Ahoj. Chci opravdu jen ty, co jsou samy úplně.
Otec mi zemřel, se zbytkem rodiny se už x let nestýkáme, přítele nemám a kamáradku opravdovou jednu, zbytek je o ničem.. jen na pokec a nic.. takže jsem úplně sama na dceru 2 roky..
Jsem už taková zoufalá, nemám si s kým pokecat, nemám hlídání.. proste jsme spolu jen my dvě… zažila jste některá?
Jak jste to zvládaly?😔
@tulipdona Určitě nešlo, je to strašně složité, už tak fungujeme x let a vracet se nechci.
Chápu. A co zkusit nějaké mateřské centrum? Tam se musíš zajisté s nějakou maminkou seznámit, i pro dceru to bude mít plno benefitů. 🙂
@tulipdona To bych mohla zkusit.. 😊
Co si najít náhradní babičku?
@sirinfirst Jak to myslíš, jako vejít do ulic a najít si novou mámu a malé babičku? Absurdní.
Ptam se kdo to zažil nebo zažívá, tyhle rady fakt nepotrebuju
Existuji skupiny, kde se hledá náhradní babička nebo náhradní vnoučata.
@sirinfirst ti poradila dobře, tak nebuď zlá ;).
Chtěla jsem pomoct, tak promiň. V Plzni je spolek, kde tohle funguje. Setkávají se maminky s dětmi a senioři, a když si sednou, můžou pak spolu takto navázat kontakt.
@sirinfirst No, moc tomu neverim. Jako třeba chůva, hospodyně ano.. ale jen tak náhradní babička, měla jsem souseda, který byl na malou hodný ale pak začal být nějaký hnusny (bylo mu 70) a vystoupavalo to a to chtěl byt děda, takže už tomu neverim.
Jednu babičku máme, ale ta bydlí daleko, tak za ni občas 2-3x jedeme..
@tasimia Ale já ji nehledam, já napsala Jasne, zda někdo toto zažil, to já hledám. Ne otázky a co rodina a co někdo a proc a tohle. Jasne jsem napsala jak to je a co chci.
Ahoj, před 4 lety mi umřela máma, a 2.srpna náhle taťka. Sourozence žádné nemám. Jsem vdaná mám 21 měsíčního syna a druhé na cestě (32 tt). Ale pořád se cítím sama, ikdyz mám už svou rodinu, tak ta pokrevní chybí. Taťka mi v posledních letech hodně nahrazoval mamku. Mám pocit že nikam nepatřím, když se podívám na syna, tak ho pořád vidím s dědečkem a co se týče druhého, hodně lidí mi říkalo, že jeden musel uvolnit místo druhému, ale... nějak jsem se přestala těšit (vím zni to hrozne). Mám pocit, že jsem rezignovala na život...
@lenuli89 Tak to mi je strašně líto😔 co se týče těch stavů ti naprosto rozumím… mám takové dny a pak dny kdy je vše zalité sluncem.. máš partnera asi vid? Ten ti nepomáhá? Furt mluvit a mluvit o tom..
Tím, že já nemám absolutně nikoho a holka má ještě období vzdoru, tak mi asi brzy přeskočí 😂😔
Máš teda zvláštní přístup..
@lenuli89 co se týká rodičů jsem na tom podobně mamka umřela 2017, táta v dubnu. Často myslim na to, jak jsem ráda, že mám ségru. I tak je to těžký, ale bez ní by to bylo horší, drž se.
Pro autorku: omlouvám se za reakci i když nejsem "cílová skupina" 😉
(p.s. nevyžádané rady tu budou vždy ale zase ti posunou diskuzi nahoru).
@eviicka To mě taky moc moc mrzí 😔
No sestru mám taky, ale našla si chlapa, takže se na rodinu vykašlala, je dobře, že máte takový vztah!
Moc děkuji 🙂
Zažívám každý den. Roční a dvouletý dítě. Chlap pořád v práci a když má volno, stejně se s ním nedá mluvit. Rodina daleko a ta co není daleko nemá zájem. Kamarádi zadní. Tak jsme pořád sami, já se učím jako samouk, chodíme ven, spíme, jíme, každý den dokola a je mi také smutno, často, zhoršuje to fakt, že mám vedle sebe muže o kterého se nemůžu opřít.
Já jsem šťastná, že mám děti, fakt moc šťastná, a říkám si, že to rychlé uteče, brzy školka, práce a už budou zase nové lidi kolem mě a asi už nebudu tak "sama".
Odkud jsi? Napiš město, třeba tu jsou holky nebo já sama, co bychom ven šly, občas něco podnikly, napsaly si 🙂 hm?
Fnukanim nic nezlepsis, začni jednat. Navrh na nahradni babicku povazuji za výborný. Kamaradka takto nasla a chvali si to. Zacalo to jako placena sousedska vypomoc, po nejake dobe se zacali s "babickou" stykat vic. A pokud chces kamaradky, neni nic jednodussiho nez vyrazit s ditetem na hriste a zacit mluvit s jinymi matkami. Pred 6 lety jsem byla jako kul v plote a takto potkala spoustu holek, se kterymi do dneska kamaradim a pravidelne se vidame.
Nezlob se, nechtěla jsem reagovat, ale musím. Chápu, že hledáš spřízněné duše, co zažily to samé. Ale zároveň je tu spousta těch, co se snaží poradit, aby si se z toho dostala ven. A ty jsi jen nepříjemná a zla. Co zkusit zabrzdit a zamyslet se, zda by to řešení nebylo?
Náhradní babička mi přijde super. My žijeme v zahraničí a něco takového by se nám siklo. Jen se na nepodařilo zatím najít.
Mateřská centra, hřiště, atd... Vždyť musí být spousta míst, kde někoho najít. Možná to chce i zapracovat sama na sobě a mezilidských vztazích. A to říkám proto, protože sama nad sebou taky takto přemýšlím.
Přestaň se litovat, a něco udělej, nebo nedělej nic.
A proč se s rodinou nestýkáš? Nešlo by vztahy urovnat?