Strach z porodu ještě před těhotenstvím

martule20
10. čer 2007

Ahoj holky, nikde jsem nenašla podobný názor, tak se omlouvám, jestli už podobné téma existuje... Mám problém, který asi většina z vás neřeší, ale mě to trápí už dobrý rok... Mám panický strach z porodu. A to ještě nejsem těhotná! O mimi jsme se začali snažit teprve minulý měsíc, takže mám relativně ještě spoustu času. Měla jsem teď poslední dobou takové ty pocity, že už přišel ten správný čas, že po miminku toužím a půjčila si i pár knížek pro budoucí maminky. Jenže čím víc nad tím přemýšlím, tím míň jsem si jistá, že jsem na mimčo připravená a hlavně ten porod je pro mne pořád příšerný strašák. Je to asi nejintimnější situace, jakou si dokážu představit a bojím se všeho, co k němu patří. Bolesti, nejistoty, toho, že se před manželem ztrapním (jeho oblíbeným výrokem je, že nic nevydržím, to bych ho někdy praštila 😒 , kdyby měli rodit chlapi, tak vymřeme).... Máte některá podobné pocity? Děkuju. Pa

nika.f
10. čer 2007

Martulko.
Vobec sa nestresuj,po pravde si myslím,že z porodu má každá žena trochu strach.Po tom čo porodila moja sestra a rozprávala mi o tom bolo mi vždy špatne a tak som bola presvedčená o tom,že deti si radšej adoptujem,ako by som mala rodiť.Teraz už nad tým toľko nerozmýšľam a keď niekto o tom rozpráva naznačím mu,že mi to nerobí dobre,alebo odídem a mám pokoj. 😀 😉 .Snážíme sa s manželom už trištvrte roka,tak že na porod nemám ani pomyslenie tak veľmi túžim po miminku.Radšej si hovor aké to bude krásne keď ti v brušku bude rásť človiečik.Mňa to upokojuje a veľmi sa na to teším. 😉 A čo sa týka manžela,povedz mu že nech neni doležitý,lebo on by také niečo nikdy nazvládol a keď to nepomože daj mi vedieť prídem mu to vysvetliť bývam totiž pri Bolke,tak že to mám k tebe na skok. 😠 😀

luckaa
10. čer 2007

Ahoj Marťule,vím o čem mluvíš,mám taky strach z porodu a to mě to čeká už každým dnem.Před těhotenstvím jsem měla to samé,ale jak jsem poprvé uviděla ultrazvuk,tak celé těhotenství jsem prožila beze stachu,až zas teď to na mě padlo,ale to je asi normální.Strašně se těším,až si s partnerem tu naší malou holčičku pochováme. 🙂

prdecek
11. čer 2007

AHOJKY,
no já mám taky strach z porodu. Protože holky co mají už děti vypráví jaký to bylo. Ale na druhou stranu kdyby to bylo tak hrozný, myslíš ,že by měli žený víc jak jedno dítě??? Třeba sousedka má dětí 6!!!! a to jí teprve 27let, první dítě měla už v 16letech. Možná to bolí a je to nepříjemné, ale pak na to zapomeneš, když uvidíš toho drobečka, kterého máš. A hlavně v dnešní době si můžeš už nechat píchnout injekci proti bolestem, jsou různé techniky porodu a hodně porodnic, z kterých si můžeš vybrat. Tak neměj strach a spíš se těš!!!! Já sice těhu ještě nejsem, ale na miminko se už moc moc těšíme a na porod taky, i když mám strach. 😵

mikulka
11. čer 2007

Martule, až budeš těhotná, můžeš chodit na kurz předporodní přípravy, kde tě naučí správně dýchat a vše ti vysvětlí. Určitě tam z tebe aspoň částečně spadne strach. Dnes je takový výběr, kde můžeš rodit, někde nabízejí porod do vody, je méně bolestivý, nebo si dáš epidurál.
Pokud si myslíš, že se před manželem ztrapníš, nemusí být u porodu. K porodu si můžeš vzít kohokoli, kteroukoli blízkou bytost.
jestliže bys měla strach z porodu opravdu nepřekonatelný, zksu zajít k psychologovi, popovídáte si, "otupíte hrany" a bude líp.

