Zamlklý potrat
Dobrý den, ahoj
Ráda bych povzbudila ženy, maminky které si prošly nebo právě prochází zamlklým potratem.
Nejsem zastáncem diskuzí atd. , protože vždy když jsem četla nějaké diskuze o těhotenství tak jsem se akorát vystresovala a přisuzovala si všechny možné příznaky mimoděložního těhotenství a dalších různých věcí které by mohly být s miminkem špatně.
Ale mám tak nějak potřebu tu zkušenost předat dál. Přijde mi že dokud se vám to nestane tak se o tom ani moc nedozvíte. Tak nějak se o tom nemluví.
Já jsem jeden zamlklý potrat prodělala před pár dny. Byla jsem na začátku 10 týdne. Bylo to moje první těhotenství.
Miminko bylo plánované z lásky, oba jsme se moc těšili. Vše probíhalo v pořádku, neměla jsem nijak velké nevolnosti, miminko rostlo.
Pak se to ale změnilo když jsem šla na kontrolu a utz .
Když mi sestřička vypisovala do průkazky výsledky krevních odběrů z předešlého týdne tak všechny hladiny byly tak jak měly.
Pak následovala prohlídka u doktora.
Když doktor hledal cosi ultrazvukem už moc dlouho věděla jsem že je něco špatně a značně znervózněla, začala jsem natahovat.
Oznámil mi že nevidí srdíčko a poslal mě na druhý, ještě lepší ultrazvuk. Tam to bohužel potvrdili. Okamžitě mě poslali na gynekologickou ambulanci abychom domluvili další postup. Hned druhý den jsem šla na revizi, odstranění plodu. Celý ten den jsem probrečela, nebyla jsem doktorům schopna ani odpovídat když se mě ptali na informace potřebné potřebné k výkonu.
Naštěstí mám skvělého partnera a mamku díky kterým jsem se přes to během těch dvou dnů dokázala přenést a uvědomila si jak je naše tělo chytré a pozná že je něco špatně a raději to samo ukončí. Dnes už si říkám že je lepší potrat než mít nemocné miminko, které by mělo problémy celý život.
Všude píší jak si máme nechat čas na truchlení a mluvit o tom. Já nevím , ale naopak mi vadí jak za mnou každý chodí a říká jaká je to tragédie (většinou ti, kteří to nezažili a děti nemají) Já se přes to přenesla a je to moje ztráta , moje intimní věc. Nevím proč bych musela všem sdělovat pocity které nemám. Chci jen říct.. pokud o tom s nikým nechcete mluvit tak o tom nemluvte. Když už , tak je lepší si o tom promluvit s někým kdo to zažil a bude vás povzbuzovat a ne stahovat k zemi a nutit vás k pláči.
Moje mamka zažila několik potratů než se ji povedlo donosit a porodit bráchu. Dnes je mu 19 let, je zdravý, holky se za ním otáčejí. Sestřička u pana doktora mi zase řekla že potratila dvakrát a teď má doma tři děti 🙂
Šanci máme všechny bez rozdílu věku.
Já to nevzdám.
Máme jen dvě možnosti... litovat se a zcvoknout nebo se sebrat, urovnat hlavu a těšit se na další ❤
@lencak80
V tom případě přeji hodně sil a hlavně brzké uzdravení.
Já jsem se to dozvěděla minulou středu a hned ve čtvrtek jsem šla. Co jsem zapomněla dodat je to, že i kdyby se to opakovalo znovu tak teď už vím že se nemám čeho bát. Uspali mě, ted den mě bolelo břicho jako při menstruaci a druhý den už jsem jen špinila a nic mě nebolelo. Samozřejmě si nepřipouštím že by se to mělo opakovat, ale vždy je lepší vědět do čeho jdeš 🙂 krom toho mě a bráchu dělí 4 mamčiny potraty, z toho jednou v pátém měsíci. Takže co je oproti tomu devátý nebo desátý týden. Buďme rády že jsme dostaly další pokus o zdravé miminko 🙂
V říjnu jsem taky podstoupila revizi. Bylo to těhotenství plánované a zadarilo se hned pri druhem cyklu. Nemohli jsme uverit tomu, ze jsem otěhotněla tak rychle. Bohužel, to stejne rychle skončilo.Poplakala jsem si hodne, ale nakonec jsem došla k závěru, ze příroda moc dobre ví, co děla.
