Těhotná se ženatým mužem.

@gabri14 je to první miminko a to by sis měla nechat.. Nikdy nevíš jestli ještě dostaneš tuto šanci být matkou...poradne to zvaž

@gabri14 Nevidím adekvátní důvod k potratu. Jasný, mohla nys mít lepší start, ale není to ani žádná tragédie.

nebudu ti lhat. asi to hufe tezke, ale ver te kdyz ne hned tak casem bys litovala. ja osobne bych to nedala. deti miluju snad odjakziva a ma psychika by to nedala. nebala bych se a otce uvedla do rodneho listu. kdyz nic tak at aspon plati. rodice mozna budou ze zacatku nastvani ale urco pomuzou jak budou moci. a pokud budes v poradku muzes pracovat i v tehu a pak treba i s prckem. drzim pesti at se rozhodnes tak jak to citis. hlavne at to zvladnes

@gabri14 ahoj, pokud vis, ze nebudes zit v uplne bide, miminko si nechej. Zapis ho do rodneho listu, at se stara alespon financne. Nemuze z toho vyklouznout tak snadno, zplodil dite, lidskou bytost, musi za to vzit zodpovednost.
Jiinak pravdepodobne ho ceka rozvod, tohle jeho zena asi nekousne. Ale s tim mel pocitat od zacatku. Ututlat to nepujde.

Já bych ho do RL nepsala. Asi jsem za exota. Sice bez alimentu, ale nebudeš mu muset časem dítě půjčovat. To bych nekousla, zvlášť pokud s ním manželka zůstane (znám takové lidi)

@gabri14 Noo a já jsem asi jediná,která by na potrat šla. Protože očividně se na rozvod nechystá,když tě poslal na potrat a tím pádem bych se cítila,že se mnou absolutně nepočítá a má mě jen na jedno. Jsi mladá a dítě ti ho bude akorát neustále připomínat. Navíc být s dítětem sama je strašně náročný,dobrovolně bych do toho nešla.

@monikaa_h dite neni nepotrebny kus nadobi, ktere se muze vyhodit, kdyz neni kam dat. Pro Krista pana...

@gabri14 Moje kamarádka byla ve tvém věku na potratu. Otěhotněla s klukem, se kterým sice chodila nějakou dobu, ale on ji opakovaně podváděl. Řídila se rozumem. Jeho dítě prostě nechtěla. Ví o tom jen pár lidí, z blízké rodiny nikdo. Teď má s manželem prcka a je šťastná. Za svým rozhodnutím si stojí. Ve 24 letech bych možnost potratu nezavrhovala, teď ve 30ti když čekám druhé, vim, že je to dar. Když si dítě necháš, nějak se protlučeš. Hodně štěstí.

Asi bych taky na potrat šla. Což zní komicky, protože teď bojujeme za to mít dítě. Ale nechtěla bych mít dítě s takovým volem. Přijde mi to jako zásadní. Já začala dítě chtít až potom co jsem poznala svýho muže. A i když máme problémy počít, tak kdybych se měla vrátit v čase a třeba mít možnost mít dítě s bejvalým a nebo vědět, že prostě žádné nebude nebo budou tyto problémy... stejně bych ho nechtěla. Prostě s tím člověkem bych dítě nechtěla. Nějaké tahanice o výživné, mačkání se v bytě s rodičema a miminem... to bych nedala. Takže tě chápu a souhlasím s
@monikaa_h

Je to na tobě. Rozhodni se podle toho co cítíš. Já jsem pro, aby děti, na které se rodiče netěší a nechtějí je... raději na svět nešly.

Samozřejmě 24 není tak málo, zázemí máš, rodiče tě nejspíš snad podpoří... ale abys pak na něj sváděla, že máš zkažený život.. to si žádné dítě nezaslouží. Takové dětství měl jeden můj bejvalej a vyrostl z něj sociopat. Takže si to rozmysli a rozhodni podle srdce. Rozum bych dala až na druhé místo.

