Náročné maminky samoživitelky - pojďme na sobě pracovat

Taky si myslím, že je to o tom, jak si to člověk nastaví hlavně v hlavě. Nelitovat se, ale užívat si to. Doma si můžeš pěkně upravit i "chudší" bydlení. Nejhorší si myslím, je sehnat slušnou brigádu, kterou můžeš dělat z domu. Se dvěma dětma to není jednoduché. Nevím, jaké máš možnosti hlídání.

@areh souhlasím , nehledě na to pokud je to opravdu matka samoživitelka tsk od státu má nárok na příspěvěk na bydlení a inkaso - kamarádka měla nájem i s inkasem ve výši cca 16 tis a od státu dostala příspěvek asi 14500 takže ve finále platila minimum 👍 ale ma dvě děti a opravdu je na ně sama

myslím, že to je hodně o nastavení v hlavě ... já sama samoživitelka nejsem, ale máme v bytovce kde bydlíme 2 maminky samoživitelky, každá má 2 děti ... a ani u jedné se tatínek nepřetrhne s alimenty ... podle toho co říkají tak jedné platí cca 1500 na obě děti (nepřispěje nic navíc, děti si nebere, prostě nezájem) a té druhé platí jak se mu chce, někdy 500, někdy nic a pak to zase honem doplatí, aby nebyl průser, ale také si děti nebere.
a řeknu vám, že to je nebe a dudy ... u jedné není poznat, že je na děti sama (ano nemají značkové hadry, ale to nemají ani moje děti a jsme klasická rodina) - chodí slušně, moderně oblékané, jezdí na výlety ... zato u druhé maminky to ja děs a bída, děti nosí hadry od pondělí do neděle, jen na nich je víc a víc fleků a špíny, děti nemají ani pořádné svačiny do školy ... ale ona celkově tahle maminka je taková šmudla, a jen chodí po vsi a lituje se, že nemůže sehnat práci (v dnešní době!), že tohle je nespravedlivé a tohle taky ... takže ano, určitě to je pro samotné maminky (tatínky) těžké, ale hodně udělá "hlava" a případná pomoc širší rodiny ...

Řekla bych, že zrovna úklid je hrozne subjektivní věc. To co jinému připadá jako neskutecnej nepořádek, je pro druhého nalestena domácnost. Mít hezkou domácnost lze i s minimem nákladu, dá se koupit nábytek i hezky z druhé ruky. Oblečení je v dnešní době relativně laciná záležitost, pokud nepotrebujes značkové oblečení, ale stačí i obyč z CA nebo HM. (Newyorker je takovej moc mladistvej, ale proč ne) Sportovat se dá třeba i tak, že nebudeš jezdit do práce autem, ale projdes se. Budeš aktivní maminka děti budou furt někde po venku. Dá se jet na kolo, kamkoliv. Na samotu se dá taky vyzrat najít si podobnou kamosku nebo okruh lidi. 🙂

Po odchodu od bývalého kdy jsem zůstala s dcerou sama jsem se vrátila zpět do svého rodného města.Nemela jsem vůbec nic.Ihned jsem si našla práci.Jelikoz jsem neměla do začátku žádné finance tak jsem si zazadala o městskou ubytovnu. Byli to takové malé bytecky. S dcerou jsme dostali 1+1 .Se vším všudy jsem platila 5500kc .Koupelnu jsme měli zrovna čerstvě po rekonstrukci takže stou jsem nemusela dělat nic.Kuchynska linka a nábytek byli též nové.Jedine co se mi nelíbilo bylo lino ale to jsem vyřešila kusovymi koberecky. Člověk když začíná sám tak to jednoduché není a to jsem byla sama jen s jedním dítětem - Už skolakem. Takže ze začátku to chce se trochu uskromnit než si člověk něco nešetří.Ja osobne nepotřebuju žádné značkové kabelky nebo hadriky a dcera je taky skromná. Jinak i kdyz je člověk sám tak se dá úplně normálně fungovat - navareno, uklizeno atd
Zvládnout se to dá .Ikdyz s dvěma dětmi to bude asi těžší 🙈

