Strach z potratu. Jak se té myšlenky zbavit?

Misicko děkuji moc.... máš pravdu co se má stát stane se.... 🙂

Beo, toho se nezbavíš, já jsem taky pořád koukala, až teď jsem klidnější, protože vím, že mimi je už relativně velké. musíme všechny doufat, že to dopadne dobře, nic jiného nám nezbude

nejlepe na to nemyslet, to by se clovek taky mohl pomast, kdyby neustale myslel na to, co spatne se muze stat

je fak t že já na to myslim také , a bojimse jít vždy na wc 😒
ale když zaměstnám ruce tak na to nemyslim a nebo spim 😀

Nejlepší je na to nemyslet a být v pohodě.Protože , když máš potrartit tak se to stejně stane ať by jsi dělala co dělala.Já sem potratila samovolně po sobě dvakrát vždy v devátém týdnu.A nebylo to nic příjemného a hlavně , když mi doktor doporučil nemít další dítě.
No co poradit nedělat si nervy a být v klidu a těšit se na miminko 🙂 .A nenič si krásné chvíle těhotenství strachem že by se ti mohlo něco stát.Uživej si to 😉

ahojky,fakt na to clovek nesmi myslet,a verit ze je vse v poradku,
ja prvni tahotenstvi sem mela rizikove,vetsinou sem lezela,
potom se mi podarilo tehotnet znovu,ale o miminko sme prisli,chytla sem vysoke horecky,hodne to bolelo,tolik sme se tesili,ale verila sem ze to takhle prece neskonci
a necekane a zazrakem sem otehotnela,hned za dva mesice po tom,ale mela sem porad ze zacatku strach,abych znovu nezacla krvacet,neonemocnela
a stalo se,opet sem chytla horecky,ale verila,ze to miminko zvladne a delala sem vse pro to aby se tam udrzelo,a zvladlo,taky rizikove,ale ted mame zdraveho chlapecka,a tesime se uz ted na treti mimco,ktere planujeme

Já myslím, že se bojí každý. Já jsem ze začátku krvácela a měla hrozící potrat tak jsem se bála jak blázen, pak když se to zlepšilo, tak jsem se bála a čekala až skončí první tři měsíce, pak že už nic nehrozí. Potom jsem si přečetla příběh jak někdo přišel o miminko v šestém měsíci a bála jsem se a pořád hlídala pohyby. Pak jsem se bála předčasného porodu a teď u nás umřelo jedné paní novorozeně tak se zase bojím aby se mu něco nestalo po porodu. Až budeme mít po šestinedělí tak se zase budu bát aby mi do kočárku nenaboural nějaký zfetovaný idiot nebo řidič trolejbusu. Takže si myslím, že je normální se obávat, to je úděl všech matek.

Tak druhý pokus.
když jsem byla v 12 týdnu, začala jsem krvácet, nevím co je pro koho málo a pro koho moc, ale já jsem měla pocit, že je to pro moje mimčo to poslední. Odvezla mě záchranka. Nemůžu říct, že by se v nemocnici přetrhli v rychlosti ošetření, ale nakonec jsem tam zůstala asi týden na pozorování. Vždycky mě "utěšovali", že to může být začínající potrat:o( Mimčo bylo naštestí v pořádku, prý jsem měla hematom v děloze a ten se uvolnil a to způsobilo to krvácení. Ale když jsem se jich ptala, jak se tam ten hematom objevil,nebyl mi schopen nikdo nic říct, že jé příliš brzy. KDyž mě propoustěli v úterý domů, řekli, že tam ještě něco malinkého je a že se toho nemám bát. No a v neděli jsme frčeli znovu, sice to nebylo tak hrozné, ale měli jsme s manželem strach. Hospitalizace probíhala úplně stejně. Prospustili mě minulý týden v pátek, s tím, že mimčo je v pořádku. Tentokrát jsem se nezapomněla zeptat, zda se může opakovat a bylo mi řečeno, že se to stát může, ale pokud to nebude velké a bolestivé, můžu jít ke svému obvodnímu gynekologovi. Teď si připadám jak blázen, pořád se pozoruju a kontroluju. Nevím co a jak mě má bolet. Máte s tím některá "zkušenosti".
Moc děkuju za jakoukoliv radu,nebo za jakýkoliv příspěvek.

rrenatka: mám už dvě děti a v obou dvou těhotenství jsem krvácela. Při synovi to bylo krvácení z čípku, ale teď při dceři jsem krvácela v 11tt kvůli hematomu.Taky jsem byla v nemocnici,také mě nikdo nebyl schopen říct proč hematom vzniká,ale byla jsem uklidněna,že je to velice časté a že pokud není krvácení intenzivní a bolestivé,tak je vše v pořádku. Dostala jsem léky a týden jsem musela jen ležet.Chodila jsem jen na záchod.Bylo to hrozné,taky jsem se neustále kontrolovala. Dokonce jsem se i budila ze spánku abych se zkontrolovala a začala vždy šílet,když jsem trochu zašpinila.Naštěstí to bzry úplně přešlo a narodila se mi krásná zdravá holčička 🙂 Zkus co nejvíce odpočívat, snažit se relaxovat a určitě to bude OK.Držím palečky ať se ti hezky těhulkuje 😀

Dobrý den chci se zeptat co mám dělat přišla jsem už od 2miminka mnela jsem 12tt a tet jsem zjistila že jsem. Těhotná mám strach až to zas nezažiju poraďte mi doktoři mi nic neřeknou

@pulkerova Ahoj za sebe můžu říct, že jsem teď 27tt a toho strachu jsem se v podstatě nezbavila, jen jsem se sním asi naučila fungovat. Je pravda, že na začátku jsem se asi bála víc. Teď už cítím pohyby miminka, tak se uklidňuji tím. Ale obavy z toho, aby bylo vše v pořádku mám pořád. Jak mi řekla moje kamarádka: ,, o miminko začne mít strach když má sotva pár centimetrů a už nikdy mít nepřestaneš, ani až mu bude 15 let. Nějak jsem si řekla, že to je fakt, že tak to prostě rodiče mají, proto už si žádný takový strach nevyčítám, ale zároveň se snažím nevymýšlet nějaké černé scénáře.

Chápu, že pokud už člověk takovou situaci zažil, je to o to horší. Myslím, že bych se na tvém místě klidně nebála zajít za odborníkem, který si s tebou na dané téma promluví, třeba by ti poradil i nějaké relaxační techniky a jak pracovat se stresem a strachem.

@bru_cka když jsem se bavila otom s doktorem tak mi řekl vždy že hematom byl veči než potomek a že jak se to stane po 3tak pak to bude řešit co Stim

Ahoj, mam za sebou 3 ZT a pak 4. tehotenstvi skoncilo predcasnym porodem, ted jsem opet tehotna, koncim 15tt, ale ten strach je obrovsky a bude az do konce ☹

@pulkerova mas za sebou nejaka vysetreni?

@pulkerova myslela jsem spíš s psychlogem nebo nějakým terapeutem než s gyndařem.

@mari90 nemám doktor řekl že to není za potřeby