Jsem po 4. těhotná, nevím co dělat. Poradíte?

jj jak píše
@me_druhe_ja , rozhodnout se musíte sama, ale z toho , co píšete mám stejně pocit, že převládá spíše NE. Rozhodněte se sama za sebe, za mě mít 4 děti je slušnej mazec, ale záleží hlavně na vás, jak to cítíte 🙂

@denisazoe je to čistě na Vás,my Vám tu neporadime.Pokud jste se nechránily máte další dítko na cestě.Pokud jste jej nechtěly měly jste se chránit.....My neznámé Vasi situaci doma,vztahy finance.Nebylo by lepší to řešit s rodinou než tady s námi????

@denisazoe trochu ti rozumím. Já měla tohle když jsem otěhotněla se synem, ale já měla doma jen jedno dítě. Bylo to tehdy hrozně brzy, bydleli jsme ve 2kk a taky jsme zvažovali přerušení. Ale když na to přišla řeč, tak jsem se hroutila. Nakonec jsme řekli ne, necháme si ho l, nějak to prostě zvládneme.
Chápu, že 4 děti už je jiné kafe. Ale když jste zvládli 3,tak byste zvládli i to čtvrté. Ty větší by se možná těšili a třeba i pomáhali. Ale každopádně vy musíte vědět co je pro vás a vaše děti nejlepší. Není to jednoduché rozhodování

Samozřejmě ze rozhodnutí je na vas. Každopádně kdybych se mela ja za sebe (taky mame tri děti) tak bych se docela bála toho, co by přišlo pro mě po potratu.protoze uz jsem tri deti odnosila a porodila, vím jaký to je, vim jaky jsem se vsema mela vztah hned od začátku a vim ze jit na potrat bych prostě neunesla. I kdyz by to asi byl mazec mit 4 deti. Ale ruku na srdce - se trema detma uz je to takovej mazec ze uz to zas tak horší bejt nemůže ... ;)

@nat to není úplně tak jednoduchý. Známá ma 3 děti, chránili se opravdu poctivě - otěhotněla pres kondom A tělísko.... 🤷

K nám přišlo čtvrté dítě taky nečekaně a pryč jsem ho nedala. Auto nemáme- neřešíme, byt máme velký 110m.
Je to náročné hlavně v tom, že právě ten poslední je nejnáročnější ze všech, ale tak, asi věděl, proč k nám má přijít 😆😆

tohle si muíte rozhodnout s manželem... já mám třeba děti jen 2, ale pokud bych otěhotněla (chráníme se) a byl ještě čas na přerušení, tak bych těhotenství ukončila. Já jsem hodně racionálně uvažující člověk, takže prostor, čas, peníze, psychické síly, rozhodnutí by bylo jasné

já samozřejmě vím, že to je rozhodnutí na nás, ale chtěla jsem hlavně zkušenosti, rady atd., třeba mě nějaká pomoc, rozsvítí a pomůže, je to opravdu těžké a budu se rozhodovat do poslední chvíle, díky!

To je hrozný rozhodování a nejde se rozhodnout správně ☹ Zvážilas přímou adopci? Dala bys mu šanci na život a pomohla nějakému bezdětnému páru.. Ale vim, že by to byl masakr.

@zuzka_b2 samozřejmě mě to taky napadlo, ale to bych nezvládla, to by bylo ještě horší a raději bych si ho nechala. Chápu že hodně rodin by bylo rádo, ale to by bylo pro mě velké mučení. Citově bych ho chtěla, rozumově ne, proto je to tak těžké.

citove bych ho chtela...to si myslim je nejdulezitejsi...dite ma pravo zit..treba se tim mate neco naucit! pro me to je jiz novy zivot..a zabit ho nema pravo zaden z nas:(

S tim, co vim dnes (mame 3 deti) bych na preruseni nesla. Uzivime tri deti, uzivili bychom i ctyri. Ale to rozhodnuti musite udelat jen vy dva a nesmite se ohlizet se na nikoho jineho. Ani na nas tady.

@denisazoe Jakého jsou děti pohlaví? Já mám tři chlapečky, chtěla bych čtvrté a tajně doufám v holčičku🙂 I když vím, že spíš nebude, manžel se na čtvrté netváří🙂 Jo a říká se, že neplánované děti jsou nejlepší.

Je mi přes 40 let, nečekaně jsem také otěhotněla, mám stejně staré děti jako vy, ale nikdy bych své další dítě nemohla zabít. Dceři je teď týden a nedokážu si představit , že bych šla na potrat. Vše jsem kupovala také znovu, už z druhé ruky,a jen to co opravdu využiji. Starší děti mi pomáhají a mají z dcery radost.

