Všechny okolo jsou těhotné, jen já pořád ne. Někdo podobně?

Myslím, že je naprosto pochopitelné, že tě trápí, když někdo v okolí otěhotní... Na nějaké přej a bude ti přáno bych se s chutí vykašlala ;) Spíš mě zaujalo to, že nikdo z tvého okolí neví, co prožíváš? Nemáš někoho v příbuzenstvu nebo mezi kamarády, komu by ses s tím svěřila? Mě by tedy pomohlo se z toho vypovídat někomu jinému než manželovi... A třeba bys to pak spíš přijala - že to není nějaká hrozivá tajnost, ale prostě fakt, který třeba není veselý, ale prostě žít se s tím taky musí, tak proč si pořád nalhávat jak je všechno skvělé?

Je to úplně normální taky jsem to tak měla , mi se snažily o Mimi a ženské okolo mě stihly otěhotnět i 2x některé šli na potrat a pro mě to bylo šílené , nakonec jsem otěhotněla i já ale přišla jsem o to a chvíli na to oznámila těhotenství švagrová to pro mě bylo teprve pekličko když jsem se mu dělá dívat na to jak ji roste břicho , mluvily o tom atd a mě se chtělo jen brečet, nikdo nebral ohled na to co se mi stalo , no naštěstí jsem potom otěhotněla znova a mám chlapečka ... Vám moc držím palečky ať se brzy taky dočkáte 🍀🍀🍀😘

Naprosto tě chápu, určitě nejsi sama.

Mě se za dobu dvou let, co se snažíme o dítě, chtělo brečet, byla jsem naštvaná, vážně opět přemýšlela, zda děti opravdu chci a nebo raději ne, pouze 3x a to v těchto situacích:

1. Moje nejlepší kamarádka mi oznámila, že nečekaně již podruhé otěhotněla (ani neví jak) 🤰🏼

2. Moje švagrová mi oznámila, že čekají s bratrem prvního potomka (na první pokus) 🤰🏼

3. Náš neúspěch při prvním IUI, kdy jsem doufala, že by to konečně mohlo s pomocí vyjít... ❌

Další situace či neúspěchy se mě nikdy tak nedotkly a byla jsem v pohodě 😎 Jen tyto 3 výše zmíněné situace byly pro mě jakési “podpásovky”.

Holka,já na tom byla tak bledě,že mi vadili na fb i obrázky miminek,co dávala kamarádka. A ta,chudák,mi ani raději neřekla,že je těhotná. Navíc na to byla v podstatě sama,holka u pestounu (i když 20letá),kluk se na ní vybodl. Nakonec syna dávala k adopci. Až mě to zamrzelo,že se nesverila,ale mohla jsem za to já 😟

Měla jsem to také tak. Jaké máte vyšetření za sebou? A jste v soukromém caru? Co děláš za práci?

Já byla na té druhé straně. Mé kamarádce se nedařilo otěhotnět, snažili se dva roky, prodělala dva potraty. Já otěhotněla na druhý pokus. A říct jí to bylo strašně těžké. Nikdo neví, co prožíváš, ale nemysli si, že jsi v tom sama, všem kolem je to jedno a nikdo jiný se tím netrápí. S největší pravděpodobností to tví blízcí tak trochu přožívají s tebou. Nejspíš se taky trápili, jak ti to říct, a nejspíš si taky uvědomují, jak těžké to pro tebe je. Jsi velmi silná, že se dokážeš radovat s nimi. Ale rozhodně si nebraň taky být slabá a trápit se, závidět a zoufat.

Ahoj, mám to podobně. Sice už jedno dítě mám a jsem starší,ale už přes 2 roky se snažíme. Mám za sebou 2 neúspěšné KETy, před sebou ještě 2 pokusy, na které se bojím jít. Všechno už si platíme sami,což je pěkná pálka.
Na netu pořád jen čtu,jak všichni čekají dítě ( i starší ženy) nebo rodí, jsem z toho zničená.
Zrovna dnes jsem zase strašně brečela, opět jsem dostala ms.
Přítelkyně od mého mladšího bratra otěhotnela na prvni pokus a malej už oslavil rok......
Pomalu ztrácím naději😔

@janety32 moc děkuju za komentář. Asi jsem se blbě vyjádřila, moje rodina a okolí neví co prožívám jsem myslela tak že všichni děti hned a bez problémů a nechápají mě starosti. Slyším z mého okolí jen samé ono to někdy vyjde. Nesmíš se na to soustředit. Vykašli se na to nemysli na tom když budeš takhle vystresovana nikdy neotěhotnis! To dítě k tobě nechce když jsi ve stresu. Atd.😥

ahoj, chtěla bych se s Vámi podělit o svůj příběh s problémy s otěhotněním, je to ale na delší čtení avšak s dobrým koncem..., takže kdo má zájem napište mi email na Vitkovap@centrum.cz, ráda se s Vámi o své zkušenosti podělím.