mikca
11. čer 2007

ahoj martule, vím o čem mluvíš a je to normální obava z porodu, uvidíš že až otěhotníš tak tě to přejde, protože to prostě vemeš jako fakt a máš na to devět měsíců aby jsi se na to připravila, jak píše mikulka je dnes tolik možností jak tě připraví na porod že než budeš opravdu rodit, tak ten strach nebude.jen co ti můžu doporučit nekoukej na porod na netu, to budeš mít tsrach pořád. každý porod je jiný a hlavně každý ho jinak prožívá a uvidíš až otěhotníš přehodnotíš svoje priority. tak držím palce a odvahu 😀

slevik
11. čer 2007

Ahojky,
kdybys viděla, jakej já měla šílenej strach z porodu... Na miminko jsem se moc těšila, ale porod byl pro mě noční můra i strašák zároveň, bála jsem se jako nikdy ničeho a jak to nakonec dopadlo? Byla to pohoda! Ono je to dost často přehnaný vyprávění, pokud chceš , jukni do diskuze "Jaké to bylo" na str. 21, popsala jsem tam svůj porod 🙂. A vůbec, když si přečteš i jiné příběhy, není to taková hrůza...takže s chtí do toho 😉

kristi
11. čer 2007

ahojda, ja jsem taky mela strach, ale cim starsi jsem byla, tim byl mensi a mensi a behem tehu jsem se na nej zacala i tesit. Bylo to v pohode, da se to prezit, klidne si to dam znova...strach je blbej, bdues pak zbytecne vynervovana, zkus se s tim smirit, bude to urcite lepsi nejen pro tebe,ale i pro tvoje mimi.. 😉

slevik
11. čer 2007

Přesně tak, i když já měla teda strach pořád...ale furt jsem si říkala, zvládly to všechny ženský, zvládnu to taky a navíc, když si říkáš, že na konci toho "strašnýho" porodu je něco nádhernýho a to je TVOJE miminko, je to určitě o dost snazší 😉

martule20
autor
13. čer 2007

Holky, moc děkuju za krásné příspěvky a za podporu! Moc jste mi pomohly (hlavně ty, co už porod mají za sebou). Já se na těhu moc těším, ale ten porod byl pro mne pořád trochu strašák, tak snad to s těmi těhotenskými hormony pak všechno odejde 😀 .

martule20
autor
13. čer 2007

slevik: Tvůj příspěvek o porodu si určitě přečtu, bude to zase další zkušenost 🙂
mikulka: máš pravdu, že ty kurzy předporodní přípravy jsou asi k nezaplacení, aspoň trochu tušíš, co Tě čeká, ale popravdě řečeno to pak asi stejně při skutečném porodu všechno zapomeneš 😀 . Kamarádka je zdravotní sestra a říkala, že si během porodu nevzpomněla ani na to, jak má dýchat...

Na ty kurzy se nějak chodí i s manželem, že jo? Můžete mi prosím někdo napsat, jak to tam probíhá a co se tam učí? Já bych každopádně chtěla u porodu jeho. Uvažovala jsem ještě o nejlepším kamarádovi, ti budou rodit v říjnu, takže už bude mít zkušenost 😀 , ale podle mě má být u porodu taťka, ať taky vidí, že to není pr...

