Ahoj maminky, budu rada za Vasi zkusenost.Babicky mame pres 100 km daleko, jeste navic pracujici.Kamaradky bud uz zase chodi do prace nebo jeste nemaji deti, takze to vypada, ze nebudeme mit takove to nouzove hlidani.Je nektera v podobne situaci? Jak treba chodite k lekari? Mame tatinka, ktery se pred sestou-sedmou domu z prace nedostane. TP mam kvetnu 2014, takze mam na vymysleni dost casu, ale zajima me co me ceka😉
pokud hlídání není, dcerku beru všude sebou. Nevadí mi to zvykla jsem si naopak když se mi poštěstí vyjet do města sama přijdu si jak bez ruky. Přítel je do noci v práci, ve volnu chodí na brigády, tam se to dá udělat tak že přijde dřív, ale je to spíš jen výjimečně. Takže úřady, lékaři, vánoční nákupy,... dcerka absolvuje se mnou 🙂
Ahoj, diky za reakce😉 jsem rada, ze vidim, ze k doktorovi je mozne brat ditko s sebou😉 jsem zatim jen teoreticka matka tak si plno veci moc neumim predstavit😉
U nás je to tak, že mám babičky 400 km daleko, takže taky nic moc. Hlídání jsem zatím měla jen jednou a to hlídala od přítele sestra. Přítel chodí do práce i kolem 4 ráno a vrací se tak kolem 5-6 večer, ale když je potřeba tak si jednoduše vezme volno. A když nemám hlídání tak malého beru sebou 😉 Ono si člověk na to zvykne, že si malého bere sebou všude. Uvažuju i o chůvě, ale až bude malý větší ( od těch 6 měsíců jsem myslela), že by ho občas pohlídali a já si mohla oběhat co potřebuju ;) Někdy je mi to hrozně líto, že jsou tak daleko, protože když tam přijedu vidím jaké by to mělo nesporné výhody. Ale vybrala jsem si sama ;)
beru malou s sebou, ny gyndě mě dr. vyšetřovala na koze a dělala i ultrazvuk, když jsem měla malou v šátku 😀 (a to mi navrhla sama dr., že ji nemám odvazovat), u praktické mi brali krev, když jsem mallu kojila ... takže všecko jde, když se chce 🙂.
Všude beru maličkou s sebou 🙂 V kočárku vydrží, případně pohlídá na chviličku sestřička. Jde to v pohodě 🙂
já si tedy neumím představit, že bych to nějak s hlídáním neudělala a měla sebou malého třeba na gyndě. sestřička má obvykle šrumec, takže pochybuju, že by hlídala, syn nikdy nebyl kočárkový nadšenec, takže nehrozilo, že by mi kontrolu prospal v kočárku na chodbě nebo v kabince. jinak samozřejmě taky jsme byli nerozluční...obchody, úřady, návštěvy...ale zrovna dr. by byl fakt problém ☹
u nás je to taky bez babiček, pokud potřebuji k dr. přítel si musí brát dovolenou nebo musím dr. domluvit tak, že by to vyšlo až by skončil v práci, jinak to prostě nejde,taky si nedovedu představit, že bych s ní měla dlouho čekat u dr, - chvíli neposedí, to by byla čekárna vzhůru nohama, a taky by musela jít se mnou, protože s cizíma (se sestrou) by ona nebyla, je na mě závislá, takže to fakt ne. Jinak vše ostatní absolvujeme spolu.
Musíme si vystačit s manželem sami, takže třeba na gyndu se objednávám až odpoledne /jeden den má až do 7 do večera/, kdy je manžel doma. Totéž k ostatním doktorům a na úřady.
Potom, jak mi malýho vzali do školky, tak to bylo lepší, ale do těch jeho třech let to bylo napjaté...
