První miminko. Mám strach, že to vše nezvládnu

@jitkacb Jíťo, já brala HA 12 let, letos na jaře na chvíli vysadila,pak zas nasadila a bum prásk, termín mám v květnu prášky-neprášky. je mi třicet, takže takže žádná tragedie, ale tu paniku, co popisuješ, tu jsem cítila taky. a hodně. porod mě neděsí,ten má člověk za pár hodin za sebou, ale přesně jak píšeš- obavy jak se zvládnu postarat o miminko až si ho přivezem, že nebudu vědět, co chce, jak s ním manipulovat...
zatím ale musím říct, že to má příroda dobře zařízený, že těhotenství trvá tak dlouho🙂
protože čím dýl jsem těhotná, tím jsem vlastně klidnější. neboj, budeš mít čas si zvyknout a sžít se s myšlenkou, že budeš máma. navíc spousta věcí se dá nastudovat, čistě pro klid tvé duše.
zvládlo to spousta ženskejch před náma, tak proč bychom to nezvládly i my😉

Díky za odpověd.Jsem ráda že v tom nejsem sama.Taky očekávám hormonální bouři,ale snad to nějak zvládnem.Taky si to pořád říkám že to máme v sobě,ale přece jen ty pocity tam pořád jsou.Věřím tomu že až to přijde tak ty pocity odezní.

@jitkacb tyhle obavy jsou naprosto normalni 🙂 ja se v 1.tehotenstvi nebala samotneho porodu, ale toho pobytu v porodnici, kdy se budu muset o toho drobecka postarat sama... do te doby jsem cerstve narozene miminko videla maximalne na obrazku, takze to pro me bylo vsechno strasne nove. Syn byl celkem veliky (zvlast v porovnani s ostatnimi miminky na oddeleni) - 3790g, 51cm, ale stejne mi pripadal tak strasne malicky a krehky, ze jsem ty prvni hodiny a dny mela strach, abych mu neco neudelala. Kdyz melo prijit na 1.koupani, tak jsem to zbabele vzdala, vykoupala ho sestricka a rovnou na nem ostatnim maminkam ukazala, jak maji miminko vykoupat... 🙂 s kojenim byl taky trosku problem, ze zacatku nam to moc neslo, musela mi to sestricka znovu ukazat. Pak prisla kriticka 2.noc, kdy syn plakal hlady, mne se mleko teprve zacinalo tvorit, tak prislo na radu trosku prikrmu a syn konecne na chvilku usnul. Rano uz jsem mleko mela a konecne se zacalo vsechno lepsit, prestala jsem mit takovy ten bezradny pocit, ze nedokazu utisit vlastni dite... 🙂 u dcery uz to pak bylo uplne jine - oproti synovi byla malicka - 3240g, 49cm, ale manipulace s miminkem se mi rychle vybavila. Kojeni bylo bez problemu, mleko se mi spustilo hned 2.den, takze zadne plakani z hladu neprislo. Koupani teda bylo trosku horsi, tam jsem zase mela strach, aby nebyla voda moc tepla/studena, aby mi dcera nevyklouzla... ale zvladly jsme to spolu 🙂 ted jsem zvedava, jak to zvladnu potreti, ale verim tomu, ze to bude podobne jako minule 🙂

To se bojí skoro každá žena. Nedávno se mě kamarád ptal, jestli jsem chodila do nějakých kurzů, že to s Vendou tak umím. Jasně že ne, to přijde úplně samo. Až budeš mít prcka u sebe, prostě se budeš muset postarat. Je to ta nejkrásnější věc na světě a je závislý jen na rodičích, prostě musíš. Když jsme ho oblekali na cestu z porodnice, trvalo nám to s manželem trictvrte hodiny, ale zvládli jsme to. Pak to šlo už líp a líp a pak už vše děláš automaticky

My čekáme přirustek v březnu, jediného čeho se bojím že v porodnici nebudu vědět co a jak...budu za trubku...miminko jsem doteď viděla na obrázku takže zkušenosti nula...ale možná z čeho mám ještě větší obavy jsou aby bylo vše ok, porod nějak přežiju a následnou péči snad pomůžou babičky pro začátek...