No po první menstruaci jsme to zkusili znova a zrovna tady uspavam sedmnactidenni holčičku ❤
Holky, já měla zamlklé těhotenství před pěti lety. Když jsem otěhotněla, měla jsem tak obrovskou radost, vůbec si nepřipouštěla, že by se mohlo něco stát a řekla o této novině všem. V 10tt jsem šla na kontrolu a tam zjistila, že je vše špatně. Doteď si pamatuju, že já se s tím srovnala celkem dobře, ale úplně jsem nenáviděla ty soustrastné pohledy okolí, blbé otázky a řeči typu "to se stává, příště už to určitě dopadne dobře...". Taky jsem do té doby netušila, jak je toto velmi časté, jen se o tom moc veřejně nemluví. O dva roky později (ne že by nám to trvalo tak dlouho 😉) jsem otěhotněla znovu. Měla jsem veliký strach, aby vše bylo v pořádku. Nebyla jsem schopna nikomu říct, že jsem těhotná, ani manželovi!!! Pořád jsem měla pocit, že jakmile to vyslovím nahlas, zase se něco stane! Manželovi jsem to řekla v 11tt, kdy jsem musela zůstat týden doma kvůli slabému špinění. Rodině jsme to řekli po 13tt, až bylo hotové první větší vyšetření. Kamarádům jsem to neřekla, až si začali všímat sami 🙂,. Taky jsem se celé těhotenství o něm nechtěla bavit. Stále jsem v sobě měla strach, že se může kdykoli něco přihodit. Vše dopadlo dobře a to 2x 😉. Mám doma dvě holčičky 3r a 1r. Ale přiznám se, že stále mi nějakým způsobem chybí to první miminko. Když se doma dívám na holky, mnohokrát si říkám, že tu mělo být ještě to nejstarší. Na druhou stranu, kdyby bylo to nejstarší, asi by tu nebyla ta mladší. Holky, ač já sama jsem tyto slova nesnášela, opravdu bude dobře!!! Vím, že teď krátce po zákroku vám to tak nemusí přijít, že jste se těšily a říkaly si, že už máte vlastně skoro 3 měsíce těhotenství za sebou, ale jednou budete mít zdravé miminka, které vám všechno vynahradí 😍. Držím vám moc palce 😘
Já si tohle prožila předloni o vánocích,hned po vysazení HA pozitivní test,ale dopadlo to revizí.O čtyři měsíce samovolný potrat bez revize a do třetice všeho dobrého jsem loni v srpnu objevila dvě na testu a teď mi tu pase koníky jak o život téměř čtyřměsíční syn.Takže opravdu i když je to teď pro vás těžké,tak nezoufat a vyšlo to jednou,vyjde to zas a tentokrát až do zdárného konce😉Držím palečky😘
Já jsem zjistila, že moje miminko nežije v 11tt - začala jsem krvácet... následně na utz zjištěno, že velikost odpovídá cca 8tt a netluče srdíčko...na revizi jsem nešla, odkrvácela jsem doma...plakala jsem dlouho, na to mimnko jsem čekala rok a půl...ale zkoušeli jsme dál, tentokrát se zadařilo po půl roce a jsem teď v půlce těhotenství... Věřím, že všechno bude v pořádku a dcerka se v lednu dočká sestřičky, na kterou se těší 🙂 Moc držím palce a hlavně s úsměvem, ať máte veselé miminko 🙂
@wiinnii já jsem to právě měla stejně. Všichni to věděli , přítel to radostí všude rozhlásil a teď jen vysvětlování , poplácávání po ramenou jak to bude zase dobré, jak je to strašné. Lítost nikdy nikomu nepomohla 🙂 my si z toho děláme s přítelem doma srandu. Myslela jsem si totiž ze to bude kluk podle nevolností ale vždycky jsem toužila po holčičce takže on za mnou teď chodí, směje se a říká ,, ty si tu holčičku prostě vydobiješ viď 😀 a já musim souhlasit 😀
ach jo ! ja jsem 5+4 tt a je to sakra tak tezke, ale mam takovy strach, ze to vi jen manzel...
rekla bych to hned, ale drzim se ! nevi to ani zadna kamaradka. chci vydrzet jeste tak mesic a to stejne reknu jen rodicum a dceri.
Holky děkuji všem co sem přispíváte! To je přesně to co jsem chtěla ! Rozvířit povzbuzení pro všechny které se s tím nemohou a nebo nějak nechtějí srovnat.
