Zdravím, mám téměř tříletého chlapečka. Od září by měl jít do školky. Trvalo to více než rok a půl, než jsme se dočkali a já byla těhotná... Celou mateřskou jsem si říkala, když to přijde a bude druhé, tak bude, když ne, budeme mít jedináčka... Měsíce plynuly a nic. Teď jsem zjistila, že jsem těhotná, ale nedokážu se z toho zatím radovat. Už jsem byla smířená s tím, že budu mít jedno dítě, že si od září budu hledat práci a zaclenim se do normálního života....
Mám obavy, jak to zvládnu, jak to půjde se školkou? Taky jsem se těšila, že budu mít normální výplatu, ne jen mateřskou, takže se nám bude žít lépe a něco ušetříme.
Manžel se míč těší. Nemáme se špatně, manžel má dobrou práci, já mám celou mateřskou pro svou potřebu a pro potřeby dítěte, vše ostatní platí manžel.
Ale stejně se nedokážu těšit. Mám sobecké důvody a to me štve. Že budu zase doma další tři roky, zase kojit, zase vstávat, zase se nevyspat, zase přibrat v těhotenství....
Teď musím znít jako hrozná kráva, ale to se mi teď honí hlavou. Co by za to jiné ženy daly, kdyby byly těhotné a já se neraduju.
Jdu si sem pro uklidnění, že jste to taky tak měly, že to jsou hormony, a že to přejde. Já věřím, že až ucítíme pohyby miminka, že to přijde.já se nedokážu radovat.
Já tě chápu. Třeba já mám teď sice teprv 5 měsíčního, ale hubnu. Dari se to, ale jde to pomalu, chce to velké úsilí. A když se to podaří, rak vážně nebudu chtít zase být těhotná. A přestože je to zlatý mimino, co furt spi a všude je spokojenej, nechci riskovat ze druhy bude třeba náročný a nespavy.
Za měsíc a půl se mi narodí druhé. Prvnímu synovi budou 3 na podzim, půjde do školky. Dlouho jsme uvažovali jestli druhé ano nebo ne. Bojím se úplně všeho. Syn sotva začal spát celou noc a bude tady novorozenec. Se synem se krásně domluvím, ale s mimčem ne. Jsem pořád sama. Chybí mi společnost, práce. Ale pak si vzpomenu jaké to bylo s mimčem a neskutečně se těším! Určitě to "těsnění se" přijde trochu později, ale přijde 🙂
Mám čerstvě doma druhátko (měsíc 😁) a řeknu ti, že ano, je to záhul. Hlavně to noční nespaní mě ničí. Už jsem chodila do práce, dcera už je celkem samostatná, takže doma byla pohoda a já byla taky víc v klidu, protože jsem byla mezi lidmi. Ale druhé dítě jsme chtěli, takže teď ho máme. A víš co, je to krásné! Konečně mám pocit, že jsme kompletní. Ano, přibrala jsem opět strašně moc a vůbec to nejde dolů. Kojení bylo zkraje šílené, bolavé, psychicky vyčerpávající, ale když vidím ten malý uzlíček, je to nepopsatelný pocit štěstí ❤️. Rozumím tvým pocitům, ale ono to tak rychle uteče. Práce zůstane, ale děti vyrostou. Neboj se toho a užívej si každý den 🤗🌷
V těhotenství ani ne,ale když se narodilo druhé, tak jsem si říkala že mít 2 děti byl ten nejdebilnejsi nápad na světě. Už jsme měli nějaké rituály a najednou vsechno vzhůru nohama. Ale zajeli jsme do toho celkem rychle,děti jsou 2 roky od sebe. Jsem šťastná.
Já když jsem po druhé otěhotněla, také jsem z toho měla smíšené pocity i když to bylo plánované. Synovi tenkrát bylo také skoro 3 roky a v září měl nastoupit do skolky. Také jsem tenkrát moc neměla radost, že budu další 3 roky na mateřské. Jenže pak jsem v 10 týdnu potratila. A přemohl mne opačné myšlenky, že vlastně ve skrytu duše jsem se na něj těšila. A hodně jsem si vyčítala to, že jsem potratila kvůli těm mým myšlenkam.
Rozhodně tě nechci nijak strašit, jen jsem chtěla napsat trochu jiný pohled. A přeji ti aby jste byli zdraví a těhotenství probíhalo v pořádku. 😉🙂
Docela to chápu. Máme doma měsíc druhé dítě a je opět náročné jako první. A já daleko hůř vše snáším. Mladší hodně pláče, nespí, starší má své potřeby... Úplně si říkám, jak by to bylo s jedním jednodušší, jak bychom si to léto užili...
Altd na druhou stranu mám takový pocit kompletnosti s druhým dítětem.
Jen ty negativní pocity můžu probrat s někým, kdo má taky náročné děti. Zbytek nepochopí.
Ta radost teprve dorazí, stačí mrňouska vidět na UTZ, pracují hormony.. My neplánovali ani jednoho syna, s oběma jsem problila dlouhé měsíce a celkově si těhotenství užila vlastně až tak poslední měsíc (první předčasně narozený a druhýmu to hrozí taky). Zvládlo se to s jedním, se dvěma musí taky.. Jinak syna do školky (3 roky) dávat nebudu, je atopik a byl by víc nemocný než zdravý, spí se mnou na gauči a jestli sem časem bude chtít i druhý mrně, tak už asi skončim na zemi. 😀
Já to měla podobně. Ne teda, že bych neměla radost...ale bylo to takové rozpačité. Opustila jsem znovu práci, kterou jsem měla ráda, zase ta sociální izolace ...ale na druhé misce vah byl můj věk (33) a taky vím, že kdybych do toho nešla, prostě bych si to za x let, kdy už to někde vrátit zpět, vyčítala. Teď už se těším a tyhle pocity mě opustily.
Druhou dceru (ano moc jsem si přála dvě holčičky, kluka jsem "nechtěla") jsem si přála jen proto, že starší dcera je společenský tvor a bez sourozence by se nudila. Já po druhém dítěti přesně z těchto důvodů netoužila. Starší už byla větší, samostatněší a najednou jsem zas nemohla nic. "Přežila" jsem to nejhorší období, ono to naštěstí hrozně rychle uteklo, a už mám dvě skvělý a relativně samostatný holky a jsem za to moc ráda ❤️ jsem ráda, že tu je jedna pro druhou, jsem ráda, že se nám podařilo je mít relativně kousek od sebe a jsem ráda, že je mám 😍
No ja mela tak mesic stres a nerva, nez jsem to prijala. Ale u nas slo o to, ze dceri je ted cerstve pet(pohoda total narozdil od pekla do dvou let) a ja uz jsem v praci a penize moje jsou potreba, pritel nema plat nic extra. A navic dva roky zpet me podvadel..ted me to obcas prepadne, ze mam pohodu a stejny peklo jako s prvni dva roky podruhe nedam, ale pak si zas rikam, ze druhe ted nebo nikdy. Ted uz spis resim stres z druhyho porodu
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Podle me bezne. Hodne zen mi reklo, ze kdyby nemely deti hned po sobe, mozna by mely jedinackw. Z duvodu, co popisujes. Ze by se jim z normalu nechtelo zas do plen a nevyspani. Tehdy jako bezdetna jsem az tak nechapala, jak to mysli.
Ja sama si 2. preju. Ale cim je moje dite starsi, tim vic me napadaji taky tyhle myslenky.
Verim, ze te to fakt prejde, az se prcek zacne projevovat a proste se szijes s novym zivotnim planem 👍