Obavy z toho, že nebudu mít děti

@martiina_k letos mi bude 30, mam pocit ze i tohle je problém, že me osobně i tlačí nějaké roky 😔.....
Asi máš pravdu..... (nevadi ze tykam?)

Jen se porad nemůžu přimět myslet pozitivně tento měsíc na me vse dolehlo....

To moc dobře znám..My jsme se snažili skoro 3 roky, oba vše v pořádku, manžela přemlouvali, at je dárce, že takové výsledky tam dlouho neměli a stejně nic. Nejdřív jsem zkoušela "přírodní" cestu, Gynex, kineziologickou terapii, cvičila jsem denně Mojžíšovou. Nepomohlo nic. Pak jsme šli lékařskou cestou, 3x inseminace - nic, pak IVF - to pomohlo a jsem ve 13.týdnu. Na psychiku je to velké peklo, všichni kolem těhotněli, rodili a já už jsem říkala, že prostě zůstanu bezdětná, že si to asi nezasloužím...Ta hlava jede, ať chceš nebo ne. Ale na řešení toho, jestli si manžel dá pivo nebo ne, bych se vykašlala. Nám když nevyšel první emryotransfer, tak jsem si tuplem dala skoro denně víno, chodili jsme na pivo, pizzu, žádný omezování, už tak je to těžký..a pak to vyšlo🙂 Hlavně, ať to snažení partnerovi neznechutíš nějakými zákazy piva atd! Hodně štěstí!🍀

Ber už cestu za miminkem jako prostor k práci sama na sobě, protože tohle uvažování tomu nepřidává a pak až otěhotníš, tak budeš bláznit a bát se o prosperitu těhotenství ještě víc. Buď zkus nějaké knížky o pozitivním myšlení, nebo třeba videa z Dovychovat.cz, choď na jógu, běhej, cokoliv. Berete s přítelem nějaké doplňky stravy na podporu otěhotnění? Pokud ne, tak s tím taky můžeš začít, ať máš pocit, že děláš maximum a třeba to přinese ovoce.😊

@marymaryk tykání je v pravidlech modrého koníka 🙂 takže nevadí. No ve třiceti už trošku čas tlačí, zvlášť pokud chcete s manželem víc dětí než jedno. Nějaká rada jak na to je těžká... nedá se na to nemyslet, když každý měsíc zase a zase přijde menstruace a zase tě to srazí, že to opět nevyšlo ☹ Taky bych si nevyčítala sklenku vína nebo piva... ale jak uvolnit hlavu... těžko říct. Mě třeba pomohly bachovy esence. Ne teda, že bych otěhotněla, ale úplně mi jakoby rozsvítili obzory. Do té doby jsem byla nastavená mimino, mimino, mimino... nic jiného jsem neviděla. Po těch bachovkách jsem najednou viděla i jiné možnosti a nakonec miminko máme (teda teď už skoro dvouletého prcka) i když ne úplně standartní cestou. Věřím, že vám miminko vyjde.

Poradim uzivat zelene potraviny chlorellu a jecmen od firmy GreenWays. Zkusenosti s "neplodnosti" urcenou primo od doktoru ma spoustu lidi a cca dva mesice po uzivani najednou byli plodni. Dle doktoru divne, ale staci dat telu co potrebuje a najednou to i pres roky snazeni a nalepky neplodni slo 😉 Takze tak. Ono se zadari. Drzim palce! 😊

@marymaryk hele kdyby alkohol nicil otehotneni, tak neni tolik tehotnych holek po sexu na diskotece.. prestan se stresovat a nicit si zivot stresem a obavama z netehotenstvi. vim ze je to tezky ja to znam, syna mam az z umeleho oplodneni. zivot je ale prilis kratky na to, aby se smrskl na neustale pozorovani a planovani sexu za ucelem plodeni. na tohle bude jeste hormada casu pokud to nepujde i za dalsi rok. ted si to uzivejte a nestresujte se. ono to ani pro vztah neni buh vi co tohle vysilovani. vim ze je to tezky, ale zrovna ja sem priklad toho, ze kdyz se clovek uvolni tak to jde. syn je z umeleho a podle doktoru nam nejde prirozene otehotnet... no a dcera je vysledek jednoho jedineho pokusu kdy se nam nechtelo pro kondom(proc taky otehotnet prece nemuzu). 30 vazne neni jeste vek kdy by si mela vysilovat, uvolni se a uzivej si to.

