Mám se bát bolesti u porodu?

Ahojky, za sebe odpovím jednoznačně - neboj se!!! Je to úplně zbytečné, já strávila pár let před těhotenstvím strachem z porodu a teď zpětně vidím, jaká to byla hloupost. Už jenom proto, že ti to absolutně nepomůže ;) Osobně mám za sebou velice dlouhý porod - kontrakce po pěti minutách jsem měla přes čtyřicet hodin a umírala jsem vyčerpáním, ale značnou část porodu jsem si dokázala krásně užívat. Měla jsem s sebou manžela a dulu (oba doporučuju) a vybrala jsem si porodnici, kde všichni byli neskutečně vstřícní, milí a podporovali mě. Ještě po třiceti hodinách jsem si ve sprše zpívala 🙂 Neříkám, nějaké chvíle potom byly krušnější, na to je potřeba se připravit a nepředstavovat si to úplně jako procházku růžovým sadem. Chvílemi jsem byla přesvědčená, že syn zůstane jedináček a znova se do toho nepohrnu. No ale po porodu jsem si na dvě hodinky pospala a od té doby pořád říkám, že se dalšího těhotenství a porodu nemůžu dočkat. Vzpomínám na to jako na nejkrásnější chvilky v životě.

Nebát, zbytecne to stresuje. Spis se na to koukat z jiného pohledu. Tesim se na mimco. A rikat si zvladlo to tolik zenskych tak ja taky. V dnešní době je tolik alternativ jak zmirnit bolest. Preju hodne stesti a užívejte ,,ticha,, 🙂

@9jana9 Souhlasím, ten přístup tam hraje obrovskou roli. Mně osobně hodně pomáhala příprava - předporodní kurz, nějaká literatura o přirozeném porodu nebo třeba i cvičení pro těhotné. (Chodila jsem na břišní tance.) Není to určitě nutnost, ale mně to v té době hodně bavilo a užívala jsem si, že se takhle můžu někde na těhotenství a na porod naladit. A to mě zbavilo strachu.

Naprosto souhlasím s 9jana9, ten strach tu bolest hodně udělá. Takže ano, buď připravená na bolest, ale neboj se jí příliš. Ono pro to miminko to není o nic snazší, mysli na to, že mu pomáháš na svět, že to spolu dáte. Je hrozná škoda, když si někdo ničí krásu toho okamžiku tím, že je vyděšený víc, než je potřeba. Rada nad zlato k porodu je: nauč se dobře dýchat a nauč se účinně relaxovat - najdi si nějakou techniku, která ti pomůže si fakt intenzivně odpočinout i v těch krátkých chvílích mezi kontrakcemi. Já měla u jednoho porodu takovou uklidňující představu vrnící mourovaté kočky, kterou hladím po hlavě, u druhého porodu jsem zase v duchu míchala ve velkém škopku rukou rozpuštěnou čokoládu. U třetího ještě nevím. Bojím se trochu, tak zdravě, aby mě nezaskočilo, když to třeba bude o hodně těžší než první dva. Ale já jsem si oba porody hlavně fakt užila jako ten neuvěřitelný moment příchodu dítěte na svět a prakticky vůbec si třeba nepamatuju věci jako porod placenty nebo šití, protože jsem byla úplně pohlcená tou euforií "tý jo, já fakt porodila dítě!". Takže myslím, že není ideální nebát se vůbec, protože pak na tebe ten strach může skočit náhle a silně v poslední chvíli, ale boj se jen v nutné míře 🙂. Hodně štěstí!

Trochu jsem se bála. Mám dost nízký práh bolesti. Ale pak jsem si říkala, že prostě odrodily různé ženy, že musím porodit. A tak jsem na to přestala myslet.
Nebyla to procházka růžovým sadem, ale zotavovala jsem se tak rychle, že po měsíci jsem jezdila na kole, přestože jsem měla nástřih a lehce natrženo. Přijde mi, že u porodu a v šestinedělí tak silně fungují hormony, že jsem zvládala nemožné. 🙂)

Až tak moc jsem se nebála bolesti, říkala jsem si že to půjde zvládnout nějak. Nechala si dát rajský plyn.

Ten byl dost na nic :D a bolelo to hrozně, děsím se dalšího. :D Ale jak to skončí tak ti to ani nepřijde. Dokonce jsem na to už 3ti den vzpomínala spíš tak komicky.

Ale zvládla jsem to a určo to taky zvládneš. Popravdě nemáš už moc navybranou takže jediné co ti zbývá je to zvládnout. Děláš to pro mimi a za to to stojí.

