Šťastné příběhy

Ahoj, každá občas potřebujeme nakopnout. A já tu občas narazím na krásné až neskutečné příběhy děvčat s happyendem. takové ty pozitivní, co člověka nakopnou a řekne si po nich "to je snad pomalu zázrak, když jim to vyšlo, tak k nám to prtě taky přijde". Ale je jich poskrovnu. nebo spíš zanikaj mezi těmi smutnými a nešťastnými příhodami. Založila jsem tuhle diskuzi právě pro ty šťastné nakopávací příběhy, co člověka povzbudí. pokud na nějaký takový narazíte, podělte se🙂

Posledně jsem tu narazila na maminku (omlouvám se, už si nemapatuji nick), která se s manželem nikdy moc nechránila, nijak to neřešili, žádná inseminace nebo umělé oplodnění. a když už se věk přehoupl přes 35, tak se smířila, že maminkou prostě nebude. A pak nečekaně v 36, když se chystali na dovolenou se jí udělalo špatně.. a mají krásné dítko. Krásný příběh, o tom, jak miminko přijde, až když je správný čas.

Klidně vkládejte i odkazy na tyhle krásně pozitivní příběhy, budu ráda.

karlajasmine
5. bře 2016

Mám v okolí případ, kdy se snažili 8 let a jednoho krásného dne se konečně objevily // 🙂

no_title
5. bře 2016

Taky bych něco takového potřebovala 🙂. Holky, jestli o někom takovém víte, tak jej sem označte, ať se taková maminka ozve. Stačí zavináč a hned za to jméno (kdo neví) 😉

adelinkkaa
5. bře 2016

No kde zacit🙂 po hodne brisnich operaci mi zustal jen mali kousek vajecniku a deloha.dle lekaru nebudu moc mit vlastni deti.bylo mi 17 tak jsem to neresila.jenze pak jsem se zamilovala a chteli jsme miminko.bylo mi 25 kdyz jsem sla na ivf.dle krve vajecnik skoro nefunguje,hrozi ovarialni selhani.s doktorkou jsme se domluvili ze 1 ivf zkusime s hormonama,kdyz to nevyjde, tak pujdem do darovanych vajicek.zacala jsem stimulovat a vajecnik zareagoval, mela jsem 2 vlastni vajicka...z jednoho je prave muj syn🙂 kdyz jsem v 6tt presla ke svemu gynekologovi,neveril... 🙂 v tehotenstvi jsem mela dalsi problemy ale donosila a porodila jsem zdraveho synka.na kontrole po sestinedeli mi muj gynekolog rekl:Vase dite je zazrak,vyvratil to co jsem studoval... 🙂 takze zazraky se deji🙂

procsenajednoumusimregistrovat
autor
7. bře 2016

Vkládám pár příběhů, na které jsem narazila. Doufám, že autorkám to nijak vadit nebude:
https://www.modrykonik.cz/blog/kristinandbaby/article/pribeh-jedne-obycejne-snazilky-rvo940/

a pak tenhle, ten má v sobě tolik energie, že sem podle mě patří, o adopci:
https://www.modrykonik.cz/blog/wrtulka/article/jak-to-vsechno-vlastne-bylo-1ruw19/

a pak jeden o porodu, krásný příběh, mě to pohladilo po duši:
https://www.modrykonik.cz/blog/dexin/article/jak-se-marianka-narodila-aneb-porodni-p-h2ngox/

fififjonka
16. dub 2016

tak přidávám náš příběh... s manželem jsme spolu už 15 let a po svatbě před 10ti lety jsme si říkali, že tomu necháme volný průběh..ale ještě jsem studovala, tak jsme to nehrotili. Když jsem dostudovala, začali jsme to víc plánovat, měřit teplotu, čípek, testovat ovu..
...no po třech letech neúspěšného snažení jsme se rozhodli pro CAP. Tam během 4 let nepřišli na žádný problém, ale doporučili i tak IUI a pak IVF. Po dvou neúspěšných IVF jsme si řekli, že se budeme muset smířit s tím, že mimi mít nebudeme. A naplánovali si schůzku o adopci. S tím, že ještě naposled zkusíme IVF. A necháme to na Bohu, co (ne)vyjde.
Bohudík začátek hormonální stimulace byl plánovaný na pondělí a menstruace přišla nezvykle brzo v sobotu, tak se cyklus posunul o měsíc. Z dovolené jsem se pak znovu objednala na kontrolu, když začala domnělá menstruace...ALE 🙂 ...bylo to jen slabé a podezřelé. I tak jsem se celé dny pražila na slunci a večer se chladila vínkem. A po příjezdu z dovolené jsme našli na testu dvě čárky. Nevěřila jsem vlastním očím a vlastně ještě dlouho potom.
Vím jistě, že prostě až teď byl ten správný čas, teď přijde na svět ta správná bytost, která by tu jinak nebyla, kdyby se zadařilo dříve. A co pomohlo, byla vytrvalá modlitba.
Teď ještě zvládnout porod 🙂