Ač jsem s tím vším naprosto smířená a děláme si z toho doma už jen legraci tak i mě tohle totálně nabudilo a nabilo a jen podpořilo moji netrpělivost a těšení na to až překlenu to pitomé šestinedělí a začneme znovu 🙂 😀 obrovský dík vám všem ❤
@miaellen já to chápu, teď už taky vím že je zbytečné a ukvapené to hned rozhlásit. Už to znovu taky neudělám .
Ale jak jsem tady už psala lepší takový konec než mít nemocné miminko. Já bych spíše těžce nesla třeba miminko postižené. Proto to beru tak, že jsem dostala šanci pokusit se o to zdravé.
Tělo je chytré a neovlivníme to.
Přeju ti hodně klidu a ať to dotáhneš do zdárného konce a za pár měsíců se nám tady pochlubíš fotkou miminka 😉
@markyzzaa a ja Tobe preji brzo krasne brisko. souhlasim !! matka priroda vi presne co dela...nemohla jsem dva roky otehotnet, melo to tak asi byt...doufam, ze bude vse ok, na gyndu jdu ve ctvrtek. neovlivnime to- u prvni dcery manzel neudrzel pusu, vedely to vsichni uz v 6 tt a rodina ne, takze jsme museli rict rychle i rodine a nastesti dopadlo tehotenstvi dobre. drz se !!
Take jsem se to dovedela minule utery....ale byla v planu jeste dobolena u tety. A mam dva kluky..kteri se tesili...takze jsme vyrazili. Jinak bych na zakrok sla minuly ctvrtek. Nechtela jsem nic vysvetlovat. Take jsem to nikomu moc nerekla. Jen nej dvema kamoskam. Mamce a to je vse. Manzel to nerekl nikomu. A chtela jsem pockat az po prvnim screeninku ve 13tt. Takze ted jsem vdecna ze to nemusim nikomu vysvetlovat. Citim se kupodivu lepe ted po zakroku nez pred nim. Je to zkusenost ale zivot tim nekonci. Asi nebylo vse v poradku.
@markyzzaa myslim ze vanocni darek to jisti. Prvni tehu jsem zjistila opravdu necekanr y neplanovane...prvni pokus...3 dny po vanocich. A druheho syna jsem porodila tyden pred Vanoci. Takze oba jsou to takovi darecci. A oba jsou nedelnatka. Jeden je narozen 17teho a druhy 18teho. Mam pocit ze jsem mela stejnd dlouhd tehu s proste vsechno. Strasne jsem si to s nimi uzila. Moc krasne obdobi. Ted bylo vse jinak. Asi to clovek obcas podvedome vnima.
V první řadě bych chtěla poděkovat za tuto diskuzi, přišla mi zrovna vhod. Na revizi jsem byla minulý čtvrtek, byla jsem v 9 týdnu, přičemž miminko odpovídalo 6+1 a nemělo srdíčko. Zvládla jsem to až překvapivě v klidu, víc vystresovaná jsem byla předtím, když na dvou kontrolách doktorka hledala a hledala a srdíčko nenacházela...A vlastně od začátku jsem měla takový nepříjemný pocit, že to nebude dobrý a byla jsem hodně nervózní. Hned po zákroku jsme si s manželem naplánovali dovolenou na konec října a pak budeme doufat, že k nám zdravé miminko dorazí co nejdříve. Všem, které revizi také musely podstoupit, moc držím palce, aby jim vyšlo to samé, co si přejeme i my!
@luci121130
Já jsem byla 9+3 a miminko odpovídalo 9+0.
