Sobecký partner v těhotenství. Jsem já ta špatná?
Hezký den,
asi podobných diskuzí zde bude hodně, ale jsem už zoufalá a asi se potřebuji vypsat.
Já (23) s partnerem(30) jsme spolu přes rok a nečekaně jsem otěhotněla. Poslední 3-4 měsíce se chová hrozně a já čím dál tím víc přemýšlím o odchodu od něj.
Ze začátku se partner choval normálně. Jezdila jsem za ním na víkendy, on ke mně a bylo to super. Já se kvůli němu přestěhovala 100 km daleko od rodiny. Nejdřív jsem bydlela ve svém bytě a po čase, když jsme si řekli, že je blbost, abychom měli dva byty mi nabídl, ať se přestěhuji k němu. Problém jsem s tím neměla, ten byt jsem znala a cítila jsem se v něm příjemně.
Chvíli na to, se událo to, že jsem otěhotněla. Říkala jsem, že je to poměrně brzo a jak tuhle situaci vyřešíme. On byl ten, kdo mě utvrzoval v tom, že to spolu zvládneme a necháme si to. Já ze začátku měla pochyby, ale nakonec proč ne. Budu to mít dřív za sebou. Partner se ze začátku opravdu staral a snažil. Když jsme to říkali rodinám, tak největší obavy jsme měli, jak zareagují naši.
Paradoxně naši měli nejlepší reakci, ale jeho rodiče asi nadšení moc nebyli. V tu chvíli mi přišlo, že se v jeho matce něco zlomilo a od té doby mě prostě nemá ráda. Vždy když tam jedeme, tak má na mě nějaké úštěpačné poznámky. Necítím se tam vůbec příjemně, ale snažím se ji v rámci možností respektovat. Po 4D ultrazvuku pronesla, že mimčo není moc pěkné.Jak tohle může o vlastním vnoučeti říct.To už jsem měla opravdu na krajíčku.
Před Vánoci měla narozeniny a přítel ji dal letenky do zahraničí na květen i pro otce, protože ještě nikdy neletěli letadlem. Z dárku očividně nadšená nebyla a pronesla, že sama s otcem nikam letí, že poletíme taky. V soukromí jsem pak partnerovi si dovolila naznačit, že tou dobou budu v 8. měsíci a už mě nikdo nepustí letadlem. Sama jsem mu řekla, že když bude těhotenství bez problému, ať klidně letí, ale pokud budou komplikace,tak bych byla ráda, ať zůstane se mnou.
Celou dobu to bylo v pořádku,až pak se komplikace přeci jen objevili.
Naposledy jsem byla na pohotovosti v porodnici a tam jsem byla sama a přítel ani nejevil potřebu za mnou dojet. Na pohotovosti jsem nakonec zůstala až skoro do půlnoci a jen mi zavolal a ještě to bral všechno na lehkou váhu. Momentálně lítám po doktorech, injekce, infuze, různá vyšetření a nikdo neví, jak to bude dál. Partner se mnou byl akorát na dvou screeningách a 2x u specialisty. Tím jakoby jeho povinnost skončila.
Partnera už od února přemlouvám,ať to přesunou, že bych byla klidnější, aby tu se mnou zůstal. Ale to jakoby neslyšel.
Jeho rodina o tom ví, že komplikace mám, ale ti taky dělají jakoby nic a přeci to nic není. Naposledy mi lékař řekl, že možná můžu být ráda, že se mi narodí zdravé dítě. Od té doby jsem vystresovaná, co bude nebo nebude. Jestli je mimčo v pořádku.
Začal chodit více do hospody, vracel se v hrozném stavu. Doma byl pak na mě hnusný. Už mi řekl, ať držím hubu a nečumím. Nebo se vrátí o půl 4 ráno, já doma mezitím trhnu hrůzou jestli je v pořádku a něco se mu nestalo,protože neodepisuje na zprávy.
Vždycky měl volnosti kolik chtěl, nijak jsem ho v ničem neomezovala. Ale nyní, když byla byla ráda, aby tu pro mě byl, tak mě pošle do háje.
Teď si v klidu s rodinou odletěl a mě tady nechal. A ještě byl dotčený, že jsem mu napsala, že je sobec a nechal mě tu a dál si jede svůj život. Na to mi odpověděl, že dělám opět uraženou.
Jeho přátelé, moji přátelé, naši vůbec nechápou, jak mi to mohl udělat a odletět, když jsem v takovém stavu jakém jsem a ještě ví, že je u mě riziko předčasného porodu.
Posledně když jsem s nim o tom mluvila, tak mi řekl, že se chovám jako malé ubrečené děcko a že jsem ublížená. Nedá se s ním vůbec komunikovat.
