Přijde moment, že si řeknu, že je správný čas na mimi?

monik_a
17. říj 2013

Tak trochu si nevím rady, jestli čekat na moment, kdy si 100% budu jistá, že teď si pořídit mimčo.
Abych nastínila mou situaci, je mi 27 mám rok po škole a tak nějak se plácám jako OSVČ, manžel normálně pracuje, milionáři nejsme, ale jíst máme co a bydle kde. Bydlíme v domku, máme hypotéku a čtyři psy.
Dítě bychom chtěli oba, ale já furt váhám. Nejdřív až po škole, pak po svatbě. Teď mám školu hotovou, svatbu jsme úspěšně přežili. A já furt váhám, tentokrát hlavně kvůli penězům, domek by potřeboval rekonstrukci, ale na druhou stranu si říkám, že až bude rekonstrukce hotová tak bude potřeba zase něco jiného.
Takže myslíte si, že někdy přijde ten moment, kdy jsi řeknu tak teď a nebo prostě na něj nemám čekat a nechat to osudu?

terinda
17. říj 2013

Na vašem místě bych to nechala osudu. Domek si můžete opravovat postupně 😉

dotinka
17. říj 2013

Urcite nechat osudu 🙂 ono neco planovat je sice hezke ale ne vzdy neco podle nasich planu vychazi 🙂 drzim pesti at je vase rozhodnuti spravne a stastne 🙂

laurital
17. říj 2013

Já jsem fatalista 🙂 .Myslím si, že je dobré nechat to osudu, pokud má člověk samozřejmě základní podmínky k tomu, aby měl mimčo.První dítko bylo velmi spontánní nápad z oboustranné velké lásky, druhé jsme naopak pečlivě plánovali, odsouvali a pořád bylo něco "důležitějšího", až jsme si jednoho listopadového dne u svíčky a vínka řekli, že ono se to bez nás v práci nezblázní a auto ještě rok počká.Obě děti se nám povedly na první pokus 🙂 .

xvink
17. říj 2013

Myslím, že ideální podmínky nenastanou nikdy. Vždycky je nějaký důvod pro odklad - momentální situace v práci, finance, plánovaná dovolená.... Až pak přijde chvíle, kdy ti všechny tyhle věci budou fuk a budeš miminko opravdu hrozně chtít a hned 🙂 Jenže pak to nemusí jít podle představ (třeba právě proto, že to už zoufale chceš). Takže pokud už oba dítě chcete a máte zázemí, šla bych do toho a nechala tomu volný průběh.

katyxq
17. říj 2013

my si furt nacházeli nějaký důvod, proč počkat ... jenže nás vlastně nic netlačilo šetřit, postavot domek nebo koupit byt, tak jsme si řekli a dost, chceme miminko, teď si říkáme, že jsme měli plodit děti už dávno, najednou to jde, stavíme, peníze jsou (prostě děti jsou motivace 🙂, neodkládej to, čím budeš starší, tím méně plodná budeš, tím hůř se budeš přizpůsobovat změnám - a že jich dítě přinese dost)

lucidela
17. říj 2013

Tak u mě ten moment přišel 🙂 Pořád jsem to odkládala, hlavně proto, že jsem se strašně bála porodu, ale jednoho rána jsem najednou cítila, že je ta správná chvíle. Prostě jsem si řekla, že pořídit větší bydlení a všechno to ostatní si můžeme i s miminkem. A taky že jo 🙂

zana09
17. říj 2013

Na to opravdu neni nikdy "spravna" chvile. Vzdy se najde neco, proc clovek pochybuje, zda to zvladne, at uz z jakehokoliv duvodu. To nejdulezitejsi je citit, ze miminko opravdu chcete, oba dva. Zbytek se vzdy nejak zaridi. Jak se rika, nejak bylo a nejak bude a clovek, kdyz uz to mimco jednou ma, tak se mu ty priority tak prekopou, ze na nejake pochybnosti zapomene.

kozinka3
17. říj 2013

Já si myslím.. že tohle je ta správná chvíle 🙂 Věk na to máš akorád 🙂 bydlet máte kde... jíst taky (jak píšeš) 🙂 a pokud opravdu někdy chceš mimi tak šup do toho 🙂

lucieandrlova
17. říj 2013

Vyjádřila bych to úplně stejně jako @zana09
já jsem do 30 cítila, že na dítě nejsem zralá, pak se 4 roky nedařilo a nakonec jsem otěhotněla v 35 letech. Teprve až návštěvy u doktorů v těhotenství mi ukázaly, že to byl dost velký risk, odkládat to... Taky se nemuselo podařit... Naštěstí máme zdravou holčičku, ale taky to má v pozdějším věku své nevýhody. Výhody jsou jasné - jsme zajištění, 12 let jsem po škole pracovala, tak jsem si splnila částečně i kariéru, navštívili jsme spoustu zemí...
A nevýhody: horší nervy na noční vstávání a řvaní batolete než u mladších rodičů, více strachu, protože člověk si to více bere..., prarodiče už moc nefungují, protože mezitím hodně zestárli, dlouholeté kamarádky už mají děti v pubertě...
Takže pokud chcete oba, cítíte se na to, tak to moc dlouho neodkládejte...

