Snažíme se o dítě už 2,5 roku a nic

ahoj, my po roce snažení šli do Centra asistované reprodukce, prodělali jsme různá vyšetření, já i laparoskopii, partner je v naprostém pořádku, mně zjistili zvýšené NK buňky (zabíječi všeho, co do těla "nepatří - tedy i embrya). V dubnu jsme absolvovali první pokus umělého oplodnění s tím, že mi dali lék na snížení imunity. A vyšlo to. Možná by vás měl doktor poslat na imunologii.

@jancovk86 tak takovouhle radu asi slyšet nechtěla, většinou jí dávají ti, kterým se dítě podařilo napoprvé..

@romcat
@andy21 tak bohužel ze své zkušenosti musím říct, že tohle je rada nad zlato. Vypadá to jako klišé "nemyslet na to", ale je to hluboká pravda. Já se snažila skoro čtyři roky, říkali mi, že přirozeně nikdy neotěhotním, byla 2 neúspěšná IVF, vyzkoušela jsem kde co a hle, povedlo se to celkem rychle a přirozeně až s novým partnerem a až po určitém smíření s tím, že děti mít nikdy nebudu. Takže za sebe radím, pokud nenašli nějakou jasnou příčinu neplodnosti, vykašlat se na "snažení" a užívat si života.

@sonka.77 ale u Tebe to asi spíš tedy bylo změnou partnera ne?

@andy21 jenže problém byl u mě, on byl naprosto v pořádku.

@sonka.77 já to myslela spíš z psychického hlediska...

@andy21 no právě, bylo tam to psychické hledisko. Mě pomohla až změna partnera (ten vztah nebyl dobrý), spoustě lidem pomůže právě to vykašlání se na urputné snažení.

@romcat
@andy21 Vlastně vůbec se mi nelíbí to často používané slovo snažení. Lidi by se o dítě neměli snažit, ale s požitkem se milovat. Ale nikoho nesoudím, byla jsem stejná.

@andy21 Já jsem žádnou radu nedávala. Jen jsem "citovala" postup někoho jiného v tomhle případě, protože když je žena v pořádku, ale jak píše, že už je psycho z toho snažení, tak by asi zbytečně lítala po doktorech. Abych řekla pravdu, tak jak napsala sonka.77, raději se s požitkem milovat, než pak obíhat různá vyšetření a nic z toho. A jen tak mimochodem, já jsem po antikoncepci dostala zprávu o prckovi až po dvou letech. Tak bych to nenazývala napoprvé.

@romcat My se snažíme...v srpnu to budou 2 roky...manžel má spermio v pořádku a já mám nízkou hladinu progesteronu, tedy není ovu. Hormony do sebe nechci ládovat, takže jsem je odmítla. Větu nemyslete na to, od srdce nenávidím, protže vím, že to nejde. Začla jsem teď užívat Nosifol...třeba pomůže? Tonoucí se stébla chytá. Pořád věřím, že pro každého dobrého človéka je na světě malý človíček...a že si ho najde...🙂 Moc držím pěsti a přeji hodně síly!!!

podobný případ jako moje sestra.... byla i dokonce 2x na IVF a pořád nic ...pak si řekli že budou jen dva... pořídili pejska a půl roku na to čekají chlapečka Michálka 🙂 Držím pěsti! Určo to výjde

U nás až na malé detaily nepřišli na důvod, proč to nejde.... Přeléčili mi prolaktin, jeden vejcovod neprůchodný, spermio v normě, zkusili jsme dvě IUI a až třetí rok snažení jsem otěhotněla a těhotenství neprosperovalo, takže v osmém týdnu jsem šla na revizi.
Rady ať na to nemyslím mi lezly krkem - ono to má něco do sebe, ale musí si na to ta dotyčná přijít sama a dozrát.
Mě kamarádka vykládala, že to nejde určitě proto,že se na to upínám, myslím, ať jedu na dovolenou k moooři.
No - ona otěhtoněla na první pokus...
Nakonec téměř po čtyřech letech se podařilo.
Když to vezmu zpětně - opravdu sehrály roli nervy - moje už tak dost nemocná maminka dostala rakovinu, léčbu snášela špatně a nakonec zemřela - do toho problémy s tchány, v práci psycho, starosti s otcem...

Tak držím palce. 🙂

Já bych nepodceňovala hlavně imunologii... Pokud jsi alergická na spermie a nebo na embryo, tak do sebe hormony můžeš cpát horem dolem a moc to nepomůže ☹ Takže pak nezbývá, než přeléčit i tu přehnanou imunitu. Takže bych doktora poprosila ještě o toto vyšetření, plus různé mutace a choroby. Držím palce!