mesulka
13. čer 2007

Ahoj Martule, já jsem mladá maminka, takže si ani nedovedeš představit, jaký jsem měla strach! Pořád jsem si říkala, že jsem ještě mladá, tak to nemůžu zvládnout, že tělo se ještě určitě nestačilo přichystat. No a vidíš, teď tady vedle mě vykládá 7,5 měsíční holčička. Je to úplně normální, že se bojíš. Vždyť vlastně nevíš, do čeho jdeš a nevíš, co tě přesně čeká. Ale každý porod je originál, takže je to těžko. A taky záleží na tom, jaký má kdo práh bolesti. Ale dá se to vydržet, věř mi. Já jsem druhý den po porodu řekla, že bych klidně šla rodit znovu. A celé těhotenství jsem si říkala, že když to zvládly jiné, tak nevidím důvod, proč bych to neměla zvládnout i já.
Na kurzy může i manžel, každý kurz je jiný. Někde se učí manipulace s miminkem, vykládá se o průběhu porodu, učí se dýchání, řeknou ti, co si vzít sebou do porodnice...Je to užitečné. A k porodu si ho určitě vem, je to super pomoc. A hlavně můj chlap mě potom řekl, že si uvědomil, co všechno jsem musela vytrpět, že pochopil, že to není taková sranda a řekl mi, že jsem byla hrozně statečná a že on by to asi nezvládnul. To potěší,ne? 😅

gedren
13. čer 2007

Ja jsem se az tak nebala, ale samozrejme trochu strachu z neznamyho tam bylo. Uklidnovala jsem se nasledujicim

1) zensky rodej miliony let, kdyz to zvladne kazda 15leta cigoska, tak proc bych to nemela zvladnout ja

2) prijde hormonalni otupeni, ktery to usnadni, proste to telo je na to uzpusobeny, jinak by lidi vymreli

3) kdyz by vsechno selhalo, je tam banda doktoru a ti ze me to dite proste vytahnou 🙂

Porod samotnej me spis prijemne prekvapil, protoze ta bolest byla sice hnusna, ale uz jsem zazila v zivote horsi veci (a nepochybne jeste zaziju), to by se clovek musel bat vylezt z baraku, ze ho treba prejede auto a pak to taky bude bolet...🙂

Strach je polovicni ztrata. Zkus si presne pojmenovat, ceho se bojis, a pak ty strachy jeden po druhym odstrelit nebo prodiskutovat s manzelem a odstrelit spolecne 🙂

Pokud se bojis bolesti, tak tam ver, ze jednak telo to vnima pri porodu jinak, druhak jsou moznosti tlumeni. Pokud se bojis, ze se potrhas a naslednych problemu pri sexu apod., tak tomu se da predchazet prevenci (masaz hraze, ja pouzivala nafukovaci balonek epi-no, coz je super vec). Pokud se bojis ztrapneni pred manzelem, tak na to bych se fakt uuuplne vykaslala, vzdyt on nevi nic ani o menstruacnich bolestech, natoz o porodu (a chlapi maji o porodu spis prehnane predstavy nez ze by si mysleli, ze to nic neni). A taky ho tam nemusis mit, vsak uvidis, zda se na to budes citit. Pokud se stydis, ze se v Tobe bude hrabat hromada cizich lidi, no tak tak to holt bude ;), ale porodnice cloveka zbavi poslednich zbytku studu 🙂). Pokud ses spis placha a stydliva, tak se na to dopredu priprav (treba muzes v lete na nudaplaz ;))

A fakt hlavne asi pomuze, kdyz si o tom promluvis s muzem, myslim, ze kdyz mu reknes, ze Tvuj nejvetsi strach je, ze se pred nim ztrapnis, tak se akorat zasmeje a uklidni Te, ze necim takovym se vubec, ale vubec nemusis trapit 🙂

martule20
autor
13. čer 2007

Ahoj mesulko, máš můj neskonalý obdiv! Sice nevím, co znamená mladá maminka, ale když jsi to zvládla i Ty v ranném věku, to by bylo, abych to já v sedmadvaceti neustála! Roním tady slzičky nad tím krásným vyznáním, to má manžel opravdu plus!Taky bych se něčeho takového jednou ráda dočkala. Opravdu je asi hodně cenné mít manžela u sebe, aspoň vidí, co to všechno obnáší a dokáže si Tě pak za to určitě i víc vážit.
Je pravda, že holčina od nás rodila v osmnácti sama doma v koupelně 😝 a taky si poradila, ale to bych samozřejmě neriskovala. I když porod hezký v klídku doma ve vaně by se mi líbil 🙂

dagina
13. čer 2007

Ahojky, no právě Mesulko že jsi tak mladá..., ty nad tím vším určitě tolik nepřemýšlí. A to "mládí" je znát i na výchově dítětě. Mě je 29, mám nejen strach z porodu, ale i z těhotenství. My "starší" moc přemýšlíme o všech možných i nemožných důsledcích a výchova dítěte je asi také trochu o něčem jiném. Prostě ty mladší jsou víc FREE 😉, a to jim docela závidím 😉. Všem přeji pohodové těhu i porod 😉.

