Rada nad zlato: hlavně se nezkoumej, neřeš to, nečti

Ahoj pavkova28 😉 No vidíš, tak aspoň si ulevíme tady..muselo to ze mne ven..Já tak daleko naštěstí nejsem, léky na podporu neberu, zkoušíme 4 měsíce. Ale ten věk, no ☹ ...v létě 39.
Držím ti palce 😉

@misko5 Jen pro info - pokud i jen přemýšlíš o umělém, tak pojišťovny všechno platí jen do 39. narozenin. Sama jsem takto přišla pozdě a jsou to šílené pálky. Doktorům můžeš říct, že se snažíte už rok a pak tě klidně vezmou do CAR a můžeš stihnout pokus na pojišťovnu.

Jo moje kamarádka se taky moc snaží a pořád se nedaří. Neznám přímo ten pocit, ale otevřeně jsme spolu mluvily a asi vím jak se cítíte holky. Říkala mi jak ji taky vytáčí jak ji všichni říkají, tak na to nemysli, tak si s chlapem dejte víno a vlítněte na to, tak jeďte na dovču a uvidíš, že budeš hned v tom, když tam na to nebudeš muset. Sama mi říkala, že na to nechce myslet, ale prostě to nejde, že někdy si přijde až posedlá. Ale nevidím se jí, mě by taky kleplo ☹ Holky já vám přeji štěstí ať se vám to podaří 🙂

Přesně tohle znám... Jak od někoho slyším: „Tak na to nemyslí, ono to půjde samo!", nejradši bych po něm skočila. 😉 Ono se to nedá, nemyslet na to. Okolo mě kamarádky rodí jak na běžícím pásu, případně mi sdělují šťastné novinky. A já pak brecim a brecim. Přeji jim to, to ano. Mám dokonce i radost za ně, jen ne hned. Až když se s tím nějak srovnám. A to chvilku trvá...

Vim, ze to neni lehke, ale oni to nemysli zle, naopak chteji poradit 🙂. Jestli nechces, aby to druzi resili, neres to s nimi ty. A pokud zacnou sami, utni je hned na zacatku, ze se o tom nechces bavit. Casto je nejlepsi zacit sam u sebe 😉

Jenze maji pravdu, daleko rychleji do toho vlitnes s cistou hlavou, nez kazdy druhy den merit nejakou bazálku a resit kdy mit sex, tak to proste je.. mohla jsi zacit driv, ten vek je taky uz sila, nebyla bych sobec a radeji si fakt koupila jen psa

a co od nich chceš, aby ti řekly místo útěchy, že je pozdě, jsi na děcko už stará a beztak ho mít nebudeš? by jsi se zhroutila...buď ráda, že máš ve svém okolí lidi, kteří se tě snaží povzbudit, každej nemusí zákonitě projít sračkama, aby ti mohl říct, že to bude dobrý...važte si dobrých slov, ty špatná pro vás má kde kdo...

Pokud to řešíš ty sama s ostatními, musíš čekat tyto odpovědi. Já mám za to, že některé věci se ani s blízkými neřeší, že jsou prostě superosobní a
Popravdě jsi už dost stará na to rok se přirozeně snažit a cílila bych se k odbornému vyšetření obou partnerů. Z mé osobní zkušenosti to byla nejlepší věc, co jsme mohli udělat, já se zklidnila, protože už se něco začlo dít směrem k vytouženému dítěti. A ač výsledky nedopadly nijak pozitivně jsem za dva měsíce potom místo na konzultaci o IVF, šla nechat potvrdit přirozené těhotensví.
Nejhorší co můžeš pro otěhotnění dělat je furt něco měřit a pozorovat - dny, bazální teploty a čůrat denně na ovu testy. To se pak neni divu, že je to na zbláznění a nejde to. Do tohle třeba já se rozhodla nespadnout.

to ze mají potřebu ti říkat tyhle věty znamená to ze to doopravdy v jejích přítomností pořád resis...nezlob se ale ja mít kamarádku která by o tom pořád mluvila a řešila to tak bych jí řekla přesně to samé...a věř že vím o čem mluvis. .sama jsem se po potratu 3 roky snažila...