Za mě to hlavní je nebýt sama. Hodně mi pomohl manžel, mohla jsem si s ním povídat, smát se tomu jak se tváří zoufale a opřít se o něj když přišly silné kontrakce. Bez něj bych tam osamotě trpěla jak pes.

@natalie11 Nebát se, a když tak ne moc 🙂 Jen se zbytečně vystresuješ a třeba se kvůli tomu budeš pomaleji otevírat. K prvnímu porodu jsem jela vyrovnaná a docela happy (předporodní kurz ani žádné cvičení jsem neabsolvovala), stejně tomu neutečeš a nějak se to malé dostat ven musí. Malej se narodil 5hodin po odtoku plodové vody, z toho byly 2 hodiny bolestí. Jsem bez jakéhokoliv poranění a už za pár dnů jsem říkala, že si to klidně zopakuji 😀 v březnu mě to čeká znovu.

Pro me byl porod vysvobozeni 🤣 daleko horsi pro mne byl posledni mesic tehu... velike bricho, poslicci v kuse nekolik dnu a nespavost, nechut k jidlu, unava atd... zlaty porod 😍🙈

Neboj se, ono k čemu to bude? Ven prcek stejně nějak musí🙂 a hodně dělá i psychika..já se třeba na porod hrozně těšila, o nějaké bolesti jsem vůbec neuvažovala, přitom normálně jsem hrozná trasořitka..a ono to bylo nakonec daleko lepší, než návštěva zubaře, čekala jsem to tak 100x horší🙂 měla jsem i všelijaké porodní plány a chtěla jsem aromaterapii a svíčky a kde co...a měla jsem za hodinu na sále po, až mi pak bylo líto, že jsem si to neužila jako takový "rituál";) a že by to bolelo nějak extra mi nepřišlo, hned po porodu jsem říkala, že klidně hned další🙂 jasně, byl to strašný tlak a taková jakoby křeč dole v zádech a v podbřišku, či jak to nazvat, byla jsem z toho až v rauši, fakt mimo..ale dýchání tomu hrozně pomáhalo, to pak vždycky hodně povolilo..no a najednou byl malý venku🙂 doma to trvalo asi dvě hodinky..samotné tlačení už bylo dobrý, sice jsem měla v tu chvíli pocit, že už nemůžu, ale jak mi řekli že prostě musím, že už se to malému nelíbí, tak vystřelil🙂 určitě to zvládneš! mysli pozitivně🙂

Ja jsem se nejvic bala odberu krve,ty snasim hodne spatne.Muj porod byl naprosto v pohode,otvirani jsem ani necitila,kdyz jsem sla na gyndu byla prekvapena doktorka ze se oteviram a ja o tom ani nevedela :D
Jinak muj porod trval asi hodinu a pul,vzbudila me bolest bricha a za hodinu a pul byla mala na svete 🙂

@natalie11 Neboj se, nechápu, proč mají nejtery zensky pocit porad nekomu referovat o svym nevydarenym porodu a strasit tim dalsi lidi. Čeho konkrétně se bojíš? Kontrakcí? Nejsou prijemny ale neni to nic, co by se nedalo vydrzet. Muzes si to zprijemnit treba vanou, masazi od partnera apod. Bojis se poraneni? Tak trebuj s aniballem. Bojis se, aby se neco nestalo miminku? Neboj, oni ho budou behem porodu co chvili kontrolovat a kdyz by bylo neco spatne, tak ho rychle dostanou ven.
Jo a vetsinou to byva tak, ze cim vic se blizi TP, tim vic opadava strach a nastává naopak těšení se, tak snad se budes nakonec taky tesit.

@natalie11
Řekla bych, že neexistuje žena, která se aspoň trochu nebojí porodu. Já si říkala, že tak nebo tak, stejně to dítě musí ven... Spíš bych myslela pozitivně, že miminko už bude brzy na světě, těšit se na něj... Než se strachovat z porodu, z bolesti, která bude, ale přejde. A rozhodně stojí za to... 😊
Mě porod taky bolel šíleně, ale jak bylo miminko na světě, byla jsem tak šťastná a hrdá, že jsem brzo na bolest úplně zapomněla. Psychika dělá hodně, takže naladit se pozitivně a neřešit to, jak straší druzí....

