Jak se k vám chová partner během těhotenství?

Jen si dovolím ještě jednu věc.. Nevysvětluj chlapovi, jak těžké je být těhotná.. Za prvé chlapovi je to šumák, protože si to nedokáže představit.. A za druhé pokud jste do toho šli oba dobrovolně, tak není fér tohle zahrnovat jako výčitku. Radím zaobalit všechno tak, ať to hned nevypadá, že jsi proti těm dvěma 🙂

Ono je to těžké, chápu že v těhotenství člověk všechno vnímá intenzivněji a podrážděněji, se mnou teď taky není k vydržení. Na druhé straně syn manžela je dítě, a je nereálné po něm chtít aby byl tichý. Já čekám druhé, a myslet si, že starší si bude potichu hrát a nechá mě odpočívat je fata morgána. Jenomže u vlastního člověk snese mnohem víc, a je zvyklý. Když jsem čekala první, tak mě výskající děti taky strašně štvaly, až jsem se bála co to budu za matku. Chápu že člověk má co dělat sám se sebou, a ještě když tam někdo neustále povykuje... Ale asi bych ti spíš poradila abys to zkusila překonat, těhotenství není na věky. To, že chlap blbne s dítětem, zapojuje se do jeho her (a hluk vzrůstá) a že jsou parťáci tě teď může strašně dráždit, ale do budoucna bych to viděla jako velké pozitivum pro tvé dítě. takhle bude řádit i s ním. Vydrž, časem bude líp 🙂

@astra11 Tohle je vždycky trochu problém tam, kam to nevlastní dítě jezdí vlastně jen "na návštěvu" (dle toho popisu nepředpokládám, že by u vás byl pravidelně třeba týden a týden u matky). V první řadě je potřeba nastavit pravidla soužití bez ohledu na to, jestli jsi nebo nejsi těhotná, protože ta pravidla musí fungovat i potom. Pro mne třeba neexistuje, aby dítě v 9 letech ponocovalo - během týdne mastí mladá spát nejpozději v 9 večer (bude jí za měsíc 11 let), když je u táty, tak o víkendu a to koukají večer i na TV, ale to já jí o víkendu, kdy nejde druhý den do školy, dovolím taky. Randál u nás neexistuje, ovšem proto, že bydlíme v paneláčku a tímpádem se snažím brát ohled na ostatní v baráku. Dokážu pochopit (jako rozvedená), že se táta se svým synem nevídá tak často a tak se snaží si ty společné chvíle užít, na druhou stranu to ale nesmí jít přes čáru. Když Ti není dobře, zkus jim navrhnout, aby ten společný čas trávili třeba na výletech, zvlášť teď, když bude hezké počasí - tam se můžou vyblbnout do alelujá a Ty je neuslyšíš. A s partnerem si v klidu promluv, že Ti není během těhotenství dobře, že to ještě nějakou dobu potrvá a hlavně že všechny ty negativní nálady a vjemy vnímá i to maličké. Byl by extrémní blb, kdyby to nepobral. Plus se domluvte i na určité pomoci v domácnosti (devítiletý kluk může pomoct třeba s úklidem apod.), když to zaběhnete ještě teď, bude se Ti to náramně hodit, až budeš skákat okolo mimča.

Je to tezke. Tehotenstvi je sice jiny stav, ale neni to nemoc. Myslim, ze by to chtelo trochu tolerance vuci nevlastnimu synovi. Je to jen dite a nemuze za rozvod svych rodicu a to, ze otec ma novou partnerku a ta je tehotna. To co pises, jsou normalni detske hry. Kdyby ti schvalne bubnoval u hlavy nebo zamerne delal brakgl apod., dalo by se na to poukazat. Otazka je, zda by jsi takhle prisna byla i k vlastnimu diteti. My ted ceka.e druhe, dceri je 2,5 roku a "bordel" dela radny. Proste je to dite. Chce se nad to povznest. Chapu, ze tef pusobibhormony, jsi citlivejsi, ale snaz se to prekonat. A ze s nim blbne muz bych byla rada. Kdyby to myslel zle, nevsimal by si ho a taky by ti ho mohl hodit na krk, at se staras.