@herkules6969 chceš toho po sobě moc na to, že máš takhle malé děti a s tím ani nesouvisí jestli je či není žena samoživitelka. musíš si stanovit priority. některý věci vypustit a vrátit se k ním třeba až budou děti ve školce/škole. vypusť třeba pečení, to pomůže i postavě, večeře dělej studené to ti ušetří čas-když zavedeš i hodně zeleniny/ovoce hned se to projeví líp na tobě i dětech, na Vánoce pak bohatě stačí nejoblíbenější kousky- u nás frčí perníčky a linecké, děti budou milovat i přípravu- to starší a když se u toho vyblbnete, určitě nebudou řešit, že nemáš xxx druhů. Pokud jsi na vše úplně sama, tak holt ty první roky dětí patří dětem, na větší pečování o sebe, zvlášť když je máš takto po sobě čas moc není, ale neboj nebude to tak vždycky. Sebevědomí je pak odrazem toho, co ty sama od sebe očekáváš, pokud se dovedeš pochválit jak jsi skvělá mamka, která vychovává sama 2 děti, to sebevědomí přijde taky a nepotřebuješ k tomu být každý měsíc u kadeřnice či kosmetičky. Jo a děti jsou nejvíc v pohodě, když jsou oba rodiče, byť rozvedení v pohodě a mají dobré vztahy.

Vše je o penězích, těm musíš přizpůsobit své nároky. Pokud máš hlídání a potenciál slušného příjmu, s kterým bez problémů vyjdeš, pak není co řešit. Pokud si limitována, pak musíš prostě někde ubrat. Já kdysi dávno byla samoživitelka, vlastní hloupostí jsem si "upíchla" dítě s blbem. Prozřela jsem ještě v těhotenství, poslala ho k šípku, vydělávala až do konce, šetřila si. O alimenty jsem nežádala, otce do RL nezapsala. Dostala jsem mateřskou, pak rodičák a v roce dítka jsem začala opět makat. Po 3 letech jsme se stěhovali do 2+1, který jsem koupila na hypotéku. Karibik jsem tehdy neufinancovala, ale Chorvatsko/Itálii bez problémů, v zimě hory, hezké a kvalitní věci a boty také měla, všechny karnevaly a pod. jsme také pokryly. Myslím, že nikdy nestrádala. ALE (velice důležité "ALE") měla jsem obrovské štěstí, že jsem měla rodiče, kteří se nabídli, že malou budou hlídat, když budu pracovat. Bez nich bych byla namydlená. A také jsem měla štěstí na dobře placenou práci, která i tehdy zajišťovala finanční nadstandard. Mohla jsem utrácet víc, ale pro mě byla priorita umořit co nejdřív hypotéku. A taky jsem si platila dobré životní pojištění, kdyby něco, aby malá něco měla, resp. naši.
Takže odpovědi nehledej tady, ale ve svých možnostech. A pokud máš s otcem/otci dětí dobré vztahy a vyjdete si vstříc, pak to, co by sis představovala nemusí být nedosažitelné. Hlavně buď v pohodě a nehoň se za duchy 🙂

Děkuji všem za odpovědi 🙂 Já to asi špatně napsala nebo vysvětlila 🙂 to, že je vše o možnostech, hlídání a penězích a to že by na sebe člověk neměl být přísný a dělat jen to co je v jeho silách to chápu a samozřejmě to jsou věci, které v tom hrají velkou roli, ale když je někdo prostě od malička náročný a v horších podmínkách se trápí a není šťastný a naplňuje ho právě ten plnohodnotný život, tak takového člověka nezměníte 🙂 Proto jsem spíše chtěla rady typu, jak vy z vás které jste náročnější všechny ty věci zvládáte, jestli máte třeba nějaké tipy, jak fungujete skrz domácnost, jak si najdete čas třeba i na relax , jak vedete děti k samostatnosti a přesto se jim zvládnete věnovat, třeba i vás časový harmonogram nebo systém podle kterého jedete 🙂 něco takového jsem myslela - rady, tipy, zkušenosti jak si vše zorganizovat 🙂

