Nemůžu se pořád odhodlat k odchodu - dítě je pořád nemocné
Dobrý den vy co jste samy na děti.....Ráda bych věděla, jak zvládáte to, když je dítě nemocné a vy jste na to samy s tím, že máte ještě jedno.
Já mám starší dceru 10 let a školkového synka 3 roky a on je pořád nemocný. Chtěla bych se odstěhovat od partnera, protože si nerozumíme a taky se chci se hlavně vyhnout do budoucna konfliktům s jeho synem, který mě nesnáší po rozvodu rodičů a měli jsme spolu velké problémy, které bohužel už asi jsou hluboce zakořeněné. Také celkově moje situace mi připadá neútěšná, partner se někdy projevuje tak, že jsem z toho zklamaná, nedůvěřuju mu, protože mě kolikrát jakoby postavil do situace kdy se na něj nemohlo spolehnout a zkomplikoval mi fungování....
Má dost odlišný přístup k věcem a mě to rozhodí tak, že si s ním nerozumím....
Jenže na druhou stranu zastane nějaké praktické věci třeba že odveze dceru do školy když je syn nemocný.....pohlídá abych mohla do práce. Není to žádný případ kdy by byl třeba agresivní nebo nevěrný (snad)....Hlavně ty důvody vyplývají z toho, že se chci vyhnout těm problémům v jeho příbuzenstvu, nechci aby děti vyrůstali v neklidném ovzduší které se tady pokazilo a nepřipadám si tady kde ted bydlím jako doma, není to můj dům, je velký, já mám svůj byt menší kde bych měla věci lépe uspořádané...chaos mě štve a ubírá energii. Partner ke mně někdy přistupuje jako ke služce, bere mě dle svého venkovského naladění jako spíš uklízečku, často mě nechápe a mně to tady ubíjí.
Jenže syn je kolikrát tak nemocný, že mě to hrozně vyčerpává a nedovedu si představit jak bych to dělala kdybych byla úplně sama v bytě s dvěma dětma a vyčerapná po nocích měla fungovat zase sama ještě přes den zastat všechno....nehledě na praktické sutuace s tím že musí někdo doprovodit dceru do školy (nechci aby chodila do školy sama bydleli bychom ve městě ).....Taky bychom si složitěji předávali synka na hlídání když bych potřebovala do práce.....rodiče mají už zdravotní problémy a hlídání tedy nemůžu moc očekávat....
Bude to všechno na mě.
Můj dotaz tedy je - jak zvládáte všechno když jste samy a hlavně když jste samy na nemocné dítě a padáte na pusu.......??????
Astra
Já byla sama jen chvilku, ale pokud bylo potřeba pohlídat, bývalý si to zařídil a fungoval. (Asi i proto že měl špatné svědomí - opustil on mě.) Tak třeba by fungoval i ten tvůj v případě nemoci. Jinak co se týká toho že nechceš aby dcera chodila sama do školy - proč? Když to jinak nejde....... Moje 9-letá jezdí do školy autobusem. Kamarádky dcera nejen že jezdila od 1 třídy busem, ale ještě vodila mladší sestru do školky. No a v nejhorším případě bych tu nemoc řešila placenou hlídačkou. A syn se zlepší, první rok ve školce je nehorší.
@astra11 take si myslim, ze v 10 letech by mohla sama, treba si najde kamaradku nebo ji mas ty a ta ma dceru...
Spis vyzkousej podporit imunitu maleho, hlavne vit D.
A podporuji te, pokud to nejde, bud sama. Lepsi nez se trapit, zijeme jen jednou. A neboj, synek nebude porad nemocny. Mozna se zeptej rodicu, jestli by obcas nemohli, nekdy je prece hur a nekdy lip.
Spis si spocitej, kolik ti bude chlap platit, at vyjdes.
napadlo mě to samé co píše @penelope87.
@astra11 Já si myslím že zvládnout se to dá, pokud je u váš tak špatný vzduch, tím myslím atmosféru, tak by vám mohlo být jinde lépe. Malý nebude pořád nemocný. Můžeš chodit do školy s dcerou i s malým. I když bude nemocný, tak se trošku provětrá a půjdete zase domů. Jsou různé příspěvky a možná bys na nějaké měla nárok.
