Mají muži zájem o svobodné matky?
Měla bych na vás dotaz... máte nějakou osobní zkušenost nebo ve svém okolí s tím, že by žena s dítětem úplně v pohodě našla muže, který by ji přijal i s jejím dítětem? respektivě jakou má šanci žena s dítětem, že ji bude chtít jiný muž a nebude mu vadit, že má dítě...jak rozvedená žena najde partnera a milujícího kamaráda pro své dítě? 🙂
Jsem taky jeden z nich. Ani jsem se nesnažila a chlapa brzy našla. Byl z okruhu mých byvalych známých. Setkání po letech 😁 K dcerce se chova naprosto skvele a uz jsme ji stihli pořídit i brachu.. 😉
Já jsem měla z prvního manželství hodně špatnou zkušenost a tak jsem nový vztah ani nehledala, chtěla jsem zůstat se synem sama. Ale člověk míní a pak je najednou všechno jinak, a tak mi za pár let můj, v té době čtyřletý, syn "sbalil" toho nejsympatičtějšího zákazníka, kterého jsem v trafice kde jsem prodávala, měla. Prostě na nás úplně samozřejmě čekal před kinem, kam jsme měli dopředu naplánováno jít na pohádku, syn se s ním už z dálky vítal a oznámili mi že jde do kina s námi 😀 Dnes je synovi už dvanáct let, kromě něj máme ještě tříletého prcka a jsme manželé.Takže za sebe myslím že je úplně v pohodě možné najít si prima chlapa i s dítětem a to i v případě že žena nehledá. Můj současný muž přijal mé dítě za své, proběhlo i osvojení, a myslím že je rád že jsem ho měla, protože jinak bysme se asi neseznámili 🙂
Taky mi to nepřijde nijak tristní. Většinou se nový partner najde a i s dětmi to funguje. Někdo zapatra v okruhu známých,někdo v zaměstnání, někomu vyjde seznamka. Matce s dítětem rozhodně život neskončil.
Můj manžel mi říkal, že by si mě vzal i s dítětem. Asi jde o povahu muže. Pokud chce být tátou, tak mu nevadí vychovat "cizí" dítě. Mladší muže bych nebrala - pod 30 let, to bývají často ještě trochu děti a egoisti, ale po té 30 se vše láme. 🙂
S exmanzelem jsme se rozesli na konci unora, na konci dubna jsem uz byla zadana a za 10 mesicu tehotna, vztah se synem ma 100x lepsi, nez kdy mel a ma muj ex 😉
Mám hned dva blízké kamarády, kteří chtěli pouze ženskou s dítkem. Oběma je přes 30 a na jejich argumentech typu, že když si najdou podobně mladou ženu, bude brzy chtít dítě, něco je. Jeden z nich má už ženu s klukem a druhý nakonec našel slečnu bez dítka a zatím je také spokojený. Takže si myslím, že to je všechno o lidech.
Každopádně bych neházela flintu do žita.. 😉
Asi jak komu.Jako by nekterym zenam vadil partner, ktery ma z byvaleho vztahu dite, tak by nekterym muzum vadila partnerka s ditetem.Navic u zeny je to, vzhledem k peci o dite, trochu vice omezujici, tudiz treba dvacetilety kluk, ktery bude mit zalibu v zabavach atd., to asi bude brat jako vetsi omezeni nez treba muz, ktery jiz dite ma.
A i pres to,co pisu vyse, mam ve svem okoli zrovna kamaradku, ktera zije jiz deset let s partnerem, ktery byl v dobe seznameni o dost mladsi a relativne nevyboureny a dite jako prekazku nebral.
Zasadni prekazkou pro vztah dite rozhodne neni.
Před 4 roky jsem jako svobodná matka s dvouma syny poznala muže kterýmu nevadilo že mám závazky sám byl bez dětí svobodný, po 4 měsících od seznámení jsem otěhotněla plánovaně, rok od seznámení se nám narodil náš 1 syn, za další rok jsme se vzali a za další rok se nám narodil 2 společný syn takže máme dohromady 4 kluky. Myslím že vždy záleží na partnerech aby se domluvili a hlavně na lásce a porozumění toho druhého, nehazet flintu do žita i s dětmi může žena najít lásku. Zapomněla jsem napsat můj teď už manžel je o 7 let starší seznámili jsme se když mu bylo 40 let, vždy říkal že si name musel počkat 40 let.
Ahoj, tak ja ti napisu vlastní zkušenost. Seznámila jsem se s partnerem kdy bylo malé 3,5 roku, ted ji bude 6 let. Po měsíci jsme se k sobě nastěhovali, za 2 týdny se bereme, čekáme miminko a přítel se s malou tak výborně szil, jako kdyby byla jeho vlastní. Nikdy mu nebyla moje dcera na obtíž, ma ji moc rad a to mu bylo 23 kdyz jsme spolu začali chodit (ja jsem starší nez on). A i z okolí mam spoustu známých maminek s dětmi, které mají nové partnery.