@herkules6969 jenže problém je, že když si byla dítě, tak i když si byla náročná, tvé nároky uspokojovali tvoji rodiče, kdežto teď je to vše jen na tobě ... S dětmi se navíc vždy život svým způsobem změní, je jen na tobě jestli tu změnu budeš považovat za pozitivní a byť to ubere na původním plnohodnotném životě, najednou zjistíš že vlastně plnohodnotně žiješ, ale jiným způsobem. bohužel ti nezvládneme poradit víc, můžeš mít krásnou domácnost, spokojené děti, super hostitelka a skvělé Vánoce, ale to taky neznamená, že musíš třeba pořád vyvařovat, péct, ... super hostitelku z tebe nedělá domácí moučník, klidně nabídni něco kupovaného, stejně jako supermatku z tebe nemusí dělat denně třeba teplé večeře, domácnost můžeš mít hezkou, ale když si potřebuješ vydechnout a zrelaxovat, tak se na úklid prostě vyprdni- jen říkám nemůžeš mít (pokud nemáš větší příjem či pomoc rodiny) teď vše zaráz, ale to neznamená, že někdy nebudeš mít pěknou domácnost, někdy třeba něco neupečeš, někdy neodpočineš. Jinak doporučuju zapojovat děti, naučit je po sobě uklízet, pomáhat ti, mít rituály pro ně, aby ti brzo usly, neodbourávat poobědové spaní,... všechno tohle ti pak může ušetřit čas, který můžeš věnovat sobě, ať už relaxací čí péčí o sebe. Malou pak dát samozřejmě do školky.

Pokud opravdu trváš na výše zmíněném a to najednou v ten samý čas, pak nezbývá než se pokusit najít vhodný protějšek, který ti to zajistí.

@herkules6969 ja byla take docela “rozežraná”, takze ti rozumím 🙂)) ovšem jinou zaručeně fungující radu než zajistit dostatečný přísun financí nemám. Na nějakou dobu jsem třeba omezila nákup věci pro sebe (hadry, boty), měla jsem slušné zásoby a po porodu jsem se rychle dostala zpátky na svoji velikost. Taky nebyl čas utrácet tolik za obědy, večeře a kaficka venku, docela jsem čuměla kolik peněz se najednou ušetřilo 🙈 a samozřejmě, hodně se promíchaly priority, takže spoustu věcí jsem najednou považovala za zbytecné, nepodstatné. Nicméně já jsem akční člověk a mám rada svůj komfort, takže mi poměrně brzy začala blikat kontrolka, abych začala makat a zvedla příjem...

@herkules6969 s napetim sleduju diskuzi a taky bych rada nejake tipy, protoze i jako stastne vdana nemam se dvema malymi detmi na nic cas, maximalne si vycistim zuby a ucesu se a pak cely den “jedu” 😄 krome vyse uvedeneho jako je hlidani, dobra prace a setreni, muj plan jak si to trochu zorganizovat, ale zatim nestiham realizovat: uklid podle Terapie domova, hodne lidi doporucuje, pripada mi to jako fajn system. Dale mam plan ze jakmile vecer starsi syn usne a zbyva mi jen mimi, dam si 15 minut cviceni podle youtube. Kupuju radsi min kusu obleceni jak na sebe tak na deti, ale zato krasne a kvalitni, da se to pak i treba prodat. Nebo kvalitni ale z druhe ruky - koupila jsem Majoral, Marks and Spencer, Next, Original Marines. Proste nepotrebuju aby mely tisic satu, leginek a teplaku, stejne rostou jak z vody a peru casto, ale kazdy ma jeden suplik a tam vsechno sve obleceni. Stejne tak ja - mam par kousku, ale kvalitni, krasne, originalni. Od detstvi jsem zvykla na kvalitu. Mam jen par kusu bot, ale nekoupim si jine nez kozene, ktere mi vydrzi, znackove... vzdy mi je nekdo pochvali.