Nám řekli že je manžel neplodný. Je po rakovině varlete a jeho spermiogram rozhodně nebyl na přirozené otěhotnění. Prý možná ani na umělé. Smířily jsme se s tím že asi dítě ještě chvíli mít nebudeme a další měsíc jsem měla na testu 2 čárky. Teď jsem v 6tt. Tak že i zázraky se dějí a nejvíce na to má vliv psychika

Otěhotněla jsem ve svých 35 letech po 5 letech snažení.. Mimochodem po posledním cyklu jsme si s manželem řekli, že to kašlem, nějaké měření teploty, ovulační testy (za které jsem mimochodem dala tolik peněz, že by za to byla krásná dovolená), samozřejmě každoměsíční testování, jestli "už? " .. Ten měsíc jsem slavila narozeniny, opila jsem se jak zákon káže a za pár dnů zjistila před Vánoci, že jsem těhotná.. Od ledna jsme to chtěli řešit už jinak. Máme krásného a zdravého syna (ťukám na dřevo) 🙂. Vím, ze tě to štve, že je to pro tebe dlouhá doba, ale věř, že všechno má svůj čas.. Držím palce 🙂

Moji babičce se moje mamka narodila přesně v den jejich 40.narozenin. V roce 1959 samozřejmě neexistovalo žádný IVF a jiný moderní vymoženosti. Brali se, když jim bylo po 20....nikdy to nevzdali a vyšlo. 🙂

Znám lidi, co se i dneska snaží roky a nic. A většinou to vyjde, když se vyprdnou na počítání plodnejch dnů, měření teploty a tak a "výroba" dítěte přestane být hlavní náplní jejich myšlení a života.

možná mě tu někdo ukamenuje, ale já myslím, že je potřeba se uvolnit (je mi jasné, že se to lehce řekne...). Klidně si ten jeden drink dej (když víš že těhotná nejsi) a nesmíš na to pořád myslet... Já jsem příložitostnej kuřák, ale v těhotenství bych si nezapálila, ale při ,,čekaní,, na druhé jsem si říkala, že když se člověk uvolní a uklidní a dá si 3 cigarety, tak je to lepší jak stres. A buch a další měsíc jsem byla těhotná.... Neříkám, že je to tou cigaretou, ale věřím, že je to tím klidem.... Držím pěstičky!!!

Ahoj. My jsme se snazili 6 let. Porad nic. Ani náznak. V průběhu jsem se dozvěděla, že mám pcos a manžel má málo zdravých spermií. Šli jsme s tím až na ivf a po 7,5 roku čekáme miminko. Ani ne rok není žádná doba.

@marymaryk pijte a bavte se dokud můžete, pak přijdou děti a bude na chvilku jiný program. Snažíte se chvilku a ani věk 30 není tragédie. Nic příteli nevycitej a neupinej se na dítě. Mě pomáhalo cvičit, výlety, kámošky atd.

@marymaryk Mojí ženě když porodila dceru, bylo 36 let. Času máte ještě dost, hlavně netlač na pilu.

pomaha dat vypoved v praci, prestehovat se do garsonky a poridit si pidiauto, idealne sportak. A pred ttestem si dat panaka vodky. Vyzkouseno za vas :D

Pokud budes dal takhle vynervovana,budes sobe i partnerovi vse vycitat a neustale to hrotit,mylset na to atd.,tak je to ta nejlepsi cesta k neotehotneni 😉
Hlava je fakt mocna a dokaze to krasne blokovat. Ja napoprve otehotnela hned,ale prisel potrat...a dalsi otehotneni se povedlo az ve chvili,kdyz jsem se na to prestala tak soustredit a resit to 😉

Lehce se to říká, hůře udělá - zkuste pořádně vypnout a nemyslet na početí jako povinnost. My se snažili rok, u doktorů jsme nebyli, ale dost jsme se soustředili. Já v té době 31, manžel 36. Vloni na jaře jsem měla inspirativní rozhovor se svojí známou, co se věnuje osobnímu koučování. Máte pro miminko prostor ve svém životě? Tak jsem si to v hlavě srovnala - asi ano, nebo ho teď začneme vytvářet. Máme dobré zázemí, dostatek volného času, místo v bytě, peníze na všechno nezbytné vybavení a hlavně milující náruč a natěšené prarodiče. Na zelený čtvrtek jsme se porádně opili a o velikonocích počali. Teď tu na mě z postýlky kouká půlroční prdelinka

Mockrát děkuji za odpovědi, docela mi to pomohlo..... Mam štěstí že partner má se mnou pevné nervy,a moje výlevy zvládá s klidem...... je sice o 5 let mladší než já ale v tomhle je vic vyrovnaný, ja se cítím jako blaznivka už někdy....

Hold vse přestanu hrotit, tedy se o to budu snažit a radeji si jeste užívat s partnerem čas kdy jsme pro sebe sami dva. 😊

Neboj, ono to dopadne, jen to chce svůj čas. My jsme s manželem začali řešit mimčo, když mi bylo 24 let. Po 1,5 roce snažení jsme šli na IVF. Já PCOS, zvýšená imunita vůči spermiím a manžel špatný spermiogram, kdy nedávali šanci přirozenému početí. Proběhly 4 pokusy, z toho 2 potraty. Po 5 letech snažení a posledním potratu, kdy jsem musela na kyretaz a chytla silný zánět dělohy jsem si myslela, že je to konečná. Začala jsem brát bylinky, aby se tělo srovnal, přestali jsme se vědomě snažit, začali jsme stavět dům a po 4 měsících od revize a týden po předání domu jsem zjistila, že jsem těhotná 🙂 Najednou nevadila ani má zvýšená imunita (díky silným kortikoidum jsem nabrala + 20 kg). Teď mi tu běhá 16 měsíční chlapec (je mi 30). Na jaře nám to jednou ujelo a hned jsem otěhotněla, ale bohužel jsem potratila. Takže také doufám, že se nám ještě jednou poštěstí 🙂 Přeji pevné nervy a hodně štěstí

