moc mě to ranilo, bylo toho prostě už moc za sebou v krátké době.
Ustála jsem to, ale těžce. Vymazala jsem jeho tel číslo a chtěla zapomenout, ale život má ironický smysl pro humor. Po 3 týdnech se ukázalo..že jsem v 5 týdnu těhotenství. Zvracením a léky prostě antikoncepce neúčinkovala v plné míře. Potrat neuznávám z morálních důvodů. Navíc nemám žádné ekonomické problémy, mám byt, práci, auto. Mám už i dceru v pubertálním věku, kterou mám ve střídavé péči. Vím do čeho jdu a to je možná ten problém.
Na první těhotenství jsem byla taky sama a vím jak těžké bylo se nemít s kým podělit o starosti, ale ani o radosti. Otci jsem to oznámila hned po zjištění, dostalo se mi krátkého chladného mailu..že řešit to budeme až se to přiblíží a že se mu zdá brzy oznamovat to s takovou jistotou.
Ten jeho mail mě vrátil o ten měsíc zpátky. Nemůžu od té doby spát, jíst ,je mi moc zle. Musela jsem začít brát léky na vysoký tlak, který mi hodně stoupl, jsem na neschopence v rizikovém a gynekolog mi vyhrožuje nemocnicí pokud se nepřestanu stresovat.
Chtěla bych, vím že takhle ubližuji sobě i dítěti, ale své druhé těhotenství jsem si představovala jinak s milujícím partnerem a podporou. Za hloupost se v životě platí, vím to moc dobře, ale nemám se mmt sílu zvednout a bojovat o dítě ani o sebe a tak píšu tuhle strašně dlouhou zpověd v naději, že se mi třeba trochu uleví.
@shiara To bude dobré-dítě vnese radost do života. Je vždy dobré dát mu přednost. Píšu to, ač sama žiju v manželství s 5 dětmi. Vím, že děti mají zásadní význam a dovedu si představit vedle Tebe úplně jiného muže časem. Ten čas je potřeba, teď jsi sama, za chvíli nebo i delší čas tomu tak jistě nebude.Nespěchala bych-hlavní jsi Ty.Spokojený člověk -klidně i s dětmi-vyzařuje spokojenost i směrem k okolí.To, co teď vypadá jako chyba se časem ukáže jako výhra.🙂Hodně zdraví přeju.
Píšeš, že za hloupost a lidskou chybu se platí. Podle toho co píšeš, ale žádnou chybu z tvé strany nevidím. Nerozumím, čeho špatného ses měla dopustit. Nikdo z nás si nepředstavuje a nerýsuje, že bude na těhotenství a na následnou výchovu sám. Ale to prostě přináší život. Prožíváš teď smutné a temné období, kdy máš pocit, že všechno stojí za starou belu a že už se to víc po.... nemůže. Věř mi že může🙂. Zkusila jsi koukat na život jinak? zkoušela sis říct-mám se v podstatě dobře (ekonomicky), mám dceru,se kterou vycházím a máme se rády, a v bříšku čekám další štěstí? Vím, že si možná řekneš "tobě se to kecá, ale mě opustil partner...". Ale myslím, že tě klady v tvém životě i přesto velmi silně převažují. Jistě nejsi sama ani v osobním životě-nějaká kamarádka či příbuzný, se kterými je ti dobře, se jistě najde. Ze srdce přeji , ať tě tento pocit zklamání rychle opustí a cítíš se lépe.😉
Rozhodně si nevyčítej nějakou "školáckou chybu", chybu dělá jen ten, kdo v životě nemiluje. Bohužel ses zamilovala do nesprávného člověka, který asi jen chtěl překlenout své špatné období (bohužel někteří chlapi nepřemýšlí, že tímto hodně zraní někoho jiného). Navíc se to v Tvém případě nešťastně sešlo. Ale důležité je, že miminko si chceš nechat, maminka Ti poslala někoho za sebe. Navíc píšeš, že finančně to bude v pohodě. Vím, že asi nebude lehké nemít partnera, ale opravdu bys chtěla vedle sebe partnera, který tam být nechce a jen setrvává? Nebyl by šťastný nikdo - partner, Ty ani dítě. Pokud přistupuje chladně i na oznámení jeho otcovství, tak je to akorát zbabělec - chlap by měl umět nést následky - nemusí zůstat ve vtahu, ale měl by Ti aspoň být oporou, jako matce jeho dítěte. Ale radosti z miminka můžeš sdílet se svou dcerou, bude velká ségra a třeba Tě svých přístupem i překvapí. Hlavně tento chlap za stres nestojí, bojuj za sebe a za miminko - jakmile poprvé ucítíš jeho pohyby, bude se bojovat o to líp a uvidíš, jak budeš šťastná, že jsi to dokázala - kvůli sobě, kvůli dítěti i kvůli Tvé mámě, která by jistě stála při Tobě.
