Mít či nemít dítě?

11. říj 2023

Zdravím,jak už napovídá název. Poslední dobou se to ve mě dost pere, jestli mít či už raději nemít děti. Manželovi je 40 mě 39. Do teď úplně nepřišla ta pravá touha po dětech. Před 9 lety jsem potratila v 10tt, pak jsme budovali kariéru,cestovali a stavěli dům.. je to cca rok, co jsme si řekli, že by bylo nejspíš už na čase založit rodinu ( pořád si oba přijdeme mladí,jsme sportovci, zabezpečení, máme procestovaný kus světa).. no a ejhle otěhotněla jsem na první dobrou,ale bohužel se miminko v 9tt přestalo vyvíjet. Musela jsem na revizi a teď je to pár měsíců co se snažíme a nejde to..a mě napadaji i ty myšlenky, že to tak prostě už má být.. že budeme sami.. bojím se i případných postižení, přece jenom ten věk, už taky hraje roli, ikdyž mi se tak 'staří' furt necítíme..

A tak mě napadá,je nebo byl tu někdo v podobné situací a jak jste se nakonec rozhodli?

sigyn
11. říj 2023

Asi takhle. Moje babička měla poslední dítě v 43. Sice zdravé, péči zvládala, ale jak dítě rostlo, tak ji začalo přerůstat přes hlavu. A ještě před pubertou mělo dítko babičku už dávno na háku. Různé nadávky ze strany dítěte a přezírání byly na denním pořádku. Ani v dospělosti se to nezměnilo... Její vlastní máma byla jen "stará babka, dobrá jen na to, aby uvařila."
Také máme ve městě paní, co vede dětský klub. Přišla postupně o tři děti ve třetím trimestru. Nakonec snažení vzdala, adoptovala čtyři děti (všechno starší, rodiče na drogách, z menšin) a dokázala z nich vychovat slušné lidi a teď se raduje z vnoučátek.
Také jsme v rodině měli bezdětný pár. Velmi hodní lidé, vzdělaní, děti se nezdařily, tak se věnovali práci, vymýšleli aktivity pro děti ve městě a věnovali se synovcům a neteřím. Všichny na ně s láskou vzpomínaly.
Cesty za štěstím jsou různé..

berenika39
11. říj 2023

Sice to nebylo první dítě, ale druhé, nicméně s novým partnerem, v 38. Mých🙂. Nás to naopak nastartovalo - bylo to jako žít život podruhé - (já tomu pracovně říkala second service, druhé podání) všechno znovu, těšení, chystání, výchova, cestování s prckem, školka, škola, dneska je mu 15, jde na střední, a my s manželem jsme prostě úplně cajk🙂. Pracujeme, hodně, máme společné koníčky, i se synem, to nám dává moc. Žijeme - nechci, aby to znělo nějak povýšeně - na plný pecky. Nejhezčí roky našich životů, upřímně. Mám už vnučku od prvního staršího syna, a musela bys vidět tu lásku - strejda a neteř🙂)). Všechno do sebe zapadá. Nezříkej se toho, tím spíš, že jste aktivní a necítíte se na svůj věk, máme to stejně. Moc moc držím palce. Žít je třeba naplno, teď, nevíš, co bude, tak si to užívej🙂

andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
janule0123
12. říj 2023

Kdybych už jedno měla, tak nad tím přemýšlím kolem 40, ale kdyby žádný, ještě zabojuju, nebo minimálně to nechám náhodě jak to dopadne … jsou to zas úplně jiný radosti 🤩❤️a až nebude už možnost, mohlo by te to dost mrzet … nějaký cestování mám za sebou, karieru jsem teda “položila” protože v mým oboru nejde mít oboje, dům šel/jde i s detma, dokonce lepší me přijde - jen náročnější to udržet 🤣, sportovala jsem hodně … !akorát me “něco” začalo chybět ….vady v pozdějším věku vytridi pravé to, ze ten plod zanikne sám většinou a potom screeningy … často zdravé dite nemají ani mladí …