evulinkab
17. říj 2013

@monik_a Já bych to taky neodkládala..Vždycky si najdeš duvod proč ješte "ne", spíš je lepší se na to podívat z té druhé strany a zeptat se sama se, PROČ už miminko ANO?---Máš na to vek?Chceš mit jednou deti?Chceš byýt mladá maminka?Jste zajištení a mimčo uživíte?, apod...
Nekteré ženy to mají lehké, proste jim začnout bít biologické hodiny a ty nad tím až tak nepřemýšlejí(pokud neřeší existenční problémy).A zkrátka to díte chtějí!!!Mě začaly tikat biol.hodiny snad už v 16ti, takže já to mela o to taky lehčí🙂

koada
17. říj 2013

@monik_a Ten čas nepřijde, vždy je něco... pokud byste chtěli tak tomu nechte volný průběh a uvidíte 🙂

ivatko0406
18. říj 2013

@monik_a nechej to osudu. já jsem těhotná neplánovaně, ale těším se. a cítím, že to je ve správný čas! sama bych se k tomu asi nedopracovala nikdy, pořád by byo nějaké "až".... 🙂

vladla
18. říj 2013

@monik_a Pokud by mě netlačily nějaké zdravotní problémy,přes koleno bych to nelámala. 😉
Přijde ta chuť uvidíš jsi ještě mladá. 😉

maladivoka
18. říj 2013

@monik_a ahoj, jsem na tom podobně. poslední dobou je miminko u nás častým tématem hovoru, ale já pořád váhám. Tři roky spolu bydlíme, koupili jsme starší domek na úvěr, postupně předěláváme. Práci máme oba, platy závratný nejsou, ale dá se to. Taky pořád říkám, až ... to je jedna věc. a druhá je, že si říkám a zvládnu se postarat o takovýho človíčka, vždyť v noci kdyby u mě padaly bomby nic nevim, zvládneme ho vychovat.... takže se v tom plácám a pořád se s tím ne a ne poprat...

soniamistery
22. říj 2013

Ahoj holky, my s manželem taky váhali. Aktuálně bydlíme v malém pronajatém bytě a splácíme úvěr na auto. Říkali jsme si jak to zvládnem, když k tomu ještě vypadne můj příjem a místo něj jen pár tisíc měsíčně. Nakonec jsme se rozhodli, že není na co čekat, zvládli to všichni, tak to zvládneme taky. Kočárek holt bude z bazaru 🙂. Myslím, že není nač čekat. Na co taky? Až stát zvýší mateřskou, nebo obnoví porodné?...To bysme se toho miminka taky nemuseli dočkat.

prcekverunka
22. říj 2013

@monik_a Tak to už bych do toho šla, já jsem teď ve 22tt, je mi 23, manželovi 29, oba už pár let pracujeme, bydlení si teď děláme, svatbu jsme zmákli letos. A nějak nebylo na co čekat. Když jsme přemýšleli, jestli to necháme, až budeme mít nové bydlení hotové, tak jsme se shodli na tom, že bychom takhle mohli pořád čekat, až něco bude...

helen_8
22. říj 2013

@monik_a Asi jak kdo. U někoho opravdu přijde ten den, kdy si je stoprocentně jistý. Já si jistá nebyla nikdy a žádné biologické hodiny jsem taky nepocítila. Věděla jsem, že chceme do budoucna dítě, ale neměla jsem pocit, že mi chybí a užívala si i bez něj. Pak jsme si řekli, že to necháme být a stejně to trvalo rok. Teď jsem těhotn a mám nějaké zdravotní potíže a ty už opravdu souvisí s věkem, takže si uvědomuju, že mít první dítě pod 30 je výhoda, takže být Tebou, pokud nemáš z otěhotnění vyloženě pocit, že fakt nechceš, nedala bys to, tak bych tomu třeba nechala i přirozený průběh a uvidíš, že pak budete šťastní. Je to potom něco jiného než jen představy, jaké to asi bude. Sama bych si ale nikomu nedovolila říct, ať už nečeká, jen to tak prostě vidím a uvědomuju si, že je jiná doba a to odkládání má svá negativa. Jinak osobně znám spoustu párů, kterým to prostě nejde tak, jak by chtěly, takže o důvod navíc, proč to neřešit. Držím palce! 😉

pavlamar
24. říj 2013

@monik_a ahojky, myslím, že pokud cítíte oba, že je dobrá doba na miminko, začněte na tom pracovat..Může se to podařit dřív,ale i později...takže stoprocentní vhodná doba stejně neexistuje..kéž ať Vám to pak vyjde ;) My se snažíme, prozatím relativně krátce,ale nejde to hned jak jsem si představovala i když jsem zdravá..

monik_a
autor
24. říj 2013

Tak nějak jste mi všechny potvrdily co jsem si myslela už předním. Necháme to na přírodě 🙂