Od doby, co jsem těhotná, nesnáším svého partnera

@lin89 nezlob se na me, ale mne pripada tve uvazovani fakt hloupe. Planovali jste miminko a ted najednou se rozhodnes rict mu nazdar? To snad ne. S velkou pravdepodobnosti na to maji vliv hormony, ale i kdyby ne, tak si zkus uvedomit, ze uz nerozhodujes jen za sebe a ze ve chvili, kdy se rozhodnete pro dite, byste meli zvladnout vic, nez se rozejit pri prvni male krizi.

No, je to tvoje stesti a zodpovednost, ja bych za vztah bojovala.

S přítelem jsem o tom již mluvila, dokonce mu to i kamarádka vysvětlovala, ale téměř bez výsledku, je jako zabednrny

Je jako zabedněný. Jsem doslova ráda když je pryč, užívám si svůj klid. K nikomu dalšímu takový vztek nemám.

@lin89 Co mu kamaradka vysvetlovala? ze na tebe nema ted sahat? No je mi ho lito... prijede po trech tydnech domu k nekomu kdo by ho nejradsi vubec nevidel... uvedomujes si, ze tvoje detatko muze byt treba cele po nem? a ze si dite zaslouzi mit i tatinka? zkusila bych se nad svym uvazovanim zamyslet a zmenit to..

@kacca11 děkuji i tvýho komentáře si cením. Jsem horká hlava a nevím jak to s ním zvládnout. Minimálně mi to teď přivozuje zbytečný stres. Taky nechápu jak to vzniklo. Jen se strašně těším až odjede zase do zahraničí.

Také by mě zajímalo, co mu kamarádka vysvětlovala a co znamená že je zabedněný? Jak se jako chová když přijede domů?

@lin89 rozhodne bych ted v hormonech nic zasadniho nedelala... bylo by to ukvapene...
asi to bude hormonama, me partner v prvnim tehotenstvi take stval, take mi vsechno mozne /blbosti/ vadilo. rekni mu jemne, jak jsi na tom a at je trpelivy, ze Ti to moc pomuze... jo holt tehotenstvi je dlouha doba (kdyz je ouvej...) drzim pesti 🙂

Me prislo ze z toho biologickeho hlediska ukol splnil a pak jsem ho mela jako pritez, byt kudlankou uz by nemel hlavu a ja bych mela klid, bohuzel.. :D vadilo mi i jeho chroupani a chtela jsem ho vzdycky za to priskrtit.. Kazdopadne za mesic jsem ho za zas desne milovala a podobne obdobi mi jeste prislo po porodu... Ted uz jsme v pohode:D snad to u tebe take zmizi🙂

@lin89 Nezlob se na mě, ale kdyby se mi můj manžel vrátil domu po takové době a já mu řekla, at mě nechá být, at na mě nesahá že nesnesu jeho přítomnost, tak by to taky nechápal. Uvědomuješ si, že mu tím ubližuješ? Pokud s ním máš takový problém, tak si s ním sedni a celé mu na rovinu pověz, jak se cítíš. Je to o komunikaci mezi vámi, tak žádnou kamarádku do toho netahej.
Jednou s ním čekáš dítě, budete oba rodiče, tak se k tomu postav čelem. Já vím, že hormony dokáží hodně, ale zkus se i zamyslet..
Proč k němu cítíš vztek? Udělal ti něco?

@monishkam vysvětlila mu že se teď budu chovat a uvažovat jinak a že mi nejspíš pomůže když si dá trošku odstup abych s ním mohla aspoň normálně mluvit. To nepochopil, chová se ke mě naprosto normálně a hezky, o to víc mě to štve, prostě mi vadí jeho kladný přístup. Vím že je za změna ve mě, jen si s tím prostě sama neumím poradit.