@misko5 Pokud se s nimi o tom bavíš, jakou reakci čekáš? Chtějí prostě povzbudit, já to chápu. Určitě Ti to přejí a řeknou, v co věří.

Kamarádce je lehce přes 40 a gyndař ji rovnou hnal do CARu, že v jejím věku není na co čekat. Řešily jsme to spolu, ona teda nic neměřila, ale taky jsem měla tendenci ji nějak povzbudit. Na špatný zprávy je vždycky času dost...

Pokud to téma otevíráš, myslím, že je třeba počítat s tím, že si něco takového vyslechneš, jestli se ptají ony, tak jim prostě řekni, že to tedy řešit nechceš, ať se nezlobí. Ono pokud člověka před to téma postavíš, je těžký najít vhodnou reakci, známí se mě tuhle vyzpovídali, jak dlouho nám to trvalo a tak, načež z nich vylezlo, že jim to nejde. A teď sedíš v hospodě naproti nim, s pupkem, takže skoro provinile, a nechceš jen pokrčit rameny a být ticho. Řekla jsem, že jim držím palce, ale kdyby to byli moji blízcí kamarádi a bavili se častěji o tom, co pro to dělají, asi bych jim taky chtěla nějak "poradit"...je to těžké...

@misko5 jo, standartni nasravaci vety. Znam je moc dobře. Ale znam je spis od tech s detmi co nic resit nemusely povedlo se vzdy na prvni dobrou. Od tech bezdetnych jsem tohle vetsinou neslysela, i kdyz se snazily nekdy uklidnit tim at na to nemyslim. Ono to nejde, ale to si bohuzel uvědomí az je to samotné potká. Bazalni teplota, hlidani ovulace planovani sexu a v podstatě nuteni se do něj. Ovulacni testy kdyz nevis kdy ovulavce presne je a vytok nepoznas... potom teseni se ze to vyslo a symptomy které si nejspíš sama vyvovolas tesenim a vsugerovanim ze se to povedlo a nakonec zklamani z dalsi ms. Me to vědomi jak co finguje a kdy uklidnovalo ze to půjde, ale nemyslet na to opravdu neslo. Navic v praci pořád nekdo tehotny, nebo nekdo s ditetem v kocarku na navstevu... tem co mi to oprsvdu vadilo co rikaji, jsem rekla at mi to nerikaji, ze mi to ublizuje, protoze nechapou ze je nerealne na to nemyslet. A plus se o tom s nimi co nejmin bavit. Nic jineho nepomůže. A rodině na vsetecne otazky kdy uz budu tehotna jsem jim rekla, ze az se budou mit co dozvědět, dozvi se to a do te doby mi maji dat pokoj protoze mi to akorat ubližuje. Pochopili... tak hodne stesti vsem at mate co nejdriv dobre zpravy pro vas i rodinu.

@misko5 Je lepší to s okolím neprobírat,hlavně když se snažíte relativně krátkou dobu,4měsíce není moc,zatím není důvod k panice,že by to nevyšlo... Lidi kolem tebe neví co jiného na to říct. Jinak tedy já se o druhé začala snažit skoro ve 37letech a povedlo se do půl roku,malá se narodila těsně po mých 38narozeninách,takže neboj jde to i v tomto věku přirozeně otěhotnět 😉

Jsem taky ve fázi snažení po dvou ZT, taky se mi blíží 39 a taky mě v tu chvíli ty věty štvou, ale jak už je psáno výše, co jiného by měli lidi říct? Vlastně není nic, co by mi v tu chvíli pomohlo.. Kamarádka poprvé otěhotněla přirozeně ve 42 (a předtím se ani nesnažila) a musela na potrat kvůli Downovi. Co jsem jí pak měla říct jiného? Vidíš, já ti to říkala, že se máte snažit hned, teď už asi přirozeně dítě nedonosíš? Můžu si to myslet, ale stejně řeknu "neboj, příště to vyjde.."
Navíc nevím jak u vás, ale já se samozřejmě plácám ve vlnách, někdy si o tom chci pokecat, jindy z dotazu "tak co, máte už nějaká vyšetření" fakt kvetu. To by moji blízcí museli mít křišťálovou kouli, aby věděli, kdy to řešit a kdy ne.