I já mám osobní zkušenost-s první dcerou sem zůstala sama svým způsobem už od začátku-tehdejší přítel mě nutil jít na potrat,ale odmítla se...Psychicky mě týral už dlouho předtím a tak to i zůstalo...Těhu sem si užívala jen já,nutil mě dělat ve své hospodě,když bylo třeba,starala sem se o chod a o zboží a on si užíval život s jinýma... Mě hlídal,do práce a s práce většinou vozil a a někdy i zamykal doma a bral si klíče-bylo těžké uniknout...14 dní před porodem ho zavřeli a já byla KONEČNĚ svobodná...To mě vysvobodilo s tehdejšího pekla...SAma s dcerou sem nakonec zůstala 9 let !!! První 2 roky sem neměla na nového chlapa nějak náladu-stále bylo moc starostí kvůli ex-zavřít hospodu,vystěhovat se s jeho bytu,atd,atd,atd.................
A pak sem dalších 7 let převážně byla jen v práci,abych nás uživila a na chlapy sem měla smůlu !!! ☹
Až sem pak uplně změnila povolání ,tak si mě našel báječný chlap,po roce sem plánovaně otěhotněla,během těhu sme postavili dřevostavbu a 3 měsíce po narození syna sme se nastěhovali do nového...Včera měl prcek 2 roky a já našla na testu dvě // , tak má na cestě partáka... Nechtěli sme,aby děti byli jako dva jedináčci,tak ještě do třetice 😅
Čekala sem dlouho-ale dočkala sem se !!! 😉
Vše je o lidech a o náhodě. Podle mě je málo mužů, kteří by cizí dítě milovali jako své vlastní. Můj strejda si našel ženu s malou holčičkou a celý život nedělal rozdíl mezi ní a potom jejich společným dítkem, naopak. Kolikrát ji nadržoval víc, než synovi 🙂 . Takže před takovými muži opravdu smekám. Zato moje mamka se mnou byla celý život sama, když si někoho našla, bylo na něm prý kolikrát vidět, že by byl radši, kdybych byla na hlídání u babičky. Tak potom už ani nikoho nehledala a věnovala se mě a tomu, aby nás uživila. Můj muž mi třeba taky říkal, že by nikdy nebyl s ženou, která má dítě z předchozího vztahu, že ví, že by to dítě neměl nikdy moc rád. A náš známý, svobodný kamarád to samé. Je to těžké, to určitě ano, ale v životě se děje tolik věcí, s kterými člověk ani kolikrát nepočítá, že bych vše neviděla výdycky jen negativně 🙂
V předchozím vztahu to tak nějak už dlouhou dobu neklapalo. Snažila jsem se ho ale udržet a to hlavně kvůli dětem, ale nakonec mi došlo hlavně díky Patrikovi, který to hodně vnímal, že to není dobře. Přítele jsem si našla celkem rychle v člověku ke kterému jsme už dva roky předtím měli k sobě hodně blízko jako kamarádi. Ke svým dvěma nevlastním dětem se chová lépe než leckterý vlastní otec. Po sedmi měsících jsme se rozhodli, že chceme miminko i spolu a ono to vyšlo hned první měsíc. Teď už máme doma kluky tři a řekla bych, že kluci nepociťují nějaký rozdíl. Přijde mi, že jsou spolu perfektně sehraní. 🙂
Myslím, že to pro muže není problém, já sama kolikrát koukám, že rozvedená mamina s třemi dětmi se zanedlouho vodí s novým partnerem a ani nemusí být bůchvíjak atraktivní. Nechápu, jak to ty ženský dělají. 😀
🙂 Není to vůbec žádný problém 🙂 Jsem rozvedená a mám dva kluky. Jinak chlapi rádi mámu od dětí 🙂
čekám teď třetí miminko s budoucím manželem 🙂
Mám kamarádku, která má 12letého syna z předchozího manželství, našla si skvělého partnera (dokonce svobodného, bezdětného), který si ji v roce 2010 vzal, "dal" synovi své příjmení,mají spolu bezva vztah, po čase mu syn začal říkat "tati" a myslím, že ho tak i bere, protože jeho vlastní otec o něj nikdy zájem nejevil a za to, že po něm kamarádka nechtěla zpětně alimenty, které jí od začátku dlužil "prodal" svého syna a vzdal se ho definitivně... No a každým dnem čeká se současným manželem první společné miminko... 😉 🙂 takže myslím, že najít skvělého muže s dítětem v dnešní době není až tak velký problém.... 😉 🙂