kristi
13. čer 2007

Mesulko, kolik ti jeee??

lazenka
13. čer 2007

Holky,přísahám,že neznám nikoho,kdo by se bál porodu jako já.Nespala jsem celé těhotenství,probdila celé noci a promítala si katastrofické scénáře:jak to asi bude.Dokonce jsem i měla strach,abych Nellince nějak neuškodila,aby nebyla nějaká na hlavu,jak jsem se tím porodem pořád nervovala.Chtěla jsem někoho uplatit,aby mi udělali císaře.Nakonec jsem si-nevím proč,řekla,že to zkusím normálně a šlo to 😀 Zvládla jsem to levou zadní a druhý den jsem taky říkala,že bych šla klidně rodit znovu.Jen mě ještě bolelo to šití...
Když jsem to vydržela já,vydrží to už každej 😀 😀 😀 Já jsem posera Modrýho Koníka 😀

mesulka
13. čer 2007

Lazenko já mám panický strach z jehel! A to když jsem řekla doktorovi, tak se začal smát, jak chci teda rodit. Tak jsem mu řekla, že když uvidím něco s jehlou, tak omdlím a bude po srandě. A zvládla jsem to, dostala jsem i kapačku, pořád mi píchali u porodu injekce, takže zážitek. Ale jednu výhodu to má, teď už u braní krve sestřičce asistuju, pěkně si vždycky zacvičím a ukážu jí, kam by to bylo nejlepší píchnout. A to jsem byla před porodem fakt velký posera 😀
Při porodu mi bylo 21, takže nezkušené mládě 🙂

mesulka
13. čer 2007

Martule a to vyznání to bylo asi tak všechno, čeho jsem se po porodu dočkala. Mrkni na téma Opouští mě manžel, str. 52 a uvidíš ☹

alca.m
14. čer 2007

Ahojte,
tak sem se taky přidám. Ikdyž už je to lepší, pořád se bojím a vím že je to normální. Jen aby to ještě pochopil manžel.. 😅 Ten samozřejmě neví ani jak se cítím teď a když se mu něco snažím vysvětlit, tak to asi dělám blbě protože to nechápe. Já mám strach z porodu už hodně dlouho a tak jsem si sháněla různé informace, abych byla včas dostatečně psychicky připravená. Potřebuju na to hróózně dlouho.
mesulka: Mě bude u porodu 22..taky mládě, ale je mi líp když vím že jsi to zvládla..snad i já 😉

mesulka
14. čer 2007

alca.m: Mě se narodila taky Terezka! Takže jestli to bude holčička, tak uvidíš, zvládneš to jedna dvě, Terezky se rodí strašně rychle a bezbolestně! 😀 A jestli budeš mít chlapečka, tak to zvládneš taky, neboj 😀 Mě doktor po porodu říkal, že mladší tělo to všechno líp snáší, je elastičtější. A díky tomu to šlo i rychle, ve čtyři v noci jsem neměla žádný nález a malá se narodila o půl deváté. Fakt to není tak strašné, jak se všude vykládá. Upřímně není to taky chvílemi příjemné, ale není to taková hrůza, že se to nedá vydržet. 🙂

krista
9. bře 2009

emily4 • 4. březen 2009 ve 14:44
ahojte s manželom plánujeme bábo, ale pre môj neskutočný strach stále odkladám otehotnenie - asi som vadná
nemali ste strach z pôrodu ako ste to poriešili? dakujem

