V kolika letech jste si myslely, že nebudete mít děti a nakonec jste měly?

@klokanka31 děkuji

Když jsem byla na předporodním kurzu, tak v 29 letech jsem tam byla nejmladší. Nejstarší mamince bylo dokonce 49, a to byla prvorodička...takže čas určitě ještě máte 🙂

Ahoj já byla rozhodnutá děti nemít. Stálo za tím hlavně chování našich rodičů. V 27 jsem byla na zákroku s pozitivním nálezem. Tou dobou jsem se rozhodla mít dítě s kýmkoliv. Naštěstí to přešlo, neumím si představit jak by to dopadlo..V téměř 36 letech jsem porodila syna. Nemyslím si, že by to bylo pozdě. V tvém věku jsem se vdávala s přesvědčením, že děti mít nebudu. Chce to se odprosit od problémů. Mě to trvalo. Ale dnes můžeš mít první dítě později a lékaři už dokáží "zázraky". Vydrž a přeji mnoho štěstí 🥰

@intonace děkuji moc

@luciebelohradska31 Není za co 🙂

Známá se po mimoděložním a odebrání jednoho vejcovodu snažila o dítě asi 5 let, a nakonec se povedlo v 34 letech po umělém oplodnění hned na první pokus. Ještě bych to chvíli zkoušela přirozeně, pokud máš nového partnera, a pak kdyžtak to řešila jinak. V 32 nejsi nijak stará,ale roky letí a moc bych už nečekala. Já měla poslední v 35 a přijde mi to tak už na hraně.

@andelka ano vím chtěla bych aspoň do 35 jedno a tak plánuji letos jít aspoň na jeden nebo dva pokusy když bude potřeba třeba nebude ani nutnost něco takového podstoupit ale člověk se má připravit na všechny varianty jinak děkuji

Představa byla 26-28 první dítě, realita necelých 34. 🙂

Představa nikdy, reálně jsem rodila měsíc před 28.rokem 😂

@luciebelohradska31 určitě ano. V rodině mám případ,kdy se žena dlouho necítila na dítě, a když se pak v 35 rozhodla,že chce,tak měla představu,že to bude do roka a do dne. No letos jí bude 50, dítě nemá, žádná pomoc nestačila. Jistota,že by dítě bylo,kdyby to začala řešit dřív není,ale .. No co už, takový je život a ne každý může mít všechno,a tak jak si naplánuje.

@luciebelohradska31 ahoj, mám diskuzi vedle. Měla jsem předtuchu hraničící s jistotou vlastně odjakživa,že moje tělo není schopné otěhotnět. Reálný důvod nebyl, MS pravidelně, ovulace byla, jen byla MS bolestivá. O miminko se se mnou teda nesnažil nikdo nějak brzo, ale ty píšeš, že už se snažíš 10 let, nevím, zda s vědomím dotyčných nebo o tom někteří ani nevěděli. Já chtěla moc,ale nechtěla jsem lhát. Když se stala nehoda, doufala jsem, ale nikdy nic. Ta se ale neděla pořád. Nicméně ve 20 jsem si myslela, že stačí 1x nedat bacha a už to je tutovka. Že je člověk nejplodnější. Jaký omyl 🙂 Pak jsem teprve za pár roků poznala přítele, který děti chtěl a já byla ráda. Fakt jsem chtěla děti co nejdřív, dokud mám sílu a upřímně, čím mladší maminka, tím líp to i ten organismus snáší, hrozí méně problémů. Je mnohem hezčí...samé výhody. Jenže- nepodařilo se to. Moje noční můra byla být po třicítce stále bezdětná. A stalo se. Čím postupoval věk, tím víc jsem cítila, že se ta předtucha opravdu plní. Jinak s tím přítelem jsme se tehdy v dobrém rozešli, se svou další ženou měl děti na první dobrou. Čili jsem věděla, že je chyba u mne. Jenže jsem nevěděla, jaká. Až se současným po roce snahy jsme v CAR zjistili nějaké mouchy. I když nic, co by teda bylo úplně na 100%, i ženy s mými hodnotami otěhotněly. Měli jsme vzhledem k věku a mými málo vajíčky jít do IVF. Měsíc předtím se zadařilo. Netuším jak. Uvolněnější jsem nebyla, myslela na to, byla negativní jak znaménko mínus. Nikdy předtím jsem ani neměla biochemko ani potrat, takže jsem byla přesvědčena, že se ty moje buňky nějak brání třeba spermiím nebo něco. Ty máš za sebou mimoděložní. Bylas na průchodnosti vejcovodu? Lépe předtím na průchodnosti obou, ale teď alespoň toho zbylého. Často bývá třeba problém imunologický, což si také musí vyšetření člověk vydupat. Ty teď aspoň víš, že u vás to jde ❤ Jen to nedopadlo. Příště snad už ano 🙂 Takže mně ze dne na den zmizela předtucha. Nesplnilo se mi mít děti brzo bohužel. Cítím to na sobě, organismus je starý, nevím, jak to bude zvládat, ale snad bude. I když vím, že bych měla před 10 lety mnohem víc síly, holt je to teď takhle. A mám pochopitelně strašný strach, jestli se něco nezvrtne, potratů je strašně moc. Nicméně i tak pro mne zázrak - že se vůbec ty naše buňky potkaly a dokázaly něco úžasného vytvořit. I kdyby to nedopadlo, budu vědět, že teda otěhotnění jde. I když po takové době...