lencaa11
12. říj 2023

Zde najdete na vaše otázky hodně odpovědi jsou tam ženy ve vašem věku a vejs mají děti 40+ 43+ ,45 + a jsou spokojeni ,stastni věk je jen číslo pokud cítite oba že mimnko chcete dej te mu čas a ono přijde k vám po té revizi ti někdy trvá známá je mladá 30 let a čekala přes rok po revizi tak že to opravdu věkem není je to na těle podpořte ho vitaminama a sex podle chuti ...https://facebook.com/groups/343713493667321/

alice180
12. říj 2023

@andromeda818 a ty ses v podobné situaci ?

luhana
12. říj 2023

Já bych do toho určitě šla. 39 let je ještě dobrý věk, může se zadařit. Já měla první dítě ve 36 a zanedlouho se narodí druhé, to mi bude těsně před 39. Dítě naprosto změní směr života, ale krásně...kdybych si to nevyzkoušela, život by mi připadal fádní. Vad bych se nebála, v dnešní době odhalí kde co 🙂

barumrallyebum
12. říj 2023

Jestli po diteti nejak extra netouzis a neni jedinym smyslem tveho zivota, jakoze asi ne, kdyz to resis sz ted, tak bych ja do toho nesla. Jste zvykli na pohodli, podle me uz docela stari na zmeny, velky generacni rozdil, kondicka se muze velmi rychle zmenit k horsimu..je mi 40 takze pri predstave, ze bych mela.byt tehotna a cely to martyrium jet znova, fakt ne. Omlouvam se ,ze jsem to napsala takhle bez omacky, ale ja to jinak neumim.

20190418
12. říj 2023

@alice180 taky nejsem v podobné situaci, ale taky to vidím stejně. Ja se teda nyní smiřuji ve věku 40let s tím, že budu mít jen jedno dítě, protože nejdriv nebylo s kým a ted zas muž další nechce (taky jedno má a moje bere za své, takže on má dve děti a stačí mu to) a i to není úplně snadné, ale být bezdětná? S tím bych se asi fakt nechtěla smířit, přesně z těch důvodů, co zmiňuje Andromeda.
Ačkoliv jsem jinak moderni baba, tak prostě za mě žena je nositelka života a měla by mít děti. Na jednu stranu nechápu, když si některá myslí Já jsem matka a kdo je víc, ale na druhou stranu mi je bezdetnych žen líto...a že jich kolem sebe v práci mám hodně. V naší firmě jich je od určité pracovní úrovně bezdetnych cca tretina a nepůsobí šťastně ani trochu. Ja si to prostě vubec nedokazu predstavut byt bezdetná a pokud by to nešlo přirozeně, tak umělé nebo adopce. Ono teď jsou s tím oba ok, ale za pár let chlap dostane druhou mízu, pořídí si miminko s nějakou dvacitkou a ji zbydou oči pro pláč. To samozřejmě nikomu nepřeji, výjimky existují, ale není to úplně neobvyklý scénář 😒

sarihy
12. říj 2023

@andromeda818 Jak to můžeš vědět, že je život bez dětí smutný? POkud člověk rezignuje, tak ano, ale to může být život smutný i s dětmi, když to neklape doma. Tohle vnímání je pokřivené. Jako kdyby ti, co z jakéhokoliv důvodu děti nemají, měli cítit podřadně. Já naopak co vidím kolem sebe, tak lidi bezdětní žijí neskutečně aktivně, velmi investují do sebe, do vzdělání, do koníčků, o nudě nemůže bát ani řeč. Ano, je před nimi stáří bez vnoučat, ale jak víš, že když máš děti, že budeš žít naplněný život ve stáří?
Já si jako matka kolikrát i říkám, jestli by vlastně nebylo lepší děti nemít - bez rouhání, prostě jen mě to občas napadne, a ne, nestydím se za to, své děti miluju a umřela bych pro ně.
Ale jako vnímat to tak, že žena má plodit děti, je fakt zcestné, a pro někoho třeba i dost bolestné.