@sudylichozrout proč by to nešlo ututlat... řekla bych, že otců, kteří platí alimenty na dítě, o kterých jeho manželka neví, je víc než dost. Často to praskne až při smrti otce, kdy se zjistí, že je o dědice víc...
@gabri14 dítě bych si nechala, není ti 16, abys takhle přemýšlela. Jsi dospělá, dostudovaná, otec dítěte bude muset platit, rodiče ti určitě pomůžou. O potratu bych nepřemýšlela.

Kdyby s tebou chtěl být nebo se k tomu stavěl lépe tak by sis dítě nechala? To se budeš rozhodovat o tak důležité věci podle toho co se hodí chlapovi, notabene takovému? Svoje dítě bych si jen kvůli tomu že mě nechce jeho otec vzít nedala. Snadné to nebude, taky jsem sama ale moje dítě mi to stokrát vynahradí. Víš co, můžeš jít na potrat a za deset let budeš mít rodinu, fajn chlapa, fajn život a dítě, nebo taky na tom můžeš být jako jedna žena od nás, šla na potrat protože otěhotněla kolem dvacítky, s chlapem to nebylo ideální a teď je jí kolem 40, bez partnera a bez dítěte, prostě to zatím nevyšlo a asi ani už nevyjde. Je to buď a nebo, já se svojí povahou bych to neriskla. Chlapy příchází a odchází ale dítě je kus mne, moje štěstíčko, můj život.

@gabri14 to, jak dite muze milovat matka, vi jenom matka... je to laska a cely zivot, nejvetsi laska, kterou zena zazije, takze to, co pise @vitezove je z pohledu osoby, ktera to dite nema. Ty uz to dite cekas. Sociopat muze vyrust i v idealnim prostredi, kde diteti nic nechybi, jeden priklad za vsechny? Jako vazne? A takova pausalizace?
Zpet k problemu... milenec je totalni sobec, chce se zbavit zrejmeho dukazu nevery, ktery by manzelka nerozchodila. Nechove se jako chlap, ale zbabelec... pro nej je potrat jen dalsi "antikoncepce". On to dite v sobe nenosi, on nebude mit nebezpeci celozivotniho trauma, mu je to jedno.
A Ty? Ty si to musis rozmyslet, co bude pro Tebe vice bolestive, zda zit s ditetem, anebo zit s pocitem, ze ses ho zbavila. Ono se to zda, ale potrat umi zenu pekne semlit.

Rada? Neni... jedine, co muzu poradit, promysli si to. Rekni o tom rodicum, podaji Ti pomocnou ruku a treba spolecne najdete resenj.

Vztah a milencem.nejspis pujde do kelu, bud si dite nechas a on to nerozdycha, nebo si dite nenechas a Ty to nerozdychas. A uprimne, od zenatych ruce pryc, z toho neni nikdy nic dobreho a vsichni zucastneni se trapi (vcetne deti).

Hodne stesti pri rozhodovani, volba je na Tobe.

P.S.: Taky se muze stat, ze uz nikdy dite nebudes moci mit po tom zakroku. Je to sice male procento, ale je

@monika76301 helejt, ja zde s @vitezove nesouhlasim, ale tohle byla podpasovka a mela by ses omluvit.

@priefi dobre napsano!

Moja kamoska otehotnela so zenatym - omylom, davali si 4 rokov pozor (od jej 15) a praskol kondom. Chlap chcel, aby isla na potrat, dieta si nechala, platil alimenty, rozviedol sa a teraz aj tak zije s byvalou zenou. O malu nejaky extremny zaujem nejavi, ale plati. Studuje popri malej medinu, uz ma aj druhe dieta a hovori, ze by nemenila, Sarinku miluje od prveho momentu.
Ak dieta nechces, daj ho radsej na adopciu. Potrat prinasa rizika aj pre teba. A niekomu adopciou urobis radost..