@natalie11 neboj se! Ničemu to nepomůže. Nikdo ti nepovi, jaky zrovna ty porod budeš mít. Ano, může to být jak z hororu (tak to mívám já, psychika nepsychika ), ale můžeš mít i dvouhodinovou pohodicku bez extra velkých bolestí...moc nad tím nepřemýšlej, spíš abys věděla, kdy jet do porodnice, co mít s sebou, atd... protože na konci tě čeká sladké miminko! 🙂

@natalie11 je to jina bolest a zalezi, jak to pojmes. Je to ale bolest, u ktere vis, ze pomine, je to bolest, ktera ma smysl. A az porodis, navali se do Tebe endorfiny (hormony stesti) a budes mit pocit, jakoby nikdy zadna bolest nebyla, jako by to byl pred tim jen sen. Ano, porod boli, nebudu lhat, ze ne, ale da se to zvladnout, a to Ti to tady pise knuca obecna 😉 Mysli na to, ze to delas pro mimi, ktere to boli vic a musis delat vse proto, aby to bylo rychle za vami a navic, primo po porodu jsou porodni bolesti pryc, jakoby nikdy nic nebylo

Jsem 35tt. Čekám první. Ale nehodlám se zbytečně stresovat. To celému porodu jen ublíží a navíc zvládly to jiné, zvládnu to taky

@bluekobylka naprosto presne - posledni mesic cely total hruza, takze jsem se kazdy den modlila, abych uz rodila😁 jako asi se podvedome boji kazda zena, kterou porod ceka, protoze ano, boli to. Ale za me muzu rict, ze kdyz se mala dostala ven, oni mi ji dali na bricho a ona me celou pocurala, tak byla vsechna ta bolest v okamziku naprosto zapomenuta....pravda, mela.jsem hodne rychly a krasny bezproblemovy porod, o to jednodussi bylo to zapomenout, ale ze to bude takova rychlovka to vytesneni bolesti, to jsem necekala😎 takze se hlavne nesttrsuj, neres to, nepripoustej si ty myslenky a urcite to bude krasny zazitek

@rousse ja mela i porod dlouhy, od prijmu byl maly venku za 14 hodin... Ale i tak to bylo to nejmensi za posledni mesic, opravdu 14 hodin uz porodu oproti me drazdive deloze... podle lekaru to bylo tim, ze byl maly 3 a pul kila a ja mala a hubena, resili to horcikem a vydrzet do porodu... opravdu na ty poslicky v kuse co par minut si jeste vzpominam... trvaly 21 dni...

nejvíc udělá psychika, čím víc se budeš bát, tím horší to bude 🙂, Já byla rozhodnutá si oba porody tak nějak užít a zkrátka to tak bylo, druhý už sem si nenechala ani epidural, a šla bych zfleku zase 🙂

Říká se,že prvního porodu se nemáš proč bát,protože nevíš do čeho jdeš a je to jen blbej pocit.U druhýho je to horší,protože víš,co tě čeká 😀 Jakože u mě byly nejhorší křížový bolesti,to jsem nevěděla jak si sednout,lehnout,stoupnout..Ale spíš mi vadilo,že si nemám jak ulevit než jak to bolí.Pak jsem měla epidural a u tlačení už to nevnímáš.Pořád je tu v případě krize nějaká mediakce nebo epidural.Čas u porodu strašně letí,jedna kontrakce za druhou a pak je najednou konec.Hned na to zapomeneš,jaký to bylo 😉 Neboj a těš se na prcka 😘

Pokud si můžeš a dokážeš vybrat, tak nebát 🙂. Ale zas je myslím dobré počítat s tím, že ano - bolí to a záhul to je...jinak, já jsem cimprlína na bolest, ale za sebe můžu říct, že u porodu pro mě bylo největším průšvihem vyčerpání, takže v rámci přípravy na porod doporučuji fyzickou aktivitu dokud to jde - jakékoliv cvičení, dlouhé procházky, plavání - zkrátka cokoliv, co udrží člověka v kondici...

Pokud jsem dobře pochopila, tak hodně udělají hormony a další látky v těle - že to nebolí tolik. Sama mám zkušenost, že s trochou adrenalinu necítím bolest skoro vůbec (mám naopak práh hodně vysoký - až se musím hlídat, že jsou věci, kde bych ji cítit měla). A další věc je, že se dá použít epidurál. Domluv se s lékaři. Rozhodně pokud máš nízký práh bolesti a bolí tě všechno, tak doufej, že se nestane nic kritického a nebudeš muset na císaře, protože co vím, tak tam tě potom všechno bolí další měsíce a přitom se musíš starat o dítě. Po přirozeném maximálně kdyby ses někde natrhla nebo pokud budeš mít nástřih hráze a to je v pohodě za pár dní.