Já vůbec nevím, co dělat. Psychicky jsem už vyčerpaná. Mám ho opravdu ráda, ale za tohle co mi udělal mu to ani nedokážu odpustit. Jak se na něj do budoucna mohu spolehnout, když je schopný být takhle sobecký. Osobně si myslím, že v tom má i prsty jeho matka, jak se teď chová.
A to že pro mimčo nekoupil vůbec nic, ani kočárek vůbec nezmiňuji.
Jsem já tady ta špatná?
Předem se omlouvám za delší zprávu.
Vy bydlíte s jeho rodiči? Tam budeš pořád jen na návštěvě, to nedělá dobrotu. Vztah se ještě víc podělá, až do něj přijde malé dítě..
Fakt odletěl?? To bych si sbalila saky paky a jela za rodičema, abych měla někoho blízko kdyby něco a přesně takhle bych mu to i řekla až by se vrátil a divil, že doma nikdo není
@cherie24 asi tak. Jsi mladá, máš život před sebou. Vrať se k vašim jestli je to možné, zvládneš to i bez něj.
@nany1322 Od takového zdrhnout. Až bude mimčo, bude to ještě horší...
Asi bych dala ultimatum, bud se bude zajimat o tebe i dite nebo jedes pryc.
A protoze nebude, tak se seber a vrat se domu. V tehotenstvi je to o dost jednodussi nez pak s malym miminkem, kdy najednou budes zavisla na nekom, na kom byt nechces... Budes potrebovat pomoc a tady se ti ji asi nedostanes, nebudees chtit byt sama v nepratelskem prostredi..
Na druhou stranu bych trochu zvazila (do budoucna) i svoje chovani, jestli to trochu moc nehrotis. Nechapej to spatne, ale ty obrazky z 4D utz - jsou casto osklive. Ty uz mas dite v sobe, tobe pracuji hormony, tesis se, budes matka. Je pro tebe nejkrasnejsi na svete. Okoli nic z toho jeste neciti, takze jo, ceka se, ze pribuzni reknou, ze to je nejhezdi utz miminka co videli, ale zas bych z toho, ze nekdo rekl neco jineho nedelala drama.
Stejne tak, ze s tebou pritel byl "jen" na 2 screeningach a 2x u specialisty, nezlob se, ale to je vic nez dost. Spousta chlapu jde jen na 1 screening (nebo zadny) a jsou to pak nejlepsi tatove. Jen nevidi smysl v tom stravit cele dopoledne u doktora aby se podivali na obrazek, to neznamena, ze se netesi nebo nejsou nervozni, zda je vse v poradku. Ze vedi, ze mas komplikace, ale delaji jako by nic. A co by meli vsichni delat? Jina je situace, kdybys mela na krku peci o zvirata nebo dalsi male dite, ale jak by ti presne meli pomahat? Kdyby se nedej buh neco stalo, zavolas si sanitku a nemusis resit nic dalsiho. Nezlob se, ale neni mozne ze to prozivas pro svoje okoli trochu moc?
S takovým člověkem nebuď.Jdi za svou rodinou bude ti lépe.Nechala bych to otevřené, řekla bych mu, že jdu k rodině a je jen na něm, jestli to bude mít budoucnost.
Vím, že se nám to kecá, když nejsme ve tvé kůži, ale jestli se máš kam vrátit, tak bych se pobalila a vrátila k rodičům. S mimčem to pak všechno půjde už mnohem hůře, soudy přihlížejí, kde dítě žije a nejde se jen tak "přesunout". Uvidíš, jestli bude bojovat.
Jinak ale souhlas i @tereza0111 , množství společných návštěv u lékaře a screeningů nedělají dobrého partnera a otce...
@odula jo taky mi přijde, že matinka bude mít velký vliv.. ale já bych teda 30letýho floutka vychovávat nechtěla, tohle bude celkem oříšek řekla bych.. jako to, že třeba nejde na utz není drama, ale že se nepostaví za svoji těhotnou babu a v klidu ji tu nechá v jejím stavu je za mě nepřijatelný
Moc chlapů během těhotenství neprdí duhu štěstí. U prvootců to je vůbec zlom - cítí, že nastane tvrdá změna a chtějí si užít, než to vypukne. Se mnou byl u doktora jednou, nějak nevím, co by tam víckrát dělal.
Nicméně jestli tam je vliv matky, budeš to mít dost těžké a jestli máš teď před porodem a on odletěl, tak to je prostě kokot.
