Miminko chvíli po sobě. Jak to zvládáte?

@nock
Ja bych do toho nesla ani za zlate prase.Kamoska ma deti blizko od sebe a je z toho teda dost vyrizena.

@nock znam spousty kamaradek co maji deti u sebe a ani jednou jsem na to neslysela od nich kladnou vyhodu mit deti brzy k sobe ...A kdyz vidim konkretne jednu jak vypada jak se jen plahoci,furt nadava,ze s kocarem neprojede tak za ja osobne bych do toho nesla 😀

@nat
Kamaradka treba nadava na to,ze jedno dite ma v kocaru,druhe uz v kocaru byt nechce a zasadne nechce chodit za ruku a chce behat.Takze jenom vyjit na prochazku je nocni mura.

@zelenaesmolda no asi tak 🙂 Clovek si neuzije 1 ditko a uz jede na 2 ....

@nat
a to taky,ze si nemas proste cas ty decka uzit protoze kazde chce neco jineho,kazde ma jiny rezim a zadne neni rozumove tak vyspele,aby s nima byla domluva.

Mám děti 17 měsíců od sebe a žádná hrůza, kterou jsem čekala, nikdy nenastala. Ale nejmladší byla miminko za odměnu. Už teď si krásně vyhrají, nejmladší má 18 měsíců. Když se ohlédnu za tím rokem a půl, nějak nevýhody nevidím.

Máme děti od sebe o necelé dva roky a je to boží!!! První rok je hodně náročný, ale pak je to rok od roku lepší. Teď mají 5 a necelých 7 a je to asi nejlepší období a to máme holku a chlapečka. Mají se strašně rádi a hodně si spolu hrají. Za mě jsou děti rychle po sobě nejlepší volba.

Mám děti s rozdílem 15m a jediná výhoda je absence zarleni, to malé mimi si to ještě neuvědomuje. Jinak těhotenství a tahání dítěte v pořádku, nedělalo mi to problém.
Osobně po vlastní zkušenosti bych v dalším životě volila rozdíl min 4 roky.

Mame planovane 18 mesicu od sebe a za nas je to super (i oba mame sourozence takhle blizko). Starsi byl prcek za odmenu, dovolena 😆, pohodar vzdy a vsude. Doslo MM - neva, kontroly s mamkou u Dr. hodinu busem tam a hodinu zpatky - veget, doma se musel naucit co nejvic, nez se segra narodi a taky bez problemu - nocnik, samoobsluha, spani s tatou, schody atd. A se segrou jsou jedna ruka, zadne zarleni, rodice servis a nezajem. Nemusela jsem resit dvojkocar ci tak... proste behal na prochazkach kolem. Ale moc dobre vim, ze je to spis ta vyjimka a velke stesti. Obe miminka bezudrzbova, neblinkaci... No pry tim kazdeho stvu 😆 Ale at to tu neni jen sama hruza 😉 Uz je jim 7 a 5,5.

@nat
@zelenaesmolda
Mě zas přijde, že jsem jedna z mála, co má děti (nedobrovolně) blízko u sebe a nechválí si to 😀 jinak by "nikdo neměnil a je to boží 😀".
Ono to asi může být fajn za určité situace: 1) druhý dítě se narodí jako vzorové dítě, co jen spí, ji a občas potřebuje prebalit. 2) máš kolem sebe armádu pomocníků 3) jsi taková ta "povolání máma". Minimálně jedno z toho je nutné, aby malý věkový rozdíl mohl být fajn. 😀
Já v tom zatím vidím pouze dvě výhody: to starší dítě nežárlí, protože si to napřed neuvědomuje a pak už tam ten sourozenec prostě je, jako by byl pořád. A druhá věc, že si to blbý miminkovsky nudný období, prebalovani, učení všeho, atp odbydes Najednou....i když masakr dvojnásobne, ale naráz...nemáš to roztahany do spousty let.
Jako jo, teď už je to o něco lepší a doufám, že už bude jen a jen lépe, ale ne prostě, malý věkový rozdíl nikdy adorovat nebudu a pořád tam je pro mě milion nevýhod proti těm dvěma výhodám. 😀 (ale teda uznávám, že u mě je to ovlivněno i tou nemoci staršího, kdyby byl zdravý se standardním vývojem, možná by to bylo lepší...ale ani tak jedno velké NE 😀)