@andreaandrejka nevím proč cítím vztek a odpor. Mluvila jsem s ním o tom, asi mi nevěřil nebo myslel že se vymlouvám, svěřila jsem se kamarádce, tak mu to zkusila vysvětlit jak se cítím

@lin89 Tak pokud sama nevíš proč k němu cítíš to, co cítíš, tak se nediv, že to nepochopil.
Já bych to připisovala hormonům, i když nevím, neznáme druhou verzi.

Dobrý den Lin, napíšu jen trošku, protože je to vše složitější. Těhotenství a porod otevře nám ženám vždy dveře do hlubin nevědomí (a také ke své vnitřní ženské prasíle - intuici, léčitelství, atd.), a to znamená i setkání s nějakým bolavým tématem uvnitř nás. Pokud je to silný odpor k muži, je to téma jako takové a nemusí se vůbec týkat osobně Tvého muže a potřebovalo by to hlouběji prozkoumat, co za konkrétní blok v tom vlastně je. A možná by to bylo i škoda, rovnou bořit už navázaný vztah, ne? Nehledě na to, že pokud se Ti to téma otevřelo a nyní z něj utečeš, budeš se muset s ním stejně jednou vypořádat.

@verusky děkuji za podporu, už jsem myslela že tu od všech uslyším jen kázání. Takže myslíš že mě to skutečně přejde?

@micaella23 děkuji, snad to nebude trvat dlouho, občas mám pocit že se asi zbláznim, ještě zvlášť čím větší má zájem.

@lin89 myslim, ze prejde a bylo by idealni, kdybyste si s partnerem navzajem nerekli ublizujici slova, aby vztah nebyl nejak vyrazne poznamenan do hloubky. to dost hrozi... protoze nervozita na obou stranach udela sve... je mozna taky dulezite pro Tebe uvedomit si, ze je to jen tyden, treba si odskrtavej dny... nahore samael ma zajimavy nazor, mozna na tom neco bude... a kdyz bys utekla, stejne se to vrati. takze rozhodne neutikej, jen dejte nejaka pravidla s partnerem... a zdurazni, ze jsi z toho sama spatna, ale ze si nemuzes pomoci.

Já osobně bych zkusila najít na tom vztahu teď aspoň něco pozitivního, když jste spolu. Koukla ses na to někdy z jeho úhlu pohledu?
Mě teď v těhu vadí manželova vůně, je to dlouhodobý kuřák a vím, že se to jen tak nezmění. Ale je to stále ten samý partner jako předtím.

@lin89 ja se celkem nedivim, ze je jak zabedneny - mel doma milujici holku, s ekteoru chtela dite a ted je ji odporny..
co vic po nem chtit?? me ho je lito, ne tebe - promin..

@lin89 ja si fakt myslim ze jsou to hormony. Dokážou udělat s psychikou divy. (vim o cem mluvim, prvních pár měsíců jsem teď mela chuť všechny priskrtit 😀, s druhým trimestrem se to zlepšilo, takový jako permanentní PMS) Zkus přežít a nedelej závěry. 🙂 A zkus hledat v partakovi to pozitivní nezavisle na hormonální bouři 😉. Jo - a pak taky pozor az budeš v šestinedělí.

Ahoj, já jsem to měla ze začátku hodně podobně. Nesměl na mě ani sáhnout, téměř se na mě podívat, nic... Myslím že hormony. Ale přešlo to. Ale přítel to chápal 🙂 Ale přešlo to ze dne na den. Ale je fakt že mě vadil kdokoli v mém okolí. Bylo mi přítele strašně líto, protože je strašně hodný a já ho takhle mučila, ale prostě jsem to tak měla. Jsem ráda že už je to fuč 🙂

Kamaradka to mela podobne. Nastesti to ve 2.trimestru preslo. Mozna bych se sverila gynekologovi,ze mas tento problem. Treba je to resitelne drive...

Musí to býtpro něj pěkně těžké. Chtělas dítě a teď Ti je otec odporný,skoro jako u kudlanky,oplodnit a sežrat. Zkus s tím pracovat, byla by škoda to zkazit.

