Byt ve městě nebo domek na vesnici?

To asi hodně závisí na tvé nátuře. Moji rodiče mají obří dům a oba shodně říkají, že už nikdy. Já bych do domu nikdy nešla, nechci o svém řídkém volnu řešit trávník a okapy a padající malbu.

@1eso1 já bych si vybrala dům. Nechali jsme si postavit na klíč. Novostavbu a udržujeme zahradu. Žádné zateplení okapy apod předpokládám řešit v blízké době nebudeme. Ovšem naše vesnice má devítiletku.

Sla bych do bytu. Ja z ostravy sla na vesnici, jsou tu vlaky, busy, ja mam auto. V obci je skolka, skola, do nejblizsiho mesta se da dojit i prsky, ale nebyt tu nssi a dcera uz uvykla a nechce o stejovani ani slyset tak jdu zpet do ostravy do bytu

@1eso1 Já jsem vyrostla na vesnici, dneska už je to spíš satelit kousek za Prahou. Vždycky jsem nesnášela práce na zahradě a kolem baráku, od 5. třídy dojíždění do školy. Když jsme s manželem kupovali byt, všichni v mé rodině to považovali za dočasné řešení a že s dětmi se určitě přestěhujeme do domečku se zahradou. To se nestalo, já si život v bytě, v paneláku, na sídlišti zamilovala. Mně to naprosto vyhovuje, do domku už by mě nikdo nedostal. Ale těžko radit, tohle má každý jinak. Pokud je domeček tvůj sen, splň si ho 🙂

Já jsme si život v pražském bytě vyzkoušela rok když jsme zkoušeli teď už s manželem jestli se nezabijeme 😂, pak jsme koupili domeček ve kterém jsme už přes 5 let naší malé je přes rok a být zavřená doma úplně nesnáší, je pak vzteklá, takže pokud prší vezmu ji na kočár a jdeme alepson na procházku, jinak jsme celé dny venku. Já si život s dětma nedokážu v bytě představit. Ale řekla bych že dost záleží na tom jak jsi zvyklá. Je to dost práce, já teda miluji květiny máme jich dost a řekla bych i dost zvířat ( psa, tři kocoury, rybičky venku i doma, králíky a holuba ). My topíme na dřevo, což je také dost práce, ale o to se stará manžel, Každý den se vážně nezastavim, ale nikdy bych neměnila.

@1eso1 moje volba by byla byt. Pokud teda nejsi tesar, mechanik, zednik, nebo dobre financne zajistena. O barak se musis hodne starat, oproti bytu. Sice jsi v dome ve svem, ale vse je na tobe.

@klaruskaholubinka Díky za názor. Já vlastně celý život vyrůstala ne vesnici. Ve městě jsem si zkusila žít asi 6 let... A nebavilo mě to. Sice všechno po ruce, ale žádná příroda. Děti na procházce křečovitě držet za ruku, aby mi nevběhli pod auto... Pro mě nic moc... Spíš přemýšlím, jestli jako ženská ten domek sama zvládnu

Resila jsem toto pred 5 lety. Jestli 3kk v Olomouci a nebo nejaky domek bokem. Zvitezil byt. Jednak z duvodu financi, porizovaci cena byla srovnatelna, ale pocitala jsem si mesicni naklady - tedy i naklady na dojizdeni z vesnice, ale taky jsem cely zivot bydlela v panelaku. Dnes mam trilete dite a druhe na ceste. Moc rada bych utekla bud do maleho mesta nebo do domu. Ale porod se blizi a po nem budou jine starosti.