sarihy
12. říj 2023

Je to hozně složité - pokud touha je, tak bych neházela flintu do obilí, na druhou stranu pokud jsou tam nějaké argumenty proti, tak se myslím svět nezboří. Lze žít naplněný život i bez dětí, podle mě.

andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
sarihy
12. říj 2023

@andromeda818 Nemluvím o juchání po diskotékách, ale o aktivním životě zahrnujícím cestování, sportování atd. - je nespočet aktivit, co lze dělat, čím naplnit život. Mám 2 bezdětné kolegyně, obě bez partnera, a obě žijí tak aktivně, že mi z toho jde hlava kolem, oběma se blíží 50...a znám i bezdětné páry, které mají velmi naplněný život. Navíc mít děti jen proto, že si potřebuju naplnit život, není asi ten správný důvod. Prostě mi to vnímání toho, že žena má mít dítě, přijde mimo.
Poslední šanci na co? Na spokojený život? To snad ne.
A jinak tohle všechno píšu i přesto, že mám sama děti. Ale zároveň si dokážu představit je nemít...Moje spokojenost nestojí a nepadá s tím, kolik hralových krků živím. Upřímně pro mě nejsou na prvním místě děti, ale manžel - ten tu se mnou doufám bude až do smrti, zatímco děti zanedlouho vyletí pryč...můj život musí být naplněn i bez nich, dokážu si to představit a i se na to těším. děti nejsou středobodem mého vesmíru, a možná i proto mám jiné vnímání a jiný pohled na tu bezdětnost.

kelerub
12. říj 2023

První v téměř 40, druhé se narodí každým dnem, je mi 43. Pokud vše bude v pořádku, ve 45 bychom chtěli třetí. Jsou to vymodlené děti, život bez nich jsem si nedokázala představit a šla jsem si pro ně předlouhou cestu, téměř přes mrtvoly. Zvládám to uúplně v pohodě, nejsem unavená nijak více, než mladé matky. Záleží na vás, ale hned to nevzdávejte.

sarihy
12. říj 2023

@kelerub Tohle setkávání různých světů je hrozně zajímavé - mně bude 43 a hrozně často si s manželem říkáme, jak jsme šťastní, že už nemáme mimina, že v tomhle věku ani omylem už, a naopak litujeme, že děti nejsou ještě trochu starší.... Ale chápu, vymodlené děti, to je všechno jinak pak, ale pro mě je to fakt něco nepředstavitelného, aby mi dítě maturovalo v mých 65 třeba...

izz76
12. říj 2023

Rozhodnout se musíš ty,pro mě by byl život bez děti o ničem,ale znám i lidi dobrovolně bezdětné a spokojene. Mladší dceru jsem porodila ve 38letech a je to to nejlepší co jsem mohla udělat. V tvém věku bych to ještě nevzdávala,stara nejsi. Nejstarší maminka co znám osobně měla dítě ve 46letech, za mě už docela pozdě,ale má mladšího chlapa a miminko si opravdu užívají.

me_druhe_ja
12. říj 2023

@andromeda818 Bezdětný život je úplně stejně plnohodnotný, krásný, naplněný atp jako život s dětma. Nemít dítě není stigma, žena není méně hodnotná a rozhodně může ve finále prožít daleko šťastnější a spokojenější život než ženy s dětmi. Naštěstí už nejsme ve středověku, kdy bylo jediné poslání a životní cíl žen mít děti.
Mám dvě děti a klidně si dovedu představit být bez nich. Byl by to úplně jiný život, s jinou náplní. Ale rozhodně ne méně šťastný.