Ženy úplně mně překvapujtete 😲 Bála jsem se sem tu otázku(problém) vůbec napsat,aby se mi někdo nesmál,ale koukám že v tom nejsem sama a můj problém je úplně normální.Asi jsem za váma budu chodit častěji 🙂 Díky za povzbuzení a všem přeji at se těch pocitů brzo zbavíme,a at máme krásné dětičky. Ještě jednou díky moc 🙂

@jitkacb Klidne tu za nama chod 🙂 Ja se na miminko vzdycky tesila, ale kdyz jsem zjistila ze jsem tehotna, jako by me prejelo... Tesit jsem se prestala a napadaly me myslenky typu Co s TIM budu delat? Ja ani nevim jak se TO drzi? Tohle me napadalo cely prvni trimestr... Pak prisly nahnute vysledky ze screeningu ve 13tt, a ja se prestala tesit uplne, protoze mimco nemuselo byt zdrave... Vysvobodil me az velky utz za skoro dva mesice, kdy nam rekli ze maly vypada uplne normalne a zdrave..
Od toho 22tt se zase zacinam tesit ale taky hroutit, protoze mi prijde, ze uz je strasne malo casu, ja nemam nic nakoupene, vubec si tehotenstvi neuzivam a hlavne me vylozene iritujou holky v dubnovkach, ktere jsou natesene snad na kazdy prd a davaji tam porad prispevky o malem kazdem kopnuti ktere uciti.. Me maly uz kope a spis me to stve, nez abych z toho byla nadsena.. Musim si ale rikat, ze je to prece dobre znameni, protoze jinak bych nevedela ze se maly hybe 🙂

@jitkacb já tyhle pocity měla až po tom co jsem zjistila že jsem v očekávání. Tvoje pocity jdou zcela normánlí. Já začala přemýšlet snad nad všim, jestli to zvládnu, jestli poznám co bude miminko potřebovat až zabrečí, jestli mě v noci probudí jelikož jsem spáč.
S rostoucím břichem začal strach a uvědomění si té obrovské zodpovědnosti jakou mám a jaká mě čeká do konce života..Ovšem nejvíc jsem měla obavy z toho že nepoznám začínající porod a odpovědím typy "to poznáš neboj" jsem moc nevěřila. Teď už takto odpovídám taky 😀 😀

Přeju ti ať se brzy zadaří 🙂

@jitkacb ahoj, za dva dny to bude rok, co se mi narodil v mých 37letech vymodlený syn. Čekali jsme na něj dlouho. Protože jsem neměla žádnou zkušenost s malými dětmi, hrozně jsem se bála, jak to zvládnu. Porod jsem měla vyvolávaný. Každý je jiný. Za sebe můžu říct, že porod sranda není, ale to, co následovalo těsně po porodu , bylo úžasné a nezapomenutelné. A přebalování , oblékání, atd. jde člověku automaticky. Nemusiš se vůbec bát.

Ahoj 5 let jsme neměla menstruaci, depoveru jsem vysadila před rokem a půl,protože chceme miminko, boužel,prošla sem si vším možný, rok a půl jsem menstruaci měla ale také před menstruačí falešné těhotenství.před vánocemi se mi zastavila MS doktorka mi píchla vyvolávačku, Třeba to bila porucha, proč taky ne když nám doktoři řekli že přítel kterého si mám brát a snažíme se o miminko, trpí Rozedmou plic v počátku....Včera to bil měsíc co MS odeznila, nedávali jsme si pozor a pořád nic.. :/ :/ Mám chut to vzdát..

Ajoj. Myslím, že ty myšlenky má každý z nás. Všichni tvrdili, že to příjde samo, že to má každý z nás v sobě, ale děsila jsem se. A ono to fakt přišlo samo. Najednou to byl můj drobeček o kterého jsem se bála a prostě si vytvořila svůj systém, jak to vyhovovalo nejlépe mě a malému. Ano, když jsem potřebovala něco vědět, četla jsem články, ale vždy si to předělala tak, aby to vyhovovalo nám a né, že musím vše dělat tak, jak píšou. Takže si myslím, že se bát nemusíš. Zvlášť, když máš k sobě přítele, který už teď říká. že může 🙂 Někdy je potřeba jen to velké obejmutí na načerpání nové síly na všechno 🙂 A porodu se taky bát nemusíš. Bolet to bolí, ale jakmile je ten uzlíček venku a přitulí se, tak je vše zapomenuto 🙂

Ahoj, mě je 37 a čekáme v květnu první miminko, na které jsme čekali několik let. Tak jak jsem všechno řešila ještě když jsem nebyla těhotná, tak teď neřeším vůbec nic. Ani porod. Beru to nějak laxně, asi že je to přirozená součást a i když taky nemám zkušenosti s miminkama, tak věřím, že to všechno příjde samo a nestresuju se. Až se tomu sama divím 🙂 Takže snad všechno zvládnu 🙂