Taky budu rodit poprvé a musím říct, že právě císaře se bojím nejvíc - nemám ráda dlouhodobou bolest, která otravuje a pořád bolí a bolí a bolí, kdykoli se člověk pohne. A vím, že po císaři to opravdu může zlobit dlouho (klidně 3 měsíce hodně a potom už méně).

Neboj se a vůbec se nebav o porodu s mamikama, babickama, tetickama a já nevím kdo ještě je schopen těhotnou stresovat hororovyma porodníma historkama z roku "jedna dvě". Raději se připravuj na porod, na miminko a své obavy probirej třeba s nějakou porodní asistentkou nebo dulou,ktera tě podpoří a ne zbytečně vystraši. 😊

@merope Nestrašila bych ani císařem...

@urtica Nojo, možná to straší spíše mě samotnou 🙂. A napsala jsem to i proto, že vím, že některé holky se bolí tak bolesti u porodu, že raději jdou na císaře.

@merope Ano, já tu volbu chápu - často se to stává, pokud je první porod traumatizující. Znám dost žen, které zažily oboje a CS vnímají jako lepší volbu (samozřejmě je i dost těch, co to mají naopak). Osobně bych k tomu přistupovala tak, že v případě nouze chvála Bohu za CS a nebát se ani toho...obojí je jen cesta k miminku a obě bolesti přebolí...

Myslíš, že strach ti k něčemu pomůže? Proč se bát něčeho, co nám umožní něco tak úžasného a neopakovatelného jako držet poprvé v náručí svoje děťátko? Porod je přirozený proces... neměj strach... já rodila. Neměla jsem hezký porod kvůli personálu porodnice. A za pár týdnů budu rodit zase... a strašně moc se těším... protože už vím na co se těšit 💜

Ahoj, na začátku února jdu rodit podruhé a souhlasím s tím, co tady mnohokrát padlo - všechno je to v hlavě. Já měla za sebou předporodní kurz, pila lněné semínko, cvičila s Aniballem a měla tam s sebou vlastní PA, a do porodnice jsem šla s tím, že jsem udělala všechno, co jsem mohla, že teď už je to na přírodě (a doktorech). Malá byla na světě za 3 hodiny od příjezdu do porodnice. Samotný porod jsem ani necítila, bolelo to otevírání předtím, ale s tou správnou psychickou podporou (manžel, PA) se dalo zvládnout všechno.

Udělej všechno proto, abys byla v pohodě a neměla o sobě pochyby, ty to zvládneš! 🙂
No a kdyby tohle všechno nepomohlo, tak si celou dobu říkej, že porod je jediné rande naslepo, kde zaručeně potkáš lásku svého života ❤

Jak už zminily některé maminky, nejlíp se se strachem bojuje přípravou - fyzickou i psychickou. Cvičila jsem gravidjogu a funkční trénink, přečetla několik knih o přirozeném porodu (naprosto top je Hypnoporod), byli jsme i s manželem na předporodním kurzu, ke konci jsem pila maliník, masírovala hráz a cvičila s aniballem. K porodu jsem šla klidná, sebevědomá a s úsměvem. Můj porod nebyl rychlý, ale věřila jsem svému tělu i miminku, že to zvládneme a taky že jo. Strašně ráda na porod vzpomínám, nezůstaly mi po něm žádné šrámy na těle ani na duši. Bolest k porodu patří, ale je to úplně jiný druh bolesti, než je ta běžná, která doprovází nemoci a zranění, dá se mnohem lépe zvládnout, zvlášť když ji vnímáš jako něco, co pomáhá miminku na svět.

Mě ani nenapadlo nad tím tak přemýšlet, je to hodně v hlavě. Já jsem od začátku si říkala, že věřím svému tělu a že prostě budu dělat to co budu cítit a snažit se být co nejvíc v pohodě a poslouchat své tělo. Je pravda že sem měla porody v pohodě, jen pár hodin, poprvé s tabletkou vyvolávací a podruhé bez ničeho a stejně to bylo fajn, daleko víc mě potravinové tělo a hormony po porodu ale to je zas jinej příběh. Rozhodně je fajn zvolit si vlastní porodní polohu, mě pomohli jezez na boku levém než sedět, ležet apod., Je dobré aby byl partner u porodu a opakoval ti pokyny porodních asistentek, kdy držet a kdy tlačit. Připravit se na to že to bude bolet ale ne nějak příšerně, kdyby to bylo tak hrozně tak nerodí skoro nikdo, obavy jsou tedy přehnané🙂