@jedlin dvě holky a poslední kluk, takže už máme i tohle za sebou 🙂 třeba ještě manžel poleví 😉

@janina_8 a energie byla? já jsem na tom momentálně tak, že jsem absolutně bez síly, že si nedovedu představit celé to prožít po čtvrté znovu.

@denisazoe Koukám, že se v tom fakt plácáš. :( Rozum versus cit. :( Nicméně pokud je manžel extrémně proti, taky není dobrý vyloženě proti jeho vůli, ať to nezničí váš vztah. Není to teda vůbec lehký, ale musíte o tom co nejvíc mluvit, dát pro a proti. Myslím, že z hlediska "beznejch" výdajů už není takový rozdíl tří nebo čtyři.

@me_druhe_ja
@denisazoe
já si myslím co psala autorka že manžel proti není.. ale nikdy nebude mít city k tomu dítěti takové jako žena.. žena nosí to dítě pod srdcem a žena jednou začne se ptát: jaké by bylo, kolik by mu bylo... atd... a to je nejhorší trest..si myslím já..
každá žena v sobě najde sílu.. v to nevěřím.. Bůh nám dává tolik, kolik sami dokážeme unést...

máš 3 děti a otěhotněla jsi, fakt je takový problém mít 4 děti? se 3 se přece rozhodně nenudíš, navíc máš děti dost velké, tak já bych si prostě i to 4 dítko nechala a brala, že to tak mělo být...ale nevím kde bydlíte, jak moc je nutné auto atd?
a ještě si myslím, když uživíte 3 děti, tak uživíte i to 4 a že jsi chtěla jít do práce? to jsi měla řešit spíš antikoncepci, nebo co já vím jak ses chránila...
a že už nic nemáš po dětech? za 9měsíců se dá toho dostatečně nakoupit, myslím oblečky pro miminko postýlka drahá určitě není...
a řeknu můj pocit, já bych na potrat nikdy nešla, ale my chceme teprve 3 prcka 🙂

Zrovna včera sem to řešila s kamarádkou,co bych dělala kdyby se stalo,že bych znovu otěhotněla..máme tři děti a další nechceme,takže moje odpověď byla,že se budeme s mužem chovat tak,abychom před takovým rozhodnutím stát nikdy nemuseli...ale chápu,že osud a příroda mají někdy smysl pro humor- viz naše třetí dítě, které si k nám cestu našlo neplánovaně přes ms 🙈
Rozhodnutím je opravdu na vás....a vůbec vám ho nezávidím.Povim vám to z mého pohledu,když by se to stalo nám ,tak si sem téměř jistá,že ve chvíli kdy by se čtvrté dítě narodilo byly by veškeré pochybnosti pryč a milovala bych ho.Na přerušení sem byla kdysi,toho se bát nemusíte, neboli to,je to rychlé a jste hned doma...ale psychicky to snáší každý jinak.
Držte se 😉

@balogis Ty jsi otěhotněla při menstruaci a je to chlapeček? Já myslela, že takhle na začátku jsou holčičky...

No, já šla po 9ti letech (a 3 dětech) na RD do práce a na děti bylo sakra málo času, dělala jsem i odpolední a tak, takže jsem děti třeba prakticky neviděla každý druhý nebo třetí týden, jako vadilo mi to, ale po 9ti letech jen s dětmi mi to i sedlo, z té RD už jsem se začala cítit dost vysátá, takže chápu, ale bylo to jen takové období.... Čtvrtě mám pak až s větším odstupem (pracující "volno" 3 roky, pracovala jsem i skoro celé těhotenství), takže odpočatá určitě dokážu opět lépe ocenit ten čas a prostor, co jsem jako pracující prostě neměla, v té době, 9.rok na RD, bych si to nedokázala představit na jeden zátah, i když proti čtvrtému dítěti jsem nic neměla..., ale zpětně to už nevidím zase tak černě.
Je to otázka chvilky a ty starší děti už se hodně osamostatní, ten 9.-10. rok je takový zlomový...
Síla může ještě přijít, já se taky dost obávala, že se mi např. vratí ty pocity vyhoření, že mi bude vadit, že opět budu svázaná, když už jsem si zvykla, že si můžeme v klidu vyrazit na koncert a pod. ale vůbec...
Z toho, co píšeš i cítím, že by sis to mohla dost vyčítat...ale může to být i tak, že si sama nedokážu představit, že bych si to nevyčítala.