Dětství jsem prožila v dvougeneračním domě v menším městě, stavěl ho děda a můj otec je domácí kutil, takže s drtivou většinou problémů kolem domu si poradí sám, případně ví, koho si zavolat na pomoc. Já na to prostě nemám buňky, nervy ani čas, takže po odchodu z domu jsem zvolila byt na pražském sídlišti. Občanská vybavenost je tady dobrá, skoro vše, co potřebuji, mám v docházkové vzdálenosti + je tady funkční MHD, navíc synové nebudou na rozdíl ode mě izolováni od vrstevníků (většina těch mých bydlela na dost vzdáleném panelákovém sídlišti). Do domu bych už nešla, kor někde na vesnici, kde - s prominutím - nic není.

Záleží na tvých možnostech, my jsme se před lety také takto rozhodovali, nakonec jsme zvolili zůstat v bytě, jsme spíše městští typy a děti tady už mají kamarády, školu, blízko máme babičku. Ale postavili jsme si malý bungalov na vesnici v podhůří, takže víkendy, prázdniny trávíme tam, za mě ideální řešení.

Je to o preferencích jedince, já bych do bytu nešla nikdy, ale já jsem z vesnice celý život a tak to, co pro někoho může být neakceptovatelné, to je pro mě spíše výhoda a naopak

Jestli ti muzu napsat avuj pohled. Ja vyzkousela oboji nekolikrat. A troufam si tvrdit, ze jednou z vyznnych otazek je sousedi. Mesto ma sve klady a zapory, vesnice taky. Ja vzdy vnimala vesnici jako to pozitivnejsi, ale do te doby, nez jsem vyfaspvala na stale ziti naprosto otresne sousedy a ne jen je..... Tak trochu je potapana cela vesnice. A ver, ze po chvili to dokaze ten zivot docela dost otravit a psychicky te to vysisuje, vedet to, asi sem ani nejdu. Jinak se tyce ostatnich veci, zalezi na tom, co jsi ochotna preferovat, nebo snyst. Je jasne, ze na vesnici musis za vsim dojet, ve meste jspu za jiny problemy. Zkratka srovnej si pro a proti, treba si to napis i na papir.

@1eso1 já si pořídila starší domek sama, sice už mám muže, ale splnila jsem si sen, vždy jsem chtěla domeček na vesnici a tenkrát jsem si řekla, že když už nemám toho muže a rodinu, domek a psa na zahradě, jak jsem si kdysi vysnila, že do toho holt budu muset jít sama. Některé drobné opravy jsem zvládla a pak mi osud seslal šikovného muže, který neumí moc lenošit a pomohl mi s většími věcmi, já bych neměnila. Jsem neskutečně šťastná, když můžu s dcerou vyjít na zahradu, vypít si kafe, malá si hraje, houpe se, hrabe se v pískovišti, zobe jahody, třešně, hrášek... Nakonec mám i slepičky a křepelky a jsem za to moc ráda.

@ilema děkuju za příspěvek. Taky si říkám, že plnit sny je důležité. Ale samozřejmě ne za každou cenu. Taky jsem zapomněla zmínit, že na vesnici mám mamku a přátelé a ve městě bych byla úplně sama

Pokud neřešis peníze, řídila bych se povahou ...my s manželem jsme hrozně akční , sednout si přes den na gauč a podívat se na televizi to se nám opravdu stát nemůže 😀 potřebujeme pořád něco dělat a domeček a zahrada hlavně nám to umožňuje, dcera na zahradě si vyhraje krásně sama , doma vůbec ...jen jsem teda měla podmínku školku a školu kousek, až nejsem taxikář 🙂

@zuzazidkova tak peníze samozřejmě taky řeším, ale vyjde mi asi překvapivě levněji domek na vesnici než byt ve městě. Ve městě jsem bydlela posledních cca 8 let a pro mě to bylo utrpení.