Aha, tak to nejsou úplně šťastné reakce od nejbližších, ale je také možné, že to s tebou prožívají, jen to neumí dát najevo, nebo o tom nechtějí tolik mluvit, aby neřekli něco, co by tě zranilo a tak z toho vylezou jen takové utěšovací fráze... A jinak s tím stresem a nemyslením na to - nenech si to vnutit, je jasné, že prostě na dítě budeš myslet a že budeš zklamaná, když přijde ms a nezavinila jsi to tím, že jsi na dítě pomyslela ;) Je tam jen nebezpečí s přílišným upnutím se na jednu věc, kvůli které člověk přestává vidět jiné dobré věci. Prostě si stanov cíl být v životě šťastná nezávisle na tom co "ne/máš" 🙂

Měla jsem to stejně, stejné pocity. Takove stavy pochopi a má asi každá, co dlouhodobě nemůže otěhotnět! Jediná rada je, se na to neupnout a snažit se zaměstnat hlavu, vím, je to těžké, kdyz hlava myslí jen na to jedno... ale jde to, zkus treba se věnovat naplno svym aktivitam a pak se určitě zadaří... do teď prostě nebyla ta správná chvíle , drzim pesti, nam se povedlo a jak jsem se asi psychicky uklidnila, ze mam dítě, najednou mi nevadily těhotné, deti... Drzim pěsti, verim, te to vyjde ❤

Ahoj snazilko 🙂 napiš mi prosím email a ráda se podělím s tebou o dobrou zkušenost jak pomoci s otěhotněním 🙂)
Mikes99@centrum.cz

Hezký den.

Já po roce a půl v létě potratila a v ten den mi napsal můj bracha, že čekají a za krátkou dobu i můj nejlepší kamarád 🤨 byla jsem z toho trochu na hlavu, hlavně v ten den SP, to jsem hodně obrečela 🙃 pravdou je, že teď je ten babyboom v okolí šílený 😁 tak se zatím těším, až budu strašná rozmazlující teta 🥰

@piggy123 Uplně jsem to měla stejně! Svagrová v tom, nečekaně moje teta, .. no prostě psychika byla hrozná. Ted se aspon zaměřuji na práci a studuji dálkově. A stále taky bojujeme a nezvdáváme se.. Držím všem moc palce, taky se snažíme dva roky a už nevím co dělat... Ted nás zatím čeka první IUI. Snažím se na to nemyslet, ale nejak to nejde. 😇

Ahoj. Naprosto přesně vím, jak se cítíš. A myslím, že by ti pomohlo, kdyby ses tomu okolí svěřila. A klidně jim narovinu říct, že nechceš, aby tě litovali, aby ti říkali, že to chceš čas, že to jednou přijde bla bla.. Že to moc dobře víš, ale slova útěchy to nejsou a slyšet to nepotřebuješ. Že prostě jen chceš, aby věděli, co prožíváš a jak se cítíš. Potom by ses vůči nim necítila tak ublíženě, protože by věděli, čím co procházíš 😊 já se takhle pohádala se ségrou, která je sice starší o 6 let než já, ale narozdil ode mě nebyla nikdy moc rodinný typ.. Takže když otěhotněla v podstatě napoprvé, potratila, ale pak hned podruhé a půl roku jsem deno denně poslouchala věci ohledně dítěte, těhotenství atd. (ale opravdu nesmysly typu jakej koupit baldachyn, když ho teda koupila, tak se jí nelíbil, jakou koupit sedačku malé do pokoje, až už ní někdy bude spát nějaká její kamarádka, neustálý posílání ruznyho oblečení, dekorací atd.), jednoho dne jsem to nevydržela a řekla ji, že to téma je pro mě trošku bolestivé, že to s ní ráda budu prožívat, ale v rozumné míře.. A že bych se ráda někdy bavila i o něčem jiném, než o jejím těhotenství.. Přes měsíc jsme se spolu nebavily, bylo to hrozne, protože k sobě máme hrozně blízko, ji se to hrozně dotklo a jednak vlivem hormonů a i tím, že je trošku psycho, to pochopila úplně jinak, než jsem to myslela a řekla.. Ale potom jsme si to vyrikaly. Teď má půlroční Beatku a já stále nic. Ale ségru i malou miluju. A miluju všechny děti mých kamarádek a upřímně se z toho raduji s nimi a užívám si alespoň těch dětí, když mě to štěstí ještě nepotkalo. Samozřejmě je to pro mě těžké, každou menstruaci obrecim a říkám si, jak je to nefér, že někdo otehotni napoprvé, omylem, nechtěně.. Ale tak to prostě je a já ti nezmění. A ani ty. Zkus si v tom negativu hledat to pozitivní 😊 Moc ti, nám přeji, ať to miminko brzy přijde.