Tak tohle ti nezávidím!!!!! Já mám opačný "problém". Jak přítel tak syn se ke mně chovají, jako by bylo těhotenství nějaká vážná nemoc - a přitom já se cítím tak skvěle!!!!! Pořád mi zakazují něco dělat a přikazují odpočívat. Když přijdu z práce, předhání se kdo mi bude masírovat "nožičky" ( to miluju 🙂 ). Už se jim směju, jestli se tak moc bojí, aby se jim nerozbil "inkubátor" 😀 . A nemůžeš sse třeba někam zavřít, a do sluchátek si pustit nějakou relaxační hudbu???? Mně se třeba hrozně líbí tohle: Relaxing Spa Music Long Time Instrumental Music for Deep Relaxation

No u nás to dopadlo tak, že jsem se musela přestěhovat k rodičům. Přítel začal být jak psí čumák, žádný starosti, žádná pomoc od něj i když jsem na vysoce rizikovém těhotenství, řekl, že chce mít volnost, tak jsem se radši zbalila a odešla. Nic proti nenamítal, byl spíše rád. Takže jsme jen kamarádi kteří si napíší jak se kdo má a je to. Jezdí si za bývalou přítelkyní, tam kam jezdíval stále i při mě, chodí na poutě s dítětem, které evidentně není jeho i když mu to tvrdí jeho bývalka a je mu dobře. To dítě je strašně podobné jeho kamarádovi, prostě pobrala toho hodně. Testy si ale udělat nechce on věří, že je jeho. V rodném listu není zapsanej, ale peníze jí platí. Nás moc neřeší, spíše jsem si všimla, že z malýho radost nemá. Za 8 měsíců těhotenství byl s náma jednou u doktora a pak už nic. Teď aby mě asi nějak naštval, tak mi sdělil, že má celý týden dovolenou. Chtěla jsem po něm, že zajdeme na matriku aby mohl být zapsaný v rodném listě a to se mu nezamlouvá. Samé výmluvy, že nemá čas... Sice to je těžký, ale musím se k tomu postavit čelem a říkat si ten chlap mi za to asi nestojí.. Tak holky držím Vám pěsti, ať jsou Vaši partneři k Vám hodní a třeba se změní až se drobečci narodí. Někdy to s nima pohne k lepšímu

@simca1987 a to je těhotenství na kterém jste se spolu dohodly nebo nepláovaně. t je teda frajer, to je asi lepší být bez chlapa než s takovým "partnerem"

@denyzuza06 chtěli jsme oba mimčo právě. Pořád o tom mluvil, jak by se těšil přijít domů z práce a čekali by jsme tam na něj a jak se zadařilo, tak jako by otočil o 360° a byl úplně jinej.

Tak všem děkuji za názory a vidím, že se tady krom jiného často mluví o pravidlech. To je právě ono. Já jsem se je snažila zavést už ze začátku vztahu, navíc jeho syn, který má občasné emoční výlevy je fakt potřebuje, ale bohužel - mám dojem , že je můj partner neuznává, tedy to zavádění nebo i pravidla samotná. Má za to, že když je u něj syn párkrát za týden, že si to asi musí oba užít a tak je pro ně dodržovat nějaká pravidla těžké. Můžu to pochopit, že třeba budou i chvíli ponocovat do devíti hodin, proti čemuž jsem původně byla dost striktně, ale na druhou stranu jak tady bylo napsáno, nesmí to jít přes tu čáru a je spousta jiných věcí, v kterých se pravidla dodržovat taky musí....Mám pocit, že mě přítel prostě nebere a moje názory jsou mu fuk. Protože moje názory a obsah pravidel, která z těch názorů vycházejí, jsou mu jaksi asi cizí.
Můžu možná uznat, že je to dítě jak tady bylo řečeno, ale nemá i dítě být vychováváno k nějakému ohledu, zvláště v takové situaci, když ví, že je tady těhotná? No jo, nejsem jeho máma já vim a jsem partnerka jeho táty, na kterou asi i žárlí....
Ilonne: Vyjet umím i na své děcko, když začne řádit. Je to fakt těžké období no.....
Somalicats: Já bych právě ráda ty pravidla, ale je to o tom jak jsem psala, že ty pravidla já navrhnu, vysvětlím proč jsou důležitá, vysvětlím jak se cítím....ale - jakobys házela na zed hrách......
Tamarila: Je to dost tvrdý postoj, ale myslím, že jsi bohužel vystihla tvrdou realitu 🙂..nenechá tě odpočívat a tak......
Hanulkapal: Zase - pravidla bych ráda, ale oni asi vůbec neví, proč by je měli dodržovat....
Tady hraje roli asi víc věcí - situace je dosti složitější asi o to, jak mě syn vidí , protože má problémy vyrovnat se s rozvodem rodičů aspoň do nedávné doby měl.....Působí tady dost averzí, vzájemných.