..dítě tahám všude s sebou, snažím se, aby bylo co nejméně na obtíž (hlavně tedy těm, k nimž jdeme🙂 ) a nějak to vždy jde.. zejména lékaři a sestry mi přijdou k tomuto tolerantní, i když že by to byla vysloveně samozřejmost, to taky není...spíš asi většina to hlídání má..🙂
Holky ja si myslim, ze primárně jde o zdraví dítěte. Bála bych se brát malé dítě do čekárny, tedy uzavřené nevetrane mistnosti plné lidí, je nezodpovědnost. Lepší jsou úřady, gynda, horší obvodak, pediatr, orl a podobně. Tam by měl vystřídat partner. My jsme měli nedávno malýho s sebou na karlaku na zubním v přeplněné čekárně a malej tam chytil laryngytidu. To mu je rok a půl. Ale malý mimco jsem se fakt bála a kolikrát jsem byla naštvaná, kdyz jsem brala zdravé dítě na treba půlroční prohlídku a tam nemocné děti, to mi fakt přišlo zbytecne. Ale chápu, ze některé maminky samozivitelky to prostě musí dát. S dítětem všude, tam uz neni na výběr.
@incognito moc to řešíš 🙂
s jedním dítětem, zvlášť ze začátku, zvládneš všechno - buď v šátku, nebo v korbičce kočárku, stejně bude většinou spát. Na hodně místech se dá dohodnout buď objednání na určitou hodinu, abyste nečekali, nebo berou matky s maličkými dětmi přednostně. Přes kočár hodíš případně plínku, aby tam nikdo nenaprskal, a je to.
Horší je to s dětmi, které už běhají, a nechtějí být v kočárku, a přitom ještě nemají moc rozum. Ale i to se dá, když musíš, tak musíš. Vezmeš s sebou oblíbené jídlo, oblíbené hračky, a všechno se to dá zvládnout.
V mém případě, starší syn je hodně živé dítě, a od jeho 15m jsem kvůli těhotenství s dvojčaty docházela co 2 týdny na vyšetření do fakultní nemocnice, což zabralo většinou minimálně 3, někdy až pět hodin. Na vyšetření na utz nebo na koze dostal balíček piškotů (které normálně nedávám), no a čas v čekárně jsme holt buď zkoumali všechno kolem, nebo jsme "četli" leporela a hrála jsem mu maňásky. Ale jak byl jen jeden, tak to sice bylo náročné (protože jsem cca od 20tt nemohla moc chodit), ale dalo se to. Jo, teď, se třema, když on je furt stejný třeštidlo... snažím se to vymyslet vždycky tak, abych nikam nemusela se všema najednou, ale ne vždycky to vyjde. To už je horší, ale co můžu, když musím.
Ahoj, my máme jednu babičku poblíž, ale už se na hlídání necítí (je jí 70) a druhou 300 km daleko 😝 , takže taky bez šance, že by pohlídala (i když by chtěla). Já to zatím dělám tak, že si malého beru s sebou, na gyndě byl se mnou a spal v kočárku u sestřičky. Jenže někdy únor/březen mě čeká ještě praktický lékař a odběry krve a pak zubař a bude muset holt hlídat manžel. Vezme si prostě ten den volno a já se to pokusím vše oběhnout. Nad chůvou neuvažuji...I když jsem sama jako chůva pracovala, nedokážu si představit, že bych malého někomu jinému svěřila 😎 . Ale můžu ti říct, že jak mi dřív nevadilo, že mám rodinu takto daleko, tak co je malý na světě, tak mi rodina hodně chybí...už jen třeba ta možnost vyrazit s kočárem a stavit se u mamky nebo babi na kafe, pokecat atd. To mi chybí moc 😅 😔 .