Já bych to oddělila na dvě roviny. Pokud si odletí někam do hajzlu a nech doma těhotnou, která může předčasně porodit, být hospitalizovaná pro předčasnou děložní činnost nebonjen potřebovat rameno k ventilaci stresu, tak je kreten a nezaslouží si ani partnerku a ani dítě. Na druhou stranu bych se možná snažila být poněkud racionální stran skríninků, ultrazvuků a spal. Klidně bych se všech skríninků neúčastnila ani já, ale tak nějak to fyzicky nešlo. Manžel byl na velkém prvotrimestrálním (ale díky tomu, že nám dokázali dát akceptovatelný termín, jinak by nešel). Pak nikde a netuším, proč bychom tam měli trčet oba. A pak se mnou několikrát byl na kontrole před porodem, kdy nás strašili postiženým dítětem a oba jsme si tam odskočili od svého pracovního stolu (děláme oba v nemocnici), kdyby to tak nebylo, zase nevidím důvod, proč bychom tam měli vysedávat pba.
A ještě k těm komplikacím - dcera měl IUGR, furt se řešilo, jestli tam není placentární nedostatečnost a chronická hypoxie (jsem anesteziolog, takže si velmi plasticky umím představit, co to znamená), byla jsem z toho úplně rozložená, ale vlastně mi taky nikdo nepomahal, vůbec nevím, jak by mohli…
@nany1322 myslim ze s malym miminem je vztah vzdy jeste mnohem narocnejsi nez driv. Bud to spolecnymi silami zvladnete, ale bude to narocne pro oba, nejak se navzajem prizpusobit a vse vykomunikovat (tvoje potreby) nebo holt ne. Ale urcite nepocitej, ze se on nejak zasadne zmeni narozenim ditete. Jako jo, je to pro chlapa o neco vice uchopitelne, ze uz je dite na svete, ale casto se vztah otce s ditetem zacina zintenzivnovat aspon kdyz uz ditko chodi (a idealne nema uz pleny)
Pokud cítíš, že je tam vliv matky, tak tam asi vliv matky bude. Intuice nás neklame. Pokud cítíš, že se něco v tvojí skoro tchýni zlomilo s oznámením těhotenství, tak může na tebe žárlit, protože nesnese, že v životě jejího syna je jiná žena než ona. Některé matky mají problém pustit své děti. Někdy se může stát, že dítě dělá na mentální úrovni partnera svojí matce.
Nestranně si myslím, že partner absolutně neví, co se sebou, že je dost pod tlakem ze strany své matky, ale zároveň cítí povinnost k tobě a mele se to v něm, proto ta hospoda a alkohol - přijde mi to jako únik. Ze všeho je ve stresu a vylívá si zlost na tobě, což je špatně. Tím se ho nezastávám, neříkám, že to máš tolerovat. Jen je to velmi složitá situace. Já bych v této situaci jela k rodičům hned teď, ať si nemyslí, že na něj budu čekat do aleluja. Možná mu prospěje, když si uvědomí, že tam nejsi, že se musí chovat zodpovědně. Když ti za odchod k tvým rodičům začne nadávat, shazovat tě, tak jasné, kam by ten vztah gradoval.
Je mu 30, je na čase, aby dospěl a postavil k věcem čelem. Chce v životě partnerku, tak se musí chovat tak, aby nějakou měl, nebo si může žít se svou matkou. Někdy je to přestřižení pupeční šnůry bolestné.
K tomu 4d utz, pro mě jsou ty fotky z těch utz trochu děsivé, všechny. Ty ději jsou tam ještě takové málo obalené tukem. Ale těhotné ženě svůj názor fakt netroubím do obličeje.
Jak tady už některé holky píšou - nemyslím si, že partner musí být na každé kontrole u doktora. Zvlášť když je muž pracovně vytížený, nekomplikovala bych mu to zbytečně v práci, aby přišel na UTZ za každou cenu. Obrázek z UTZ uvidí tak i tak. U prvního dítěte byl můj muž se mnou na UTZ asi jednou a nějak mi to nevadilo.
Pokud bych ale měla komplikace, asi by mě mrzelo, kdyby odjel někam do zahraničí. Chce být vůbec tvůj partner u porodu? Protože se taky třeba může stát, že tuto příležitost propásne. To bych mu zdůraznila - aby si vlastně ujasnil, co chce a srovnal si priority.
@drep Já to s tou pomocí vnímám tak, že minimálně on by tam pro ni měl být, když je na tom psychicky špatně z komplikací. Jasně, jinak v těchto případech stejně nikdo nepomůže.
@nany1322 já bych stejně jako ostatní oddělila dvě roviny - přítomnost na kontrolách, screeningách apod. - to není věc, kde když partner nebude, tak se zboří svět. Já byla jedna z mála, co si vše ve všech těhotenstvích odchodila sama a ti budoucí otcové v čekárnách mi celkem vadili, protože většina z nich obsadila volné židle, čučela do mobilu a ignorovala okolí včetně dalších těhotných, které si neměly kde sednout.
Co by mi ale vadilo hodně, je to chování vůči Tobě. V tuhle chvíli bych se opravdu sebrala a vrátila se k rodičům. On se chová hodně nedospěle a pokud o Tebe a společné dítě nechce přijít, tak se teď bude muset hodně snažit. Požádej svou rodinu o pomoc, zda by Tě mohli přijet odstěhovat a odvézt, a uvidíš, co partner, až se vrátí do prázdného bytu.
