Nevím, jestli se raději vrátit do práce nebo si pořídit další dítě

Těžko radit ale asi bych šla do druhého dítěte.Do práce budeš chodit ještě dalsich x let.

Tohle každý vidí jinak. Já osobně tak, že kdybych se po jednom dítěti vrátila plně do pracovního procesu, už by se mi do dalšího dítěte pak nechtělo, poté co jsem si "čuchla ke svobodě". Nemyslím, že by se dvěma dětmi mělo být hledání práce nějak zásadně obtížnější než s jedním. Naopak bych řekla, že rodiče jedináčků jsou často svým dítětem zaměstnaní víc než rodiče více dětí, které se přece jenom zabaví navzájem. Mám děti rok a půl od sebe a samozřejmě to má náročné stránky, ale jsou to perfektní parťáci. A já jsem si prostě udělala takovou "pětiletku" (čekám teď třetí), kdy prostě jenom těhuluju, rodím a kojím (no i do toho maličko pracuju, dá se) a pak už zase začnu další fázi, ne tam a zpátky.

@rosa106 ahoj,
z toho jak jsi to napsala, popsala, bych volila práci, druhé dítě až později.

Souhlasím s názory výše. Práce ti opravdu neuteče a věkový rozdíl by mohl být ideální. Třeba se ti o poté poštěstí práce z domova ( pokud na to bude čas 😉 )

A já jsem zase pro práci, taky jsem to tak udělala mezi dětmi a nemůžu si to vynachválit, vydělala jsem si dobré peníze, takže nám zase vzrostla životní úroveň a znamenalo to pro mě celkově větší svobodu a pohodu, zároveň práce dodá člověku sebevědomí , potrénuje mozek a kolektiv v práci mi celkově zlepšoval náladu. Pravda je, že budeme pracovat dokud nás neodvezou nohama napřed, ale už právě proto je lepší si to rozdělit, aby jsi se měla ještě na co těšit, ani teď si nedokážu představit, že bych se vrátila do práce a řekla si, tak a teď už napořád....☹
A k tomu věkovému rozdílu, když jsem si vezla z porodnice druhé dítě, úplně mě poléval pot při představě mít doma batole, starší mi neskutečně pomáhá s mladší, žárlení vůbec nenastalo a nemusím se bát nechat je spolu samotné, pro mě dvě děti jsou teď snazší než tenkrát jedno.

@rosa106 taky hodně záleží na tvém věku.
Za mě je lepší mít dvě děti brzy po sobě, a potom řešit kariéru. Když se teď vrátíš do pracovního procesu, budeš se muset později znovu omezit kvůli miminku, a nejen ty, ale celá rodina. Navíc, ségra je o 7 let mladší, a nikdy jsme si moc nerozuměly 😥
Dvě děti krátce po sobě sice dají zabrat, ale mají se moc rádi, občas, a taky si už krásné hrají spolu, občas 😂 a za ty vzácné okamžiky dokonalého štěstí to stojí...

@rosa106 teď když je staršímu 4,5 a dá se s ním něco podnikat, bychom už do druhého nešli, nedokázali bychom se znovu uvázat k miminku a podřídit mu celý život. Těšíme se, že na podzim budou druhému klukovi tři roky, a prodáme všechny kočárky, cestovní postýlku, přestaneme řešit kde prebalit, že musí po obědě spát, kdy je nejvhodnější vyjet autem na delší trasu...

@pejskyne mame to podobne. Holky jsou od sebe rok a trictvrte, treti chceme jeste stihnout letos. Pak uz finito 🙂 Ale ja delam z domova na sebe, takze neprichazim o kontakt s profesi a svetem mimo deti 🙂

Ja mam 2,5leteho prcka doma, az mu budou tri, tak mu pribude bracha a mezi tim jsem dva roky zpatky v praci a za me super, neztratila jsem kontakt se svetem, materska se mi zase bude pocitat z plneho platu a s malym uz je to fajn, neni uz to ta starost o uplne male miminko, tak si myslim, ze se to s novym malym miminkem bude dat i lip zkombinovat.