Ahoj holky, moc Vám všem děkuji za Vaši podporu. Já vím, že to jde i bez chlapa..mám 14 let starou zkušenost, ale taky vím..co to celé obnáší a zvláště pokud pak tatínka střídavě napadají a opouštějí otcovské pudy. První těhotenství jsem si díky stresu vůbec neužila. Celých těch 14 let jsem si dávala takový pozor..a stejně se mi to stalo znovu. Hrozně mě to bolí, že jsem se v něm jako v člověku tak spletla. Návrat do vztahu jsem nečekala, ale ani tak bezcitnou chladnou reakci. Nejde mi to vstřebat, nepřemýšlet o tom a někde v sobě vzít sílu vzdorovat a začít bojovat.
@shiara ale Ty tu sílu už máš u sebe v bříšku, tak ji jen přijmout za svůj pohon a jet!
Doufám, že to časem přijde a převáží to vše.
@shiara Zjistila jsem, ze se mi v zivote opakuji situace, ktere jsem treba nekdy v minulosti nezvladla. Rikam si, ze je to takovy zivotni rad, ze dokud se clovek nenauci zvladat ty konkretni situace, tak se mu budou vracet. Nejak mi prijde, ze tobe se vratilo tehotenstvi za podobnych podminek jako jsi mela a ten zivot chce, aby si pritom neco zmenila a treba aby sis ho konecne uzila. Asi je tezke srovnat se s nezajmem, toho koho mas porad jeste rada, ale vezmi si to tak, ze presto z vasi lasky (i kdyz treba ne tak dlouhe a naplnene) vznikla dalsi laska - tvoje miminko. Ono vi proc sem jde na svet a ver, ze sem jde za tebou. Tak se drz a uzivej si, ze se ti opet deje ten zazrak a ty privedes na svet miminko, ktere budes milovat.
Dizi, snažím se. Při prvním těhotenství jsem byla opravdu mládě a byl to horor..co otec dítěte vyváděl. Asi mě to poznamenalo a ani ted se od toho neumím odpoutat a mám strach, co vše budu muset ještě ustát. Mmt se ještě ani na miminko ani těšit nedokážu.
@shiara Uvidíš až začne růst bříško, tak to bude lepší. Teď jsem slyšela rozhovor s nějakou herečkou (nemůžu si vzpomenout jakou) a ta říkala, že to měla v životě strašně komplikovaný a strašně ji vše trápilo, jak to bude, co bude... A ona se rozhodla, že každý večer udělá tlustou čáru a ráno se probudí do nového dne a bude ho vítat a bude řešit jen ty věci, co jí donese ten den. Vím, že to takhle zní jednoduše, ale jsou věci, které teď nezměníš, tak řeš jen ty, co můžeš změnit.
A za další - píšeš - co budu muset ještě ustát. Vzhledem k tomu, co vše si už ustála, tak jsi silná zvládnout vše, co ti život přinese, prostě na to máš!
Já si vždy v nějaké krizi říkám - zvládnu to, zvládnu to, zvládnu to.
Držím palce!
Sama jsi to rozhodla. Potrat neuznáváš, takže ti nezbyde nic jiného, než si dítě nechat.