@kacii Moje máma je příkladem toho, že s dítětem to jde. Když mi umřel táta, bylo mi 6 let a za rok a půl jsem měla sestřičku i nového tátu, co si mě osvojil. Za dalších 13 měsíců spolu měli dvojčátka. Kvůli alkoholu se s náhradním tatínkem rozvedla, ale sama dlouho nezůstala. Do roka měla staršího pána a vše vypadalo idylicky...až na to, že pán postupně všechny její dospívající děti vystrčil z domu. Hádali se, tak odešla a našla si současného přítele.... Nikdy nebyla sama. Já mám další tři sourozence. Jen můj vztah s mámou je čím dál horší....Tak jsem se vypsala. Ale Tobě to určitě vyjde!!! Jsi silná a krásná holka. Hodně štěstí 🙂
Ja ho našla 🙂 a ano jde to a šance je a velika 🙂 Věřím,že se najde pro tebe muž,který bude milovat jak tebe tak i tvé dítě 🙂 Já mám takového chlapa už tři roky a vychovává mou dceru jako by byla jeho vlastní 🙂 Ujal se nás když byl dcerce rok a nedávno k nám přibil další člen rodiny a sme spolu moc šťastní 🙂
Hlavu vzhůru 🙂
ber dítě jako samozřejmost, ne handicap a uvidíš, kolik se jich vyloupne 😉 možná budeš mile překvapena 🙂
No, možná že ho najde, i přes to, že má děti. Jde jim hlavně o vzhled, takže dětná nebo bezdětná, to je třeba jedno. Jde spíš o další soužití s ženou a jejími dětmi, a to dost často nedopadne dobře. Ani se nedivím.
Take mam zkusenost jako svobodna mama..a hlavne dcerka byla krom jineho super magnet na chlapi 😉 takze o vyber tatinku jsme nouzi opravdu nemely ba naopak 😉
Ale cekala jsem a hledala jsem toho praveho a nakonec jsem nasla 😉 dceru prijal v pohode uz byla velka a ted spolu s manzelem cekame nase treti spolecne dite 😉 oni maji i chlapi nekteri radi svobodnou maminku s ditetem..takze se urcite najit da..drzim pesti at je to ten pravy!
To je otázka... Já jsem jedna z takových žen... Na rovinu Ti řeknu to, že největší zájem mají chlapi, kteří jsou ve vězení... Ozvalo se mi jich na inzerát takových několik...
No, rozhodně šanci má každá taková žena... Já svého současného manžela potkala na plese - snažil se mě sbalit, měla jsem dost bolavé srdíčko, tak jsem myslela, že ho odpálkuju tím, že mám doma malého kluka... No, nedal se a bojoval a syna přijal za svého (a to doslova)... Mimo to máme spolu další 2 děti 🙂
Ale měla jsem i takové známosti, kdy jim to dělalo dost problém, že mám dítě, že nejsem nezávislá, že nemůžu s nima kdykoliv kamkoliv atd., i když to věděli, že malé dítě mám... Snažili se s tím sžít a smířit, ale prostě bohužel to nezvládli, i když tvrdili, jak jim to nevadí, jak je to super atd.
Poznali jsme se měsíc a půl po mém rozchodu, i přes to že jsem si původně naordinovala půl roku až rok samoty a nechtěla o chlapech ani slyšet. Naše seznámení byla strašná náhoda. Jsme spolu zatím jen měsíc ale vyvíjí se to krásně. Dcera je z něj na větvi, těší se na něj a on se jí od prvního dne věnuje.
Ahoj holky 🙂. Když to tady přičítám, tak s většinou souhlasím 🙂. Nechci tady s toho dělat seznamku, ale když by jste nějaká měla zájem, mám super kamaráda který v životě neměl moc štěstí. Má čtyřletého chlapečka. Když by jste některá chtěla, ráda předám kontakt 🙂. Mějte se dámy a přeji hodně štěstí v životě 🙂. Vysočina/JM
Teda co čtu tak většinou happy end, já jsem sama s malou dcerou skoro dva roky a neštěkne po mě ani pes, bohužel jsem v práci, ve školce, na hřišti nebo doma. Nevím kde se seznámit, jsem z Prahy, která je dost anonymní, nejsem nejmladší takže taky žádné terno:/
@caboonek já mám příklad u své sestry. Má už dvě starší děti (12 a 18) a teď se rozešli s manželem. Hned si našla chlapa a její mladší dceru nesnese. Mají to stejně. Takže ta obchází psychology, ségra z toho na prášky taky. Tady žádný happyend není a kdoví, jak to bude dál. Za mě je lepší být sama než s někým takovým.
