Depky v těhotenství. Netuším, jak zvládnu 2 děti

@luseen
@janulazaynab Ahoj, já jsem před pár dny zjistila, že jsem opět těhotná. Obrečela jsem to. Jsem uplně na začátku, zatím se cítím dobře, ale mam 8měsíční holčičku, která je vymodlená a hrozně jí zbožnuju. Mám strach, jak to zvládnu, výčitky vůči ní, že se jí nebudu moct dostatečně věnovat. Myslím, že tohle chce prostě čas.....

přesně to mám taky, strach, jak to všechno bude, jak to zvládnem..máme navíc i docela malej byt, tak si říkám, jak se tam vejdeme..a mamku mám taky 220 km daleko ☹ termín mám v srpnu, jen doufám, že do té doby se začnu aspon trochu těšit...

@dlabinecka říkám, si, že to snad přejde...že je to jen ten začátek... když jsem čekala prvního syna, depky jsem neměla, jen takový výkyvy nálad, ale nic hroznýho...spíš pak po porodu jsem měla poporodní depky hodně velký, který trvali asi půl roku. takže k tomu mám asi nějaký dispozice .. nevím... kadždopádně se cítím až vinna za to, že si toho, co mám, asi vůbec nevážím..

@luseen Až Ti bude líp, tak to třeba přejde. Poporodní depka mě taky neminula. Holt hormony, neuděláme nic 😉 Pořád si říkám, že to zvládlo tolik jiných mamin, tak proč bych to nezvládla já. Děti budu mít od sebe nějakých 16měsíců, což je strašně málo. Eliška byla dost uplakané miminko, hodně jsme se s ní natrápili, měla jsem šílený porod. nevim, musíme věřit, že to bude v pohodě, že to bude dobré. Jsme na začátku, až mimísky ucítíme, určitě se to změní. První těhu jsem nijak neprožívala. Měla jsem strach, držela jsem si odstup. žádné povídání s bříškem, neřešila jsem, že mam v bříšku miminečko, jak byla na světě, okamžitě jsem se do ní zamilovla, podruhé to bude snad stejné. je přeci prima prvorozené pořídit partáka, ne????

@dlabinecka jj, to si taky říkám, zvládly to všechny, musím i já 🙂 ...rozumově si to všechno dokážu vysvětlit, ale ta psychika je prostě silnější, přepadá mě to bezdůvodu leckdy... Já jsem zase spíš prožívala první těhotenství, v tom smyslu, že jsem si třeba všechno psala, pouštěla mu hudbu, mluvila k němu a tak...ted je mi to jakoby všechno jedno

@luseen Já myslím, že to opravdu chce jenom čas, že to přijde. zatím nic necítíš, jen problémy. Ale nevolnosti ustoupí, miminko se začne hýbat, začne být reálné. Ale myslim si, že pokud by Tvoje nálady přetrvávaly, tak bych se možná obrátila na nějakého odborníka, nebo třeba na dulu 😉

@dlabinecka - to na tom budeme stejně - Mikulášek bude od Áji necelých 19měsíců 😉
Ono to holky časem přejde, i když řešit budete furt, co a jak.. Mě to chytá vždycky před spaním - jak to udělám, abychom se všichni nějak vyspali.. jak naskládám do naši ložnice další postýlku.. jak budu kojit malou a přitom se nějak věnovat malému a hlídat ho, aby něco nevyvedl.. radši si takové věci nepřipouštím a neřeším je, protože bych nedělala nic jiného.. co teprve, když pomyslím na porod? Jak to udělat s Mikulíkem, kam ho dát, když tu nikoho nemáme, jak to zvládne s manželem, když je jen se mnou.. Fuj, musím toho nechat, protože už mám zas návaly paniky!

@luseen - dokud malá nezačala kopat, ani mi nepřišlo, že bych byla těhotná.. tak jsem to tolik neřešila, ale teď když už fakt kope, je to až moc reálné..

holky, je mi líto, že to takhle prožíváte a musím říct, že i já spíš cejtim paniku než nějaký návaly nezřízenýho štěstí. Mám moc hodnýho muže, maminu v důchodu, čekám první. Jak píše luseen, rozumově vím, že nemám co řešit, ale celý život mám hrůzu z porodu, až takovou, že jsem uvažovala o tom dítko vůbec nemít, máme psa, bojím se, jak to zvládne, jak to zvládnem my, hodně maminek si pořád stěžuje, jak jsou nevyspalý atd., já vím, že je to určitě pravda, ale člověk aby pohledal nějakou zmínku proč to mimi je to největší štěstí, na který se teda mám těšit... taky jsem plná obav. Bohužel asi víc než toho štěstí, doufám, že až se mimi narodí, že ze mě tyhle obavy spadnou a budu si to umět vychutnat, někdy se za svoje myšlenky až stydím. A přesně, vyčítám si, že se neumím "naladit" .... ☹