Já jsem taky sama s detmi, mám malý domeček 4kk s malým pozemkem. Jsem maximálně spokojená. Dětem to na vyblbnuti stačí, mají tu pískoviště, trampolínu, klouzacku, další hračky. Práce kolem toho je, to neříkám že ne, ale je to malý a celkem brzy hotový, posekaný, okopaný. Je to nový domek a inkaso mám poloviční než známí na bytě 3kk s vysokým fondem oprav.
Ale je fakt, že jsme kousek od města, je tu velká škola, je tu doktor, ale už ne pediatr. Na větší nákup jezdím cca jednou za dva týdny do města a pečivo jinak nakupuju po cestě z práce, většinou si to zamrazim na celý týden. Neměnila bych, jsem tu spokojená jak želva.

Musíš podle sebe .... já vyrostla v RD na kraji města, pak jsem během studijí žila v bytě ve velkém městě, s manželem jsme pak ,,utekli,, zpět na venkov - máme statek na vesnici kde není nic, všude dojíždíme, je to někdy fakt záhul - máme zvířata, zahradu, na baráku se furt něco musí opravvovat, udržovat, ale asi bych neměnila .... kdybych byla s dětmi sami tak bych to ale nedala - zase ale my jsme extrém :Đ něco jiného by byla novostavba s menší zahrádkou 🙂

Neumím si představit s dětmi žít ve městě - je super že vyjdeme ze dveří a jsme v lese, že syn může po vesnici s klukama běhat sám ( tak jako kdysi my) - ve městě bych ho nepustila, máme uzavřený dvůr - můžu doma vařit zatím co si děti hrají venku ( starší cca od 3 let sám - celou dobu ho vidím oknem z kuchyně, u mladší se na ten věk už těším ) , když je jedno dítě nemocné, není druhé limitováno a můžu jít na zahradu jen s jedním .... prostě život v bytě s dětmi si fakt představit neumím 🙂

Vybrala bych si domek na malem meste. Tak abys mela v dochozi vzdálenosti skolku, školu, potraviny.. Aby i mhd byla nejak slusna.

@blackhole Pod to se podepisuji. Jako bych to psala já.

@1eso1 domek, domek, za mě domek🙂. měla jsem tu čest narodit se v Praze centru, bydlela tam do svých 35. Pak nová rodina, domek, prcek, nelituji. Ano, dojíždíme, ale je to vyvážené celosezonním "bydlením" venku, na zahradě, večery se západem sluníčka, kočka, pes😀.
To, jestli to zvládneš - to má plno aspektů - nový nebo nově zrekonstruovaný domek nevyžaduje nic extra, jen běžnou údržbu a když si to zařídíš tak, abys nemusela lézt po záhonech a trhat plevel třikrát týdně, je to pohoda.
Navíc - když budeš mít pár kaček navíc, může to někdo udělat za tebe, na vesnici vždy někoho najdeš, kdo pomůže s tím rádo zmiňovaným "okapem".
Synovi je 11, vpohodě umí dojet MHD (PID) do Prahy, do školy, když je třeba, nebo když chce s kamarádama do kina, takže není odtržený od reality🙂.

Z toho, co tady píšeš bych za tebe volila domek, hlavně pokud tam máš i mamku a ve městě jsi sama.
Já bydlím na malé vesnici kousek od města a už nikdy víc. Vždycky jsem si říkala, že do domku nikdy a teď vyloženě trpím. Procházky s kočárem po silnici, všude autem, protože autobus je často plný nebo nejede. Hřiště je tu jedno rozpadlé, žádný obchod... Ale je "vesnice" a "vesnice".

@berenika39 děkuju. To mě nakoplo 🙂

@1eso1 proto jsem to napsala. Dřív byl propastný rozdíl mezi bydlením na vesnici a ve městě, lidí ze vsi byli burani🙂)))) (v dobrém) a lidé z města byli honorace, něco víc, nevím, jak to napsat. Dneska se díky satelitům a rozrůstajícím se okrajovým částem měst i vesnici ten rozdíl ztratil a města se a vesnicemi v mnoha případech sblížila..sblížily...sblížili...sakra, A je správně.
Čas , strávený v autě s Petou od jeho 2,5 trávíme povídáním, hodně nás to sbližuje, je to čas jen pro nás dva a myslím, že nám to moc pomáhá. POsloucháme rádio, povídáme o žhavých tématech, hele - když chceš, najdeš si na všem pozitivum🙂)))