@simca1987 tak to je teda s prominutim pěknej sráč, takového je lepší nepouštět si k tělu a najít malýmu novýho lepšího tatíínka, za takového chlapa nic dobrého do budoucna nekouká

@hanulkapal : Máš pravdu, jsem zatrpklá, protože s jeho příchodem vždycky nějaké problémy nastaly. Má problémy být klidný, je nervní, možná následek rozvodu a já se od začátku právě snažila do toho zasahovat těmi pravidly, ale asi na to nebyl připravený......měl chodit k psychologovi, ale jeho matka to nedělala.

@tamarila : Možná se hodně bojím, že ty těžkosti nezvládnu, že až přijde porod a ta doba po porodu, že mi bude tak špatně, že tyhle projevy rušivého chování nezvládnu a bude nějaký kolaps a já bych chtěla, aby mě partner v tomto ohledu ochraňoval a on se chová vlastně naopak. Ignoruje moje obavy a pocity nejistoty.

@denyzuza06 Když řekl, že chce volnost, že chce jezdit ven a nežít proto, aby jel do práce, z práce domů a někam třeba společně jsme šli, tak ze mě v tu chvíli vylítlo, že je to snob. On prostě nechce žádnej stereotip... Tak ať si má volnost, když ji tak strašně chtěl. Ale neměl teda chtít rodinu... To mi prostě hlava nebere. Kdyby mu bylo 20, tak prosím, pochopím to, ale ve 30-ti a tohle říct, to je smutný. Třeba časem bude opravdu jiný "tatínek" který bude mít mé dítě radši než jeho otec....

@astra11 No, tady je pak těžké radit. Zkusila bych si asi s partnerem v tom případě promluvit o tom, proč žádná pravidla nechce - ale v klidu. Zkusit hlavně rozebrat to, že ta pravidla nejsou od toho, abys jeho syna buzerovala, ale aby se právě do té rodiny nějak začlenil. Jinak to bude vždycky rušivý element, a ve finále se to obrátí proti tomu děcku. On ten druhý rodič, který nemá dítě v "plné péči", tak má spíš tendence ho bránit proti všemu a všem a neuvědomí si, že tím tomu děcku prokazuje medvědí službu.
Pokud by byl partner i nadále takto zatvrzelý, tak bych se ho asi s vážnou tváří otázala, proč teda zakládal novou rodinu, když nehodlá respektovat ani ň z toho, co navrhneš...

@astra11 Jinak já když se rozváděla, tak bylo dceři 7 let. Od mala byla extra akční, musela mít pevnej režim, jinak přerůstala přes hlavu. První, co jsme si s mým ex dohodli, že ve výchově budem postupovat jednotně - měla pak i období, kdy mně hlásila, co vše u táty nemusí a naopak - jenže si děvenka neuvědomila, že my dva se spolu bavíme... Dneska (11 let) je z ní pohodářka, i když už se začíná objevovat puberta. A vychází jak s mým partnerem, tak s partnerkou mého ex a její dcerou.

@astra11 Tak to je těžký. Jen mi přijde, že už dopředu hledáš co všechno může být špatně a co se všechno může stát. Klukovi bych nic nezazlívala, že se nevyrovnal s rozvodem rodičů, je vcelku normální. Kterému dítěti by se to líbilo. Doba porodu, jedno dítě už, jak píšeš, máš. Takže víš, že porod zvládneš. Co si zkusit zajít třeba do poradny a vypovídat se odborníkovi? Koukne se na to nezaujatým pohledem a určitě ti poradí. Trošku mi přijde, že jsi si ke klukovi vytvořila averzi. Něco jako to pořekadlo: "Moje děti a tvoje děti, bijí naše děti".

@somalicats : Vše souhlas, ale musím dodat - on toto miminko původně nechtěl.