@janulazaynab Mě ten rozdíl 3 měsíce připadá dost. Ale je teda pravda, že mám obrovskou výhodu v tom, že mám po ruce tchýni. Vůbec si nedokážu představit, že by to tak nebylo. A jak se vyspíme? to teda taky nevim, od porodu jsem se ještě nevyspala a ted pojedu všechno nanovo... No, jsem na nás zvědavá. Snad se teda totálně nezbláznim... Ale nadruhou stranu se hrozně těším, až budu čekat zase na první usměv, až toho drobíska porvé uvidim. Miminko je zázrak, malé štěstíčko. Těžké to bude zezačátku, ale nakonec to bude pro nás plus, až si spolu budou prtousové hrát...

@zazulka přijde to samo. že se nevyspíš? To asi ne, ale maminy jsou na to dělané, zvykneš si a rozhodně nebudeš na padnutí!!! Porodu se neboj, já měla porod ošklivý a přesto mi to za to stálo. Netrvá to tak dlouho, bolí to, jasně, ale v podstatě strašně krátkou chvíli!!! Dětátko si k Tobě cestičku najde, neboj se.

@zazulka Jinak proč je to mimi největší štěstí?? protože je to kus Tebe a Tvého muže. Až uvidíš, že má očička,jako Tvuj muž, že se "ksichtí" zrovna jako Ty na fotkách... Až se na Tebe poprvé usměje, až utišíš jeho pláč, až se rozesměje na plné kolo, až poprvé chytne do ručičky hračku...až... tak pak to poznáš, to štěstí 😉

@dlabinecka děkuju! 😵

@zazulka - až Tě začne mimi kopat, uvidíš, že se budeš těšit a porod.. mimi se holt narodit musí, navždycky Ti tam nezůstane, takže se ´ho neboj a zkus to brýt jako fakt. Já to tak měla u prvního porodu a můžu říct, že jsem si ho představovala mnohem horší, než byl, i když jsem to taky neměla lehké, protože šel malý s rukou u pusy a potrhal mě docela dost..

@dlabinecka - taky se těším na to druhé, že bude takové malinké, jenže na druhou stranu si připadám hrozně, že budu zanedbávat Mikulíka.. vždyť si vem, jak teď běháš kolem prvního.. druhé pak prostě půjde bokem..

@janulazaynab jéje, to mě mimi kope jak o život. Mám to hodně kvůli tomu porodu, kdybych věděla, že to zvládnu v pohodě, bála bych se mnohem míň a o to víc bych si těhu dokázala užít ☹ Mrzí mě to, že mám spíš takový myšlenky, ale neumím si pomoct...

Je pravda, že chápu i tu obavu u druhýho kvůli prvnímu, vždycky se snažím si vybavit, jak strašně se milujou holky mojí ségry a trochu mě to uklidní 😵 Holky, to dáme, nejsme párátka!

@zazulka - tak s porodem Ti asi moc nepomůžu, to si musí každá projít sama.. navíc je každý porod jiný a nedá se soudit podle nás, jaký bude ten Tvůj.. Manžel bude u porodu? Mě to dost pomohlo, i když chudák nedělal nic 😀

@janulazaynab no práááávě 😖 Prostě si tím musím projít a zkusit bejt statečná, uff.... určitě, neumím si představit bejt tam sama, tak snad to zvládnem! Jste zlatý, dobře, že člověk může někam napsat a číst, že ne každá se vznášíme na růžovým těhu obláčku 😵

@zazulka - fakt každý porod je jiný, ale můžu za sebe říct, že bych šla klidně z fleku rodit znovu.. fakt jsem si myslela, že to je horší.. teď mám sice větší strach než u prvního porodu, ale to je kvůli sešití, jestli mi nepraskne, což u prvního být nemohlo.. a manžel se těší na mimi? Máte už nachystané něco?

@zazulka ¨Co se týče porodu, tak ho opravdu moc neřeš. hned, jak přijedeš do porodnice, tak jim tam řekni, že chceš epidurál, jakmile to bude možné.. Porodilo miloardy žen, porodíš taky 😉

@janulazaynab A co se týče toho zanedbávání. Druhé mimi jsem vždycky chtěla, takže stejně by to jednou přijít muselo. a je opravdu asi dost těžké říct, v kterém věku by to bylo nejpřijatelnější!!! Já jsem na Elišku hodně fixovaná, takže to prospěje i mě, se od ní drobek odpoutat a nerozmazlit jí...