Ahoj. Jsem na tom stejne. Vsichni kolem jsou tehotni, i podruhe, a my nic. :( Navic kdo vi, jestli nam to pujde. V listopadu jdu po 2 mesicich na rekonizaci... protoze to tam je spatne. Taky citim zavist, nenavist, ale zariven obdiv a radost, ze se jim to povedlo. Pripadam si, ze jsem zklamala celej svet a jsem zena na prd. :(

Zajdi k Heleně Máslové a neupínej se na to. Kup si psa, začněte stavět dům, vyprdni se na IVF centra a budeš těhotná raz dva. Mluvíš jako moje kamarádka a víš jak dopadla? Vykašlali se na léčbu, vrazili prachy do cestování, na Bali chytla většina výpravy nějakej příšernej virus a starali se o všechny kamarády, co blili a svíjeli s v křečích. Žádná romantika, žádná léčba, žádný kecy o dětech a trápeníčko, jen koncentrace na jiný věci (v tomto případě blitky a péči o kamarády) a dojela těhotná 😀. Po třech letech neúspěšný léčby a trápení. Jo a spali tam spolu jednou, mimo ovulaci 😀. IVF centra ke zdravýmu rodičovství velmi často nevedou, zkus si to připustit. Změna musí nastat v hlavě. Držím ti palce, do roka či do dvou budeš mámou přirozeně, věř mi.

@orchidis to jako vážně? Vážně si myslíš, že když člověk na to myslí, tak že neotěhotní? A když na to přestane myslet, tak jako mávnutím kouzelného proutku to najednou půjde? 🤦🏻‍♀️

KAŽDÉMU, kdo má pohlavní styk bez ochrany, probleskne hlavou myšlenka, že by mohl otěhotnět. Někomu častěji, někomu méně častěji. O to více, když se rozhodnout plánovat rodičovství.

Někomu to jde hned na první pokus, i když na to myslí ve dne, v noci. Někomu to nejde, i když na to myslí jen občas. Po delší době na to myslí už více, protože to zkrátka nejde. Hlava s tím nemá nic společného, někdy jsou za tím zdravotní problémy, někdy špatné načasování, jindy jenom spermie nenašla správnou cestu....

@orchidis Ono často prospěje přestat se na to upínat. Nemyslet na to prostě nejde. A skutečně není pravidlem, že se to povede, když začneš zaměřovat pozornost jinam. I když věřím, že jsi chtěla zakladatelce pomoct a podpořit ji...
Já se snažím o miminko 4,5 roku. Psa máme 4 roky, dům opravujeme 2,5 roku, změnila jsem práci za mnohem pohodovejsi a prostředím příjemnější před rokem... Mám teď tolik jiných vjemů a časově náplně, vlastně radostné, že už nějakou dobu ani nesleduji ovulaci, netuším, kdy má přijít MS. Máme plány s pozemkem, s malým statkem... Nějaké zdravotní problémy jsme měli, ale ne až takové, aby bránily otěhotnění.. toto všechno jsem podle tvé rady dodržela a nic. Někdy to prostě nejde a asi ani jít nemá.
Zakladatelce... Chápu tě. Také jsem měla období zloby a závisti. Není univerzální postup, jak se toho zbavit. Ale moc bych ti přála, aby se to podařilo. Já nechtěla být taková, že budu cítit něco negativního, když někde na přijít na svět nové miminko. Snažila jsem se všechny tyto děti mít ráda. A sama v životě jsem se snažila pochopit, že můj život znamená JÁ. Ne takový dům a tolik dětí. Nechtěla jsem ztratit několik let života tím, že se budu soustředit na to, co možná nikdy nepřijde. Ten čas už nikdo nevrátí! Za deset let budu starší, za 25 stará, za 30 už možná mrtvá 😉 Žiju teď a můj život vypadá prostě takto. A já chci mít život pěkný, veselý, v pohodě. A takový život se skládá z takových dní. A o to se snažím.
Drž se!🍀

@piggy123 Asi nerozumíš tomu, co jsem psala 🙂. Vážně jsi nikdy neslyšela o fenoménu přílišné koncentrace na otěhotnění?