Dovča je fajn, já jsem otěhotněla na dovče na Maltě. Predtím nám to asi 2 měsíce neslo a jakmile jsem se na to nesoustředila a měla hlavu plnou zařizování s dovcou tak bum a bylo to 😀
My to take neplanovali....ja v domeni ze uz mam neplodne dny....ten den jsem si zmerila teplotu a uz byla vysoka...tak si rikam ze ovulace uz musela probehnout a tudiz uz muzeme zase v klidu radit. No...tak se i stalo. Ovulku na sobe poznam. Praktikujeme to tak uz dlouho. A za tyden me zacala pobolivat prsa z boku a take jsem to tak nejak poznala a druhy den mi test ukazal ze jsem tehu. Takze to byl lehce sok. Ale bylo to hezky....temer cele prazdniny jsem mela volno a byla s klukama. Takze to byla takova pohoda....ted si dam take jestd chvili volno a pak uz zase budu makat ale nebudu nic prehanet. Spis zacnu sve telo fyzicky pripravovat na dalsi tehu
Nám se miminko povedlo na první pokus šla jsem na kontrolu v 10tt a bez srdíčka a miminko odpovídalo 7tt..v dubnu revize řekli jsme to pouze rodině a já za to naopak byla ráda mohla sem se vypovídat, ale nechtěla jsem lítost jen se z toho vypovídat a bylo mi lépe...teď zkoušíme 3 měsíc tak uvidíme...první 2 měsíce jsem to měla hodně v hlavě ( 3 kamarádky během prázdnin porodily, tak to bylo trošku těžší, ale řekla jsem si, že aspoň natrénuju :D ) tak jsem se s tím srovnala a beru to tak jak to je a budeme se s přítelem těšit na "duhátko" co se má stát se stane a člověk to stejně neovlivní 🙂
holky, chtěla jsem se zeptat, jaké máte nálady? myslím po tom, všem!!! je to stejné jako v šestinedělí? já dnes ve sprše brečela... to jsem dělala i po porodu, jen tak prostě na mě vždy vše dolehne a jak jsem ve sprše sama, tak nechám všechny své emoce jaksi vyplynout.... to asi fungují ještě hormony, že?
Holky hlavu vzhuru, loni 4.10. jsem zacala v 9.tt krvacet, mimi odpovidalo 7.tt a srdicko nikde (a hlavne bylo na uzt videt jak uz sestupuje dolu), hned ten den zakrok, vecer domu..s pritelem jsme to obreceli, bylo planovane a rok jsme se snazili..kazdopadne v lednu jsme nevericne zirali na dve carky na testu, a ted mam uz na 22.9. naplanovany cisar 🙂 Takze neveste hlavu 🙂
@luci121130 tak s tim neprijemnym pocitem jsem to mela taky...pricitala jsem to tomu ze se moc stresuju. Ale ted v tomhle tehotenstvi jsem tyhle pocity vubec nemela. Preju at se brzo zadari 🙂
Také jsme přišli o naše první vytoužené miminko. Potratila jsem v 10 tt. Bohužel hodně nešťastně - byla jsem akorát na pár dní u rodičů, kteří nic nevěděli. Když jsem začala krvácet, musela jsem s pravdou ven. Manžel byl daleko, bylo to strašné. Pak si mě v nemocnici předhazovali jak horký brambor. Než si na mě vůbec udělali čas na operačním sále (za pár dnů) potratila jsem doma. Byla jsem za to ráda. Naštěstí to nikdo kromě mých rodičů nevěděl, takže jsme nemuseli nikomu nic zdlouhavě vysvětlovat.
Bohužel, právě proto, že nikdo nic neví, se na nás valí nové a nové dotazy typu: Kdy už? a jestli bychom něměli jít na nějaké vyšetření. Případně nás příbuzní a známí pokládají za "moderní pár" co má na rodinu stále čas a nikam nepospíchá. Není to vždy úplně jednoduché ☹
MK mi poslední dobou nedovoluje ukládat příspěvky, nevím čím to je, tak to bude trochu rozkouskované 🙂
Když jsem otěhotněla, vůbec jsem si nepřipouštěla nějaké problémy, dělala jsem vše jako normálně, v ničem jsem se neomezovala a byla jsem na sebe až "pyšná" že to jde. Neměla jsem žádné nevolnosti, nic nebyl problém. Pak to přišlo jak blesk z čistého nebe a já jsem byla v šoku, že mi najednou doktoři tvrdili, že až 1/3 těhotenství končí špatně. Přesně jak tu už zaznělo - ptala jsem se, proč se o tom ve společnosti nemluví??? Vždyť to je obrovské množství! Byla jsem z toho hodně rozčarovaná.
Zatím se nám znovu nezadařilo, ale věřím, že jednou se zadaří a že svou smůlu jsme si už vybrali! Držím palce nám všem!
@journals jak říkám, také by mě to nenapdalo, po dvou super těhotenství...že by mohl nastat nějaký problém. Ale bylo mi řečeno, že to nikdo neovivní, protože si určitě každá žena klade otázku, jestli něco neudělala špatně... atd... ale ne, prostě pokud už něco na začátku není tak jak má, tak se tělo vadného plodu zbaví... je to strašné, ale jen silní jedinci přežijí a tak to asi má být. Hlava vše chápe... ale emoce a pocity...to chvíli trvá. je fakt, že o tom nikdo moc nepluví.... až když přijde na řeč, tak zjistíš kolik kamarádek zažilo to stejné....