Z toho co pises mi spis prijde, ze to miminko pocitove chces, ale rozumove se toho bojis.
Vyvratila bych argument, ze na "puvodni" deti bude mene casu. Zvlast pro nejmladsi dite bude sourozenec lepsi partak nez maminka. Ono co se toho casu tyce tak je to vubec otazka - kamaradka s podobne starymi detmi jako ty sla na mesic do prace a zjistila, ze stihat praci a distribuci deti do MS, ZS, krouzky + uklid domacnosti a vareni je takove peklo, ze nakonec zustala doma a poridili si 4 dite umyslne a je mnohem vic v pohode se 4 detmi doma nez se 3, ale v praci.

Misto v byte - deti se poskladaji 3 vs 4 deti resi palanda 🙂

Kdy bych hodne zvazovala preruseni je v situaci, kdyby rodina uz ted byla financne na hrane. Nemusi se zit v luxusu, ale chtela bych, aby kazde z mych deti melo moznost jet na skolu v prirode, lyzak, vybrat si alespon jeden krouzek a kdyz budeme chtit na vylet, aby nas nemuselo trapit vstupne. Pokud je tohle v pohode, miminko bych si nechala.

Preruseni bych si v sobe nesla cely zivot a abych se s tim srovnala, potrebovala bych si byt jista, ze opravdu nebyla jina moznost

U mě převládl rozum, a nelituji. U nás je to komplikovanější. Já mám 2 děti z předešlého vztahu 18 a 16, a se současným manželem máme 5,5 letýho syna, a manžel má taky z předešlého vztahu 2 děti 13 a 16,a teď mu ještě zvedli alimenty. Takže jsem vlastně ráda, že jsem se tak před 2 lety rozhodla, protože by to pro nás bylo hodně náročný. Máme v plánu si pořídit pejska, můžeme si jezdit na dovolenou pod stan. S dalším dítětem by na nic nebyli peníze. Teď mám skvělou práci a jsem za to ráda. A hlavně mi v té době bylo už 41, bohatě mi stačí náš malý syn. Sama v sobě vím a cítím, že jsem neudělala nic špatného, protože jsem šla fakt hodně brzo, kdy na utz nebylo ještě skoro nic vidět. Nic si nevyčitam, i když občas si vzpomenu a řeknu si, je už by mu bylo 1,5. Ale pak to zaženu a jdu si užívat syna.
Ale chápu, že je to těžký rozhodnutí, a každá to máme postavený jinak.

@jedlin jj je to kluk

@jedlin tam záleží na ovulaci ne na menstruaci, musela mít ovulaci při mě což znamená že při ovulaci je to spíš kluk a hlavně to je stejně převážně na chlapovi😁

Ono když nechci dítě, tak se chráním. Já nejsem pro potraty... Jen když je to opravdu nutné (znásilnění, vážná nemoc plodu). Ale zase mít už 3 děti a nemít jistotu, že zvládnu uživit další... I když 3 nebo 4 to už není až tak velký rozdíl. Samozřejmě tady nikdo nevíme, jaké máte rodinné poměry a tak.
Třeba manžel poleví... No, on nemá právo vás nutit. Samozřejmě, jste manželé, žijete spolu. Ale mě chlap navádět na potrat, hodně by to a naším vztahem zamávalo..

Když se nám narodilo 3., bylo starším 6 a 8, takže ti jen můžu napsat zkušenost s tímto věkovým rozmezím. Od narození neskutečně pomáhali, hádali se o to, kdo bude vozit kočárek, soutěžili, kdo mimino víc rozesměje, opravdu mi byli velkou oporou. I když byli starší, vyzvedávali ji ze školky, vydrželi s ní chvilinku doma sami, teď ji dovedou do/z kroužku, do/ze školy či družiny. V mnohém je to opravdu jednodušší, mám dojem, že nejhorší je vypiplat ty první děti a pak už to jde mnohem snáz. Na druhou stranu ten počet 3 je v ledasčem nešikovný, nejmladší je už takový poloviční jedináček, 4 by byly lepší🙂 Ale už mi bylo dost let, bydlení máme taky tak nějak pro nás akorát a zdravotně a psychicky jsem se na to vůbec necítila. Každé dítě je dar, mám dojem, že obvykle takové ty "omyly" bývají za odměnu... Moc ti fandím, aby ses rozhodla tak, abys toho nikdy nelitovala.

Já sama vím, že bych se nenáviděla. Mám za sebou teď 2 SP, i když na úplném začátku, takže tohle je pro mě šílené téma. Ale milovat a starat se o 3 nebo 4 už není opravdu takový rozdíl. Navíc starší pomohou