Jo a nakupuju vse na internetu, vcetne potravin, setri mi to neskutecne cas a nervy 😄

Můžu se k vám přidat? Jsem teda chlap, po smrti manželky samoživitel a aktuálně mám dcerku, které jsou tři roky a třičtvrtě

@mrav určitě můžeš, třeba přijdou další rady a zkušenosti 🙂

@herkules6969 Moje žena tragicky zemřela, když bylo dceři 21 měsíců. Najednou jsem zůstal sám a musel se o všechno postarat. Nevím, jak bych to zvládal bez pomoci svých rodičů. S dcerkou jsem zůstal doma až do jejích tří let - pak nastoupila do školky, kde má za sebou první rok.
Já už zase chodím do práce, kde mám uzpůsobenou pracovní dobu tomu, že jsem samoživitel. Doma uklízím jen to nejnutnější a samozřejmě i vařím a peru - nežehlím. Odpoledne většinou trávím s dcerou na hřišti. O víkendech spolu podnikáme menší procházky, v létě se chodíme koupat.

@herkules6969 je to o tvém nastavení a o tom, co považujes za plnohodnotný život. Pokud to jsou věci, které tě dělají šťastnou, tak máš dvě možnosti. Makat od nevidím do nevidím, aby sis je pořídila nebo si najít bohatého sponzora.
Nebo změnit smýšlení.
Já to mám v sobě nastavený trochu jinak. Před dětmi jsem dost pracovala, měla velmi slušný příjem, dost taky utrácela, cestovala..po dětech je můj příjem poloviční, možná třetinový, a živím z něj sebe a dvě děti.. ale mám pocit, že až teď, co je mám, žiju konečně plnohodnotný život a jsem konečně šťastná.
Vše je o tvém nastavení a prioritách.