No je pravda že já si to těhotenství nijak neuzivala. Hlava byla šťastná ale tělo stagnovalo. Žádné nevolnosti nic. Byla jsem věčně protivná a podrážděná , nervózní. Od začátku mě často píchalo v podbrisku. Dnes si říkám že jsem to taky mohla poznat ze není něco v pořádku. Ale člověk si to nechce přiznat a hlavně pokud s tím není ta zkušenost tak to těžko odhadnete
Krom toho mě doktor snad na každé prohlídce upozorňoval ze v prvním trimestru je u každé ženy 10 až 20% ze samovolně potrati. Ať s tím počítám. Tenkrát jsem se na nej hodně zlobila ale až půjdu na kontrolu tak mu naopak poděkuji . Věděl proč mi to říká. A nakonec se zachoval opravdu skvěle když zjistil ze srdíčko už není.
Ja byla na revizy letos v dubnu.. miminko bylo chtene, na kontrole sem byla v 7.tydnu a viděla sem srdicko, další ko bylo v 11.tydnu a plod.odpovidal 8.tydnu, nekrvacela sem... ale přesně vim, kdy se to stalo.. sla jsem domu driv z noční, bylo me divně.. a odpovidalo tp 7tt+3 kdy se vyvoj zastavil.. ale to si člověk neprizna, ze se citi tak nějak jinak... pak dr rekla toto a nebyla sem schopna mluvit, jen sem brecela... po revizy sem.se kamaradce svěřila, že sem to tušila.. po jeji odpovědi : Sis to přivolala.. sem se sekla a pak sem o tom 2měsíce nemluvila s nikym a na všechny se usmivala, jakože sem úplně v pohodě... nebyla sem, ale nějak sem se blokla... lidi okolo mě byli taktni, nikdo se neptal, což sem ocenila, ale asi moje dusicka potřebovala, aby se mě někdo natvrdo zeptal, jak to zvladam... až jednou kolegyne na noční.. jak to zvládam.. rozbrecela sem se, po téměř 2mesicich.. a vite co? Pomohlo to... od te doby se citim zase sama sebou a snažíme se znovu po 4mesicni pauze... Bohužel mě nejvic vytáčelo to, když mi ženská co ma doma deti, rikala : Tvoje tělo na to nebylo připravený.. to mě ubiralo sily. I kdyz chápu, že to mysleli dobře.. pak sem to začala řešit sem tam zde, kde jspu holky jako ja - ženy co so tim prošli a sem to zase ja 🙂 Těším se na další // a tentokrát snad do konce 😊
Všem co si tim prošli přeji mnoho štěstí 🍀 A jednou se s těma našima dušičkama stejně potkáme ❤
Krásný den 😊
Je to 5 dni....a moc fajn se necitim...mydlim psychicky...kdyz o tom muzu s nekym mluvit normalne tak je to fajn...dostat to ze sebe. Jak to drzim v sobe tak je mi hrozne. Ale s kymkoli se o tom bavit nemuzu. A jak rikas...ty blaboly o tom ze na to teli nebylo pripraveno...pokud je pripraveno otehotnet tak pripraveno je....ale plod neni v poradku...proto se to stane. Ani doktori sami nevi.....ted se mnou hazi hormony...jsem strasne nakadiva. Dokonce ted i vice spinim...spise se to stupnune...v utery jdu na kontrolu. A chci se na dalsi tehu pripravit...koupila jsem si sirup z Jerabu ptaciho..kvuli stitne zlaze...i ta muze mit vliv na vse.
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
Ted lezim po zakroku...dnes revize 9tt. Minuly tyden uz nebilo srdicko...takze to dnes bylo uz planovane. Jsem rada ze uz je to za mnou....a verim ze se to uz nebude opakovat. Pokud o tom mluvim normalne tak dobry....ale jak vidim litost...tak pak to na me pada. Verim ze to bude dobre. A jak pises....pokud nebylo neco v poradku...tak je lepsi kdyz to dopadne tak...nez kdyby pak bylo neco horsiho. Myslim ze si tim projde hodne zen....ale my jsme silne a jen tak nas to k zemi nesrazi. Myslim ze jsou na svete jeste horsi veci a diagnozy....takze verme ze bude lepe. Vse se deje tak jak ma....diky ues to tak napsala. Myslim ze je nas hodne.