Ahoj, my taky nemáme babičky a ani nikoho z rodiny. Máme holčinu, které platíme. Je to moje bývalá studentka, znám jí dobře,důvěřovala jsem jí. Nikomu cizímu bych svoje děti nesvěřila. P.S.: Zdraví Tě manžel, náhodou mi nakouknul přes rameno, a naznal, že Tě zná🙂))))
@leni78 pokud má oslabenou imunitu, tak ano. Ale jinak... fakt není důvod to hrotit. Staršího jsem s sebou tahala všude, po doktorech, v nemocnici, po úřadech, do práce - a byl zatím nemocný třikrát (dvakrát chytil virozu, co přitáhl muž z práce, a jednou rýmu ze školky). Kolikrát jsem mezitím lehla s něčím já nebo manžel, to ani nepočítám. A holky teď teda chytly tu školkovou rýmu - na to, že jsou to nedonošenky s oslabenou imunitou a po ordinacích doktorů se pohybujeme relativně často, to považuju pořád za dobré.
K lékařům chodím úplně normálně. I kdybych hlídání měla, tak kojím, takže hlídání stejně nepřichází k úvahu. V šestinedělí jsem zvládla zubaře i se 2 malýma dětma. Stejně tak děti tahám všude sebou.
Hlida manzel (muze pracovat z domu) nebo platime chuvu.
já jsem na tom úplně stejně - do roku jsme se nějak s manželem prostřídali, když nebylo zbytí a od jeho jednoho roku jsem ho začala dávat do "mimiškoličky" - je to jednou týdně na dopoledne se stejně starými dětmi (1-2 roky), tak si všechno potřebné obíhací směřuji na toto dopoledne ... a je fakt, že někdy mám hoňku 😀
Babičky máme už obě na hřbitově, manžel je přes týden mimo republiku, jezdí domů jen na víkendy. Jiné hlídání nemám, kamkoliv musím jít, musím brát malého sebou, ve výjimečných případech chvíli hlídá starší syn, je mu 10 let.
Máme to podobně - babičky pracující a daleko. Hlídání řešíme tak, že manžel si v největší nouzi vezme dovolenou a nebo tahám dítě k doktorovi. To je taky důvod, proč doktory dost zanedbávám a chodím k nim až když není zbytí :D
Problém je např. na gyndě, kde je přímo napsáno, že tam malá děcka nesmí. Nebo když jsem byla odstraňovat znaménko, to byl mazec :D Malou hlídala sestřička a já jak slyšela na sále, jak tam ječí, byla jsem dost neklidná.
Zajímalo by mě, jak se u ostatních maminek tváří doktoři na to, že tam bereou ratolesti. Já jsem se tedy většinou s kladným přístupem nesetkala, spíš byli naštvaní. Ale co má člověk dělat? 😖
Tak ja si neumim predstavit, ze by si manzel bral kvuli kazde moji navsteve lekare dovolenou... jsme radi, ze tu dovolenou muze pouzit spis na vylety s rodinou a na dovolene..
Babicky mam 400km daleko obe, takze na bezne hlidani babicky nevyuziju... takze proste beru dite s sebou. Je to hodne otravny, ale co jinyho ma clovek delat..
@karlajasmine Tak my právě na výlety ani dovolené vůbec nejezdíme - není čas ani peníze 😉
@karlajasmine Ono je pravda, že je rozdíl, jestli jdu na kontrolu na alergologii a nebo vyříznout znaménko nebo na magnetickou rezonanci a podobně. Já právě nevím, ale když jsem šla např. na MR, tak mi řekli, že mi tam prcka nikdo nepohlídá a mám si zajistit hlídání. A do tunelu dítě opravdu vzít s sebou nemůžu ;) :D
U nas je to taky bez babicek, stridame se v hlidani vicemene s manzelem. Na navstevy lekare chodi maly se mnou, teda ne z duvodu nemoci, ale kontroly u gynekologa kvuli dalsimu tehotenstvi zvlada se mnou, stejne co se tyka uradu. Vetsinou jezdime mhd. Kdyz mel asi pul roku tak obcas pohlidala teta a jednou v roce kamaradka. Jinak jsme uvazovali i nad lplacenou chuvou. Kamaradka ma chuvy asi 3 od 2 mesicu maleho a chvali si to.