Holky moc vám děkuji za příspěvky, na gyndu jdu 22.6, tak se s doktorem poradím a uvidím co mi navrhne, určitě vím, že u mě v tom hraje roli i psychika, protože v práci je to psycho, pracuju na interně a teď nám sebrali personál sloužíme noční v jedné sestře na 23 lidí tudíž chodím domů úplně mrtvá a sloužím turnus. Teď jsme se přestěhovali, předtím jsme byleli u rodičů a teď konečně sami, tak uvidíme.Trochu jsem se uklidnila odpadli další problémy, které jsme řešili předtím s našima.

u mně se taky nic neprokázalo, ani u manžela, a skoro dva roky to nešlo.. podstoupila jsem hormonální stimulaci, začala hledat jinou práci. a taky jsem užívala gynex. a ejhle hned první měsíc to vyšlo a už mám 2 měsíce do porodu. pokud jste jakž takž zdraví a nečeká vás žádný zákrok, zkuste ten gynex, můžou ho oba. navíc se soustředit na jiné věci - stěhování, zahrada, práce, dovolená, svatba, zařizování domova, může toho být spusta, fakt to pomůže.

tak to moc gratuluji, uvidím co se dozvím na té gynekologii a pak to budeme řešit dál,Je fajn vědět že v tom nejsem sama.

Ahoj holky, snažíme se o potomka 2,5 roku. Po prvním neuspěšném roce(i potratu v hodně brzkém stadiu) jsem navštívili Gennet v Praze. Příčna neplodnosti je PCO. Nějak jsem se v tom nešťourala a přistoupila na vše co mi doktorka vymyslela. ..hormonální léčbu, Metformin, Nosifol,....Vynasnažili jsem se, jak všichni radili, nemyslet na to a vlastně abychom si navodili nějaký pohodový stav. Jelikož jsme relativně pohodáři, tak nám tyhle rady přišly vtipné. Každopádně jsme se soustředili na něco jiného. Neustáre renovujeme bydlení, věnujeme se naším třem zvířecím dětem, vzali jsem se, jeli na několik dovolených.A NIC. Podstoupili jsme tedy IVF. I to bylo neúspěšné. Každopádně nic nevzdáváme a připravujeme se na druhý IVF cyklus (hlavně finančně, to sousředění pozornosti jinam není zadarmo🙂) Ráda si přečtu jestli někdo máte zkušenosti s Gennetem, PCO, nebo třeba imunologií. Na netu je toho spousty, ale nejlepší je praxe....

Ahoj holky, jdu se k vám přidat. S manželem se snažíme 1,5 roku a nic. Přikláním se k ostatním, že větu "Nemysli na to" ze srdce nenávidím. Každému se to lehko říká a vlastně to říká skoro každý na potkání, ale skoro nikdo si tím neprošel.
Já jsem se na dítě neupnula, ale nezanevřela jsem na něj. Pokaždé, když je po ovulaci, tak se hlídám, zda začnu předčasně krvácet, nebo jaký DC vlastně jsem. Nedávno jsme měli svatbu, takže opravdu nebyl čas myslet na nějaké miminko a stejně to nevyšlo. Tento cyklus jsem podstoupila IUI a nejspíš se nezadařilo. Pro nás to znamená měsíc pauzu a pak IVF...

@mysskyna Ahoj, a máte diagnotikovaný nějaký určitý problém?

@sverda ahoj.právě,že nemáme nic diagnostikovano. Manžel na spermio v pořádku a mě žádné vyšetření dělali ☹

@andy21 ne, takovou radu by dala i moje kamarádka a ta má za sebou jiný osud. 10 let byla s přítelem, se kterým to nešlo, šli na testy a prostě oba měli problémy, ne že by to bylo nemožné s někým jiným, ale spolu jim to neklapne. časem se rozešli, našla si jiného a jelikož už nebylo moc na co čekat, tak šli na testy mnohem dříve. doktoři jim řekli, že je to o něco lepší než s tím předchozím, ale žádná výhra. zkoušeli, zkoušeli až mi jednou na jaře povídá, že začnou plánovat svatbu a předělávat bydlení, pojedou na dovču a prostě trošku vysadí z toho snažení a po prázdninách, že půjdou na umělý...a ejhle...v červenci mi oznámila, že čeká miminko. psychika dělá děsně moc 😉

@mysskyna Jak nedělali? 😲 Asi tě nějak proklepli a nic nezjistili...tak o tom oni nevíš 😉
A ty chceš na IVF? Já to viděla jako poslední možnost. Ale je fakt, že jsem otálela a úplně zbytečně a prdu...
Do jakého centra chodíte?A jak to snášíš?