@belleelle : Jo to jo to já vim, že nebude nemocný pořád ačkoli se to ted tak zdá, ale bojim se o práci víš, sice mi partner řkal, že hlídat bude (jak bude ovšem on moct), ale po odchodu se obávám, aby neobrátil a nezměnil názor a vůbec bude asi v určité výhodě, že ho budu muset přesvědčovat na dálku a on bude moct více manvrovat, takže se obávám, abych nebyla v nevýhodě...jenže čekat na to až bude synek zdravý a do té doby se pořád rozčilovat taky nechci, je to holt plácání se ......
Rodiče, resp. moje mamka mi občas pomůže, ale syn je nemocný fakt pořád takže to vyjde jen o málo lepší, ale asi lepší než nic....pak by mohla snad ještě partnerovo mamka občas kdybych jí holt zabrečela......Jo vit. D podávám, taky nějakou hlívu a betaglukany, multivitaminy a nevim co ještě takže on je dopovaný.....
No popravdě taky nad tím uvažuju...kamarád partnera mi řekl že se k nim domů chodí zašívat když skončí dřív v práci, že dítě byla chyba, že ho nikdy mít nechtěl, a že jsem už moc okoukaná, že by to chtělo něco nového...no nedalo mi to a přítele jsem se zeptala co je na tom pravdy...hrozně se rozčílil co to kamarád říká že to není pravda, ale jak fakt byl nepříčetně vytočený..jenomže jeho kamarád má papíry na hlavu, a prý si hodně vymýšlí..takže já teď nevím jak si s tím poradit...malému budou 3 měsíce takže se ještě rozhoduju jak vyčerpat rodičák, even. jesle a návrat v jeho 2 letech do práce...holky na rozmýšlení je toho opravdu hodně a vůbec to není lehké...
@astra11 takže tě plně chápu..taky se bojím jak bych to zvládla...a to mám ještě rodiče oba přes 70 let a taťka na vozíčku
Resim něco podobného ted momentalně Litam se starsim 3.5 let a Taky hlavně ja jsem taky dost často nemocna. Ale ja si myslím že to je z toho jak zijeme. Mamka odjíždí na 3 týdny do Irska tak se tam s klukama nasackuju a zjistím jestli budu zvládat sama s detma.Ono to vyjde stejně na stejnou chlap doma vůbec není a když je stejně si nerozumíme žádné zájmy nic.A Taky má. dceru s ex a semnou se nedomluvíma ze přijde atd snad více je v kontaktu s ex než se mnou. Deckam se nějak extra nevěnuje nejsem snim šťastná. Takže uvidíme jak se bude chovat za tu dobu co budu pryc.
@hanula311 : Tak to mi něco dost říká, je to podobné u mě....Navíc bohužel mám pocit, že mě chlap ohrožuje na zdraví, protože ted jsem třeba byla po operaci a potřebovala jsem ležet a být v klidu a on mi nechal děti a mě samotnou, a odjel na tenis, co na něj každý týden minimálně dvakrát jezdí. Děti potřebovali večeři a já měla ledovat bolavou ránu na břiše, takže jsem ledovala a děti byli tou dobou bez jídla (večer kdy se má večeřet, hodiny běžely...), no prostě já se s ním kolikrát cítím tak hrozně.........A v noci když malý byl nemocný a měl záchvaty dušnosti, tak jen koukal, skoro se mi smál, že chci zavolat sanitku......no hrozné pocity.....
Holky já to píšu všude ale mrkněte na přednášky na YouTube od klimese partnerské vztahy... na první pohled vypadají divne a jsou jakoby zdlouhavé ale má pravdu...a mě to pomohlo si to v hlave srovnat.
A jinak já si myslím ze je lepší odcházet když už někoho mate - aby jste nebyly úplně samy a v haji zavřené v bytě s dětmi.... a když uvidíte ex ze už se s někým někde vodí....bydli atd ale jsou ženy které to zvládnou samy...
Dobre to promyslete a držím leští ať se dobre rozhodnete.
@astra11 Já sama s dětmi nejsem a zkušenost odchodu mám z doby, kdy jsem je neměla. Vždycky bude těžké odejít. A vždycky to bude z praktického hlediska nevýhodné. Ale podle toho, co píšeš, bys odejít měla. Malé děti, respektive jejich nemoci bývají odrazem matky. Možná bývá nemocný, protože tě chce upozornit na nezdravé prostředí doma...