amatula • 2d • 4. březen 2009 v 15:12
ahoj tak to ma potesilo ze niesom jedina 😀
ja som sa k prvemu dietatu rok odhodlavala lebo som bola presvedcena ze to nezvladnem
a sup uz su dve 😉 😉

maruska22 • 42tt • 4. březen 2009 v 15:14
ahojky emily...tiez som mala pred porodom respekt a este ked som nebola tehotna,bala som sa ze to nezvladnem..ale teraz ked mam par dni pred porodom vnimam to celkom inak..prvorade je babatko a postupne ten pociatocny strach opadol...teraz uz nemyslim na tu bolest co ma caka ale na to malinke ktore sa narodi 🙂
podstatne je velmi si nepripustat zazitky inych zien, pretoze kazdy porod je iny a prave tvoj porod moze prebehnut uplne v pohode..mne dost pomohlo ked som sa o tom mojojm pociatocnom stachu porozpravala s porodnou asistentkou, ktora mi vsetko vysvetlila..tak uvidim ako to funguje v praxi, za par dni ti mozem napisat realne zazitky z porodu, zatial sa drzim len teorie...ale uz sa nebojim porodu 🙂

andykov • 33tt • 4. březen 2009 v 15:20
emily, ono časem těhu a těšením se na mimíska strach z porodu trochu odpadne a na konci se určitě budeš už i těšit. Pak existují i homeopatika na strach z porodu, taky můžeš vyzkoušet 😉

ani3012 • 1d, 21tt • 4. březen 2009 v 16:27
ja som si hovorila: keď to zvládne 15 ročná mužova sesternica a ešte sa dá dobrovoľne aj na druhe, tak to zvládnem aj ja 😀

lienka55 • 1d • 4. březen 2009 v 18:36
emily tak ja som mavala pred tehu fobiu z porodu,prezivala a prezivam to neskutocne s kazdou zenou aj teraz ked mam davno po tom.Jednoducho sme sa odhodlali na baby a bolo.Ale poviem ti ze este tazsie sa budem odhodlavat na druhe, aj ked porod som mala rychly a bezproblemovy. 😉

timotej • 1d • 4. březen 2009 v 18:42
Ahojte ja som mala fobiu z pôrodu od 6 mesiaca ale takú strašnú že až. Jednoducho som to prežila. Ešte som sa doktora opýtala pri konci že čo ked to neprežijem? On na to že : zatial to prežila každá. To ma upokojilo. Dá sa to prežiť.

ginger_fox • 25tt • 5. březen 2009 v 08:37
Ja mam fobiu z porodu od velkeho UZV v 21tt. Od vtedy viem, ze dieta je v poriadku a prestala som riesit prebiehajuce tehotenstvo a zamerala som sa na to, co nasleduje a to je prorod. Od vtedy mam nervy na dranc... 😖

titkovamiriam • 3d • 5. březen 2009 v 09:07
tak sporodov som strach nemala brala som to ako prirodzeny reprodukcny proces,skor som sa bala v tehu aby sa mi nic nestalo,naspadla,nezacala krvacat,neochorela-na kazde vysledky som sa bala a aj poradne aby bolo vsetko ok-porod som brala ako odmenu ze som to 9m.vydrzala 😀