S mým otcem otěhotněla jedna ženská, když mě bylo nějakých 17let.. vlastně tím praskla nevěra a bylo.. naší se rozvedli..a upřímně zaplať pánbů..kdyby někdo viděl do popředí naší rodiny, tak by pochopil...tak mám bráchu ☺️ a té ženské to nemáme za zle...v prvních dnech byla máma na tom dost špatně, brala antidepresiva...ale dnes říká, že mu vlastně děkuje, protože se díky tomu zbavila tyrana.
Jestli máš zázemí, podporu rodiny (to asi teprve zjistíš), tak si miminko nech. Nikdo neříká, že na něj budeš celý život sama.
Jemu bych oznámila, že budeš vychovávat sama, ale na potrat nepůjdes(jen navrh)..

@gabri14 znám holku co otěhotněla ve druháku na střední, prcka si nechala, rodiče jí pomohli, dostudovala a pracuje. Teď je dítěti 10let a ona má manžela, který je neplodný a jsou fungující rodina (biologický otec dítěte nemá zájem o svého potomka). Pak znám holku co šla ve 21 letech na potrat a nyní ničeho nelituje, má chlapa co má dvě děti z předešlého manželství a na svoje se zatím necítí (biologický otec dítěte neměl zájem a neměla zázemí pro prcka). A taky mám kamarádku co šla na potrat ve 22 letech, teď jí je 24 a hrozně toho lituje. Chlap jí k tomuto činu donutil a od té doby se hádají a ona vidí, že udělala chybu a bojí se, že se nepovede mít v budoucnu svého prcka. Takže moje rada zní, pořádně si svůj krok promysli. Nikdo ti do toho nemůže kecat. Hodně štěstí 🍀.

Jinak ja chapu potrat u sestnactilete zabky, kterou zbouchne na diskosce ve vedlejsi vsi mistni plajbooj a ona nema nic, ani vzdelani, ani penize, ani treba zazemi. Ale ne u holky, ktere je 24, ma vystudovanou vysokou skolu a muze si zazemi snadno vybudovat.

@denny27 vidim, ze to mame podobne.. otec cakal dieta s inou zenou ako mamkou, ked som mala 12 teda, mam 11 rocneho brasku teraz.. mamka najprv nervy, depresie.. a potom ked sa o 3 roky oficialne s tatkom rozvadzala, tak mojej nevlastnej mame podakovala, ze "nas ho zbavila".. ze ona by ho nikdy neopustila a nebol to uz dobry vztah. Tatko je s nevlastnou mamou doteraz, nie sme si nejako blizke, ale otec vyzera spokojny. Osobne by som nechcela, aby "sa vratil cas a mamku nepodvadzal"..

@monika76301 Kdos bez viny, první hoď kamenem. Nikdy neříkej nikdy. Pokud skutečně věříš v to, co tu píšeš, pak bys měla vědět, že ten zmíněný "trest" nepřichází jen za provinění, ale také za odsuzování.

@gabri14 Ja bych si ho nechala. Jestli ho chces, mas kde bydlet, nasetrene penize + dostanes alimenty, tak proc ne? Ono se rekne ze bez chlapa je to horsi...co si budem povidat, ja mam 3 mesicni holcicku, chlapa sice mam, ale jedina jeho aktivita je, ze ji vecer vykoupe, jinak se staram ja + domacnost + prace na cely uvazek. Takze jde to 😉 A rodice ti urcite pomuzou 🙂

@sudylichozrout no ale ona má asi pravdu. Nevím jaké to je mít dítě. Ale autorka taky ne... Já jsem jen chtěla trochu autorku podpořit. Protože tu všichni píšou, že je hrozná, když vůbec nad tím uvažuje. Jasně, já bych jí taky nejraději napsala, ať na potrat nechodí. Z mého dnešního pohledu je to prostě hrozné, že tohle musí vůbec řešit. Ale dokážu se do ní vcítit a dokážu pochopit, proč tuto možnost zvažuje. Do hlavy ani do srdce ji nikdo nevidí. Rozum říká, aby šla na potrat. Taky jsem napsala, že bych v tomto případě poslouchala srdce. Pokud srdce dítě opravdu nechce, necítí žádnou lásku... tak bych se bála, že by se to taky nemuselo po porodu změnit... Ale pokud píše sem a neví si rady, tak se nejspíš srdce hádá s rozumem. Nejspíš srdce by to miminko chtělo. Pak znovu říkám, držet se srdce.

