Synovi je rok a 7 měsíců. Je brzo snažit se o druhé?

Moje dcera má také rok a 7 měsíců a já jsem v 7. měsíci 😀. Původně jsme chtěli větší věkový rozdíl, teď už se na tom zase snažím vidět spíš ta pozitiva. Těmi je zejména to, že člověk ještě tak nějak nevypadne z toho denního kolotoče okolo malého prcka a nějaké věci ještě můžeš dělat najednou u obou. Mě by se teď s odstupem času jak to vidím asi moc nechtělo za takové cca dva roky, po nástupu malé do školky a mě do práce, zpátky na mateřskou 🙂. Další výhoda je, že s takhle malým věkovým rozdílem po sobě podědí většinu věcí ( teď sice čekáme chlapečka, ale věci jako je kočárek, přebalovací pult a podobně, jsme naštěstí pořizovali v neutrálních barvičkách 🙂). Pokud by druhé miminko bylo třeba až za 5-6 let, tak bychom doma hluboký kočárek, pojízdný přebalovací pult, vajíčko do auta apod. určitě neskladovali 🙂.
Nevýhodou je, že teď ve druhém těhotenství mám opravdu málo času na sebe samotnou, což by asi bylo lepší, pokud by Adrianka už byla větší. Myslím tím tu možnost si přes den chvilku odpočinout, to u nás nejde, protože je ještě malá a nechápe to, sama se zatím nijak nezabaví.
Také počítám s tím, že zezačátku to bude pěkný kolotoč a budu asi padat na pusu 🙂 ale věřím tomu, že až se najde nějaký režim, tak se to ustálí........

@michaela_2
Tak já mám dvě děti od sebe 22 měsíců, druhé těhotenství bylo neplánované, zpočátku jsem byla druhým těhotenstvím dost zaskočená, přišlo mi to brzo. Těhotenství bylo bez problémů, ale ke konci už jsem toho měla plné zuby, syn mě taky nenechal chvilku vydechnout. Předčasně jsem porodila v osmém měsíci a ted má dcera 4 měsíce. Nejhorší byly ty první dva měsíce, vstávání v noci, druhé dítě vyžaduje stejnou pozornost jako dřív, nechápe, že ted nemůžeme ven nebo si hrát. Učili jsme zrovna chození na nočník, zásadně kakal nebo čůral, vždy když jsem kojila, už jsem byla zoufalá. Ale nakonec se to zvládlo, je bez plen a druhé miminko spinká celou noc, takže vydržet. Pozitivní je že nežárlí, asi moc neví ještě co to je a pak si můžou spolu hrát, tedy doufám. Kolem mě mají všichni rozdíl kolem tří let, jedno do školky s druhým doma, mě to přišlo jako rozumné.

Mám svěřeného synovce do své péče, momentálně mu je 5 let. Zároveň jsem porodila holčičku - 5.měsíců. Lukyna mám u sebe od jeho půl roku a beru ho za vlastního. O dítko jsem se začala snažit, když mu byly 2 roky. Příroda nám přála později. V plánu je ještě jeden přírůstek do rodiny. Až budou Lucince 2 chci to zkusit a uvidíme, třeba to tentokrát půjde rychlejc.
Sama si musíte rozhodout, jestli to malé už je tak velké,aby přijmulo sourozence, aby bylo aspoň částečně samostatné. Prostě aby vás nechalo pečovat o to mimi.
Já mám kluka vychovanýho tak, že mi s malou pomáhal 🙂 Vozil kočár, odnášel pleny, zpíval ukolébavky, pomáhá mi s koupáním. Hlídá ji jako oko v hlavě. Já si lepší "chůvu" nedokážu představit.

Kamarádka má od sebe děti 11 měsíců, hned po šestinedělí otěhotněla, teď je maximálně spokojená, kluci si spolu perfektně rozumí.

