Máte v těhotenství taky pocit, že jste víc podrážděné?

@ajuska245 Neviem, či sú to hormony, ale trpím na to tiež. Prvé tehotenstvo bolo strašne fajn a ja som si hovorila, že by som mohla byť tehotná stále - bola som plná síly, energie a chuti niečo podnikať. A toto tehotenstvo je teda hroza. Trpím na nevoľnosti ešte teraz (27. tt), som unavená, ale nemožem spať a naviac si pripadám strašne tlustá a neforemná. A čím som tehotnejšia, tým som nevrlejšia. Nemať syna, ktorého musím vetrať, tak snáď by som ani nevystrčila nos z domu.

@ajuska245 mám to samé a to jsem teprve na začátku, rozčílí mě každá kravina, nebo jedna otázka 2x a jsem jak čert co vyletí z krabičky...naštěstí u malého se držím, ale převážně to odnáší přítel...mám pocit, že mě štve vším, co řekne...

Já jsem taky jiná,potřebuju klid😉A lidé kteří mi dříve vadili,teď v podstatě nesnesu...

@ajuska245 jojo, taky jsem to měla, všichni mě štvali, halvně můj muž, toho jsem nemohla cítit (doslaova) jeho kůže mi nevoněla, kladla jsem si otázku, jak jsem mohla počít s ním dítě, a co já teď budu dělat a jak s ním žít, když mi je odporný!! Všechno to naštěstí přešlo, nějak v půlce těhu...

Mám to stejné...taky je mi nejlíp doma a ještě nejlépe v posteli, kde jsem sama, mám klid..dříve jsem taky s přítelem pořád někde chodila, ted už chodí on sám, protože mně se nechce a nemám náladu..a náladová jsem ještě víc než normálně 😀

Podrážděná ani ne, spíš jak píšou holky potřebuju klid. Kvůli tomu jsem i nakonec byla ráda, že mi doktor napsal PN, ne protože by práce byla náročná, ale byla jsem v kolektivu hrozně uječených a udrbaných jedubab 🙂 A znervózňovalo mě to. Dokonce mě nerví i moje mamka, s kterou mám super vztah, ale když jsem u ní byla přes vánoce měla jsem pocit, že mě rozčiluje i tón jejího hlasu. Jo, takže jsem vlastně asi podrážděná 🙂
A taky nikam nechodím, jak je hnusně, jsem ráda, když zvládnu cestu do billy. Než na sebe navlíknu oblečení, vypadám jak almara, sotva se valím, ba ne, doma je mi teď nejlíp 🙂

Ahoj ,to je v tehotenství a v 6 nedělí normální taky jsem taková byla

Jé tak to jsem ráda,že v tom nejsem sama.Někdy si připadám fakt příšerná,i ta pusa mluví sama.Normálně bych třeba nějakou připomínku spolkla a raději mlčela,ale teď se až divím co to ze mně vylezlo.Doma zatím mlčí a snášejí mé chování bez připomínek,tak snad to se mnou přežijí a já zase pak budu příjemná. 😖 Je to fakt opruz,když člověk i sám sobě leze na nervy!!Už ať je jaro a sluníčko nám zase vyčaruje úsměv na tváři!!! 🙂 Všem těhulkám přeji pevné nervy a pohodu v dušičce!!!! 😉 Lucka

Maminky děkuji, mám úplně to samé, nic mě nebaví nechut nic se mi nechce jsem unavená. Já jsem taky pořád doma sama i o víkendech. manžel chodí do práce přijde večer pak jde do garáže něco podělá. O víkendech zase jezdí dělat podkroví aby jsem mohli bydet už ve svém. A blízko rodičům máme je 50 km od sebe oba. Ale ted mě tam nebaví jezdit. Jsem ráda, že je pracovitej, ale zase tak moc nemusí. jsem zase ráda když někdo přijde, ale někdy mám chvilky že fakt vyletím z kůže. Někdy mě vytáčí i můj syn když mi stokrát řekne za sebou mami a povídam co je mami, co je mami. Jsem ted podrážděná. U první těhu paráda, nic žádný nálady. yslíte, že by to mohla být holka protože jsem 23 týden a pořád to nevím na 100%. Děkuji 🙂 🙂 🙂 🙂

