První vs. druhý těhotenství a doba poté. Jak jste to měly vy?

Zkoušela jsi šátek nebo nosítko? To mi pomáhalo. Na to kojení bych si už před porodem našla laktační poradkyni, aby ti s tím pomohla. To odsávání je fakt zahul ☹

@atisak Šátek na malou vůbec nefungoval, ale třeba na druhý mimčo bude.... Mám ho a určitě budu zkoušet. Laktační jsem měla dvě různý, u mne doma byly celkem cca pětkrát , prý jsrm vše dělala dobře. Správnou techniku jsem měla, dítě se prisavalo..... Jen prostě to mliko teklo tak minutu dvě a došlo. ☹️Ani jedna nechápala proč se mi. mliko prostě netvoří ☹️

Každé dítě je unikát. Mé dvě děti jsou jako oheň a led. To co bylo u dcery běžné, syn nedělá. Ten dělá problémy, kde dcera byla zlatíčko. Nemá cenu se dopředu nervovat, co bude.

Byla jsem na tom podobně, první dcera narozená 34tt, neměla sílu sát, takže prvních 6 týdnů 8x denně - přebalit, zvážit, přiložit jedno prso, druhý prso, zvážit, odměřit MM z lednice, nakrmit, uložit (tehdy ještě usínala sama), sednout, odstříkat obě prsa a jít spát a v podstatě za hodinu znova 🤦🏽‍♀️ Masakr, nevyspalá, mrzutá, protivná. Pak se to začalo lepšit, když malá začala pít ode mě, tak už to netrvalo tak dlouho, ale pila třeba 45min. Postupem času to bylo lepší a lepší, pak se pro změnu přidalo malé přibírání, z příkrmů snědla kulový, já vynervovaná, že dítě nejí, jen se kojí. Do dvou let usínala u prsa, teď usíná tak, že mi hodí kravatu kolem krku.
A teď to druhé dítě 😁 Do 34tt jsem se v noci budila s hrůzou, že budu opět rodit předčasně a že ten maraton se starší dcerou prostě nedám. Od 34tt jsem se budila hrůzou, že nestihnu dojet do porodnice a porodim někde na cestě (první porod překotný), měla jsem zabalený pytel s dekou a ručníkem 😆 Rodila jsem skoro 39tt a tedy opět překotně, porodnici jsem stihla jen tak tak. Druhá dcera pila hned od začátku, přes den běžně neusne sama, i když občas se zadaří, večer uspávám opět na prsu, v noci nakojím a spí, vydrží aspoň chvíli ležet sama, to u starší neznám, prostě tabulkové dítě 🙏🙏 jsem se dvěma dětma vyspalá víc než s jedním, mladší jsou teď dva měsíce. Starší taky nebyla šátková a v kočáře standardně řvala půl hodiny než usnula, mladší je v šátku do 5 min tuhá a jakmile se rozjede kočár, je klid, ačkoliv hned nespí. Takže věř, že druhé dítě bude zlaté a bude to tak ☺️☺️

Syn byl právě nespavé dítě, noci probrečel, já nevyspaná, špatně pil, uspávala jsem hodiny no utahaná jsem byla hrozně. Druhé jsem ale moc chtěla a dcerka se měla narodit, když měl syn tři roky. Taky jsem měla strach a byla úplný opak, dítě za odměnu. Usínala sama, kojení trvalo pět minut, hned si odříhla- syn neříhl nikdy, pak ho to tlačilo v bříšku, kojit se chtěl i hodinu. Neplakala, jenom v noci kvíkla, dala jsem prso, říhnutí, spalo se hned dál. Se dvěma jsem se vyspala víc než s jedním. Nestresuj se dopředu, je to zbytečné, povahu dítěte nezměníš.

Ja nezazila problemy s kojenim,maly byl zlaty,ale nejake neduhy mel (doma mi nespal,jen v kocarku,v noci jsem ho taky musela uhoupavat na rukach, nocni desi, blil jak sakal). A ted druhy ten je milionovy. Vecer usina sam, necha me vyspat,coz strasne pomaha a ja to vse zvladam skvele. Pres den sice doma hur spi,ale jsem odpocata,tak mi to nevadi. V kocaru je uplny tuhon. Tak snad to bude tao ruzove i nadale.
Neprivolavej si to. Treba ti to vse vynahradi. A pokud ne, tak to taky zvladnes a casem bude lepe.

Po prvním porodu trvalo snad čtyři měsíce, než jsem se srovnala. Kojení byl šílenej boj, který jsem po několika měsících oboustrannýho trápení vzdala. Byly dny, kdy jsem nevylezla z pyžama. Ve čtyři ráno odsávala mléko a vyvařovala flašky. Bolel mě celej člověk a pár měsíců jsem to nebyla já. Když jsem zjistila, že jsem podruhé těhotná (tentokrát naprosto plánovaně), přepadla mě totální panika a několik dnů jsem brečela. Není to snadný se dvěma pacholkama. Ale jde to. Nejvíc mi pomohlo, smířit se s tím, že prostě budu unavená. Že únava je normální stav. A taky to, že jsem se spoléhala hodně na intuici a míň na doktory. Tedy hlavně, co se týká kojení. Je nervózní, pláče, dám mu prso. A i přes menší problémy se to tentokrát povedlo. A uspávání se každou chvíli mění, určitě najdete svoje rituály. Drž se. Všechno půjde.

S každým mimčem je to opravdu jiné. S prvním synem jsem vstávala v 5:30, musel se pořád nosit a vyžadoval pozornost. Spal třeba 3x20 min. Děsila jsem se jak to bude s druhým a musím říct, že je to lepší než když jsem měla jedno 🙂 občas obě děti spí do 8mi (!!!). To jsem poslední tři roky nezažila. Druhý syn je pohodář a kliďas a neskutečně mibtu péči ulehčuje.
Chci říct, že to může být lepší než si myslíš 🙂

Malá mi spala celkem dobře, ale kojení bylo strašný, asi tak jak píšeš, přiložit, dokrmit, odsávačka, tulení a furt dokola. Laktační jsem tady taky měla a nakonec stejně nic, laktace nikde, akorát jsem z toho byla v depresi. Začátek byl strašnej, teď jsem 25tt a jsem připravena dát hned UM (pokud mi teda nepůjde kojit hned a mliko nebude stříkat až na chodbu). Možná mě někdo odsoudí, ale nehodlám se zbláznit.

@zoyee Ani nevíte, jak dobře tohle znám. Měla jsem přesně to samé u obou holčiček. U třetího dítěte jsem byla rozhodnutá naprosto stejně jako vy. Taky jsem říkala, že už to nenechám zajít tak daleko, abych se z kojení hroutila. A kupodivu syn se ukázkově přidával od začátku, ale mléka stejně nikdy nebyli dost. Takže prso bylo na uklidnění a na jídlo lahvička a taky to šlo. Rozhodně vás neodsuzuji a držím palce.

Promin,ale tohle nechapu. To,ze nemuzu kojit,neni konec sveta. Jak ja,tak muj syn, jsme byli na JIPce (kazdy samo na jine), kojeni nebylo mozne. Brala jsem to tak,ze je super,ze zijeme. Dostaval normalni vyzivu,na lahve jsem mela vyvarovaci "box", na ohrev vody ohrivacek atd. Take nespal v postylce,tak jsme si poradili jinak. Je tolik kolebek,prenosnych vecicek apod.,tim bych se ted v tehu nestresovala!