@rosa106 Já jsem před synem říkala, že rozhodně půjdu mezi dětmi do práce. A tedy půjdu, protože nehodlám mít druhé dítě, dokud nedodělám školu. Ještě zbývá rok a půl studia, takže rozdíl mezi dětmi když se zadaří, bude cca tři roky - tj. asi rok v práci. Jako nevadí mi to, práci mám ráda a těším se do ní, ale už to není tak žhavý, jako to bejvalo. Rodina je rodina. Navíc kariérně můžu dost věcí dělat z domova, když budu chtít a mít prostor, tak práce vždycky na pár hodin někde bude. Spíš naopak musím zajímavé nabídky odmítat. Je dobrá doba, tak snad to vydrží.

@kittyy17 vidíš a my to tak zase plánujeme a těšíme se na to. Me pauza v práci naprosto vyhovovala. To si každy musí srovnat 🙂

@kittyy17 Jé a já to měla naopak, starší šla ve 2,5 letech do školky a já do práce, teď jí je 5 a má 7 měsíčního brášku, musím říct, že je to super, sice žijí každý v trochu jiném světě, ale ty světy se krásně doplňují, když jeden spí můžu se věnovat druhému, starší už leccos sama zvládne, pomáhá s jednoduchými domácimi pracemi a co je šok, mám pocit že mám víc času než jsem měla s jedním, asi lepší organizace a navíc pohodové druhé dítě, takový ten spokojený budha, když je najezený a vyspaný nemá s níčím problém...mít to obráceně, asi jsem teď už v blázinci, ale takhle to osud naplánoval dokonale

Ja bych se k dalsim detem nerozhoupala, kdybych se vratila do prace. Predstava, ze zase nespim, kojim, mimino... takhle jsme zmakli tri behem necelych ctyr let a ted (nejmladsi ma skoro tri) uz muzeme vyletovat, neco podnikat, nebyt omezeni miminem. Ani jedno nase nespalo v kocare, tzn. postel nebo nositko a pak je o rodice min v dobe spanku. Jeste je bavi stejny pohadky, stejny akce... Ale kazdy to muze vnimat jinak.

Mám to podobné, teď je malému rok, takže bysme buď pomalu měli snažit o druhé a nebo ne... také pracuji převážně z domu, ale práce ma mnoho nevýhod, tak tam nechci dlouhodobě zůstávat. Tak nevím, jestli zkusit druhé nebo až mu budou cca 2 roky, tak dát do školky a jít na rok až dva pracovat a pak druhé... neporadím ti, ale chápu, také moc nevím, co s tím.

hele podle mě fakt není rozdíl se vracet do pracovního procesu a shánět si práci s jedním dítětem, enbo se dvěma. to už je fakt prašť, jako uhoď. já bych se na práci určitě vykašlala, když už jedno dítě máte. ono právěže se vrátit do procesu má svoje nevýhody. vypadneš z toho jinýho matkovskýho světa a pak se ti třeba už vůbec nebude chtít z tý krapet komfortnější rutiny (no, je to relativní:D ale je to prostě jiný). pracovat budeš ještě až až. podle mě je důležitý, aby děti byly věkově cca u sebe. nějakej 5-6 let rozíl a víc teda nic moc. to máš doma dva jedináčky pak. taky bych myslela na to, že samozřejmě čím dřív mít dítě, tim líp (zdravotní důvody, to, že nebudu stará matka:D)
je myslim fajn, že právě pracuješ. takže mezi dvěma dětma jsi i stihla a stihneš pracovat🙂 sice doma, ale to se taky počítá. zkušenost+peníze. nu, ale jak to cejtíš, no.