@teachandlive ahoj, gratuluji ke splnenemu snu a drzim palce, at je vse v poradku. Podobne pribehy nam davaji nadeji, i kdyz uz clovek prestava verit. Snazime se pres 4 roky... Prosim, coje pcos? Mame toho za sebou hodne. A roky pribyvaji 😐

@vikiza prosim, jak jste zjistili zvysenou imunitu vuci spermiim? Na reprodukcni imunologii? Dekuji

Znám lidi,co se snažili roky a povedlo se. Takže po roce snažení se neplaš. A třicítka nenî žádný problém. Moje dcera měla první dítě v 35 letech,teď v 38 letech rodila podruhé,má třítýdenního prcka a včera mi říkala, že do čtyřicítky zkusí třetí.

@lenkams syndrom polycystickych ovarii, vaječníků, nemám ovulaci vůbec 🙂 mimís je v děloze pořád spokojený 🙂 má se krásně.
My jsme se snazili od mých 19, biologické hodiny mi začaly tikat včas, měla jsem štěstí. Takže teď je mi 26,konečně čekáme a je to krásné 🙂
Preju ti, aby to dopadlo. Touha po dětech je věc, které se vzdorovat nedá.

@marymaryk
nejvetsi problem je tady psychika,pokud budes takhle vysilovat,manzela prudit tak nejenom ze neotehotnis ale jeste ti nakonec utece protoze maloktery chlap snese dlouhodobe takovy natlak a vycitky kvuli jednomu pivu

@marymaryk nevim. Trictvrte roku je hrozne malo. My cekali 7let 😂 pro nekoho by to bylo uz na prasky.😊

@martiina_k jeee díky, já furt všem jak debil tady vykám:DD už to díky vám...teda TOBĚ vím:DD

@marymaryk sedni si v klidu a opakuj si: “příjmám, že nebudu mít děti”, pořad dokola a vnímej, co se v tobě bude dít- když to uděláš, začne tělo uvolňovat stresy s tím spojený- a furt lepší si je procítit, než je držet uvnitř. Vystresovaná děloha hůř hnízdí byť i oplodněný vajíčko...udělej to a přijdeš na to, co tě na tom nejvíc stresuje, čeho se bojíš...teda jestli jsi na takové věci🙂

My, když jsme si ve třiceti řekli, že už je na dítě čas - nějaké peníze byly, bydlení taky, tak jsem onemocněla autoimunitním onemocněním. Po roce a půl (po operaci a postupném snižování léků až na nulu), kdy jsem měla od lékařů schváleno, že už můžu otěhotnět, tak to přes půl roku nešlo. Když ani po nějaké další době nic, řešila jsem to s gynekoložkou, kdy jsme zkoušeli různé kombinace léků na podporu početí. Poté jsme navštívili CAR s tím, že zkusíme inseminaci. No, a manžel spadl ze žebříku a rozdrtil si hrudní obratel - takže operace, půl roku neschopenka. Naštěstí se z toho dostal celkem bez následků. Takže jsem mezitím vyzkoušela cvičení a čaje podle Mojžíšové, mobilizaci kostrče a tak různě. Když jsme se konečně dostali k nějakému postupu v CAR, zjistili mi protilátky proti ovariím. I přes to dvě inseminace nevyšly (manžel luxusní spermiogram), a vyšlo až druhé IVF. Když bylo synovi rok a čtvrt, zkusili jsme ty dvě zamražená vajíčka transferovat. Ani jeden transfer nevyšel. Manžel v lednu odjel na měsíční služební cestu a byli jsme domluvení, že až se vrátí, znovu zavoláme do CARu a půjdeme do dalšího IVF. Týden po té, co odjel, jsem zjistila, že jsem těhotná. Když to shrnu - první dítě po pěti letech čekání, ke druhému jsme přišli ani nevím jak cca po roce a půl. Od porodu jsme se nijak nechránili a ono to přišlo samo.

My cekali tri roky, nevzpominam na tu dobu rada...otehotnela jsem ve chvili, kdy jsme se objednali do caru a kdy jsem se tak nejak smirila s tim, ze ty deti taky treba nikdy mit nebudu...a mimochodem bylo to nekdy mezi Vanocema a Silvestrem a to jsme pili oba, hodne a denne😉
Drzim palce, je to tezky, ale nejsi sama!

Mě je 33...všechny ty presy, nátlaky, výlevy...znám....jsme uprostřed základních vyšetření v Podolí...a uvidí se...už se smiřuju s tím, že to třeba nepůjde...do IVF jít nechceme.