@misko5 Sice jsem nemusela tuto situaci resit,protoze jsem docela mlada(rodila jsem v 25) a nebrala jsem ani antikoncepci tak se zadarilo asi druhy cyklus od zacatku snazeni,ale jak tady pisou holky.radeji se o tom nebavit,aby to vic neublizovalo.taky jsem si merila teplotu a kontrolovala hlen za me je to supr metoda,ale ty ovu testy bych asi vynechala.to ze probehla ovulace reknou teploty kdyz stoupnou.normalne se s partnerem milujte ob den v plodne fazi.nejvice pravdepodobne je otehotnet blizko vrcholu hlenu.nam se zadarilo presne v den vrcholu.tak preji pevne nervy a at se co nejdriv zadari.

@misko5 tim nerikam ze vy jste stara.aby to nejak zle nevyznelo.Moje kmotra ta mela posledniho syna prave ve 39.vzdy je nejaka sance: wink:

Na tohle doporučuju se s nimi o tom nebavit. Pokud mi někdo řekl že na to nemám myslet a mám si koupit psa, brala jsem to jako signál, že se o tom se mnou nechce bavit a nezajímá ho to. Tak jsem to řešila tady.

@misko5 zkoumání hlenu a měření bazální teploty je ve tvém věku už dost málo, protože ovulace sice může probíhat každý měsíc, ale ne každý měsíc je třeba ve foliklu vajíčko, folikl může dozrát i prázdný a s přibývajícím věkem se to stává stále častěji, ty sama to ale nezjistíš ... takže přesně jak píše @merope, pokud to dítě opravdu moc chcete, tak utíkej do CARu aspoň na pohovor, proklepnou tě a zjistí z hormonálního profilu, jestli vůbec přirozenou cestou máte šanci ... neboj se že tě budou hned do něčeho tlačit, ale řeknou ti jaká je opravdu šance (asi sama ve svém věku víš, že moc vysoká není), zkontrolují chlapovi spermie (i tam bývá stále častěji problém) a potom se sami rozhodnete co dál, do dne 39 narozenin máš šanci využít ještě nějaké léčby na pojišťovnu, tak proč toho nevyužít?

@jjaanca Nemyslím, že by to nutně znamenalo, že ho to nezajímá, je to dobrá rada. Ona ta psychika opravdu dokáže otěhotnění blbě zablokovat, však kolik je případu, kdy se někdo 7 let snaží, pak si zažádá o adopci a vzápětí otěhotní. Nebo moje sestra - napoprvé i napodruhé počala hned na první pokus, ale druhé početí skončilo potratem. Pak se 3 roky snažila marně, dělala ovutesty, měřila bazálku, sledovala hlen.. Pak si s lékařem domluvila termín hysteroskopie (asi za měsíc, žije v zahraničí) a na tu už kvůli těhotenství nedorazila. Prostě to hodila za hlavu, že se uvidí, co najdou a už to bylo. 🙂

@merope ahoj, o umělém jsme neuvažovali, buď to půjde nebo nee. Každý máme z prvního vztahu jedno dítě. Ale chceme mít společné..tak uvidím..díky za info 😉

@misko5 pokud už každý jedno dítě máte, tak je to jiné, ale už z toho že jsi založila tuhle diskuzi je znát, že ti na tom otěhotnění hodně záleží ... být tebou bych si alespoň pro radu zašla a nechala bych si na tvém místě napsat alespoň ten Clostilbegyt (napíše i tvůj gyndař), ten podpoří tvoji ovulaci, narostou ti v jednom cyklu místo jednoho vajíčka třeba tři a tím se značně zvýší vaše šance na úspěch ... většinou se bere tři cykly za sebou a potom pauza (ale účinkuje i v té pauze, třeba ještě 2-3 měsíce po vysazení, to je u každého individuální) ... držím palce

@misko5 Taky bych někam zašla. Kamarádka měla jedno dítě, pak s novým partnerem to nešlo. Nakonec jim našli nějakou vzájemnou "nevraživost" spermií a vajíček, brala na to nějaké léky na snížení imunity.