Já nakonec čekám další dítě. Taky jsem měla homeoffice a dokonce nabídku na stálou práci, ale s partnerem jsme to nechali náhodě. Na jednu stranu jsem se hrozně těšila do práce, na druhou jsem taky nevěděla jak zvládne dcerka nástup do školky a jestli nebudu s ní stejně víc doma než v práci kvůli časté nemocnosti. A taky jsem cítila, že když budu s dalším prckem otalet, bude se mi do toho čím dál méně chtít a taky s první trvalo než jsem otěhotněla a celkově jsem to teh. blbě snasela. Tak jsme to nechali na osudu a těsně před podpisem pracovní smlouvy jsem našla dvě čárky na testu. A jsem čím dál víc ráda, dcerka ve školce opravdu první půl rok moc nechodila, byla často nemocná, tak jsem aspoň nemusela řešit hlídání a mohla s ní být v klidu doma. Homeoffice brigáda mi zůstala, co víc si přát. Teď si ještě užiju doma mateřských povinnosti a pak můžu naplno pracovat až do důchodu 😂

Ja som isla na ciastocny uvazok do prace ked mala mala necele dva roky. Mala bola tornado, na materskej som si vobec neodpocinula a na dalsie dieta som to vtedy vobec nevidela. A nemenila by som. Dostala som sa do kolektivu, prilepsila som si financne a nabrala sebavedomie. Do roku, ak sa zadari, planujem dalsiu matersku s novymi silami a odpocinuta. Urcite by som nesla do dalsieho dietata pokial to tak clovek naozaj neciti.

Ja mam 5 letou holčičku a ted čekáme druhe miminko... Ja osobně bych dve děti brzy po sobě nechtěla.... Užívala sem si malou chodila do práce s manželem jsme si užili chodili do. Kina na koncerty vydělala jsem. Peníze dodelali jsme domeček a momentálně se na druhé moc těším... Mala je samostatná - oblece se naji umyje se zahraje si... Nedokážu si představit byt tehu a mít doma malé dítě... Vse si užívám nákupy vybavicky atd. Za me nejlepší rozhodnutí udělat to takto... Protože pokud to necítís srdcem být maminkou podruhé věnuj se dceri a práci a druhé miminko az časem.... Ja to tehdy takto cítila a jsem moc šťastná

Já teda patřím k těm, co šli "mezi dětmi" do práce. Já bych se asi zbláznila, být doma s dvěma dětma rychle za sebou, přijde mi to jako hrozně dlouhý souvislý kus mimo kariéru, člověk pak úplně ztratí kontakt s oborem. Mám děti od sebe 6 let, někdo říká, že to jsou dva jedináčci, ale mě to tak vyhovuje. Mám šanci se každému z nich věnovat naplno, starší plně chápe potřeby mladšího, chápala moji potřebu odpočívat v těhotenství, vše v klidu a pohodě, užívám si to. Nevím, jestli bych zvládla být těhotná s třeba dvouletým prckem. Nebyl to cíl, ale ani nebylo k zahození, že jsem byla na mateřské ve chvíli, kdy šla starší do první třídy - mohla jsem ji brát brzo ze školy, trávit s ní odpoledne, nemusela být v první třídě dlouho v družině. Navíc jsem stihla mezi dětmi pracovat, v práci na mě nezapomněli, naopak jsem stihla v mezičase povýšení a podruhé jsem odcházela z dobré pozice, na kterou se mi bude dobře zase vracet. Každá varianta má svoje pro a proti, udělejte to, jak to cítíte, u nás až tak velká mezera nebyla ani tolik plánovaná, ale osud to tak chtěl a jsme tomu rádi - mladší si teď užíváme naplno a starší ji zbožňuje, žádné žárlení, hrozný klid a pohoda.

@rosa106 ja to chtěla z jedné vody načisto, uz jsem nebyla nejmladší . Jsem jedináček a tak jsem chtěla 2 děti a ne zas jedináčka. Doma mi tedy potom už se dvěma batolatama málem šiblo. Měla jsem i nějakou brigadu z domu,ale to jsem dělala jen po nocích na úkor spánku. Nakonec jsme to vyřešili, že já byla doma 3 roky s dětmi do 3let a 1roku a pak šel na rodičák manžel.