Jinak kdy odletěl? Ozývá se sám, co se děje s dítětem? Nebo ticho po pěšině? Kdyby se ani z ciziny sám neozýval, tak asi jedu minimálně rodit k rodině. Tam aspoň budou mít z miminka radost, přijdou do porodnice, pak povozí kočárek...
@nany1322 ještě přihodím takový poznatek ohledně toho odchodu po porodu a před porodem. Když odejdeš s miminkem, je to blbý a budeš se muset podílet buď finančně nebo dopravou na styku dítěte s otcem. Odcházela jsem od ex s pár měsíčním miminkem, on zůstal na Moravě, já se vracela do Čech. Tenkrát jsme se zcela v klidu a racionálně domluvili na tom, že nezvládneme utáhnout 2 nájmy a dítě, on měl milenku a rozhodl se pro ní. Naštěstí se pak i on odstěhoval jinam, ale po roce a půl se jemu i jeho milence přestalo chtít chodit do práce a přišli s tím, že já "unesla" dítě a dlužím jim peníze za benzín a amortizaci auta, když ex jezdil za dcerou a že jsem povinná mu začít dceru vozit k němu domů a splácet dluh. Šlo to až přes soud, kdyby se býval nestěhoval i on, soud by mi zcela jistě uznal finanční účast. Nikoho tenkrát nezajímala ústní dohoda, situace s milenkou a to, že bych chcípla hlady v podnájmu, bylo to vedeno jako moje zavinění, že jsem se stěhovala daleko od otce dítěte. Takže doporučuji promyslet předem. 😉
Tvoje chování je pochopitelné a velmi úměrné věku - 23 letá mladá slečna, mírumilovná a naivní, křehká jako květinka. Tvá reakce - pláč, smutek, zoufalství - jak budeš stárnout, tak se to všechno promění. Starší a zkušenější žena, řekněme třeba 33 let, by neplakala, byla by naštvaná a takového kreténa by rovnou kopla do zadní části těla. Není co řešit, jako lepší to nebude. Lidi se nemění, opravdu ne.
To chce udělat razantní krok, který mu vyrazí dech - ROZCHOD a říct, že ho nezapíšeš do RL dítěte. Tečka. Dle jeho chování, které popisuješ si Tebe a Tvoje dítě vůbec nezaslouží. Měl by dostat od života ještě pořádnou lekci a tzv. přes držku. 🤐
Nejdřív jsem si říkala, že přeháníš, že těhotenské hormony, protože žádné miminko není na 3D hezké.
Ale jak dočítám, je to blbec a sobec. Využila bych toho, že je pryč a utekl bych k rodičům. Toto nikdy dobré nebude. Nejde o to, že sluníčkově neprožívá těhotenství, ale ty a miminko máte potíže, on ti má být oporou, má mít starosti a místo toho si letí na dovolenou s rodiči.
Žádný normální a milující chlap by neodjel od pokročile těhotné, omlouvala by ho možná pracovní záležitost, ale ne dovolená.
Osobně bych prchla dřív než budete mít více dětí a odejít od něho bude hodně hodně složité.
@nany1322 tak než by se vrátil tak bych si zabalila věci a odešla.
@nany1322 já bych se sbalila hned,když není doma a prchla k rodicum
A ozval se Ti z dovolené jestli si v pořádku i s miminkem?To je podle mne podstatny...
Já bych to těžce rozdychavala kdybych měla rizikové těhotenství a partner by se odjel válet k moři.
Další věc je když by si od něj odešla jestli by Ti rodiče pomohli ...Zůstat sama s miminkem není žádná sranda,ale zase lepší sama než s blbcem za zadkem.
@zmrzlinka Mně napadlo, že je mu líto peněz, kdyby neletěl. Což je dost blbý důvod, přiznávám. Plus tam můžou k tomu být i tlaky od tchýně... Možná ji má za simulantku, kdoví. Byl by třeba schopný z dovolené přiletět i dřív, kdyby se autorčin stav opravdu hodně zhoršil? To je taky otázka...
@adelisss no právě.Otazka je jak by se zachoval kdyby se zdravotní stav a skomplikoval.
Spíš by mne zajímalo jak to chlapec plánuje do budoucna.S miminkem je spousta práce a pak když jsou děti větší a jsou ve školce tak je sama rymička atd. jestli všechny starosti budou jenom na autorce nebo se plánuje nějak angažovat....
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
@nany1322 tvá rodina ví o tom, jak se k tobě chová? Jste spolu teprve chvíli, tohle není chování chlapa do vztahu a už vůbec ne pro rodinu, je to sobecký hulvát. Brala bych nohy na ramena a vrátila se ke své rodině.