Ahoj,
že zvědavosti zakládám diskuzi. Jsou tu ženy, které mají dvě opravdu malé děti a odešli od manžela/partnera a zvládly to, jaké to bylo, co byste zpětně udělaly jinak, jak jste překonaly ten strach ze samoty a fakt, že jste sama s dětmi?
@alilali Ahoj. Když jsem se konečně odhodlala zůstat s dětma sama, bylo dceři něco málo přes rok a synovi asi tři měsíce. Začátky byly těžší. Strach jsem měla. Souviselo to s dalšími problémy. Ale zpětné to vidím jako nejlepší rozhodnutí mýho života. Nikdy se mi neulevilo tolik, jako tehdy.Teď už je dceři 5 a synovi budou teď 4. Pořád jsem s nima sama. A nelitovala jsem nikdy ani vteřinu. Navzdory všem překážkám. Jsem teď nejšťastnější. Všechno si řídím po svým. Je ale pravda, že věnuju všechen čas dětem a čas pro sebe téměř nemám.
Odešla jsem,když dceři byly 3 měsíce, mladšímu synovi 1,5 roku a staršímu 3,5 roku. Pro mě to bylo vysvobození.Nechtěl nás nechat jít, takže já jsem si samotu užívala a byla jsem celkove ráda. Ale my měli hodně špatný a toxický vztah plný násilí z jeho strany, asi bych to nesla hůř, kdyby nás partner opustil třeba kvůli jiné ženě a já zůstala sama se třemi malými dětmi. Nejhorší byla logistika, měla jsem ještě psa, takže několikrát denně venčit, do toho děti nemocné, musela jsem nakupovat ,atd..ale dali jsme to a teď už bude mit nejstarší syn 13 let🙂
Mám kolegyni, která chtela dítě/děti, ale nechtela chlapa, má dve deti v rozmezi dvou let, se dvema tatinky 😀 Bydli ve dvougeneracnim dome s mámou a oba tatinci si berou obe deti, takze to zvlada, ale zdaleka neni na deti sama.