@orchidis ne neslyšela. Jeden případ za všechny - kamarádka si začala dělat těhotenské testy několikrát denně už dva dny po prvním nechráněném sexu a úplně šílela a nedokázala myslet na nic jiného. A samozřejmě otěhotněla ihned. Myslím, že víc na to myslet a upínat se na to už opravdu nejde....

To, že někdo jen pomyslel na to, že by chtěl otěhotnět, určitě nezaviní, že neotěhotní....

@orchidis a takové přehnané případy myšlení na těhotenství jsou spíše výjimka.

@piggy123 kamarádka je fakt vyjimka 🙂 měla štěstí

Taky se nám delší dobu nedařilo a byla jsem z toho dost vyřízená. Na každé návštěvě se mě rodina ptala, jestli už konečně jsem těhotná a kdy si pořídíme miminko. Kamarádi se taky vyptávali a já si začínala připadat zralá na psychologa. Vůbec nikomu nedocházelo, že nám to třeba nejde a může mě to trápit. Všichni v okolí asi měli štěstí a šlo to hned, jinak si neumím představit s jakou samozřejmostí to brali.
Kamarádka mi poradila jim na tuhle otázku vždycky vpálit nějakou peprnější odpověď z intimní oblasti a naštěstí časem přestali, jinak bych se zbláznila. Ono když se zeptáš kdy bude mít někdo dítě a odpovědí je, že proč se nezeptá kdy jsi naposledy měla dobrý sex nebo jestli používáme v posteli nějaké hračky, je asi docela síla. 😀 Přitom je to pro mě úplně stejně intimní záležitost jako početí miminka.
Pomohlo mi svěřit se právě té nejlepší kamarádce. Pobrečet si, vypovídat se a hlavu zaměstnat něčím jiným - práce, zařizování nového bydlení,... A najednou to přišlo dost nečekaně hned druhý měsíc.
Nebála bych se navštívit psychologa, tohle je hrozně náročná situace a pokud vám někdo pomůže se s tím poprat, určitě se vám trochu uleví. Držím palce, určitě se svého miminka dočkáte. 🌷

Holky, vite co je uleva, ze clovek vidi, ze v tom neni sam ❤️My jsme si pred 5 mesici poridili pejska a i ted diky tem konizacim, tak na to tak nemyslim 🙂 Vsechno se deje pro nejaky duvod

@michaela666 Já prostě začala odpovídat cca po dvou letech na otázky, narážky, poznámky jednoduchým "já děti mít nemůžu". Stalo se mi to teda párkrát, ale mně to i pomáhalo se s tím vyrovnat. Prostě taková je realita. A když se někdo ptal nemístně, bylo pak trapně jemu😊 Taky např. v nové práci nebo když jsem se s někým viděla po čase mi to bylo míň proti srsti, než je vidět či cítit, že nějak spekulují, jestli mám děti nebo proč ne. Mě to jaksi osvobozovalo. Ale také mívám čas od času pocity méněcennosti, připadám si jak vadná a okolím vnímána jako "ta, co nemůže mít děti". Ale to je můj pocit, tedy můj problém, se kterým se musím vyrovnat 😉

ahoj, mě také štvou neustálé dotazy, v mém případě, například i skoro od cizích lidí, v práci od mladší kolegyně 26 let, kterou ani pořádně neznám. přijde mi, že ptát se někoho ve věku 35 +, jestli chce děti a kdy je bude mít , hodně necitlivé.. bud je nechce anebo to prostě nejde.. posílám hodně pozitivní energie 🙂

@katkas75 To mě taky napadlo, ale měla jsem pocit, že bych tím případné těhotenství "oddalovala" a víc se v tom utápěla. Podle doktorky žádný problém nebyl, tak jsem pořád doufala. Ale je pravda, že už by se mě asi nikdo neptal a docela bych ho v tom vykoupala, jak je takhle otázka nemístná.
Věřím, že silná žena s podporou partnera, rodiny a někdy i odporné pomoci se s touhle situací zvládne vyrovnat. Ať už čeká na dítě dlouho nebo bohužel nemůže mít vlastní. I tak může být v životě šťastná a najít způsob jak dávat tu lásku navíc, co má tím správným směrem.

Jo holky a po porodu je to mnohdy ještě horší 😒