@me_druhe_ja Nemame zadne hlidani, nejsem matka roku a deti jsem maximalne hned ucila samostatnosti co to slo a za odmenu bylo prvni (u mladsi byl problem v tom, ze v noci nepotrebovala spat podle nasich predstav 😆). Na 100% bych mluvila jinak, kdyby i jen jedno bylo rvouci, neodlozitelne, blinkajici, nespici... Ja nase deti nemusela davat ani odrihnout, kojeni rychle, neznam hruzy jako reflux, boleni bricha, rourky a zuby u starsiho ani nevim ze narostly. To se mi to pak mluvi 😅

Já dodám, ze me to vyhovovalo a plánovane jsme šli ještě do dvou dalších děti. Krom již zmíněného rozestupu... rok od sebe (přesně 13,5měsíce) máme ještě rozestupy 3roky od mladšího a pak 2roky od nejmladšího. Naši synové na sebe nezarlili, vždy se na miminko těšili.... Nám to vyhovuje a jsme spokojeni. Určite jde i o „nastaveni„rodicu. Každý vidí výhody v něčem jiném. Já jsem rada, ze naší kluci jsou jedna parta a maji k sobě blízko. Mezi nejstarším a nejmladším je 6let.

Rozestup 16mesicu a nikdy bych to nechtela jinak. Nikdy na sebe nezarlili, maji jeste rady podobne veci - na dovolenych, vyletech apod. nikdy nemusime resit, ze jedna chce na hriste a pro druhou uz jej to blbyyy "protoze to je pro prtata", bavi je jeste stejne hry a hracky, maji stejna temata. A obleceni jen prerazuju z jednoho supliku do druheho :D
Ano, ten prvni rok byl narocny, ale me vic zajimaji ty vsechny nasledujici...

V půl roce jsme se začali snažit, nakonec máme rozestup 3,5 roku. Dokud jsem kojila, n3byla šance. A pak ještě rok trvalo, než se tělo srovnalo a podařilo se. Plány jsou hezká věc....

V mém okolí jsou rozdíl 1,5 roku a říkají, že začátek byl peklo, ale když už odrostou (aktuálně 7 a 5,5), je to super.

@tereza0111 Presne, neprosla jeste ani kosmetika 😆

Jo a prsa jsou nastartovana kojit rovnou na porodnim sale 😆 I kdyz to segra brachovi utla uz v prvnim trimestru.

@nock já mám štěstí: druhé dítě klidné a spokojené. A několik ochotných babiček a dědů, co rády občas pohlídají. A velká pomoc manžela, který večer uspává, bere starší ven a tak. Děti od sebe 20 měsíců. Chtěli jsme, protože jsme to tak měli v dětství a bylo to fajn. Taky kvůli mému věku a abychom si odbyli plenkový opruz najednou. Ale myslela jsem asi víc na dceru, aby měla blízkého sourozence, než na sebe. A podařilo se, tak jsem ráda a doufám, že budou mít holky hezký vztah.

Já mám děti 15 měsíců od sebe a nevidím žádnou nevýhodu a to jsem na ně byla prakticky sama, manžel byl od pondělí do pátku na služebkách a nikoho na pomoc jsem neměla.
Děti si vždycky byly blízké a jsou zatím pořád (9 a 10 let), mnohdy spí spolu v posteli, vždycky jsme mohli chodit na hřiště kde si vyhráli oba, do školy a školky šli rok po sobě takže jsem se nemusela vláčet na různé místa, baví je stejné filmy, hrajou si spolu i doma. Dcerka byla vždycky ve všem strašně vepředu protože ji brácha táhl a občas si lidi i myslí že jsou dvojčata jak k sobě mají blízko. Ale to je i o přístupu rodičů a kdybych si mohla vybrat tak zase stejný rozdíl 🙂

Bývala kolegyně má kluky rok a půl po sobě (dnes už jsou dospělí). První dva, tři roky prý hrozný, navíc obě těhotenství riziková. Ale jakmile i ten mladší začal chodit do školky, tak prý už super, vždycky si to schválila. 😊 Kluci měli hodně kamarádů společných, výlety, dovolené se prý plánovaly snáz než kdyby byl větší věkový rozdíl. No a při hrách se zabavili spolu.

