Po rozchode som zistila, že som tehotná. Čo mám robiť?
Ahojte, tak po niekolkych rokoch som znova na koníku🙂 Pred tym som riešila svoje umele oplodnenie, vtedy este s manzelom, dvakrat som ho podstupila, druhykrat som otehotnela, ale v 4. mesiaci prestalo bit srdicko, takze som o dieta prisla....potom si moj dnes uz exmanzel nasiel mladsi, s ktorou cakal dieta. Ja som si po nejakom case nasla partnera, ktory bol odomna mladsi a snazili sa o miminko, ktore sme chceli. Dvakrat to aj vyslo, ale hned som o dieta prisla, mam uz 39 rokov a je to u mna horsie, aby sa mimco uchytilo, takze z toho nebolo nic.....ale preco to vsetko pisem...moj byvaly partner je dost nezodpovedny nas vztah vyzeral same rozchody a navraty a pred 14 dnami sa so mnou rozisiel uz naozaj! a co sa nestalo..zistila som, ze som tehotna......co teraz? ako sa rozhodnut? Nechat si dieta s tym, ze budem slobodna matka, lebo partner ma uz nemiluje...nechat si ho s tym, ze budem na vsetko sama....alebo sa mam toho dietata vzdat a pracovat na svojej kariere...je to najtachsie zivotne rozhodnutie.....tak velmi som po tom dietati tuzila....tolko som toho podstupovala....a teraz, ked ho mozem mat, premyslam nad tym, ako sa mam rozhodnut...este som chcela povedat, ze mam 18 rocnu dceru z prveho manzelstva.....a moja financna situacia nie je velmi ruzova.....dakuejm za VAse nazory, som naozaj zufala, a este stale sa trapim rozchodom s partnerom..prezivam naozaj velmi tazke obdobie.....dakujem VAm za vAse nazory..majte sa krásne!
Ahoj, je mi moc líto, co tě potkalo s partnerem ☹ Jinak, svoji situaci znáš nejlíp sama, takže těžko ti někdo poradí lépe, než si poradíš sama... Ale kdybych se měla vyjadřovat jen k tomu, co čtu, tak bych si na tvém místě určitě miminko nechala, nebude to určitě jednoduché, ale jak píšeš velmi jsi po něm toužila celé ty roky a nechci, aby to znělo nějak zle, ale možná už další šanci ani mít nebudeš.
Jak to máš s bydlením? Má ti kdo vypomoci? Co dcera, bydlíte spolu? Jak se ona tváří na potenciálního sourozence (nemyslím z tohoto těhotenství, to jsi s ní asi neřešila, ale vůbec, když ví, že si přeješ miminko...)?
Založilas otázku, takže už neodpovíš... ale to jsou otázky, které si polož, napiš si třeba i na papír pro a proti a dej tomu pár dní. Zkus se o tom pobavit s nějakým živým člověkem, někým blízkým z rodiny nebo s dobrou kamarádkou. I když ti neporadí, tak ti to pomůže si utřídit myšlenky a třeba ti i nabídne nějakou pomoc.
Moc držím palce, ať se rozhodneš jakkoli, ať jsi se svou volbou spokojená.
Ahoj,verim, ze teraz prezivas tazke chvile, ale ak ti mozem poradit to dietatko si nechaj. Tuzila si po nom, vela si skusila a mozno je to tvoja posledna sanca mat dietatko. Zelam Ti, aby si sa rozhodla spravne a mala okolo seba ludi, na ktorych sa budes moct spolahnut. Drzim palce.
pokud jsi celou dobu toužila po dítěti, tak jak můžeš přemýšlet, že bys ho dala pryč? Možná budeš sama, ale tohle je možná poslední šance být matkou, na tvém místě bych ji teda rozhodně nepromarnila, chlapa si můžeš najít ještě později, ale dítě už mít nikdy nemusíš.
Hele.... usilovala jsi o dítě, chodilas na umělé oplodnění, a teď jsi otěhotněla spontánně.... nedávala bych "to" pryč - to "to" si tě našlo, vybralo si tě... nebudeš ani první, ani poslední, kdo zůstane na děti sám... ALE pokud se rozhodneš k ukončení, nikdo kromě tebe nemá právo tě za tohle rozhodnutí soudit. Jen ty budeš vědět, co tě tohle rozhodnutí stálo, ty s tím budeš žít. Nikdo jiný ne...
Ahoj.
Je mi líto,že ti to s přítelem nevyšlo,ale to se bohužel stává (Musím se přiznat,že mě se to stalo před 4měsíci).
Podle toho co píšeš jsi po miminku velice toužila a přemýšlet v tvé situaci,po tom všem co jsi podstoupila,zda si miminko nechat či ne je ........... Je těžké být na miminko sama(vím o čem mluvím-Mám 11měsíčního synky a další miminko na cestě),ale je to největší štěstí které tě mohlo potkat.
Ať se rozhodneš jakkoli budu ti držet pěsti.Budu ráda když se ozveš jak se ti daří.
Dítě za nic nemůže. Má právo žít. Buď k svymu dítěti zodpovědná a děj mu šanci 🙂
Je smutný,čím sis prošla,ale podle toho co píšeš,sis dítě velmi přála.Teď jsi zlomená,nešťstná a naštvaná,ale myslím,že moc šancí (neber to zle) už mít nemusíš a mohla by si toho celý život litovat.Dcera je velká a určitě tě podrží a pomůže.Nebude to lehké,ale je tu víc maminek,které zůstaly samy.Držím palce,ať se rozhodneš jakkoli,