@ajuska245 to není pocit ale fakt 😀 aspoň tomu tak bylo v mém případě. byla jsem protivná i sama sobě a nejlíp mi bylo když jsem se zavřela doma a prospala celý den, všechno mi vadilo, s přítelem začly hádky o blbostech. Holt hormony dělají divy.

já jsme to v těhotenství měla naopak, všecno mi tak jakokdyž bylo jedno, všechno se přece nějak vyřeší ...nic mě nevytáčelo tolik jako dřív🙂

Taky jsem podrážděná, ikdyž si to né pokaždý uvědomím. Nejvíc mě napomíná manžel, ale myslím,že na nej reaguji podrážděně, protože nemám pocit, že by se mě snažil pochopit. Jaké to jsou pro mě změny a že mi to dává psychicky zabrat. On nemusí řešit nic, mě se mění celý život.Z miminka radost mám,ale nikdy jsem nebyla ten typ co by z dětí šílel a manžel jo, tak mám pocit,že mě vůbec nechápe ☹

Pojďme trošku oživit tohle téma, ať si máme kde postěžovat 🙂
Podrážděnost a výkyvy nálad byly i před otěhotněním moje specialitka, ale teď je to téměř denně a vůbec nejsem schopná to zakrýt, navíc mám občas pocit, že si v tom takovým nějakým masochistickým způsobem libuju a sama sebe ještě víc vytáčím 😀 😅
Jakpak jste na tom vy?

jojo,jsem víc přecitlivělá a podrážděná

kluziste : taky mám ten pocit,že si v tom libuju 😀

Ahoj Verisku, tak od desátého srpna už uběhl nějaký čas a mám pocit, že je to výrazně lepší a jsem víc v pohodě 🙂 možná i proto, že i navzdory mému přesvědčení mě nechal doktor doma, takže jsem se trošku zklidnila, i když zvyknout si na klidnější dny mi taky dalo dost zabrat 😀

@kluziste ahojky,to je dobře,že je to lepší... mě to ale stále doprovází 🙂 vytočí mě kdejaká blbost 😀

ale hlavně,že je všechno v pořádku 🙂

Třeba Tě to taky brzy přejde, druhá půlka těhotenství je údajně v tomhle směru klidnější, tak se máme na co těšit 😉 ale fakt je, že ten začátek teda stál za to, hlavně to neustálý vysvětlování manžílkovi, že hormonální změny mají holt svoje vedlejší účinky... 😠 😀 já nevím, ty chlapi si asi fakt myslí, že teda miminko v těle vyroste, porodí se a je to, vůbec jim nedochází, že se během těhotenství děje spousta věcí. 😅

mám to úplně stejně jako ty,taky dokážu druhýho sjet,když mě nasere,já dokážu být extra sprostá....

Ahoj @ajuska245 @verisek91 @kluziste @eiram2010 @brisalek @mafeska @ajuska245 @luciekremenova @danw7 @lrg @kacirek00101 @lynks @klara31s @jarka88 @ustarana a ostatní těhulky, maminky 🙂

Mohly byste se podělit o své zkušenosti s Depkami a změnou nálad v těhotenství do naší Wiki knihovničky Modrého Koníka, kterou si tady s maminkami společně tvoříme? 🙂

Tím, že svou zkušenost vložíte do https://www.modrykonik.cz/nalady-v-tehotenstvi/ pomůžete ostatním ženám, které si právě tímto obdobím prochází a na MK hledají Vaše cenné rady, tipy, zkušenosti.
Jak jste situace řešily? Co Vám pomohlo a nebo naopak nepomáhalo vůbec? atp.