Ahoj, taky jsem to cítila podobně na začátku tehu. Nemohl ani utrit nádobí, abych ho nesprdla a hrozila rozchodem 🙂 všechno dělal špatně, i doteky dělal špatně... Když jsem přišla domů později a nebylo jídlo, byla hádka, protože jsem přece těhotná! Pak přišel velký problém s jeho sestrou, to vypadalo na rozchod na jisto, ale ustálí jsme to a jsem teď strašně rada, že jsem se neridola hormony a on, že to se mnou vydržel. Chodí se mnou na kurzy, nejen předporodní, má zájem a tak. Tak snad to u vás taky přejde a pak se tomu zasmejete. Nezappmen, ze pro muzr je kolikrát těhotenství horší než pro nás, protože nemají ponětí, vo dělat 🙂

@konekokira děkuju, tohle hodně pomůže, jsem ráda že v taková nejsem jen já, připadám si podobně jako co jsi psala že si sama zažila. Pro ostatní, samozřejmě že já přítele taky lituju, ale když mě hodnotíte hloupě, nemohli jste tohle zažít. Děkuji všem co mě podpořili, cítím se hnědo něco lépe.

@lin89 hormony jsou potvory 🙂 věřím, že partnera miluješ, jen ti teď ,,vadí" nebo jak to nazvat, ale to určitě přejde 🙂 a myslím, že je to i přirozený, já cítila, že partner se na roli otce nehodí a že to bere na lehkou váhu, ale oni ti chlapi o tom začnou přemýšlet až na ženské uvidí, jak roste 🙂 hlavně si uzivej tehulkovani 🙂

Neukoncuj vztah jen kvůli takovým pocitům na taková rozhodnutí je vždycky dost času počkej zda se to zlepsi od 2.trimestru, jak psaly holky. Přece jenom vidíš přítele jen týden to se dá překonat i když citis zrovna odpor. Až přijede příště už se třeba budeš těšit z jeho přítomnosti. Toto období by jste si měli užívat jeden druhého po narození miminka bude vše jinak a to se teprve změní vztah ženy k muži. Vůbec se nestresuj nějakými myšlenkami vše se určitě srovná.

Ahoj, prezivala som uplne to iste. Viem, ako sa citis. Je to hrozne. Je to az nenavist, odpor a vsetky - az tie uplne najhorsie pocity voci partnerovi.... nemozes za to, su to hormony. Ale je to velmi smutne, lebo clovek vtedy zabudne, aky bol zamilovany, ako miloval a len velmi tazko v sebe hlada taketo pocity... ak chces, kludne si o tom mozeme pisat aj do IP.

Ahoj, jsou to hormony 🙂 v prvním tehotenství jsem si myslela že prostě je partner "nemožnej, špatnej" a že jsem si vlastně s nim neměla to dite ani pořizovat anebo asi radsi budu sama atd atd ... přešlo to asi když malýmu bylo apr měsíců a od te doby jsme měli 3 roky líbanky...krásný vztah, neměnila bych... no a ejhle ted jsem v 10 tt a najednou mě zas přepadají takove negativní pocity ...ale už jsem v klidu, vím o co jde a že to zas přejde 🙂 nedělej žádná ukvapena rozhodnutí, snaž se chovat normálně...trochu se přetvařuj...jsou veci ktere nelze vzit zpět 😉

Tak to jsem moc ráda, že jsem našla tuhle diskuzi. Právě procházím tim samím. Mám pocit, že mi u chlapa vadí i to že dýchá nic neudělá dobře a když mám blbej den stačí, aby se na mě podíval. Nikdy jsem to neměla, ale teda teď si to užívám se vším všudy. Všechny píšete, že se to zlepší a přejde to, tak v to doufám tedy i já byla by to škoda jen prostě teď to tak nedokážu cítit....