@janulazaynab díky, holky, fakt. To víš, těší se, jako oba se těšíme, mimi je plánovaný, jen jsem příliš velkej realista a tak nějak si umím asi představit do čeho jdeme, nemám moc růžový brýle, tak se trochu bojím, jak to zvládnem, ale jinak mimi je chtěný 😵 Asi hormony či co mi lítaj v hlavě... Nachystaný máme všechno a nic, mám sestru v zahraničí, za tři týdny si jedeme pro komplet výbavu pro dítě do tří let, takže teď nic a za tři týdny budem mít div ne i kolo 😀 mám dvě ségry, obě po dvou dětech, všichni teda bohužel v zahraničí, ale věcí bude až až...

Nad tím epi uvažuju, ale bojím se i toho, měla jste ho některá?

S tím věkovým rozdílem je to určitě jak píšeš @dlabinecka, každý má něco do sebe a při každým se musí první mimi určitě trošku "ošidit" ....

@zazulka přesně tak, jsem taky moc ráda, že se dozvídám, že nejsem sama s těmito pocity. Ohledně porodu mám taky obavy, u prvního jsem se porodu nebála vůbec, spíš jsem myslela na to, aby vyšly všechny testy dobře a tak a nakonec to dopadlo tak, že se malej narodil předčasně cisařem, protože byl koncem pánevním...takže v podstatě to byl porod "jednoduchý", ale to hojení po tom bylo děsný, jizva mě bolí občas doteď, trápily mě různý záněty a tak...tak si říkám, jak budu rodit tentokrát...ale zatím na to nějak moc nemyslím..

@luseen tak tak, ony to taky nejsou myšlenky, který se snadno říkaj a málokdo je chápe, tak jsem taky ráda, že to můžu někam napsat. Vím, že to pro někoho může vypadat jakože se rouháme, ale člověk si nějak nepomůže, co mu ta hlava servíruje...

@dlabinecka s tím zanedbávím myslím, že se tomu člověk nevyhne. jak se narodí druhý mimi, tak má vždycky chtě nechtě trochu přednost...když se narodila moje ségra, byly mě tři a půl roku a mamka mi říkala, že jsem ji měla hrozně ráda, ale trpěla jsem tím, jak se všechno motá kolem ní..nedávala jsem to najevo slovy, ale spíš později jsem měla nějaký problémy v chování ... ale pak se to upravilo, já myslím, že je to jen na začátku bezprostředně potom, co se to nové mimi narodí

@zazulka to jo, rozum jde v tomto případě stranou...často mám bezdůvodný pocity smutku...a mrzí mě, že tím asi nejvíc (teda kromě přítele) trpí můj syn, nedokáže si v hlavičce srovnat, proč je ted mamka jiná, proč ji vidí každý den brečet, proč si s ním tak nehraje... začal být poslední dobou hodně nervózní, se vším mlátí a já mám výčitky, že je to kvůli mě. Vždycky si každý ráno řeknu, že dnes se budu snažit, ale pak to na mě zase přijde, zase na něj nechtěně zakřičím a tak to jde pořád dokola..

@zazulka Já epidurál měla. Napíchnutí bylo trochu nepříjemné, ale rozhodně ne bolestivé. Rodila jsem 23 hodin, takže takhle jsem si alespon na chvilku odpočinula. U epi necítíš nic. Až pujdu rodit znovu, necham si ho píchnout.

@luseen Ono to je právě o tom. Ve 3,5letech si to už dost uvědomuješ, v roce a čtvrt asi tolik ne. Je to jiné. Samozřejmě chci udělat vše pro to, abych se mohla maličké dál věnovat, co to pujde. Kdyžtak prostě odevzdam mimčo a budu s ní, jen s ní. každý den alespon chviličku....

@zazulka - já rodila bez epidurálu od sedmi ráno do dvou odpoledne a zvládla jsem to..

@luseen - taky mám strach z porodu, že se mi rozjede šití dřív než budu na sále, protože minule jsem už nemohla vydržet a tlačila jsem už na pokoji.. hlavně se teď těším, že mě sešijí míň, takže sex nebude konečně bolet ani mě, ani manžela..

tady Luca76 ...konečně jsem se přihlásila pod svým starým nickem, nemohla jsem ho najít, takže jsem si založila provizorně Luseen ... ale jsem to pořád já, kdo zakládal tuto diskuzi 🙂 ...když mi někdo budete chtít napsat zprávu ohledně depek, zvládání těhotenství apod, budu moc ráda 🙂

@luca76 - taky skleroza 🙂 😝 Me nedavno zastavili dva chlapi vaute a ptali se na cestu.. Tak jim rikam, musite rovne, pak doprava (ukazuju doleva) a kolem toho.. no.. vite.. no tam kde se bere benzin.. myslite benzinku?! 🙄 😀 😝 😀