Mě je 18 let a mám to stejně 🙂 ale je to moje štěstí 🙂 takový to co člověka podrží kdyz ví že v bříšku má malýho prcka 🙂 když to zvládlo plno jiných musím to zvládnout i já 🙂 takže určitě i ty 😎

Ahoj, ja to mela taky podobne, 14 let jsem brala antikoncepci, pak na rok vysadila, pak jsme se zacali snazit s tim, ze by se nam tak do roka mohlo zadarit no a zadarilo se hned napoprve, na coz jsmenebyli pripraveni a taky jsem se bala jak to zvladneme. Jak uz tu psaly holky, je dobre ze tehotenstvi trva 9 mesicu a ty se s tim nejak stihnes srovnat, pak zacne male kopat a davat o sobe vedet a ty se s nim zacnes szivat. Po porodu jsou ty deti jak z gumy, takze pokud ho vylozene neupustis a budes mu pridrzovat hlavicku, tak mu v podstate nemas jak ublizit, neboj. Za chvilu bude prebalovani, koupani, prevlikani rutina. Ja jeste byla dost vyjukana z ruznych protichudnych smeru, ze kterych si musis vybrat, pritom ti kazdy tvrdi, ze ten jeho nejlepsi ( ockovat x neockovat, latkove pliny x jednorazovky, spani v postylce x spani s vamam v posteli, davat x nedavat dudlik, kocarkovat x nosit v satku, domaci prikrmy x kupovane ...) nakonec si proste neco vyberes, ale stejne si porad nejsi jista, jestli je to ta opravdu nejlepsi varianta pro tve dite. Jo a taky je dobre tech 9 mesicu tehotenstvi do partnera dostatecne casto hustit, ze se hned musi s mimcem naucit taky pracovat, aby se pak toho nebal a taky aby si ho mimco ocuchalo a citilo se s nim v bezpeci a nebylo to vsechno jen na mamince.

Podle mě je normální, že člověk o sobě pochybuje...naopak, bylo by divné, kdyby si si na stoprocent věřila v tak zásadní životní situaci, jakou je porod a výchova dítěte...ale za mě musím říct, že ačkoli jsem se obávala, tak nakonec jsem to vše zvládla dobře. Bylo dobré si nechat poradit od zkušenějších, třeba jsem koukala na moji mámu jak koupe a pak to zkoušela sama udělat podobně...nechtít být za každou cenu ta jediná, co tomu rozumí a ví vše nejlépe. A pak je tady internet a diskuse a tam se člověk také hodně dozví🙂.

Ženy fakt díky 🙂 Tolik příspěvlů jsem ani nečekala.Jak tady všichni píšete tak to vše asi přijde samo.Sama jsem zvědavá,jak dlouho budeme čekat.Nějak to nehrotím,až to přijde tak budeme rádi,ale nějak se kvůli tomu nervovat nehodlám.Čas vše ukáže.
Holky a co kouření? Vím že spousta mně odsoudí,ale jsem kuřačka,tak doufám že se mi podaří zvládnou i tohle,ale bude to boj! Kouřila jste některá v těhotenství?

@jitkacb Já jsem momentálně v půlce těhotenství a mám taky ze všeho obavy.. Zvládnu ho vykoupat, nakrmit, poznám, když ho něco bude bolet.. a spoustu dalšího. Ale zase - čím více se to blíží, tím jdou obavy stranou a těším se. Už chci, aby byl mezi náma - vždyť co, zvládly to jiné, já to zvládnu taky. Miminko se narodí do prostředí, kde bude milováno a to je hlavní.. s ostatním se popereme! 🙂)
A co se týče kouření - já před těhotenstvím vykouřila denně cca krabičku - jak jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, sekla jsem s tím. Z minuty na minutu.. Nechtěla jsem si pak cokoliv vyčítat. Ale chápu, že to není lehké a že to někdo nedokáže.. Proto nikoho neodsuzuju. 🙂

Zatím také kouřím.Nevykouřím moc tak okolo krabičky denně někdy mín někdy víc,ale chtěla bych přestat.Nevím jestli to dokážu,jsem na tom dost závislá.Z minuty na minutu to nevím jestli bych dala 😒 .Když to nepůjde,tak doufám že zůstanu tak u jedné cigarety denně.Sama jsem na to zvědavá,třeba mi bude dost špatně,a ani se toho nedotknu 🙂