Děkuji Vám, že pomáháte a přeji Vám hezký den! 🙂
Janča

PS: Přispět a nebo napsat nový článek do Wiki může úplně každý. Knihovnička je otevřená všem, kdykoli! A pokud toto není téma, do kterého chcete přispět, můžete si vybrat z mnoha dalších: https://www.modrykonik.cz/wiki/all

Ahoj holky, to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Manžel už ze mě musí být celkem nešťastný, jak jsem pořád podrážděná a vztahovačná 😒 Upřímně, taky z toho nejsem nadšená, říkám si, že to snad mluví někdo jiný... Zrovna řeším takové dilema, přestěhovali jsme se z Moravy do Prahy a hned se mi naskytla práce. Zatím jen na pár hodin denně, ale s tím, že to bude klasicky 8-9 hodin až do nástupu na mateřskou. Zatím mi to nevadí, protože aspoň jsem mezi lidma, ale i těch pár hodin mě hrozně vyčerpává a nevím, jak zvládnu celý den... Je to celkem i psychicky náročné. Jak byste to řešily? Pracovat dokud to půjde nebo se "hodit marod"? Vždycky mi vadili lidi co nepracují když můžou, ale teď jsem jeden z nich... ☹

tiež som bola ale fest podrazdena stratila som koli tomu par kamaratou co ma zacalo mrziet az po sestinedeli kedy vsetko opadlo a bola osm to zas JA, nervozna nic sa mi nepacilo furt bolo vsetko spatne vsetci proti mne nik ma nevedel pochopit kazdy mi len kazal bolo to nanic pak topreslo a vsetko ok ale ked som sa pred par mesiacmi rozisla resp. ked nas vyhodil tak som zacala mat depky a rutil s ami svet a bola som coraz nestastnejsie a dokazala som preplakat aj cele tyzden ci mesiace teraz to mam tiez ale povacsine ,,len,, 2 tyzdne v mesiaci a to v obdoby pred a pocas a po menstruacii a neviem co stym, tehotna uz niesom vyrovnana z rozchodom tiez nie no ale psychyka je v ...... stále snazim sa nemysliet na milion problemov co mame zo synom ale bohuzial ani ked vonku svieti slniecko tak neni svet krajsi a na lieky sihnut nechcem neviete co by som mala robit podotykam ze na psychologa bohuzial nemam peniaze, alebo mali ste to aj vy pocas a po tehotenstve?

@25ka
Ahoj, napadlo mě že by ses mohla zeptat svého obvodního lékaře jestli by ti nenapsal antidepresiva - je to na zvážení jestli kojíš nebo ne (já jsem musela čekat rok než jsem odkojila děcko a pak je teprve brát , ale když je situace takto tíživá tak bych do toho možná šla i přes to, že kojíš - máma vyrovnaná je holt vyrovnaná, ale fakt nevím jak to máš.

Nebo - to by bylo lepší - zeptat se zase svého obvodního doktora kde je klinický psycholog, který má sezení které hradí pojišťovna - takoví jsou také psychologové, sídlí bud v poliklinikách nebo mají své ordinace, ale hrazené to je.
Jestli o nějakém neví to by měl a mohl vědět nebo by ti ho nevyhledal nebo se sama pozeptej.
Ahoj Gábi

@astra11 ahoj nie ja som ani nekojila jedine dva dni po porode takze nic moc aj ztoho som bola nestastna ale nic sa nedalo robit, zeptam se svojej doktorky lebo problemi mi narastaju ako nas tatinek vyhodil a teraz ma milenku a obaja ma deptaju...............atd.na jednu osobu co zije len s dietatom a psom je toho moc na mna sy myslim po psychyckej stranke a neviem ako to zvladaju ine samotne maminky bohuzial nepoznam taku a rada by som