Asi bych si krizi klidně připustila, ale překážky se dají překonat-od toho tu jsou. Ty chceš to dobré pro dítě, čili partner-bývalý-je pouze otec, má poradní hlas a jelikož zatím nadšen není, působí negativně-takže bych od něj šla dál. Pro Tebe je lepší, aby bylo malé jednou spokojené-a ovlivnit to lze už teď. Ty máš právo se rozhodnout, to jsi udělala, tak co se špatnou energií-odizolovat.Ať vyvádí, může, ale bez Tebe.Už tento postoj je krok k tomu, aby sis více věřila a do budoucna si našla sobě podobného, aby Ti byl konečně také oporou.Za mne je super mít děti.
Ano je super mít děti..a je i super mít oba rodiče..poperu se s tím..to jen mmt jsem prostě na dně..a vidim vše temně..ten jeho mail mě hodil na začátek toho trápení..
Jsem už dost stará..abych dokázala rozlišit..jestli dotyčný za něco stojí..nechápu jak jsem se mohla takhle splést. Vztah vem čert, ale ta reakce na těhotenství..mi otevřela oči..a mám pořád pocit..že se mi to jen zdá.
Za mě, nebudeš jediná, která vychovává dítě sama. Nicméně já jsem si kdysi na to netroufla a počkala si na dítě později a nelituju. Protože jsem vyrůstala jenom s mamkou, vím, jaké to je, mít rodinu bez jednoho "elementu" a moc mi to chybělo. Moje máma měla ještě kupu partnerů, ale žádný s námi nezůstal. Měla mě v 39 letech, když byla v 6nedělí, přišlo rozhodnutí o rozvodu mých rodičů.
Tohle je rozhodnutí na celý život.
@shiara byla jsi hodne mlada, kdyz jsi to zvladla poprve, ted to zvladnes take - jak pise @dizi, o opakovani situaci, s tim uplne souhlasim. Prijde mi, ze ve vsem, co prozivas, te to miminko trapi nejmin, coz je skvele. Clovek si muze stokrat myslet, ze uz se poucil a nikdy nevi, co prinese dalsi chvile. Znam spoustu dokonalych lidi, kteri vzdycky vsechno udelaji spravne a poucuji ostatni, ale moc jim to neverim. Kazdopadne si z toho vezmi to nejlepsi a napadla te treba souvislost s maminkou? Drzim ti palce!
@shiara tak nutno priznat, ze si s Tebou osud tedy docela pohrava, az nevkusne, taky me napadlo, a to jsem docela pragmatik, ze se k Tobe touto cestou vraci duse maminky..., je to jako z filmu, co se ti semlelo, a to bych si rekla, ze ho hodne prekombinovali...a fakt si nemyslim, ze jsi udelala nejakou skolackou chybu, to fakt ne, vubec za to nemuzes..., proste se to melo stat, bude to narocny a to vis, ale treba te tato cesta povede nekam, kam bys normalne vubec nesla a tam potkas toho praveho, nebo se narodi uzasne stvoreni, bez ktereho pochopis, bys nebyla zcela naplnena... pisu trochu jinak, nez holky, myslim, ze jsi silna a moudra holka, tak jsem Ti chtela dodat trochu sil jinym zpusobem...jsi v tezke situaci, ale snaz se myslet co nejvice pozitivne a zase najit stesti, drzim palce
Ahoj, chtěla bych poděkovat všem za vyjádřenou podporu v nejhorších chvílích. Byla jsem v nemocnici o dítě jsem málem přišla..kvůli stresu a vysokému tlaku. Paradoxně mi to pomohlo se probrat🙂. Na miminko se už těším a jeho otec nestojí ani za kopanec do zadku. Dozvěděla jsem se, že v den pohřbu mojí mámy měl už rande s jinou a začal si s ní hned jak ode mě odjel. A uměl akorát koktat a vymlouvat se, když se tomu měl postavit. I jsem se tomu už dokázala pořádně zasmát😀. Na miminko se už těším a ještě jednou..všem moc děkuji za podporu🙂
@shiara Ahoj, je mi opravdu moc líto, co prožíváš :(
Jen jsem Ti chtěla říct, píšeš, že "Nejde mi to vstřebat, nepřemýšlet o tom a někde v sobě vzít sílu vzdorovat a začít bojovat."
Nevzdoruj tomu, nebojuj - přijmi to. Je jasné, že teď smutníš, přemítáš o věcech. Tohle období jednou pomine, ale teď na sebe nebuď tak přísná a dovol si sama sobě prostě cítit to, co cítíš.