@jitkacb Ono pak bude třeba to miminko jako dostatečná motivace.. 🙂 Je pravda, že já zrovna nedávno dostala poprvé za celou dobu obrovskou chuť na cigaretu.. tak jsem si dala, ale břicho mi pak dělalo takový kotrmelce a bylo mi tak blbě, že už bych do toho nešla.. 😀

tak já jsem otěhotněla neplánovaně a obavy jsem měla úplně stejné :D kdyz jsem videla nekdo mimino prislo mi mrnave a mela jsem pocit,ze na to nemam. Ted cekam uz treti a je to super ,takze smele do toho ono vse nejak tak naskoci samo 🙂 a kourila jsem a jak jsem poprve otehotnela smrdelo mi to a nechutnalo,takze odvykacka byla rychla ,ale ted jak me nekdy ti nasi dva davaji zabrat bych se klidne nekde na uklidneni s jednim cigem zavrela :D no ,ale nechci pred nima kourit a pak smrdet,tak si radeji dam cokosku 🙂

Me tu trochu mrzi,ze tu vetsina z vas pise porod nejak preziju. Mozna vam to prijde divne,ale poprve jsme rodila cisarem a podruhe prirozene. A musim za sebe rict,ze jsem si porod moc uzila 🙂 Jasne ,kdyz se clovek otvira neni to nic prijemneho,ale pak prisel jen pocit na tlaceni a mala byla za hodinku venku a ten nadherny prival emoci a hormonu,kdyz mi ji dali na brisko, na to nezapomenu nikdy.
A ja kse da zvladnout doba kdy se clovek otvira ? Ja sem to brala tak,ze tohle vse me priblizuje k ni a nemohla jsem se dokckat az bude u me 🙂 treba vam tohle pomuze ,aby jste zkusili vnimat porod trochu pozitivne a omlouvam se za romany,snad vam nevadi 🙂

Vůbec to nevadí.Jsem ráda za každou radu,a myslím si že nejen já.Já myslím že pomůže každá pozitivní věc co se týče porodu.Hlavně pro mně jako prvorodičku.Sama jsem zvědavá jak to zvládnu.Nebudu se tím stresovat a pokusím se na to nemyslet.Každá ženská to přežila 🙂 tak doufám že to taky nějak zvládnu.Hlavně abych nečekala moc dlouho,prášky jsem až ke konci roku.Už se na miminko těšíme

Ahoj holky,
mám hloupý dotaz. Může ovlivnit po sexu to že jdu ihned umít? Je lepší vyčkat a třeba po 30min až se jít umýt? Děkuji moc

Ahojky dotaz není hloupý,nikdy jsem nad tím nepřemýšlela,ale myslím si že by to na to nemělo mít vliv.Já se také chodím sprchovat hned po akci 🙂 ,ale je to jen můj názor.Uvydíš co napíšou jiný!

@baraoui Ahoj, mám to taky tak. Max. pět minut po akci si musím dát sprchu, nebo aspoň skočit si na záchod, protože když se na to vyprdnu, vždycky to skončí zánětem. Doktor mi řekl, že na otěhotnění by to nemělo mít vliv.

Holky, já chodím hned po a jsem podruhý těhotná 🙂

@jitkacb Z vlastní zkušenosti, číst literaturu (Něžná náruč rodičů, Eva Kiedroňová), ale také chodit na předporodní kurzy. Já je podcenila, že se všechno dočtu, ty knížky jsou fajn, ale pořád je to suchá teorie. Po porodu jsem měla právě poporodní blues s obavami jako máš ty. Věřím, že kdybych přišla do kontaktu s ostatními rodičkami, dulou atp., tak budu jistější a vyhnu se těm psych. stavům. Porodu se neboj, porod je krásný. Lidské tělo se s ním vypořádá v pohodě, a když se objeví komplikace, pomůžou zdravotníci. Porod se zbytečně přeceňuje, mnohem důležitější je to, co přijde po něm. Porodem to všechno teprve začíná ;)

Tak jsem koukala na tu knihu a vypadá moc zajímavě 🙂 Už nějaké knížky mám,ale tahle by mohla být to co hledám.Děkuji za tip 🙂

@bunny123 jj, tuhle knížku mi přinesl Ježíšek a je fajn.