Na pokraji sil

🙂

Bude dobře..mysli pozitivně, máš svou krásnou holčičku a rozhodně bezcenná nejsi. Vždyť jsi jistota jejího života.
Nezažila jsem tvou situaci, ale držím pěsti 🙂

@kristypetrusevska HLAVNĚ! To, co cítíš, je mimo jiné důsledek antidepresiv. Propad do tvrdé a ničím nepřikrášlené reality. Zkus to brát tak, že 1) nic netrvá věčně a 2) odteď už může být JENOM lépe. Když jsi na dně, kam jinam bys šla, než vzhůru? Antidepresiva časem vyprchají úplně (prošla jsem si tím taky, ty pocity po vysazení jsou peklo) a všechno se pocitově hodí víc do normálu. Čas rány zahojí, pokud tě přátelé nechápou, jsou to houby kamarádi. Časem přijdou jiní a třeba jsi na ně zrovna potřebovala udělat prostor. Určitě jsi vše dobře zvážila, tak nepochybuj a prostě se nadechni a jdi dál. Každý další krůček bude o fous snazší než ten předchozí, uvidíš. Zkus si najít na každém dalším dni něco, na co se budeš těšit. A na dalším týdnu a měsíci. Těš se na blbosti - na to, že přijde rodičák. Na to, že má být hezky. Na to, že skočíš na nákup do drogerie a koupíš si nějakou blbost. Na to, že si uvaříš něco, na co máš chuť. Časem zjistíš, že se těšíš na něco, co sis sama nevymyslela a najednou to jde. Držím palce, a neboj, ono opravdu bude líp. Jsem toho zářným důkazem 😉 Jo, a mně vždycky pomohlo říct si, že všechno se děje nějakého důvodu, nic není jen tak. Kdo ví, co na tebe v budoucnu čeká? 🙂

Ahoj, moc držím palce, ať je brzy líp. Nezažila jsem to, co ty, zažila jsem jiné chuťovky. Moje rada, udělejte si s malou pevný harmonogram dne a žij tady a teď. Když malá spí, spí taky. Smějte se spolu, radujte se spolu. Ona je gu pro tebe a ty pro ni. Nejdůležitější je se nepoddat únavě a vyčerpání. To je z vlastní zkušenosti.

Přidej se k nám do skupiny https://www.modrykonik.cz/group/2300/ Uvidíš, že holek, co jsou s dětmi samy a řeší stejné problémy jako ty, je víc, rády tě tam vyslechnem, podpoříme a případně poradíme a hlavně zjistíš, že časem fakt bude líp 😉 Drž se.

Jsem na tom stejne ale se dvema.. Ted pujdem bydlet samy a uvidime. Jinak u nasich dva roky a už to skřípe a jinak to uz nejde.. Taky jsem ráda ze maji děti vse..

@kristypetrusevska
jak psala @barumat , je to urcite dusledek tech antidepresiv, neboj, vycistis se a bude lip. ja jsem sama na ctyri, nejmensi rok a mesic a tahnu to uz jedenact mesicu. vsemi fazemi si projdi, to je taky potreba. obrecet to, odsmutnit. neustale se na neco tes, zkus i vyjit mezi lidi, mama Ti pohlida. zkontaktuj kamaradku, kamarada a treba na koncert, do kina. abys zila i zivot jen Ty. a pomalicku se bude vsechno lepsit... rozpad rodiny je narocny (ja to znam uz dvakrat), ale po roce se na vse zacnes divat jinymi ocima, usmevnejsima ocima. drzim palce! kdyby Ti bylo uzko, vyhledej pomoc psychologa nebo tady pis... hlavne nemej pocit, ze skoncil svet a ze jsi na to sama nebo ze jsi v takove situaci sama... jsi zdrava, mlada, mas uzasny poklad ve svem diteti 🙂

... je to opravdu tak, jak píše barumat - jsou to dozvuky antidepresiv. A když člověk chce a ví že musí, tak sebere všechny síly ... a má jich kolikrát víc než dřív 🙂 Já něco podobného poznala po rozchodu se svým ex, kdy jsme spolu žili 7 let, naštěstí bez dětí, ale pak ... nechtělo se mi žít a neměla jsme pro co/pro koho, a to ty máš!! Na všem si hledej něco pozitivního. A chlapů je přece spousta, a kolikrát mnohem lepších, alespoň já to tak poznala, že každý další byl vždycky o fous lepší a lepší 🙂 A fakt je, že jsou ženský, co zůstaly samy s více dětmi ... moje máti byla s námi třemi holkami celý život sama a taky to dala ... depréze měla až na závěr, až jsme jí lítaly za klukama 😀 Nejvíc mi v životě pomohl švagr radou: "na každém konci je krásný to, že je to vlastně začátek něčeho novýho", a to je fakt nádhernýýýýýýý 🙂 pá, drž se!

Strasne moc Vsem dekuju, necekala jsem takove reakce.. 😊 Dekuju za podporu, snazim se brat vsechno v pohode, jde to tezko, to vysazeni dava zabrat, ale snad bude brzo dobre. 😊

@kristypetrusevska ber to, jak to je, dobre i zle, pohoda i smutek... spis se snaz udelat si obcas neco pekneho (na to se tesit)... at je to svicka, vana, knizka, neco na zub, dobry caj... ritualy pry cloveka drzi pri zivote, kdyz je ouvej. a jinak zivot si delame samy krasny, stesti musime najit v sobe... kdyz ne, je to zavislost (na praci, partnerovi, rodine...). ja jsem taky zavisla a laska mi chybi, ale beru to s nadhledem (pokud mozno) a verim, ze jednou prijde (ac si musim dat pozor, at nedopadnu jeste hur nez ted...). to uz ale zavisi na praci na sobe, mit svou hrdost, hranice... to vse je MIT RAD SAMA SEBE (dobra je knizka ucebnice sebelasky, kolarikova). co me pomohlo, ted me napadlo- vypisovala jsem se z trapeni kamaradovi, pred pul rokem intenzivne, ted jen obcas 🙂 nebo si psat denik- videt vyvoj a vypsat se... hezky den preju! a za ukol- vymysli, co si dnes udelas pekneho 🙂

Hlavně bych se být Tebou nesdružovala s lidmi, ktěrí jsou také nešťastní. Říká se tomu kruh zla. Jenom v sobě budete umocňovat utrpení. Jak už Ti tu někdo poradil, udělejte si s holčičkou nějaký harmonogram. A zkus si představit, že jsi na začátku něčeho nového. Stýkejte se s lidmi se kterými se budete smát a nevrtej se v minulosti. Držím palce, zvládnete to 👍

Pokud máš pocity zmaru, zbytečnosti na světě, není brzy ad vysadit?
Obvykle by se měli brát alespoň 3/4 roku, líp rok..
S ostatními souhlasím v tom, pokud zrovna vysazuješ, může ti být hodně mizerně, tak 2-4týdny.. a psycholog, povídat..
Bude to dobrý!!!

Brala jsem je přes rok.. No stavy mám zatím opravdu dost šílený ale snažím se to přecházet a zabavovat se, ještě že mám tu moji cácorku 😀❤ opravdu moc děkuju, Všem 😊 každý máme něco, já se z toho jen potřebovala vypsat a jsem moc ráda že jste mě "pochopili" 😊

@kristypetrusevska u toho vysazování fakt jen vydržet, a držet se toho, že to každým dnem slábne, odchází a brzy to přejde úplně! Držím pěsti!