@jezz13 jo, to je pravda
@misko5 na snížení imunity se bere nízká dávka Prednisonu 5mg (jedna tableta denně), dává se často i preventivně, i tohle by mohl napsat běžný gynekolog. Navíc můžeš brát preventivně i Aspirin (volně prodejný je jako Stacyl 100mg), trochu snižuje srážlivost krve a tím umožňuje embryu snazší zavrtání do dělohy). Tyhle dva přípravky se opravdu dají brát i preventivně, uškodit nemůžou, jen pomoci. Pokud o IVF neuvažujete, tak bych na vašem místě alespoň tímto maximálně zkusila podpořit to přirozené početí 😉

ahoj, jo stávalo se mi to. Nejhorší je, že ti lidi jsou jak vymytí, prostě u nás byl naprosto jasný fyziologický problém a psychika s tím neměla co dělat. Prostě jsem měla 3x vyšší hormony než jsem měla mít, tak jsem neměla žádnou ovulaci ani menstruaci ( o tu jsem přišla v 15 letech a těžko se v tom tehdy zapojila nějaká psychika). Pak jsme už podepsali papíry k IVF, měli jsme 2 cykly před IVF a doktorka mi doporučila omezit cukry, tak jsem je zrušila úplně a to nakonec v kombinaci ještě s bylinkama a cvičením pomohlo a já měsíc před IVF otěhotněla přirozeně. Ale když to někomu vyprávím, tak vždycky řeknou, nojo ta psychika udělá hodně. Marně vysvětluju, že mě to bylo posledního půlroku už docela ukradené, neřešila jsem to a že nakonec pomohla prostě dieta. Takže asi sama nechtěně přispěju mezi jejich příklady toho, že se "na to nemá myslet."
Mimochodem, tento mýtus (konkrétně že když pár adoptuje, tak počnou přirozeně) se podrobil nějakému průzkumu a ukázalo se, že to číslo je jen nepatrné. Čili je to spíš "jedna paní povídala"

A já zas nevím, jak se vlastně s takovou ženou o tom bavit-nebavit. Mám jich kolem sebe několik a aby je to nezraňovalo, tak se pro jistotu neptám vůbec na toto téma a nevím pak jestli to nepůsobí jako nezájem. Takže tím chci říci, že i druhá strana z toho není úplně svá. Takže co radíte, nebavit se o tom vůbec? Nebo když se začnou bavit a nechci říkat všechny ty rady, které jsou tady zmiňované, tak holt co jako vlastně máte pocit že ,,pomůže,, když je žena takhle přecitlivělá?

Ahoj, s radami primo zkusenost nemam, ale to proto, ze otehotneni s nikym blizkym neresim. Vim, ze by me to zranovalo - zranuji me uz jen dotazy vsech, dokonce i lidi, ktere jsem videla poprve v zivote, kdy budeme mit dite.
Vis, ona pravdepodobnost, jak tu nektere pisou, ze jsi zacala pozde atd...je nekdy naprd. Znam osobne, o prvni se snazim od 25 let (je mi 27) nemyslim si tedy, ze jsem vek propasla, presto to nejde.
Co poradit? Syty hladovemu neveri..prenest se pres to? Mozna jim odpovedet, ze na tyhle veci neveris, ze je to tvuj zpusob, jak pomahas tomu, abys otehotnela?
Vlastne jedina kamaradka, ktera o tom, ze to nejde, vi, je ta, ktera sai prochazi tim samym..vim, ze od ni ziskam podporu a ne rady "nemysli na to, porid si psa" apod.

@jezz13 Já to měla stejně, ale pokud mi někdo řekne "nemysli na to" - tak to prostě nejde, nejde na to nemyslet na povel.

Kolik my už utratili za ,,nemyslící,, dovolené...😀 kočky máme dvě...a zatím nic...nejde na to nemyslet..sleduji každý kočárek...

@kassandra1 ono staci kdyz se o tom ta daná kamaradka chce bavit, vyslechnout, trochu empatie, obejmout nebo pohladit at ji mohou treba i ukapnout nejake slzy a povzbudit. Timto rozhodne nic nepokazis a sama vim, ze jsem za to byla ráda. Jen dvě kamaradky to dokazaly udelat...