mamidani • 1d • 5. březen 2009 v 09:34
Ahoj holky,to že se bojíte porodu je normální.Člověk se bojí všeho co mu má způsobit bolest....i já se bála.Už od puberty,jsem měla strach,jak to zvládnu,jestli to přežiju...ale když jsem otěhotněla a začalo mi růst bříško,začala jsem se těšit na mimi...bylo vše jinak a když jsme se dozvěděli,že to bude holčička,začala jsem se těšit přímo na ni,říkala ji jménem a těšila jsem se až ji uvidím.Taky jsem si říkala,že když to přežijou a zvládnou holky třeba i 12.ti letý,tak proč ne já v 26.letech?Malá se narodila vloni 2.1. den po mých 26.narozeninách a bylo to nejkrásnější co jsem doposud zažila.No a s manžou jsme se teď začali snažit o druhé.Moc se těším,snad se nám brzy zadaří. 😀
Já osobně jsem porod zvládla díky super přístupu PA a Dr.(rodil mě můj gynekolog a když máš k někomu důvěru,jde to líp)a taky díky chlapovi,byl u porodu celou dobu a dodával mi odvahu.A taky jsem si, když už jsem ležela na posteli,že budem tlačit,vzpoměla na článek z časopisu pro maminky,že když dáte do tlačení všechno,tak to zvládnete rychle a nebudete se trápit tak dlouho.Dala jsem do toho vše a na třetí zatlačení mi podali Štěpánku,byl to pocit na který nikdy nezapomenu a který se nedá popsat snad jen pocit úlevy,radosti,štěstí a nekonečné množství lásky k tomu upatlanému růžovému uzlíčku.Holky nemyslete na to že to bolí,ale na to krásné co vás s mimískem čeká.....držím pěstičky ať máte porod rychlí a bezproblémový a mimísci ať jsou tio nejhodnější a nejkrásnější na světě 😉 🙂

nikollette • 1d • 5. březen 2009 ve 12:01
Ahojte, no ja som sa bala porodu maximalne..
Zistovala som, vyúytaovala som sa, hlavne tu na konikivi, vela bab ma tu spoznalo, a radili mi atd..
Prezivali to smnou, az do porodu...
starsne som sa toho bala, ze co ak sa nieco stane mne, ci babatku, tej bolesti, ako to zvladnem.. vsetkeho..
Mam 2 tyzdne po porode.. a na tu bolest a vsetko som uz aj zabudla.. ako sa vravi, je to take na co sa rychlo zabuda, ked uz mas drobca pri sebe 😉

fodorka33 • 1d • 5. březen 2009 ve 12:35
baby nebudeme si klamat porod boli teda ako ktoru zenu....mna bolel velmi kontrkcie som mala 8hodin po infuzii ale ked to uz prislo tlacila som ako o zivot a ked mi ukazali drobceka zabudla som aj na vsetku tu bolest a zostali mi ocka iba pre mojho drobceka 😉 je to najkrajsi pocit na celom svete...a teraz mam maly tyzden aj jeden den no a mozem povedat ze este na jedno pristanem-proste ta bolest sa da prezit..drzim vsetky moc palceky..

megy2 • 5. březen 2009 ve 12:42
ahoj emily ja mam tiez taky problem ako ty a myslela som ze som asi jedina 😀 a nie som.....dietatko by som chcela velmi ale uz narodene 😉 bojim sa mam strach z porodu,aby vsetky vysledky boli v pohode a taak,ale uz som sa odhodlala este ma caka jedna prehliadka a ideme na to-no dufam teda 😔 😔 ,tak drzme si palce....

bertica.h • 1d, 29tt • 5. březen 2009 ve 14:33
baby,stojí to za to 🙂 🙂

krasulka • 1d • 5. březen 2009 ve 14:38
Ahojte kocky, kazda zena ma strach z porodu, z nepoznaneho, z toho ake to bude...Ja som po porode 10 dni, a poviem vam vobec to nieje take strasne ako to niektore opisuju. A zas kazda zena to znasa inak, niektore sikaju od bolesti aj ked im pichaju injekciu, ine v pohode. Mne zacali take velke bolesti po prepichnuti plodovej vody, bolelo to dost, ale dalo sa to vydrzat, len som si hovorila ze o chvilku to prejde a dalo sa. . Nie su to zas take bolesti ze by ste nevydrzali..Normalne to zaboli ked je kontrakcia a zas prejde..A samotne tlacenie uz je najmenej z celeho porodu. Ja som sa najviac bala toho, pretoze som srdciarka, a som sa bala ze ked budem silno tlacit tak sa mi ohlasi moje srdce..ale aj to bolo v pohode..Tlacila som dokopy 15 minut a mala bola na svete a bolo to tlacenie ako ked chcete vykakat poriadne nieco...A samotna hlavicka ked uz sa mi posuvala, pekne som ju citila v nutri ako sa klze von a sup, mala bola vonku.. 🙂 Vzdy som sa nadychla, zavrela oci, zatlacila a ratala som aspon do 15..potom znova nadych a znova tlacit..ale to babetko sa samo tlaci von, budete citit kedy tlacit takze vy mu len trosku pomozete. Nebojte sa nic, ja na porod spominam ako na pekny zazitok, mala som tam aj muza a bolo to uzasne.