@ilonne : To je asi trochu pravda, protože je sice fakt, že se s rozvodem vyrovnává těžko a nikdo mu to nevysvětlil, na druhou stranu už nějaká doba od toho uplynula a myslím, že pokud vidí snahu ta pravidla zavádět, už by asi v relativně normální době se měl chytit..neřikám, že je to vždycky jen černé....
Mně přijde, že je rozmazlený a to svým způsobem je, protože v druhé rodině se skáče dle něho kam on obrátí a to se mi nelíbí. A když narazil na nějaká pravidla tady u nás, tak to provázel hysterickými výlevy, což já nemusím.
Máš pravdu s tím začátkem jak píšeš o dopředu vytvářených postojích co může být špatně...Asi snaha o kontrolu a mít vše ve svých rukách.......
As.

@astra11 Ve svých rukách situaci plně nikdy mít nebudeš, právě proto, že je tam ten syn z předchozího vztahu. Jestli je nebo není rozmazlován, to je bohužel záležitost obou rodičů a pokud se na nějaké výchově dohodli, tak se s tím musí oba noví partneři víceméně smířit.
No, nemáš jednoduchou pozici, navíc v situaci, kdy Tvůj partner miminko nechtěl. Bude to chtít hodně taktiky, abyste to všichni přestáli bez úhony...

@astra11 Poradím ti jen jedno - pokud partner miminko, které teď spolu čekáte, původně nechtěl, o to víc se ho snaž zapojit do rozhovoru na tyto témata. Pokud mezi sebou nebudete mít vyříkány základní věci, nebudete spolu nikdy šťastně žít. Láska je o toleranci. A o tom říct tomu druhému, co tě trápí a ten by s tím měl něco udělat (a naopak). Mrzí mě, že v tak pěkném období, jako očekávání miminka je, máš takové starosti, ale zkus se nad to trochu povznést. Až se narodí mimčo, nebudeš mít čas tolik přemýšlet nad tím, kdo je jaký a kdo co dělá. Tohle si prosím neber zle, ale vidím to i na sobě. Zbytečně kolikrát vyvolám spor kvůli blbosti jen proto, že se ve všem mám čas pitvat. Držím ti palce 😉

@astra11 muj chlap, kdyz mi neni dobre, tak bere dceru 4,5 roku ven, nebo si s ni jde heat fo pokoje vedle a vysvetluje ji ze jsem tehotna, ze mi je zle a ze jak se prcek narodi, tak to bude lepsi a tak. Je hodne ohleduplny. Ale je to i tezke v tom, ze tvuj muz je se synem nepravidelne. Zkus poprosit toho kluka, ale proste pozadat stylem, mohl by ses prosim na chvilku ztisit? Boli me hlava a ten hluk mi dela jeste hur. A pak i podekovat. Na nektere deti to funguje. Ja doma kdyz sekyruju a nadavam, tak se dcera zasekne a neudela nic po mem, ale kdyz poprosim a podekuju,tak mi vzdy vyjde vstrict.

@hanulkapal : Já vím jak to myslíš s tím časem na pitvání věcí....toho jsem si všimla také i u jiných věcí....
Nevím, asi mi nezbývá než se zkusit povznést nad ty ruchy tady jak tady ostatní uváděly také a co se týká věcí které by potřebovaly pravidla, tak na nich trvat, i když to nebude lehké mít v tom hned výsledky......Pravděpodobně to ode mně bude chtít opravdu hodně nebrat si tyhle osobně při debatách kdy budu mít pocit, že je to zbytečné, což se často děje...

@astra11 Na jednu stranu přimhuř oči.. Ale na druhou stranu na těch pravidlech si trvej, pořádek prostě musí být 🙂 A hlavně všechno řeš v klidu, žádné zbytečné rozčilování 🙂

@astra11 jak už tu někdo psal, jednotná výchova je pro dítě strašně důležitá. Píšeš, že přítel dítě nechtěl i to, že svého syna vychovává jinak, než jaké máš ty představy o výchově, jak myslíš, že bude probíhat výchova vašeho společného dítěte? Myslíš, že v tomto si budete rozumnět? Pro to, aby Vám vztah fungoval je shoda na výchově důležitou sočástí.

No když už člověk nepoznal dřív o co jde, zbývá ti jediná věc 🙂 - buď to nějak "zmenedžuješ" ke své spokojenosti nebo odejdeš.....