V domku si víc uvědomuju běh ročních období, víc, to vnímám.....dalo by se psát asi víc🙂

Za me urcite domek.👍👍👍Zkusila jsem oboji. Byt nedavam.. Pro me hruza des. Sice ve meste, ale des. Pak jsme postavili dum na vesnici a tam zase nuda.. Nikde nikdo. Chtela jsem vzdy dum v rodnem meste kde je vsechno.. Skola, skolka, jesle.. A nastesti se podarilo. Ted stavime ve meste, kde je vsechno a pritom to mame par kroku od prirody, rybnika, lesa a pritom par kroku od skolky, skoly.. No splnil se mi a manzelovi sen.. Takze za me dum ve meste, na vesnici uz bych nestavela. Ale je to o financich. Jinak zahradu miluju a nas syn neni zavreny nekde v byte ale lita po zahrade. Ma tam sve hriste a nee nejaky hnusny mezi panelaky,kam chodi i psi. Kolem nastesti mame hodne mladych rodin, takze deti dostatek. Jinak novy dum nepotrebuje x let zadnou udrzbu, my ke vsemu delame bezudrzbovy dum. Zadne drevo apod. Mame prizemni dum.. Jednoducha udzba. A mala velikost domu.. Kvuli financim i na stara kolena, abych nebehala a neuklizela 200 m barak. Ps. Taky je dobry kdyz je manzel, pritel zrucny.. To hooodne usetri penize. Manzel je zednik, ktery dela vse sam na baraku a fakt tohle hooodne pomuze. Tak hoodne stesti v rozhodovani. 🙂👍

@berenika39 to je asi to co mě hodně láká. Člověk je vlastně skoro půl roku venku. Víc vnímá tu přírodu. Já bydlela poslední roky v bytě a fakt jsem tam trpěla. Přesto že jsem měla všechno po ruce i chybělo vylézt ven jenom v teplakach, pozdravit souseda.. Nevím jak to popsat

@1eso1 nejvíc záleží na tobě, k čemu tíhneš. Ale nepřijde mi, že by k baráku nutně patřil chlap. My máme barák bez přilehlého pozemku, jen s terasou, a nemůžeme si to vynachválit. Když potřebujeme něco zrekonstruovat, zařizuji to s firmami já, o menší opravu něčeho můžeš poprosit někoho ze známých. Akorát já už bych si dnes nevybrala ani město, ani malou vesnici. Na pidivesnici jsem žila do 25 let, ve městě jsem studovala a nějakou dobu jsme tam i bydleli. Usadili jsme se na maloměstě (3000 obyvatel) a já doufám, že se odtud do smrti nebudu muset hnout 🙂. Je tu vše - od školky až po gymnázium, lékaři, obchody atd. a přitom to má vesnický charakter. Ale pokud máš v hledáčku vesnici, kde máš rodinu a přátele a znáš to tam, tak bych šla tam. Nebýt tam sama mi přijde jako největší benefit ze všeho.

@1eso1 přesně tak. navíc - nejlepší na řev je práce - takže když máš trable, jdeš ven, projdeš se se psem, posbíráš ořechy popadaný, sedneš si venku a ugriluješ stejk, když hoří, máš sousedy. Mě je už hodně roků, vím, že tohle si chci užívat dlouho, být stále aktivní díky domečku🙂.

@berenika39 to je další věc. Člověk v bytě nemusí tak nějak nic. A já nechci úplně zakrnět. V bytě mi hrozně chyběla ta zahrada. A město je takový... Studený pro mě. Lidi se neznají. Na vesnici jsou zase některý drbny, který člověku občas otravují život, ale nad tím se povznesu