@romcat Ahojky, taky se snažíme dlouho. Na podzim to bude tři roky. Laparoskopii jsem měla v pořádku. Spermiogram první byl ještě v normě, ale teď v únoru byl hrozný. Dostala jsem Clostilbegyt a Utrogestan a nic, podstoupili jsme 6x IUI a taky se to nepovedlo. Na konci července se budu připravovat na IVF a v srpnu jdu na ET.

Chodíš do CAR? Pokud ne, zkoušela jsi to navrhnout dr.? Mě to navrhoval asi dvakrát, pokaždé jsem odmítla, že je na to ještě čas. Ale pak jsem se po třech měsících s Clostilem (letos v lednu), že chci do CAR. Dr. mi napsal doporučení. Přišla jsem tam v "dobrý čas" hned po MS, a hned v únoru jsme mohli začít s inseminací.

@sverda možná ano,bývalá Dr. mi brala krev, které pak posílal novému Dr. a asi usoudil, že jsou v pořádku. Hlavně štítnou žlázu mám v pořádku. Jinak jsme už podstoupili 2 dotovaný styk a jedno IUI. Doktor mi naposledy řekl, že není na co čekat, že bychom měli jít do IVF, přeci jen už nejsem nejmladší a není proč otálet.

my se snažíme s přítelem taky přes 2 roky,větu nemysli na to nenávidím z celé své duše,přítel byl na spermio před týdnem a vyšel mu hrozně,ale pořád si říkám,že vzorek dovezl pozdě a v autě ja ho vezl měl hrozné vedro,tak že prostě chudáci spermie poumíraly,takže jdem znova do olomouce a modlím se aby byl ted už v pořádku jinak se z toho uzoufám☹ted mi bylo 31 příští rok máme svatbu a mě už z toho hrabe,jsem alergická na ženské s břichama a kolem mě je kdejaká cuchta v tom☹

tím cuchta jsem nemyslela normální ženy,kterým bych to nepřála,ale ženské,které si to dítě ani nezaslouží,jsou v tom a kouří jak fabriky,chlastají jak duhy atd atd

ahojky holky, též se podělím se svým příběhem, po roce a půl jsem řešila proč nemohu otěhotnět, hned krevní testy dopadly hrozně, okamžitě jsem šla na laparku,kde zjistili, že mám endometriozu, srůsty a kdo ví co ještě....vyměnila jsem gynekologa, který mě poslal rovnou do CARU, tam se o mě nyní starají, mám zvýšenou hladinu štítné žlázy a momentálně mi asi zjistí,že ani jeden měsíc po operaci nemám ovulaci.Tento měsíc jsem se těšila, jak si udělám testík, protože se mi poprvé stalo zpoždění MS a dneska MS dorazila....takže jsem opět smutná....a nemyslet na to???Nebo vyměnit partnera ....??Mám za sebou stěhování,zařizování bytu, svatbu, dovolenou u moře a prostě nic nic nic ....nyní to budou už skoro 3 roky, co nemohu otěhotnět a doufám,že v září mě čeká mé první IVF, beru to jako poslední šanci, jak mi pomoc :( ....už ztrácím sílu....

Ahojky, my čekali na mimčo přes 5 let. Čtyřikrát jsem potratila a tak nám bylo doporučeno genetické vyšetření, které u mě odhalilo chromozom navíc. Rozhodli jsme se pro umělé oplodnění, které jsme nejprve z důvodů nemoci a pak z finančních museli před odběrem vajíček ukončit. Což pro mě byla hrozná rána. Protože smířit se s tím, že nikdy nebudu mít děti, bylo hrozné. Několik týdnů jsem probrečela a říkala si, proč zrovna já? Ale vzhledem k tomu že začínalo léto přestala jsem na to postupně myslet a užívala si pohodička. Začali jsme přemýšlet nad tím kam bychom mohli na dovolenou a co si pořídíme, s tím, že vlastně ušetříme když nebudeme mít dítě. A ejhle- neuplynuli ani dva měsíce a já byla zase těhotná. Jenomže po předchozích potratech jsem se k doktorovi jít bála. Tak jsem si řekla, že počkám až to dostanu a nebudu se tím stresovat. Jenomže když se nic nedělo a nedostavila se už třetí menstruace, začala jsem se bát abych něco nezanedbala a objednala se k lékaři. Kde k překvapení nás obou zjistil, že už jsem ve druhém trimestru a po odběru plodové vody, na kterou jsem v podstatě musela, to vypadá,na naprosto zdravé mimčo. Takže všem snažilkám radím to samé,co všichni říkali mě - nemyslete na to! Je to těžké, ale jde to. Protože, jak se říká - naděje umírá poslední. Držím všem palečky, ať vám vše vyjde.