@myrer tak to žárlení se bojím, že u nás právě problém bude 😖 švagrové se narodil chlapeček, teď má tři měsíce a kdykoliv si ho třeba i venku chovám, tak Adrianka přiletí a hned chce na ruku nebo se naopak snaží upoutat pozornost - naschvál sebou praští na zem a podobně. Ale doufám, že si brzy zvykne. Co se týče těch školek pro ty, kteří mají děti více od sebe, jak píšeš, tak u nás nevzali snad jediné mamince 3leté dítě do školky, pokud je na mateřské dovolené s mladším sourozencem 😒 ......jediným řešením jsou soukromé školky, ale do těch se musí zrovna odsud poměrně daleko dojíždět. Nebo tady máme hlídací koutek, což může být řešení tak na dva dny v týdnu.......

@michaela_2 Bydlím na malém městě a se školkou to tady zatím docela jde, chodí děti co mají maminku doma s mladším sourozencem. Moc držím palce ať to zvládnete, začátek byl dost hrozný, ale už je lépe. Ted mě zase těší, že děti jsou blízko sebe a že už to mám za sebou. Hlavně se snaž pokud to půjde co nejvíce odpočívat 🙂

@michaela_2 Dost mě mrzí, že se teď nemůžu věnovat oběma na 100%. Bud šidím dceru nebo syna, ale ono to jinak nejde. Ještě kojím, ale domluvila jsem se s lékařem, že začnu dávat příkrmy po ukončeném 5. měsíci, to už mě může zastoupit mamka a chtěla bych si trošku užít podzim se starším, z léta toho moc neměl, všechno se točilo kolem nedonošeného miminka. Manžel si bral syna hodně ven na výlety a ted to vidím jak na tátovi visí, protože s tátou je legrace a vždy se někam jede.

@kristynat já bych řekla že se snažit můžete,třeba to tak rychle nebude 😉
Kamarádka má děti od sebe ani ne o rok a půl

@kristynat - ahojky, tak my se začali snažit, když bylo první holčičce rok a vyšlo to. Myslím, že ty máš ten odstup ideální ---- z mého hlediska.. Hodně štěstíčka 😅

@dzejnab no ja bych chtela druhe mimi hrozne moc a myslela sme takhle brzo ze si to odbydu po sobe a pak muzu pracovat bez nakejch prestavek a byli sme u tety ma 4 mesicni holcicku a malý se o ni staral mazlil se sni vozil kocarek chtel si sni i hrat nezarlil kdyz sem ji chovala tak me tak napadlo ze by sme to zvladly 🙂

@kristynat
Určitě byste to zvládli 😉 zvláště, když je malej takovej opatrovník. Jako u nás to taky není stále růžové (holky se hodně perou a hádají), ale jsem moc ráda, že si holky rozumí a když je vidím, jak se spolu mazlí, mám slzičky v očích. Já jsem šla do druhého těhu kvůli dcerce, né kvůli sobě. Chci a budu se snažit, aby měly holky k sobě co nejblíže, já si práce a těch věcí kolem ještě užiju až až. Hrozně to vše utíká a práce si do důchodu užiju sposty, ale holky mám malé jen jednou.. 😎

Mně přijde ideální odstup mezi dětmi tak 2-3 roky, aby to starší už bylo trochu samostatné, a současně, aby si spolu mohly hrát... Takže to by pro tebe teď bylo akorát 🙂

@kristynat je krásné, když to mladší opatrují. Horší je, že si uvědomují, že je to na chvilku - miminko vrátíte a domů pojedete zase jen s tím svým. U nás nastala chvilková krize, když malé byly 2 měsicí, Luky si uvědomil, že už to mimi nevrátíme a že je to na pořád. V tu chvíli mi začal trochu stávkovat, ale zvládlo se to 🙂

ja si myslim ze zvladnout se to da ze zacatku to bude asi narocny ale jde jen o zvyk asi to zkusím 🙂