ava • 34tt • 5. březen 2009 ve 14:39
i já jsem odkládala těhotenství mj.proto, že jsem srab..bojím se bolesti, jsem extrémně citlivá. I samotné těhotenství mi připadalo divné, ty pocity, že se ti něco hýbe v břiše apod. Jak jsem otěhotněla, najednou jsem se začala cítit krásně a ty pohyby, to je zážitek nad zážitky. ¨každý den znovu žasnu nad tím zázrakem. Strach z porodu ještě částěčně mám, ale nedá se to srovnat s tím, co bylo. Nejvíce mi pomohla víra v to, že porod proběhne zdravě a rychle, modlím se za to, no a taky kurzy u skvělé PA, která ti sice nic nezastírá, ale připraví tě tak, že tušíš, do čeho jdeš a můžeš se lépe psychciky připravit. No a když jsem zjistila, co musí zažít to miminečko, aby se dostalo na svět, co je to proti mojí bolesti...

ava • 34tt • 5. březen 2009 ve 14:41
ještě dodám, že jsem přesvědčená o tom, že těžký porod je do velké míry odrazem tvého očekávání a strachu, nelépe je se opravdu předem uvolnit a začít se těšit. 🙂

bertica.h • 1d, 29tt • 5. březen 2009 ve 14:43
okrem toho..nieje to tak,že otehotniete a podoíte.M8te 8mesaicov na to,aby ste sa naučili s tehotenstvom žiť,hľadali infošky,aby sa vaše telo aj psychika pripravili na to,čo Vás čaká..
a porodom všetko začína iba.. 🙂

fodorka33 • 1d • 6. březen 2009 ve 13:09
netreba sa toho bat kocky.ono ako pise krasulka kazdu z nas to boli inak.niektora pride a odrodi to za dve hodinky bez bolesti a druha moze mat bolesti aj 24hodin.no vsetko sa da predychat a vydrzat a ked sa to male nakoniec narodi tak je to ten najuzastnejsi pocit na celom svete 😉 🙂
ja som mala bolesti 8hodin a prezila som to.chvilu po porode som povedala ze druhe uz v zivote no asi po 20minutach som povedala ze este na jedno v bud.pristanem..takze baby netreba sa bat je to prekrasne 🙂

luckaz. • 1d • 6. březen 2009 ve 14:33
ava - naprosto s tebou souhlasím 😉 , já jsem si taky říkala, že nebudu poslouchat od mých kamarádek, jak hrozné měly porody a jak traumatický zážitek pro ně porod byl a že si na to prostě udělám svůj názor bez jakýchkoliv předsudků. Myslím si, že ten strach ničemu nepomůže a jelikož je každý porod jiný a každý vnímá jinak svoji fyzickou bolest, nemá cenu se dopředu trápit 🙂 Nakonec, když jsem přijela do porodnice, protože mi praskla plodová voda, mi doktorka řekla, že už mám více než polovinu porodu za sebou-měla jsem už od rána kontrakce, ale pořád jsem si říkala-to přece nemůže být ono

rozaarka
7. črc 2009

Peclive procitam vsechny temata tykajici se strachu z porodu...Bohuzel jsem nikde nenarazila na nikoho, kdo by sel az do takovych extremu jako ja... Mam takovou fobii z bolesti (navstevuji uz i psychologa a netyka se to jen porodu, ale i zubare, odberu krve apod.), ze jsem rozhodnuta deti nemit vubec nikdy. Muj strach uz se promita i do manzelstvi, protoze se neustale hadame. On touzi po miminku uplne strasne, vim, ze by skvelej tata...ale ja se tak bojim ☹ a nejsem schopna mu to miminko dat...takze je mozny, ze nas vztah dopadne spatne. V soucasne dobe pri terapii jsem schopna MOZNA pripustit cisarskej rez... Bohuzel u me nikdy nezafunguje: "az otehotnis, tak se prestanes bat", protoze ja si davam moc velky pozor, abych neotehotnela...Diky, roza