Jinak koukám na Tvůj poslední příspěvek a zní mnohem pozitivněji, to je dobře 😉 moc Ti držím palce!
PS: já bych toho muže neodsuzovala
@yamdena to me zaujalo, a jak se k tomu muzi tedy stavis? pokud si preci nekdo udela dite ve veku 33 let, tak by snad bylo zahodno, aby se k tomu postavil jako chlap, o dite a matku se postaral atd. atd. nebo v tvych ocich ma pravo na to, chovat se jako nezodpovedny pubertak a utikat?
Možná yamdena počítá s variantou, že to pro něj byl šok..a ještě si to rozmyslí, ale já jsem nenapsala, že jsem s ním mluvila..a že nasliboval hory doly..dokonce sestěhování po porodu😀 a během pár hodin od toho začal po mailu ustupovat..pod výmluvama negativního prostředí atd🙂. Až došlo na mail cituji..pokud-až budeš něco potřebovat..tak mi napiš😝. Pobavila jsem se..dotyčný má morální kredit hodnoty bahna..a myslím, že mám plné právo ho odsoudit..uvažuji, že ho nechci ani v rodném listu dítěte, protože co mu takový člověk může do života nabídnout.
@kackakastanka Myslím, že rozumím tomu, co píšeš a svůj postoj vysvětlím. Vrchol šlechetnosti a ctnosti ten pán asi není, podle měřítek žen. A zjevně má momentálně ve svém vlastním životě dost velký zmatek. Do určité míry uznávám, že každý někdy v životě udělá nějakou botu. A z hlediska tazatelky shiara mi jde o to, že vidím určitý rozdíl mezi tím věnovat se svým vlastním emocím (jak píšu výš) a mezi tím zžírat se kvůli povaze někoho jiného, protože to neovlivníte.
A. L. zpívá:
Začínám chápat jednu věc
že neprorazím hlavou zeď
a nečekaně je to dobrá zpráva
V té větě je mnoho moudra a mně osobně ohromně pomohla. Je to o vlastním, osobním přístupu k věcem, které se mě dotýkají, ale které nemůžu změnit/ovlivnit.
Neprorazím yamdema, ale svůj názor na jeho chování mít můžu. To nemá co dělat se zžíráním se, ale s tím jak kdo chápeme morální hodnoty. S tím, že chybovat je lidské souhlasím, ale tohle už není chyba. Je to vědomé rozhodnutí postavit se ke mně a k jeho dítěti zády. A to se nedá nijak omluvit. Ani tím, že má mmt v životě zmatek.
@yamdena myslim, ze to jsou dve ruzne veci, chtit zmenit druheho opravdu neni spravna ani realna cesta, ale ty pises, muze bych neodsuzovala... nejde o to jej odsuzovat, ci neodsuzovat, jde o to, ze je otcem ditete, stejne jako matka matkou a ma k nemu odpovednost, je to jeho dite, a rozdil s matkou je v uvozovkach jen v tom, ze ona ho ma v brise, on ne, ale to je priroda, a priroda take ocekava, ze se o sve potomky budes starat, protoze jinak minimalne odsouzeni za svuj zcela neodpovedny pristup k potomkovi zaslouzis... a fakt to nema co delat s tim, ze chces menit okoli misto sebe...
@kackakastanka Příroda žádná očekávání nemá, to je vlastní lidské povaze (a morálce). V přírodě existuje jen "přirozený běh věcí", což je něco jiného než očekávání.
Vždy - a platí to i tady - existuje víc úhlů pohledu (z hlediska lidských vztahů). Já jsem nastínila svůj pohled na věc a jestli má (možná) tazatelka či ostatní potřebu toho muže odsuzovat, beru to jako fakt.
@yamdena myslela jsem to tak, ze pudem rodiče, je v přírodě množení a pece o potomky, pokud nejsem vadný kus, který se nestará
@shiara Škoda,že teď nemám víc času,abych se rozepsala....
Jen Ti chci říct, hoď všechno za hlavu.Žádný chlap Ti za tohle nestojí a dítě Ti přinese radost a novou sílu do života.
Opatruj se