Ale prostě ty možnosti tu jsou. A ne každá žena cítí to, že dítě je absolutní pupek světa a nic jiného není důležité. A ne každá tohle cítí, i když má doma třeba dvě děti. Znám takové. A znám takové co mají doma děti, milují je nadevše a stejně řešili, jestli jít s dalším na potrat nebo ne. Právě prostě "nehodí se to, nevejdeme se sem...". Většinou nakonec vyhrálo srdce a dítě si nechaly, ale není to tak neobvyklé ani v pozdějším věku.

Autorko, drž se. Rozhodně tě neodsuzuji, myslím, že jsi ve velmi těžké situaci a držím ti palce, aby si našla tu svou správnou cestu. Kterou ti tady stejně nikdo neporadí.

@vitezove rozumim...

@sudylichozrout Ne to není kus nádobí,ale právě proto. A každý na to kouká jinak. Já bych s takovým člověkem nechtěla mít už nic společného a už vůbec ne ho vydírat dítětem,ať teda aspoň cáluje prachy. Dítě je ,,něco,, co chci mít spojený s tím pravým. A kdyby náhodou se něco v budoucnu stalo a manželství nám nevyšlo,budu vedet,ze malá vznikla z lásky a manžel se na ni těšil,miloval ji od prvního ultrazvuku a byl mi vždy podporou! A nee, že kdykoliv se na dítě podívám,tak budu vedet,ze vzniklo jen z toho,ze si nějaký chlap udělal dobře a pak mě honil na potrat,ze to se mnou nemyslel vážně a ze se z nej aspoň snažím něco vytřískat. Je to slečny věc. Tohle je můj názor na věc a absolutně se za nej nestydím. Já jsem nemohla mít dítě nějakou dobu a trápilo mě to,ale jsem šťastná,ze malou mám a že mám vedle sebe jejího tátu.

Bylo mi nejakych 22, kdyz jsem na potrat sla. Ze stejnych duvodu jako ty. Nikdy jsem nelitovala.
Ted jsem vdana a mam 2 deti. Manzel pracoval rok v cizine a ja byla na dite ten rok sama.
Je to strasne tezke! Nesdilet s milujicim partnerem to dobre i to spatne.
Nemit nikoho kdo te obejme, ty vecery o samote.. ptz dite te proste izoluje.
Je neskutecne tezke byt na dite sama. Financne i emocionalne.
V tvoji situaci bych do toho nesla 🤷‍♀️

@monikaa_h ja se o tomhle nechci sporit, neboj. Je to kazde vec. Ty mas svuj pohled, ja svuj.

@gabri14 ahojky, tvé situace je mi moc líto, ale chtěla bych ti říct, že prvně si musíš ujasnit jestli máš rodinu, která tě v tomto případě bude schopná psychicky i finančně podpořit, s uvedením otce do RL bych byla obezřetná, protože se může stát, že se nakonec bude ten chlap s tebou o dítě soudit takže sice alimenty od něho by jistě pomohly a byla by to určitá satisfakce za jeho chování nicméně dobře to promysli ☺️
Já jsem byla v podobné situaci akorát, že já zrovna nastoupila na vysokou školu když jsem to zjistila takže jsem byla o něco mladší a rozhodla jsem se pro ukončení těhotenství, vím, že v té době jsem nebyla připravená na to být matkou a nebyla bych dobrá matka.....teď jsem vdaná a s manželem čekáme první miminko, jsem teď moc šťastná a svého tehdejšího rozhodnutí nelituji nicméně ti můžu říct, že pokud se pro ten potrat rozhodneš tak tě to bude provázet do konce života a často si na to vzpomeneš, co by kdyby ...