eimmy
7. črc 2009

Roza: Ahoj nejsem na tom až tak extrémně špatně ale také se bojím a moc... nedávno jsem si pustila na internetu porod a hrozné... nespala jsem z toho manžel dítě strašně chce, já také ale bojím se ... došla jsem tak daleko že mi jeho kamarád gynekolog musel slíbit že mi 100% udělá císařský řez.... stydím se

nika251
7. črc 2009

Eimmy- preco si myslis ze CR je lepsi ako prirodzeny porod? Porod sice nie je prechadzka ruzovou zahradou ale na tvojom mieste si cosi precitam o EPI - epiduralke. Mozno ta to upokoji. Ja som ju nemala a ani nebudem mat ale urcite je to pre zeny s panickym strachom ako stvorene 😉

eimmy
7. črc 2009

nika: vím že je to více riskantní ale strach je silnější.... možná bych ještě zvážila porod do vody ale spíš ne než jo....

rozaarka
7. črc 2009

eimmy, kde se berou takovy kamaradi, kteri slibi CR...kdyby mi ted nekdo slibil a podepsal papir, ze budu mit cisare ☹ zmenila jsem kvuli tomu i gynekologa (ten predtim pouzival presne vety typu: prezily jine, prezijete taky..eh)...akorat pani doktorce se do CR nechce a taky rekla, ze se boji, ze sem zablokovana a ze mozna ani neotehotnim...Jenze pri mym "stesti" bych otehotnela hned (je to jako se zubarem...10 let jsem tam nebyla, pak tam vlezu a sup, od ty doby jsem tam co 14 dni se zanetem nervu) ☹

eimmy
7. črc 2009

Roza:je to nejlepší kamarád manžela věděl jak to se mnou je a slíbil mi to.... řeči typu jako ty jsem také několikrát slyšela... já ted vysadila antikoncepci a uvidíme... část mě chce a část ne.,...

rozaarka
7. črc 2009

Aha, tak to se mas...vlastne Ti tu jistotu zavidim. Do me uz sije cele okoli, ale prave kvuli tem recem nechci nikomu rikat, jak to je...ne, ze bych se za to stydela (nestydim, protoze za to nemuzu), ale jen malokdo to pochopi...myslim, ze ani manzel to moc nechape ☹ ja si vzdycky reknu, ze az dojim platicko antiko, tak vysadim, ale pak se vzdycky najde duvod, proc zacit jeste to dalsi (dovolena, sluzebni cesta...) jsem asi ztracenej pripad ☹

eimmy
7. črc 2009

roza: taky jsem to měla problém říct jak to je... manžel mi řekl že pokud je ten strach tak velký tak že budeme bez dětí že mě nutit nebude že si spolu vystačíme na čas se mi ulevilo... strašně moc... ale vím že by to nebylo ono proto jsem dobrala poslední plato antikoncepce a děj se vůle boží..... odkud jsi ? a kolik ti je?

rozaarka
7. črc 2009

eimmy, me manzel taky nikdy otevrene nerekl, ze se mnou bez deti nebude, ale tak nejak to cejtim, ze je to pro nej cim dal tim tezsi...jednou rekl, ze by rad alespon jedno svoje, pak muze dite treba adoptovat...ale ja se bojim i toho jednoho ☹ na druhou stranu bych mimi chtela, nebojim se zodpovednosti nebo ze bych pak neco nezvladala, toho, ze budu doma...ale vlastne pred okolim maskuju ten svuj strach tim, ze usilovne tvrdim, ze deti me neberou, co s nima...ale pravda to neni, ze jo 😢 jinak jsem kousek od Prahy, v Praze pracuju....a je mi 26...a misto deti mame dve kocky