@ajuska245 no, jsem na začátku, ale ty výkyvy nálad pozoruju už teď. Netuším, co bude na konci 😀 Rozčiluje mě to hlavně v práci, na rodinu a blízké lidi jsem pořád milá jako vždy, společenskost nezmizela - jsem hudebník, takže různé akce mě baví stále. Ale prostě přes den v té "klasické" práci - to prostě nevydýchávám pomalu už ani "Ahoj, jak se máš" a přitom ty kolegy mám ráda a jsou fajn. Jsme velká firma, takže mě rozčiluje to množství lidí, se kterými jednám, najednou nemám trpělivost řešit banality a přitom předtím mi to nevadilo. Kdykoli někdo přijde a něco chce, tak se vzteky roztejkám.... netuším, jak tohle půjde dál 😀

Jsem na zacatku - 9tt, takze jsem vlastne i podrazdena z toho, jestli to "vyjde", a male se udrzi🙂. Jinak presne, jsem vztekla (chudak pritel🙂, i kdyz v norme, za chvili jsem schopna prevest vse v humor a politovat ho🙂, horsi to ma pejsek - pravda je, ze jsem ho moc nevychovala, navic je velmi zivy a je mu teprve rok....Po praci taky umyju nadobi, vasprchuju se a zalezu s knizkou do postele. Predtim jsem porad nekde courala, ted me posezeni s kamaradkami nebavi. no tak uvidim, jestli to moji blizci se mnou prezijou, haha

25tka - mozna opravdu zkus probrat s psychiatrem - i kdyz verim, ze je tezke najit dobreho - mas ted problemu hafo a podle toho, co ctu, zadnou poradnou podporu. Jak uz bylo zmineno - nekteri psychlogove pracuji na pojistovnu.

@25ka nevím jak na Slovensku, ale v ČR pracují psychologové a psychiatři na pojišťovnu...... a co vlastně tvoje rodina, v těch nemůžeš mít podporu? Mě by třeba moje mamka v takových sračkách rozhodně nenechala.....

@bielamacka tak mama by mi pomohla - chce aby som odisla byvat natrvalo na slovensko (samozrejma nie knim) a tym sa zevraj vsetko vyriesi ale bohuzial nemam pocit zeby sa tym nieco vyriesilo, snazim sa to vsetko zvladnut sama pretoze ked sa chcem niekomu vyrozpravat a chcela by som nazor alebo radu tak pocujem len nadavky na byvaleho ale ziadnu radu takze uz sa spolieham len sama na seba. články na MK a vy ste mi občas pomohli a poradily a to sa ceni a posuva ma to krok po kroku dalej a som silnejsia.ku psychologovy moc nechcem ist caka ma sud este s tatinkom a keby sa dozvedel ze knemu chodim tak by ma mohol ja neviem oznacit za ......bojim s atoho o syna nechcem prist.

já jsem v těhotenství vždy naopak klidná a vyrovnanější. Možná jen v posledních týden trochu víc lítostivěhší. Horor nastal minule po porodu...nevím , jestli to byly jen hormony nebo pak už důsledek toho, že malá neustále celé dny plakala a skoro přes den nespala a manžel mě rozčiloval tím, že byl sice doma, ale s ničm nepomohl jen když jsem řekl zelená o nřekl červená a tak mě ještě více stresoval. Vyspával si do 8 do rána a já byla od 5 vzhůru a nikdy mě nenechal vyspat.....Nebo jestli se ta moje hormonální smnršť a podrážděnost předávala na mimi a manžela....Asi kombinace všeho a pak už začarovaný kruh.
V tomhle těhotenství narozdíl od minulého mám i chuť na sex(kterou jsem v prvním neměla až do asi 3 měsíců po tom , co jsme přestala kojit), tak jsme zvědavá jak to vše bude vypadat teď po porodu a moc doufám, že líp, protože už i já i manžel víme co nás čeká, naučili jsme se spolu víc komunikovat....on víc pomáhá sím od sebe ...já méně "kritizuju".... a snad miminko bude malinko víc spící a méně brečící🙂 No uvidíme.