@nock První rok, dva jsou náročné, přece jen malé děti vyžadují hodně péče. Ale dalších x let je to zase pro rodiče daleko jednodušší než děti s větším rozestupem. Tam je to naopak, začátek jednodušší, ale po tom je problematické skloubit děti věkově rozdílné. Takže přečkat začátek a pak jen profituješ 😉
A pro děti je jistě lepší mít parťáka, vše se učí spolu, mají kamarády blízko sebe, řeší podobné věci.
Za mě tedy s chutí do toho 😉

@nock máme od sebe 14 měsíců. Teď už jsi krásně vyhrají,a je to fajn. Dvojkocarek jsem nikdy neměla. Ještě nedávno spolu zároveň spali po obědě,a já měla 2 hoďky klídek. Teď už má mladší rok a 4 měsíce takže už také běhá. Je to fajn. A né nemám hlídací partu,nejsem povoláním matka. Jen mám schopného a respektujícího manžela,a jsem OSVČ. Každopádně někdo raději velký rozdíl,někdo menší. Nám to vyhovuje,druhý byl plánovaný aby byli co nejblíže. Výhody rozhodně převažují nad nevýhodami 😊

S manželem jsme se snažili taky když malé bylo půl roku. Kojila jsem, zadařilo se když dceři bylo 14 měsíců .❤️ Teď jsem 31+4tt holky budou od sebe 1 rok a 10 měsíců.

@nock mám děti 20 mesicu po sobě a neměnila bych ted už si spolu krasne hrajou blbnou rozumí si
Mám dceru a syna
Ano začátky byli krušné dcera byla mamanek a napojit mladšího branku bylo někdy nadlidský výkon ale vše jsme zvládli.. miluju je celým svým srdcem

21 mesicu od sebe, aktualne holce byl rok a klukovi budou tri. Byl to priserny rok, mladsi je snad dodnes nejurvanejsi dite co znam. Starsi je od narozeni taky takove to “narocnejsi” dite, takze cely ten rok jsem stravila hoooodne doma (prochazky peklo a boj o preziti), neustaly rev kvuli vsemu at uz jeden nebo druhej, nerealny si treba pokecat s kamoskou, totalni izolce, ani do kramu nejde jit, protoze madam skace z kosiku nebo jeci na cely kram 🫣 jsem rada, ze uz to mame za sebou, mlafsi dostava trosku rozum a uz prestava tolik rvat, vic rozumi a je s ni sranda. Starsi se konecne trochu uklidnuje a neni uz tolik hystericky, dotahl to totiz jednu dobu az k neurotickym tikum. Zacina poradne mluvit a fakt se ted ve vsem zdokonaluje. Takze vidim svetlo na konci tunela a verim, ze se blizi doba, kdy to bude super a budu mit zase zivot. Jinak jsem proste poblita svacinarka, hlidani zadne a chlap v praci od rana do vecera. No, deti miluju ale uz to nechci nikdy zazit 😂🤯

@nock Opravdu záleží na dětech a nastavení rodičů, jednoduché to spíš nebude, ale to podle mě ten přechod z jednoho na dvě děti prostě nikdy není. Pro mě to mělo ještě jiný rozměr, já nebyla připravená být dvojmáma, doteď se ve mně střídají pocity, že šidím jednoho nebo druhého syna a mohla bych dávat víc. O něco člověk tím malým rozdílem přijde, tak to prostě je. Já osobně neměla čas ani chuť jít do věkového rozdílu 5-6 let, ačkoli z několika důvodů to ideální být může..🤷

Mám větší rozdíl, 22 měsíců. Žárlivost neznám a kojila jsem hned. Náročné to bylo, ale už si to ani nepamatuju. Už mnoho let se malý věkový rozdíl pojí jen s pozitivy. Třetí dítě mám skoro 7 let po druhém a je to úplně jiné. Za mě menší je lepší.

Rozdíl dva roky a miluju to ☺️.