@mrav nezehleni chválím ✔️

Jinak teda ještě doplním. Myslim, že tu nenajdeš moc náročných maminek samozivitelek. Asi bude jen malinko těch, které si mohou dovolit být náročné.
Já možná splňuji většinu tvých představ.
Jsem samozivitelka, mám dvě děti, syna dva roky a dceru čtyři roky.
Bydlíme v nově postaveném domě, aktuálně se nám staví druhý dům. Vybavení domácnosti mám téměř vše nové, děti chodí oblečené tak, že se na nich nepozná, že nejsou z úplné rodiny. Hraček mají dost, oblečení taky. Vánoce jsme měli super, nechala jsem si napéct krásné cukroví, pracuju částečně z domu, teď v září začínám studovat, obědy nám vozí z místní restaurace, mám paní na úklid... takže by se dalo říct, že super, viď.
Jenže vždy je něco za něco. Situace s domem se tak vyvinula. Když jsem hledala bydlení, měla jsem v plánu koupit starší dům nebo byt, abych se nemusela příliš zadlužit. Po dvou letech hledání jsem začala stavět, protože jsem nic jiného nenašla a začalo to být naléhavé.
Když mám dům a hypo, musím dělat vše proto, abych na to vydělala a dětem nic nechybělo. Takže mám dvě práce a třetí přivýdělek z domova. Jsem učitelka, chůva v jeslích a doma doučuji.
S dětmi jsem najela na úsporný rezim. Byly doby, kdy jsem opravdu musela obracet každou korunu, kdy veškerý náš příjem byl cca 7-8tis RP a tisícovka alimentů. Kupuju dětem levnější věci, nejčastěji Lidl, Kik, Takko, občas Pepco. Pár dražších kousků "na lepší" mají taky, ale celkově nevidím smysl v tom, kupovat synovi tricko z Lindexu, když se jednou nají a je po tričku. Ty peníze pak můžu použít jinde. Jsem z jižní Moravy, děti tu chodí oblékané velmi podobně.
Vánoce byly super. Ozdoby na stromecek jsme si dělali s dětma sami, společně napekli perníky a linecký. To byla paráda a dcerka na to strašně ráda vzpomíná. Na Vánoce dostali každý dva tři dárky a byli jsme spokojení. Nejsem zaměřena příliš materiálně, nepotřebuju designovy stromek s hromadou dárků. K tomu vědu i děti.
Paní na úklid a obědy mám z jediného důvodu - nestíhám. Chci být s dětmi, co to jde. Pracovat musím, s tím neudělám nic, ale čas, co jsem doma, s nimi chci být. Během školního roku beru dotované obědy ze školy. Teď o prázdninách holt z restaurace menu, nejsou příliš drahé.
Paní na úklid chodí od cervna, co mám doma jesle, jednou za dva týdny na čtyři hodiny. Běžný úklid dělám sama nebo i s dětmi, ale nestíhám ty další věci, které jsou potřeba. Respektive ani nechci stíhat, ta pětistovka mi stojí za to jít s dětma ven, jet na výlet, na tvoření nebo prostě být v klidu s nimi doma a nemuset šůrovat.
Mám štěstí, že doteď mi dva dny hlídala syna moje mamka, když jsem chodila do práce. V jeslích jsem ho měla s sebou. Teď ho vzali do školky. A když doma učím, chodí za dětma moje babička a hlídá je. Co je potřeba, dělají se mnou. Zalivaji zahrádku, přesazuji kytky, uklizeji, věší prádlo, vyklízi myčku, vysávají..nejsem typ, co by s nimi jenom seděl u hraček v pokoji. I když taky, ale až je hotová práce. A ta je zatím i baví. Tolik.k naší organizaci.

Pro mě taky zajímavé téma, zatím spíš čtu.

@78marcela uvažuju zatím jen teoreticky o hypotéce na byt, byla byste ochotná mi třeba do SZ napsat, jak se na Váš v bance dívali jako na samoživitelku, jaký příjem byl nutný atd.?

@78marcela Jsi šikovná.

@evatk mám zkušenost s přebíráním hypotéky a musím říct, že na tom chování/posuzování bylo znát, že žadatelem je žena (ještě k tomu s dítětem). S platem to opravdu nesouviselo. :( Ale nejspíš záleží i banka od banky.

@evatk já s bankou problém neměla, že žádám sama. Prošla jsem registry, prošla prescoringem, zajímal je hlavně příjem. Tehdy jsem měla jednoho dítě, syna jsem čekala, 30.5 jsem podepsala smlouvu o hypotece a 5.6 se syn narodil. Nikdo se neptal, přístup v pohodě. Jo a dost mi ale pomohla hypoporadkyně, tady z koně @damada.

@78marcela . Závidím to jednání. Já hypotéku přebrala, ale za jakých podmínek, určitě ne takové jako měl můj ex a to už ty splátky měl oproti tomu, kdy začínal, o 60 % nižší-hypotéku si zařizoval ještě před manželstvím a plat měl mnohonásobně nižší. Jo a zbytek hypotéky taky nebyl až tak závratný. Když mi schválili přebrání, ale s tím, že mi splátky navýšili z původních 8 na 30 let a měsíčně bych měla dávat kolem 2000, tak mi to přišlo vzhledem k příjmům opravdu směšné a že se snaží jen využít situace, dost jsem se ozvala a nakonec udělali kompromis, ale stejně jsem na tom "bita" a beru to svým způsobem jako diskriminaci. Naštěstí teď hypotéku splatím hned jak doběhne zbytek fixace. 🙂

@ito tak ja schválně volila nejdelší dobu a nejmenší splátku. A šetřit bokem a umořovat každoročně, co našetřim.