me_druhe_ja
12. říj 2023

Jinak autorko, pokud opravdu silně toužíš mít děti, tak to ještě zkus. Zkusit to každopádně můžete tak jako tak. Kolem té 40 je to ještě cajk. Za 5 let bych už hiooooooodne váhala. A uvidíte. Ale pokud se vnitřně umíš smířit s tím, že děti mít nebudete, tak nebudete. Bez děti se vám otevírá zase úplně jiný svět. Nikdy člověk nemůže procestovat a zažít vše, aktivity budeš mít do smrti. 🙂 děti nejsou alfa a omega. 🙂
Jo a postižené dítě se může narodit i mladé mamince....

sarihy
12. říj 2023

Hrozně mi ty komentáře některé leží v hlavě...já to třeba mám tak, že až teď, co jsou děti větší, zase začínám mít naplněný život, můžu dýchat a prostě jsem mnohem spokojenější, než když holky byly malé a potřebovaly mou péči na 1000 %. Zpětně vidím, že tohle bylo na prd období, každé další, které přicházelo, bylo lepší a lepší, protože znamenalo mou větší volnost. Jsem sice matka, ale především jsem člověk, a prostě potřebuju žít i jinak. Takže vlastně když to vezmu, sice mám děti, ale můj život se stává naplněnějším až od chvíle, kdy vyrostly natolik, abychom jednak mohly fungovat ve volném čase úplně normálně (sport, zábava) a jednak abych mohla i já fungovat nějak sama, nebo s manželem. Prostě ne, to, že mám děti, neznamená, že mám lepší život. Je to stres, je to kolotoč, je to neustálý strach...mít děti má dost výhod, ale i obrovské množství nevýhod. A pokud někomu převáží ty nevýhody, tak jen houšť, ať si naplní život po svém, jinak. Není proto méněcenný.

levandule_k
12. říj 2023

Život bez dětí nemusí být nenaplněný a žena bez dětí není méně cenná. Pokud někdo říká, že žena bez dětí je míň, je idiot. Někomu se to nepodaří, i když chce a někdo po dětech netouží. Nepříjemné je, že společnost vyvíjí jistý tlak, abys to dítě měla a ty to musíš ustát. V minulosti vždycky byly ženy, co neměly dítě.

To nejdůležitější je, abys ty byla šťastná.

Asi tak, já bych to ještě nevzdávala. Někdy je cesta k dítěti trnitá a je jen na tobě, jak se ty rozhodneš.

lencaa11
12. říj 2023

@andromeda818 v té skupince kde jsem jsou ženy které otěhotněli 40+ 44+ 45+ přirozeně dokonce porod jedné maminky přirozeně byl 46 letech myslím že čas bych dala skrz tu revizi tělo se musí dát doporadku to uspíšit nelze

andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
amazienka
12. říj 2023

Mám ve svém okolí starší bezdětné páry a žijí spokojeně, někteří po dětech ani nikdy netoužili a sama si je ani nedovedu představit, že by byli pečujícími o malý smrkáče. Také mám zkušenosti s babičkou, která ač má vnoučata, absolutně je vídat nechce a rozhodně to není výjimkou, stačí se podívat tady do diskuzí, kolik prarodičů po vnoučatech absolutně netouží. Tak jakýpak naplněný život ve stáří. S tím bych si hlavu taky nedělala.
Pokud pominu city k dětem, pak zbývá jen šílený strach o jejich zdraví a bezpečí a budoucnost, neskutečné nevyspání, nervy, dohady s nima a manželem o výchově, starosti se školou, časová tíseň, hromada tekoucích peněz a tak… a čím jsem starší, tím hůř to nesu, tedy jsem ráda, že jsem si nejhorší období odbyla kolem třicítky a čím jsou děti starší, tím je to lepší.

andromeda818
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
amazienka
12. říj 2023

@andromeda818 Nemám důvod těm lidem nevěřit, jedna z nich je moje ségra, nikdy děti nechtěla. Vidím, jak se chovají, v mnohých absolutně není taková ta něha a zájem.
To se pozná, kdo zastírá a dělá z nouze ctnost, tedy průměrně citlivý člověk má šanci vycítit, jak to je.